Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Kunratice (Praha)

městská část Praha-Kunratice
katastrální území Kunratice

Ulice

Praha-Kunratice – znak Praha-Kunratice – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 4
datum připojení k Praze: 1. ledna 1968
katastrální výměra: 8,10 km²
obyvatel: {{{počet obyvatel}}}
hustota zalidnění: 1 203 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek: 16

poštovní směrovací číslo: 148 00
adresa úřadu městské části: ÚMČ Praha-Kunratice
K Libuši 7/10
Praha-Kunratice
148 00 Praha 414
starostka: Ing. Lenka Alinčová

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Kunratice na mapě

Kunratice (německy Kunratitz bei Prag) jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Kunratice také městská část na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy o rozloze 809,92 ha. V roce 2017 zde bylo evidováno 143 ulic a 2075 adres.[1]

Neobydlená a téměř nezastavěná část katastrálního území Šeberov západně od Kunratické spojky až k břehům Šeberovského a Olšanského rybníka (základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ, územně technická jednotka Šeberov-Praha-Kunratice, výměra 0,311869 km²) patří k městské části Praha-Kunratice. Na tomto území se nachází jen jedna nečíslovaná budova, na soukromé parcele č. 1479/2. Naopak malá část katastrálního území Kunratice (ZSJ Hrnčíře-U Kunratické spojky, územně technická jednotka Kunratice-Praha-Šeberov díl 2, výměra 0,008077 km²) východně od elektrického vedení 110 kV je přičleněna k městské části Praha-Šeberov: na tomto území se nacházejí budovy s kunratickými evidenčními čísly 501, 502 a 23 a několik dalších, nečíslovaných objektů podobného charakteru; tento pás je přitom součástí urbanistického celku, k němuž patří též objekty če. 422 a čp. 422 na ploše, která již patří k městské části Praha-Kunratice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kunraticích (tehdy nazývaných Chunratitz, odvozených od jména Konrád) je z roku 1287. K Praze byla do té doby samostatná obec připojena k 1. lednu 1968 a začleněna do městského obvodu Praha 4. Dne 24. listopadu 1990 pak vznikla moderní samosprávná městská část Praha-Kunratice.

V 90. letech bylo ke Kunraticím přistavěno sídliště Flora, funkčně spadající pod Jižní Město. Nachází se v severovýchodní části Kunratic mezi Kunratickým lesem, budovou Volha a Kolejemi Jižní Město. Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II. V původních plánech výstavby Jižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Mělo však k ní dojít až po roce 1990. Po Sametové revoluci se však obyvatelé Jižního Města postavili proti výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa (argumentovali především ohrožením lesa a životního prostředí). Tehdejší nové vedení radnice jim dalo po diskusi za pravdu a projekt byl upraven.

2000–současnost[editovat | editovat zdroj]

Radnice Kunratic, 2007

Po sametové revoluci, zvlášť po druhé polovině prvního desetiletí 21. století došlo v Kunraticích k mnohým změnám. Počet obyvatel se za roky 2005 až 2015 téměř ztrojnásobil. Byly vybudovány nové bytové komplexy, starší části byly rekonstruovány.

V roce 2006 byla postavena nová budova kunratického úřadu (dle arch. Jana Šabarta).[2] Rekonstrukcí prošla sokolovna, kunratický zámek a k němu přilehlá tvrz. V roce 2007 byla dokončena rozsáhlá dostavba a rekonstrukce areálu Základní školy Kunratice. Zahrnovala nové pavilony, sportovní halu a venkovní sportoviště.

V letech 2005–2008 byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku. V roce 2015 se zrekonstruovala silnice Kunratické spojka. Postupně se rekonstruují zchátralé komunikace v blízkosti centra Kunratic. V roce 2017 se v Kunraticích hospodařilo se 120 miliony, z čehož 35 mil. byly běžné provozní prostředky a zbytek investice – to bylo nejvíc investic navíc za posledních deset let.[3]

V roce 2016 zde vzniklo Obchodní centrum Kunratice, zahrnující supermarket, drogerii, lékárnu a další obchody.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kunraticích (Praha).
Kunratický barokní zámek a k němu přiléhající tvrz

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Kunratice (zámek) a Zámecký park v Kunraticích.

Hlavní dominantou Kunratic při pohledu z dálky je kunratický zámek nazývaný také Tvrz Kunratice. Jde o rozsáhlejší několikrát přestavovanou barokní stavbu založenou na místě dřívější tvrze. Během své historie sloužil různým účelům – východní křídlo je např. přestavěné na špejchar. Některé části (právě špejchar) jsou již opravené, hlavní část prošla v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Zchátralá střední část zámku je v soukromých rukou a není veřejnosti přístupná.

Ke Kunratickému zámku přiléhá také barokní park, který se dělí na dvě části – jižní a severní, pouze jižní je přístupná, nachází se zde altánek, dětské hřiště nebo tenisové kurty.

Zřícenina Nového hradu

Nový hrad[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Nový hrad u Kunratic.

Nový hrad je zříceninou královského gotického hradu ležící na lesnatém ostrohu severozápadně od centra obce Kunratice. Hrad byl postaven pro krále Václava IV. v letech 14111412. Král Václav IV. zde 16. srpna 1419 zemřel. V polovině prosince 1420 byl hrad obležen pražany a 27. ledna 1421 byl definitivně dobyt a zdevastovaný zapálen. Později už nebyl nikdy obnoven. Dodnes se zachovaly jen zbytky zdí obdélného paláce a věže. V roce 2014 byla obnovena lávka vedoucí k hradu.

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jakuba Většího (Kunratice).

