Kyjov

Kyjov
Renesanční radnice na Masarykově náměstí
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0625 586307
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Hodonín (CZ0625)
obec s rozšířenou působností:	Kyjov
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	29,88 km²
počet obyvatel:	11 887 (30. 5. 2008)
zeměpisná šířka:	49° 00' 49" s. š.
zeměpisná délka:	17° 07' 33" v. d.
nadmořská výška:	192 m
PSČ:	697 01
zákl. sídelní jednotky:	13
místní části:	4
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Město Kyjov Masarykovo náměstí 30/1 69701 Kyjov 1
starosta / starostka:	Mgr. František Lukl
Oficiální web: http://www.mestokyjov.cz E-mail: urad@mukyjov.cz

Kyjov (německy Gaya) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Město Kyjov se nachází asi 35 km západně od města Uherské Hradiště v okrese Hodonín na řece Kyjovka. Na sever od města je pohoří Chřiby. Město Kyjov se skládá ze čtyř místních částí - Kyjov, Boršov, Bohuslavice a Nětčice. Ve samotném městě, jehož historické jádro je městskou památkovou zónou, žije 11 887 obyvatel (2008). PSČ je 697 01.

[editovat] Historie

V první písemné zmínce z roku 1126 se připomíná jako trhová ves, která byla darována klášteru Hradiště u Olomouce. V roce 1548 se vykoupilo z poddanství a bylo povýšeno na královské město. V husitském období se město hlásilo k utrakvismu a roku 1431 ho dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský, který zde nechal popravit mnoho zajatců. Během 17. století několikrát zničeno nájezdy, požáry a také postihnuto morem.

Kyjov je v současné době centrem folklorního regionu Dolňácka, ve kterém se lidové tradice dochovaly takřka v původním stavu. Život na Kyjovsku je promítnut i do největší slavnosti regionu Slováckého roku. Tento festival se pořádá pravidelně ve čtyřletém cyklu již od roku 1921 (nejbližší bude v srpnu 2011).

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

• 1771 - 450
• 1880 - 3351
• 1900 - 3950
• 1930 - 4505
• 1950 - 5790
• 1970 - 9894
• 1980 - 12632
• 1991 - 12920
• 2001 - 12413
• 2006 - 12003

[editovat] Sídliště

• U Vodojemu - 1079 obyv.
• Za Stadionem - 609 obyv.
• Lidická - 434 obyv.
• Zahradní - 389 obyv.
• Švabinského - 200 obyv.

[editovat] Památky

Vstup do vinného sklepa, výzdobu tvoří slovácký ornament.

• Renesanční zámek z roku 1548, upravený v 18. století, 1911 vyzdobený sgrafity Jano Köhlera. Od roku 1928 zde sídlí městské muzeum.
• Renesanční radnice na náměstí z let 1561–1562 postavena italskými staviteli. Věžní hodiny instaloval v roce 1903 místní hodinář Fr. Gonic, v roce 1930 byly vyměněny.
• Mariánský sloup před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí z let 1713–1720. Oltářní obraz Antonína Maulpertsche.
• Kaple sv. Martina nad zámkem byla do roku 1786 farním kostelem.
• Kostel sv. Filipa a Jakuba v místní části Bohuslavice.
• Kaple sv. Josefa Kalasanského zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského z roku 1868.
• Chudobinec Dominka Jurovského na ulici Jungmannova z let 1728-1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je latinský chronogram (v překladu „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně“), který ukrývá datum 1739. Dnes je zde Základní umělecká škola.
• Kaple sv. Rocha u silnice do Vlkoše z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě katastru města jako poděkování za ochranu před morem. Nad vchodem latinský chronogram „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru“.
• Novorenesanční budova Klvaňova gymnázia postavená roku 1898.

[editovat] Významné osobnosti

Novorenesanční budova Klvaňova gymnázia

• Václav Bzenecký starší (zem. 1575), kyjovský primátor.
• Radola Gajda (1892-1948), československý generál a český fašistický politik. V Kyjově strávil dětství.
• Sergěj Ingr (1894-1956), československý generál a ministr obrany exilové vlády, v Kyjově studoval na gymnáziu.
• Ivan Jelínek (1909-2002), novinář, spisovatel, básník, kyjovský rodák.
• Severin Joklík (1857-1915), lékař, starosta města.
• Josef Klvaňa (1857-1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, přírodovědec, etnograf.
• Jano Köhler (1873-1941), akademický malíř, freskami a sgrafity vyzdobil farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček.
• Josef Kolmaš (1933), český sinolog a tibetolog, v Kyjově studoval na gymnáziu.
• Jan Kučera (1875-1947), profesor zdejšího gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu.
• Bohumil Sekla (1901-1987), profesor Univerzity Karlovy, zakladatel české lékařské genetiky, rodák z Bohuslavic.
• Miroslav Skála (1924-1989), český spisovatel a novinář, v Kyjově studoval na gymnáziu.
• Miroslav Tichý (1926), fotograf.
• Joža Uprka (1861-1940), malíř slováckých žánrových obrazů, měl v Kyjově ateliér.
• Jan Znoj (1905-1950), akademický sochař, rodák z Boršova, autor sochy Miroslava Tyrše u sokolovny.

[editovat] Související články

• Děkanát Kyjov

[editovat] Literatura

• Klvaňa - Fintajsl - Zlámal: Kyjovsko, 1948
• Karel Hlavinka, O starém Kyjově, 1947
• Rudolf Hurt a kolektiv, Kyjovsko, 1970
• Jiří Dunděra, 33 životů, 2005

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kyjov

• Stránky Kyjova
• Vlastivědné muzeum v Kyjově
• Klvaňovo gymnázium
• Městská knihovna
• Nemocnice Kyjov
• Aeroklub Kyjov
• Kino Panorama a Dům Kultury
• Děkanát Kyjov
• Junácké středisko