Kyberpunk

Kyberpunk (anglicky cyberpunk) je minoritní, zejména literární, umělecký směr, který vznikl na začátku 80. let, kdy se oddělil od science fiction.

[editovat] Charakteristika

V kyberpunku hrají nezanedbatelnou roli informační technologie, počítače a zejména umělá inteligence. Obvykle je popisována činnost hackerů v undergroundovém prostředí v nepříznivém kybernetickém světě, ve kterém vládnou drogy, mafie a zbohatlické vrstvy zastoupeny mamutími nadnárodními společnostmi. Kyberpunk často charakterizuje nihilistický nádech s dotekem japonské kultury a kromobyčejný hrdina s neotesaným pohledem na přetechnizovaný svět, většinou s kyberimplantáty po těle a čas od času ponořený v kyberprostoru. Kyberpunková literatura na rozdíl od klasické hardcore science fiction často uplatňuje zápletku v detektivním duchu, a typickým rysem je i textový záznam zběsilých akčních scén v duchu hollywoodské filmové produkce.

Lze však vysledovat i další typické odlišnosti kyberpunku od žánru sci-fi:

• Děj se téměř vždy odehrává v blízké budoucnosti, většinou 10 - 50 let od současnosti.
• Děj se většinou odehrává na Zemi nebo v blízkosti Země (na její orbitě, na Měsíci, maximálně ve Sluneční soustavě).
• Děj řeší témata a problémy, které alespoň částečně zasahují do našeho současného života, kdy není potřeba přílišné abstrakce a představivosti, aby se čtenář s hrdiny, které je řeší, mohl ztotožnit. Některé nadnárodní koncerny známe v čase napsání díla ještě existují, o některých méně významných současných událostech se dozvídáme jejich osud, setkáváme se se staršími postavami, které se narodily ve stejné době jako my.
• Prostředí, politická situace, apod. v kyberpunkové literatuře je většinou extrapolací ze současného stavu — jako by si autoři pokládali otázku „V co se naše společnost ze současného stavu vyvine za takových 20 (30, 50, …) let?“
• V drtivé většině případů nejsou předmětem děje mimozemské bytosti či jejich kontakt s lidmi; ve značné části kyberpunkové literatury se s nimi ani nesetkáme.
• Místo exotických mimozemšťanů se většinou setkáváme s umělou inteligencí obdařenými stroji, roboty, androidy, cyborgy, synthorgy a nebo s lidmi s implantáty fyzické i mentální povahy (tzv. en:augmented reality), virtuální/elektronické osobnosti, avatary a podobně.
• Hlavní hrdina v kyberpunku nemusí nutně být kladný hrdina. Nemusí však být ani zcela záporný hrdina - často se setkáváme s „napůl“ kladným hrdinou, u kterého (podle subjektivního pohledu každého jednotlivého čtenáře) nacházíme jednu či více vlastností, se kterými se neztotožňujeme. (Tento rys se může vyskytovat i u jiných literárních stylů, ale v kyberpunku je zvlášť markantní.)
• V kyberpunku se většinou vyskytuje více ženských postav, nejsou žádnou výjimkou hlavní hrdinky. Postavy žen v kyberpunku neplní podružnou úlohu ale velmi často jsou motorem celého příběhu - dokonce je můžeme vídat v rolích bojovnic či tělesných strážkyň.
• Prostředí kyberpunkových děl jsou občas posazena na polarizované antitezi mezi úzkostlivě dokonalým elitním korporátním perfekcionismem a animalitou většinové anarchistické lůzy.

[editovat] Filozofie

Cyberpunk může být také jistým vyznán nebo vírou. Kyberpunk reprezentuje mimojiné (pokud vynecháme kyber-estetiku popsanou výše) také tzv. filozofii "High tech - Low life", která zjednodušeně staví technologii nad život. To může být pro některé lidi nestravitelnou představou, pro jiné zase jediným možným směrem evoluce lidstva.