Vedle špejcharu Kunratického zámku stojí barokní kostel svatého Jakuba Většího z roku 1736. Byl postaven na místě raně gotického kostelíka.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • sousoší kalvárie „U Tří Svatých" leží na stejnojmenné křižovatce. Původně ho nechala zhotovit v 18. století hraběnka Golčová, avšak bylo zničeno v padesátých letech 20. století. Dne 15. září 2016 bylo sousoší obnoveno na podnět bývalého kunratického místostarosty Václava Chalupy, autorem je český umělec Jan Hendrych. Sochu požehnal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.[4]
  • bronzová busta T. G. Masaryka od Vincence Makovského, která byla umístěna na žulovém podstavci v parčíku na náměstí Prezidenta Masaryka v letech 1937 a 1945, byla v roce 1990 obnovena.
  • socha světce sv. Jana Nepomuckého byla restaurována v roce 2017, je umístěna na Kostelním náměstí.
  • Kunratický hřbitov se nachází severně od radnice, poblíž Kunratického lesa.
  • památník obětem první světové války se sochou lva, nacházející se před kostelem u hlavní silnice.

Krajina[editovat | editovat zdroj]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Kunraticemi protéká Kunratický potok, ten pramení jihozápadně od Hrnčířského rybníka a nedaleko Barandovského mostu se vlévá do Vltavy. Po toku Kunratického potoka se v Kunraticích nacházejí rybníky Šeberák, Vernerák (Hornomlýnský) a Mlejňák (Dolnomlýnský). V Kunraticích jsou další dva rybníky Olšanský (Olšanský potok) a poblíž zámku a zdejší základní školy se nachází rybníček Ohrada.

Lesy a parky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Kunraticko-michelský les a Údolí Kunratického potoka.

Na území Kunratic se nachází jeden z největších pražský lesů, les Kunratický. Ročně je navštíven okolo 678 tisíci návštěvníky který ho využívají pro krátkodobou relaxaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy. Pravidelně se zde běhá soutěž Velká kunratická, nachází se zde několik restaurací, dětských hřišť a historická památka, zřícenina Nový hrad u Kunratic. Mezi další velké zelené plochy v kunraticích patří les Bažantnice a Zámecký park. Ani jeden ze zdejších lesů neumožňuje zvěři migraci, jsou totiž obklopeny zástavbou.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Kunratice jsou známé pro pěstování jahod, které rostou na polích kolem Kunratic a také se zde prodávají. První jahodové pole tu založil v roce 1959 Václav Jakoubek starší. Do roku 1993 zde fungovalo zemědělské družstvo Kunratice, po tomto roce vznikla firma Jahody Kunratice. Tato firma v současnosti hospodaří na 26 hektarech zdejší půdy, kde 10,6 ha tvoří plodné plochy a 3,5 ha mladá výsadba.[5] Zdejší pole jsou v sezóně pravidelně zalévána. Od roku 2015 tu také funguje jediné melounové pole v Česku, melouny jsou prodávány ve zdejší prodejně s potravinami Kunratická stodola.[6] Ta se zabývá se i rozvozem potravin do restaurací a dalších obchodů.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

O Kunraticích pojednává ve své písni hudební skupina Tři sestry. Je součástí alba Průša se vrací a nazývá se „Kunratice“, byla vydána v roce 1998.

Dopravní obslužnost[editovat | editovat zdroj]

Do centrální části Kunratic jsou od září 2012 nově zavedeny městské autobusy. Kunratice obsluhuje linka 193, vedoucí směr metro Budějovická. Doplňkově jsou obsloužené tangenciální linkou (165) z Jižního Města, pokračující do Modřan a Komořan. Části Kunratic zvané Zelené Údolí (dříve Václavská louka) a Betáň jsou obsluhovány příměstskými linkami jezdícími též od metra Budějovická po ulici Vídeňská. Noční dopravu zajišťuje příměstská linka jedoucí až do Jílového u Prahy. K Horním Kunraticím přiléhajícím ke Kunratickému lesu (především obytný komplex Flora a vysokoškolské koleje) jezdí městské autobusy od stanice metra Chodov a Opatov (203 a 177).

Seznam restaurací[editovat | editovat zdroj]

V Kunraticích se nachází několik restaurací:

  • Na tý louce zelený
  • U krále Václava IV.
  • Hotel Rezidence Emmy
  • Lokál U Zavadilů
  • Restaurace Šeberák
  • Hospůdka U mazané kačeny
  • Snack bar Na Hrádku
  • Restaurace u Bezuchů
  • Spojovna

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Kunratice územím sousedí s těmito čtvrtěmi a obcemi: Libuš, Písnice, Šeberov (Hrnčíře), Chodov, Krč, Vestec u Prahy.

Růžice kompasu Kunraticko-michelský les Chodov Chodov Růžice kompasu
Libuš Sever Šeberov
Západ   Kunratice   Východ
Jih
Písnice Vestec Hrnčíře

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2017-07-24 [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. 
  2. PROSTOR - Architektura, interiér, design: Průvodce - Praha-jih [online]. [cit. 2017-07-25]. Dostupné online. 
  3. ALINČOVÁ, Lenka. Rekordní investice do Kunratic. Kunratický zpravodaj. Roč. 2018, čís. 1. 
  4. Slavnostní požehnání sousoší kalvárie. Farnost Praha – Kunratice [online]. [cit. 2018-04-07]. Dostupné online. (česky) 
  5. Historie [online]. Kunratické jahody [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  6. Kunratické melouny – Z metropole [online]. České televize, 2015-09-19 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MÜLLER, Miloslav. Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. Historický obzor, 1998, 9 (1/2), s. 34–36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kunratice_(Praha)&oldid=16625390
Stránka byla naposledy upravena 10. 11. 2018 v 16:51. Editovat celý článek Kunratice (Praha).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy