Krušina (Praha)

Krušina - zaniklá ves na území Prahy v blízkosti kostela sv. Pankráce. Na tomto místě stála původně románská rotunda z konce 11. století, která byla kolem poloviny 14. století přestavěna na jednolodní kostel s polygonálně zakončeným presbyteriem. Kostel byl pobořen císařskými vojsky při švédském obléhání Prahy roku 1648, aby nemohl být využit jako strategický opěrný bod. Na konci 17. století byl obnoven michelskými jezuity a v této podobě stojí dodnes.

Ves Krušina se poprvé připomíná v listině krále Přemysla Otakara I. ze 17. ledna roku 1205 jako majetek ostrovského kláštera. Není ovšem vyloučeno, že vznikla v souvislosti se stavbou rotundy sv. Pankráce. Obec zanikla během husitských válek, patrně již během obléhání Vyšehradu na podzim roku 1420. Pankrácká pláň nikdy neposkytovala příznivé podmínky k osídlení, zejména díky obtížně dostupným vodním zdrojům, a přesná poloha historicky doložené obce není známa. Kolem kostela sv. Pankráce vzniklo další souvislejší osídlení až na sklonku 18. století. Budoucí pražská čtvrť se formovala kolem zájezdního hostince a kovárny, který tam vybudoval magistrátní rada Jan Ignác rytíř Eisner z Eisenšteina.

[editovat] Základní literatura

• František HOLEC: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148.
• Emanuel POCHE: Prahou krok za krokem, Praha 2001.
• Josef VÁVRA: Kostel sv. Pankracia před Vyšehradem, in: Blahověst XXXVII, 1887, str. 571-574.
• Petr KUBÍN: Svatý Pankrác – strážce vstupu na Vyšehrad. Římský světec v Praze, in: Evropa a Čechy na konci středověku. Sborník příspěvků věnovaných Františku Šmahelovi, Eva DOLEŽALOVÁ / Robert NOVOTNÝ / Pavel SOUKUP, Praha 2004, str. 114-123.
• Jarmila ČIHÁKOVÁ / Zdeněk DRAGOUN / Jaroslav PODLISKA: Pražská sídelní aglomerace v 10. a 11. století, in: Luboš POLANSKÝ / Jiří SLÁMA / Dušan TŘEŠTÍK (ed.): Přemyslovský stát kolem roku 1000, Praha 2000, str. 127-146.