S tím souvisí také mnoho dalších filozofických otázek. Pokud budeme postupně nahrazovat nemocné lidské orgány jejich uměle vytvořenými "protézami", může se stát, že se začnou (i když velmi pomalu) stírat rozdíly mezi lidmi a roboty. Tam už narazíme na problém, do jaké doby můžeme člověka považovat za robota a naopak - když člověka takřka bez zbytku organické tkáně považujeme za člověka, neměli by jsme také robota/kyborga považovat za člověka? To jak tuto zatím nezařazenou bytost vnímá okolí (především ostatní lidé) je důležitější než cokoli jiného pro to, aby mohl existovat kyborg srovnatelný s člověkem.

Ačkoli je to zatím jen otázka kyberpunkových filmů, tak se orgány již skutečně nahrazují. Dělají se pokusy jako napojování malé kamery na oční nerv slepce a již skutečně dokáží vrátit úplně slepým lidem část zraku. Existují protézy řízené nervovými signály a provádějí se pokusy s umělým srdcem. Tyto operace se setkávají s poměrně velkým úspěchem. Proč by ale někdo chtěl rovnou vyměnit celé svoje tělo? Důvodem může být třeba strach ze stáří nebo přirozené smrti.

Toto je jen jedna ze zajímavých kyberpunkových otázek (tuto otázku konkrétně rozebírá několik filmů, například: Ghost in the Shell, nebo Immortel), které se možná časem přesunou i do reálného světa.

[editovat] Historie

Slovo (kyberpunk) vymyslel spisovatel Bruce Bethke, který napsal stejnojmenný příběh. Kyberpunk je odvozený od slov kybernetika (věda zaměřující se na nahrazování lidských možností a působností soběstačnými - počítačově řízenými chody) a punk (hlučná alternativní hudba, někdy zvukově nevyladěná a záměrně kakofonní, někdy naopak výrazně melodická, doprovázející nihilistický módní a životní styl). Význam slova se však už objevil v různých pracích autorů čtyřicátých a padesátých let, kteří se zabývali strukturalizací technologické fikce a odcizením jedince v hi-tech vykonstruovaných megalopolích, jmenujme např. Samuel R. Delanyho. Mezi předchůdce kyperpunku nepochybně patří také autoři literárního undergroundu - například William Burroughs. Ovšem až William Gibson a jeho dílo Neuromancer specifikovali hnutí a „zaobalili“ rašící kyberpunkovou kulturu z nahodilého povědomí v potuchu a mínění, jež význam kyberpunku pokryl. Dalším neopominutelným základním kamenem kyberpunku je román Bruce Sterlinga Schismatrix.

[editovat] Vývoj

Kyperpunk trvale změnil tvář mainstreamové science fiction literatury a přispěl tomu, že zhruba od 90.let 20. století se kyberpunkové postupy a související témata jako nanotechnologie a technologická singularita staly její běžnou součástí. Mezi autory, kteří se pohybují mezi hranicemi různých žánrů a jsou silně ovlivněni právě kyberpunkem patří například Neal Stephenson nebo Dan Simmons.

Kyberpunk se mezitím přirozenou cestou rozdělil do několika dalších podproudů, řízených většinou tou kterou vizí budoucnosti. Mezi některé „potomky“ kyberpunku patří například cypherpunk, biopunk, steampunk nebo postcyberpunk.

[editovat] Spisovatelé kyberpunku

• Rudy Rucker
• Bruce Sterling - Schismatrix
• John Shirley
• William Gibson - Neuromancer
• Masamune Shirow
• Neal Stephenson
• Dan Simmons
• Sergej Lukjaněnko - Bludiště odrazů

[editovat] Čeští spisovatelé

• Jiří Kulhánek - Cesta krve, Divocí a zlí, Stroncium
• Miroslav Žamboch - Líheň (1 - Smrt zrozená v Praze, 2 - Královna smrti)
• Jiří Brossmann - Zákony Silnějšího
• Jiří Walker Procházka - navazující povídky Rox'n'roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj

[editovat] Externí odkazy

• LEGIE - podkategorie cyberpunk - databáze knih fantasy a sci-fi
• The Cyberpunk Project (Anglicky) - velké množství informací o cyberpunku a rozsáhlá knihovna povídek ke stažení

Související články obsahuje: Portál Literatura