Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Prof. PhDr. Ladislav Hejdánek (* 10. května 1927, Praha) je český filosof, kritický žák E. Rádla, J. L. Hromádky a J. Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK.
Obsah |
Narodil se v protestantské rodině, v letech 1946-1948 studoval matematiku a filosofii na Přírodovědecké fakultě UK, v letech 1949-1952 filosofii a sociologii na FF UK v Praze. Po absolutoriu v letech 1953-1955 pracoval jako stavební dělník, v letech 1956-1968 jako knihovník a dokumetarista, v letech 1968-1971 jako vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV a v letech 1971-1985 jako vrátný, topič a skladník. Patřil mezi první signatáře Charty 77 a od 20. září 1977 do konce roku 1979 jejím mluvčím. V letech 1985-1987 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Amsterdamu a po návratu žil jako důchodce v sokromí. V letech 1990-2007 přednášel filosofii na Evangelické teologické a Filosofické fakultě UK a přechodně i na jiných vysokých školách. S manželkou Hedou mají čtyři dospělé děti a dnes žijí jako důchodci v Písku.
Základní myšlenkovou i životní inspiraci čerpal z díla T. G. Masaryka, J. L. Hromádky, ale zejména E. Rádla, jehož je pokračovatelem. Velký vliv na něho měl dále Jan Patočka, A. N. Whitehead, Karl Jaspers a P. Teilhard de Chardin. Ve stopách Rádlových se postavil proti pozitivismu a jeho tendenci redukovat skutečnost na předmětná fakta. Proti tomu se snažil myslet „nepředmětně“, jak to vyžaduje myšlenkové uchopení živých bytostí a zejména člověka, kteří „žijí z budoucnosti, která ještě není“. V pozdějších letech se věnoval hlavně filosofickému promýšlení problému pravdy a originálnímu myšlení budoucnosti, které někdy nazývá meontologie (z řeckého mé ón, nejsoucí).
Hejdánek byl výraznou osobností v Rádlově a Hromádkově Akademické YMCA, patřil do skupiny mladých protestantů „Nová orientace“, byl jedním z iniciátorů Jirchářských seminářů (1962-1972), roku 1972 byl odsouzen a vězněn za rozšiřování letáků před volbami a po celá 70. a 80. léta organizoval bytové semináře, na něž přijížděli i významní cizí filosofové. Od roku 1987 patřil mezi iniciátory samizdatových Lidových novin. Roku 1984 byl vyznamenán Cenou Jana Palacha a roku 1995 Řádem TGM III. třídy.