Lštění (Radhostice)

Lštění je obcí, která se nachází v okrese Prachatice, kraji Jihočeském. Je součástí obce Radhostice.

[editovat] Historie

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1352, kdy náležela vladykům Vilému a Zdeňkovi ze Lštění. Lze ale oprávněně předpokládat, že území dnešního Lštění bylo osídleno již mnohem dříve. Napovídá tomu i staroslovanské jméno vsi "Léščie" (lískový porost). Toto území patřilo do nejjižnějšího cípu Čechy obydleného Pošumaví.

Ve 14. století zde pravděpodobně stávala dřevěná tvrz hned vedle kostela. Z této tvrze se však nic nedochovalo. Kostel zde stál již před rokem 1354. Od počátku 16. století až do roku 1850 bylo Lštění k vimperskému panství.

Škola se uvádí od poloviny 18. století. Před rokem 1900 měla tři třídy, od roku 1918 fungovala jako obecná dvoutřídka se 119 českými žáky. Od roku 1850 připadalo Lštění k obci Libotyně a k soudnímu okresu Vimperk. V letech 1960 - 2002 bylo Lštění součástí okresu Prachatice. Od roku 1964 je součástí obce Radhostice. Zajímavostí je, že Lštění rádi navštěvovali Jan Neruda, Karel Klostermann, Julius Zeyer, Jindřich Šimon Baar nebo Adolf Heyduk.

[editovat] Pamětihodnosti

[editovat] Kostel svatého Vojtěcha

Farní kostel zasvěcený svatému Vojtěchu existoval ve Lštění již ve 14. století, kdy se o něm objevují první zmínky. Na místě původního gotického kostela byl zbudován v letech 1739 - 1741 nový barokní kostel. Autorem návrhu byl architekt Antonín Erhart Martinelli. Původní presbytář starého gotického kostela byl v barokní novostavbě zachován a slouží jako sakristie. Z původní stavby se ještě zachovala komora.

Na místě lodi starého kostela byl vystavěn nový presbytář, dále byly nově přistavěny loď a věž. Vznikl tak jednolodní chrám s okosenými nárožími, pravoúhlým presbytářem, se sakristií v ose a s věží v průčelí. Kamenické práce obstaral krumlovský místr Matěj Plánský. Hlavní oltář kostela se sochami svatého Vojtěcha, svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého je dílem krumlovského sochaře Josefa Mucka a pochází z roku 1755. Stejný umělec vyhotovil i dva boční oltáře se sochami svatého Josefa, svatého Linharta, svatého biskupa, svaté Ludmily a svatého Václava. Křtitelnice je barokní, ale v sakristii se dochovala původní křtitelnice z druhé poloviny 13. století. V kostele se také nacházejí náhrobky z let 1521 a 1743. Varhany jsou barokní.

Místo je spojeno se silným svatovojtěšským kultem, který se začal prosazovat především v 18. století. Dodnes je místo známé nejen pod svým úředním jménem Lštění, ale i pod názvy "Vojtěch" nebo "Svatý Vojtěch". Sem se čtyřikrát ročně: na pondělí velikonoční, na svatého Vojtěcha (23. 4.), na pondělí svatodušní a na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), vydávaly zástupy poutníků. Původní fara v místě existovala již ve 14. století a je domněnka, že tato fara byla totožná s poustevnou v rohu hřbitovní zdi. Před třicetiletou válkou nebyla již fara obsazována, dlouho ji spravovali církevní administrátoři z Vimperka a v letech 1655 - 1666 spravoval kostel duchovní z Bohumilic. Církevní správce se na faru ve Lštění vrátil až v roce 1718 za výrazné přímluvy Marie Arnoštky kněžny z Eggenbergu.

[editovat] Kaple Panny Marie Klatovské

Kaple je včleněna do hřbitovní zdi, pochází z 18. století, zbytky původního oltáře. Součástí původní hřbitovní zdi byl i ambit, který byl koncem 19. století zrušen.

[editovat] Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Na pahorku západně od kostela vznikla v první polovině 18. století čtyřboká mešní kaple, zaklenutá křížovou klenbou s nárožními pilastry. Uvnitř malovaný křídlový oltářík se sochou svaté Barbory. Dle pověsti z tohoto místa žehnal svatý Vojtěch své rodné vlasti.

[editovat] Kaple svatého Vojtěcha

Také zvané "Dobrá Voda". Kaple nad pramenem, ze kterého dle pověsti pil svatý Vojtěch. Nachází se východně od kostela. Původní kaple byla vystavěna pravděpodobně již v 17. století, ale roku 1725 byla postavena úplně nová kaple - zděná s dřevěnou nástavbou, šindelovou střechou a jehlancovou vížkou. Plochostropá kaple je bez vybavení.

[editovat] Fara

Dnešní faru s polovalbovým štítem nechal v roce 1668 postavit vimperský hejtman J. L. Breverius. Nazývala se také "Panský dům", protože zde během poutí byly ubytováni významní hosté a v době, kdy farnost neměla svého správce, se také pronajímala.