Ladislav Rott

Hlavní Rottův dům na Malém náměstí v Praze s freskami Mikoláše Alše.

Ladislav Rott (5. června 1851 v Praze – 27. června 1906 v Bad Ischlu), pražský obchodník, byl jedním ze synů a osmi dětí Vincence Josefa Rotta, zakladatele firmy V. J. Rott na Malém náměstí v Praze (1840).

Ladislav Rott se vyučil se v otcově firmě, vystudoval Skřivanovu obchodní školu. Vedle češtiny a němčiny mluvil francouzsky, rusky, o něco později se naučil anglicky.

V sedmnácti letech šel na výměnu do Petrohradu, pak k obchodním partnerům do Paříže, a odtamtud jako obchodní cestující do Egypta. Zažil ještě obležení Paříže po bitvě u Sedanu (1871), aby se ve dvaceti letech vrátil do Prahy, kde s bratrem Juliem (1845–76) k 1. lednu 1872 převzali obchod.

Ve společně započatém rozšíření firmy – jak zejména její činnosti, tak i stavebním – pokračoval po Juliově smrti Ladislav.

Prosperující obchod Ladislavu Rottovi umožnil postupné přikupování nemovitostí sousedídích s jeho domem na Malém náměstí a jejich rozsáhlé přestavbě v polovině 80. let 19. století. V letech 1896–97 pak došlo i k nákladné rekonstrukci původního domu č.p. 142 na Malém náměstí a k zadání fresek Mikoláši Alšovi, provedených jeho spolupracovníky Arnoštem Hofbauerem a Ladislavem Novákem.

Rostoucí velkoobchod s sebou nesl i rozšiřování obsáhlých katalogů „Česko-německých ceníků nástrojů a potřeb pro veškerá řemesla“, vedle zaběhlých německých bylo nutno hledat nové české pojmy.

S manželkou Karolínou (Karlou), roz. Klecandovou (sňatek byl uzavřen 15. 1. 1876), měl Ladislav pět dětí, dva syny a tři dcery, mezi nimi i Vladimíra Jiřího Rotta (1885–1965), který – jako poslední v Československu podnikatelsky činný člen této jedné ze známých pražských rodin [1] – uprchl se svou ženou těsně po komunistickém puči v únoru 1948.

Karolína Rottová (1856–1904) spolupracovala v obchodě, vedla domácnost a organizovala společenskou část rodinného života. V roce 1896 zavedla „čtvrtky u Rottů“, kde se scházeli čeští umělci, žurnalisté, politici a také obchodní přátelé z Anglie, Francie, Německa, Švédska a samozřejmě Rakouska, které tehdy patřilo k domácím zemím.

Po smrti manželky Karly se Rott podruhé oženil s o mnoho mladší vídeňskou kupeckou dcerou Andrée Polákovou. Na jaře 1906 se jim narodila dcera Andrée, již 27. června téhož roku však Ladislav Rott náhle zemřel na dovolené v Bad Ischlu.

Po otcově smrti se řízení firmy ujali jeho dva synové Ladislav a Vladimír Rottovi spolu s nejstarší sestrou Julií provdanou Veselou jako tichou společnicí, přičemž vdova Andrée Rottová a sestry vyjma Julie měly být vyplaceny, což podnik zadlužilo podle vzpomínky Vladimíra Rotta o téměř milion zlatých rakouských korun. Do podobné situace pak byl podnik znovu postaven po náhlé smrti Ladislava mladšího roku 1927, shodou okolností opět v Bad Ischlu, kdy bylo potřeba vyplatit jeho ženu Julii a dceru Ludmilu.

Rod Rottů podporoval vznikající českou kulturu. Ladislav také podstatně přispěl na obnovení Národního divadla po požáru (v roce 1881, znovu otevřeno 1883). Spolu s bratrem Juliem pokračovali v tradici zahájené otcem Vincencem Josefem.

Po listopadu 1989 se jméno Ladislava Rotta objevilo v českých mediích v souvislosti s jeho návrhem stavby podzemní dráhy v Praze, podaným v létě 1898 Městské radě královského hlavního města Prahy.

V hlavním z Rottových domů, na jejichž druhý „lup“ v roce 1993 si stěžuje Vladimír J. Rott (*1950) [2], je v současné době provozován hotel, který nahradil předcházející prodejnu skla, kde znárodněný a pak, podle Vladimíra J. Rotta, protiprávně do rukou bývalého ředitele státního podniku a jeho společníků převedený podnik zůstal až do roku 1996.

Rott byl kromě obchodních aktivit činný i v politice, účastnil se aktivně událostí roku 1848.

V roce 1872 rodinou firmu společně převzali jeho synové Julius (1845–76) a Ladislav (1851–1906).

Manželé Rottovi měli osm dětí, tři syny a pět dcer. Zemřeli pouhý měsíc po sobě na konci roku 1890.

Rod Rottů podporoval vznikající českou kulturu.

Tak Vincenc Josef také podstatně přispěl na sbírky pro stavbu Národního divadla (sbírky zahájeny v roce 1851, pozemek zakoupen 1852, otevřeno jako Prozatímní v roce 1862, Národní divadlo postaveno v letech 1867–81).

V tom pokračovali jeho synové, Ladislav také podstatně přispěl na obnovení divadla po požáru (v roce 1881, znovu otevřeno 1883).

Poznámka: S Karolínou Světlou a Sofií Podlipskou měl Ladislavův otec Vincenc, po meči, společného praděda Jakuba Rotta (1718–1779).

[editovat] Reference

• Archiv hlavního města Prahy, Rodinný archiv Rottových, NAD 1241.
• Sto let české práce železářského závodu V. J. Rott a.s. v Praze, na Malém náměstí staroměstském, 1. 11. 1840 – 1. 11. 1940, Praha s.d. /1940/.
• Jozef Miškovský, 1630 – 1930: Rodinná kronika Rottovská, Praha – Bratislava 1930.
• Zdena Fröhlichová, Kronika Rynečku na Starém Městě pražském, Praha 1940.

[editovat] Externí odkazy

• Historie firmy – přehled, na serveru vjrott.com
• Rott Ladislav a Rott / Ladislav, hesla z Ottova slovníku naučného na encyklopedie.seznam.cz