Leopold I.

Leopold I.
císař Svaté říše římské, král český a uherský etc.
Leopold I. na dobovém portrétu.
Doba vlády	1657 – 1705
Korunovace	1656
Narození	9. června 1640
	Vídeň
Úmrtí	5. května 1705 (64 let)
	Vídeň
Předchůdce	Ferdinand III.
Následník	Josef I.
Manželky	I. Markéta Habsburská
	II. Klaudie Felicitas Tyrolská
	III. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Potomci	Josef I. Karel VI.
Rod	Habsburkové
Otec	Ferdinand III.
Matka	Marie Anna Španělská

Leopold I. (9. června 1640, Vídeň – 5. května 1705, Vídeň ) původem z dynastie Habsburků, čtvrtý syn císaře a krále Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské. Leopold byl v letech 1658–1705 císař Svaté říše římské národa německého a v letech 1657–1705 český a uherský král.

[editovat] Leopoldova výchova

V nástupnické linii byl Leopold až na druhém místě (prvním byl jeho starší bratr Ferdinand IV.). Leopold jako budoucí duchovní měl nasledovat kariéru svého strýce, arcivévody Leopolda Viléma, který byl biskupem a velmistrem Řádu německých rytířů. V roc 1654 však Ferdinand IV. náhle zemřel (k samostatné vládě se nedostal) a pro Leopolda se rázem otevřela cesta na trůn.

Kvůli tomu muselo dojít i ke změne zaměření výchovy a studia mladého arcivévody. Do popředí se dostaly hodiny politiky, historie, diplomacie a ustoupit musely teologie, morálka a církevní hudba.

[editovat] Leopoldovy korunovace

Caspar Merian: Leopold I.

Otec mu ješte během svého života zajistil uherský a český trůn (Leopoldova uherská korunovace se konala 27.6.1655, česká 14.9.1656).

Neúspěchem však skončila Ferdinandova snaha zajistit mu korunu římského krále a zabezpečit mu tak nástupnictví v císařské hodnosti. Proti tomu vystoupila především Francie, která měla zájem na zmenšení vlivu Habsburků v říši.

Zápas o římský trón po smrti Ferdinanda III. v roce 1657 byl Leopoldovou první samostatnou akcí na evropské politické scéně. R. 1658 skončil jeho vítězstvím, když se změnilo francouzské odmítavé stanovisko za příslib neposkytnutí pomoci Španělům v případě konfliktu s Francií. Současně si Francie svou spoluúčastí na vytvoření tzv. Rýnské ligy zabezpečila vliv na vnitřní záležitosti Německa.

18.7. 1658 byl Leopold I. ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen římskoněmeckýmým císařem a o 13 dní tam byl také korunován.

[editovat] Vláda Leopolda I.

Leopold I. na obraze Benjamina von Blocka.

Jako panovník habsburské monarchie byl typickým představitelem absolutismu. Leopold I. také vydal první císařský robotní patent, kterým potvrdil vztah mezi nevolníky a vrchností. Z ekonomického hlediska nebyla jeho vláda nijak zvlášť úspěšná, neboť vojenské výdaje značně přetěžovaly rozpočty jeho zemí. Celkově se Habsburská monarchie za vlády Leopolda potýkala s množstvím vnějších i vnitřních problémů.

Neustálé války s Francií a Tureckem jej nutily udržovat obrovskou armádu, která roku 1683 spolu se spojenci porazila Osmanské Turky v druhé bitvě u Vídně (1683) a pak je po sérii dalších drtivých vítězství, z nichž nejvýznamnější byly bitva u Nagyharsány (1687) a bitva u Zenty (1697) vytlačila na Balkán.

Jedním z vnitřních problémů monarchie byla nestabilní situace v Uhersku, zejména v jeho západní a severní části, které nebyly obsazeny Turky. Tamější šlechta několikrát během Leopoldovy vlády povstala a spojence náchazela v sedmihradských knížetech a nezřídka také v Turcích.

Leopold nebyl rozeným vojevůdcem a nikdy nevedl vojska osobně, naproti tomu velku část svého života věnoval vedení válek. První z nich byla se Švédskem, jehož král Karel X. našel spojence v sedmihradském knížeti Jurajovi II. Rákocim, odbojném vazalovi uherské koruny.

Po smrti španělského krále Karla II. Leopold odmítl akceptovat jako jeho nástupce Filipa z Anjou, neboť nárokoval španělský trůn pro svého syna Karla, což vedlo k největšímu ozbrojenému konfliktu první poloviny 18. století, válkám o dědictví španělské.

[editovat] Střety s Francií

Na západě, kde sa monarchie srážela s rozpínavostí Francie, zaznamenal císař méně úspechů než při bojích s Turky. Monarchie se po boku Nizozemska, Španělska, Lotrinska a některých německých států zapojila do války proti Francii a jeho spojenci Švédsku v 70-tých letech 17. století. Mír uzavřený r. 1679 vyzněl ve prospěch Francie a znamenal pro ni územní zisky na úkor rakouských Habsburků.

Až další konflikt v 90-tých letech a následný mír z Rijswijku (r. 1697) vrátil Leopoldovi I. jeho územní ztráty z předcházejícího střetu. K dalšímu boji s Francií došlo na sklonku Leopoldovy vlády.

Po smrti španělského krále Karla II. Leopold odmítl akceptovat jako jeho nástupce Filipa z Anjou, neboť nárokoval španělský trůn pro svého syna Karla, což vedlo k největšímu ozbrojenému konfliktu první poloviny 18. století, válkám o dědictví španělské.

Navzdory některým dílčím neúspěchům Leopoldovy vlády vstoupila habsburská monarchie za jeho panování mezi skutečné evropské velmoci. Leopold I. Habsburský byl druhým nejdéle vládnoucím panovníkem v Čechách a v Uhersku (vládl 48 let). Po smrti byl pochován pod skvostným barokním náhrobkem v habsburské kapucínské kryptě ve Vídni.

[editovat] Rodokmen Leopolda I.

Portrét Leopolda I. v divadelním kostýmu.

[editovat] Potomci

Leopold byl ženat třikrát. Markéta Tereza Španělská, dcera španělského krále Filipa IV. a jeho manželky Marie Anny Habsburské, která byla zároveň jeho sestřenicí i neteří, se za Leopolda provdala v roce 1666. Porodila mu čtyři děti:

• Ferdinand Václav (1667 - 1668)
• Marie Antonie (1669 - 1692)

∞ 1685 bavorský kurfiřt Max Emanuel, syn kurfiřta Ferdinanda Marii a jeho manželky Henrietty Adély

• Jan Leopold (1670 - 1670)
• Marie Anna Antonie (1672 - 1672)

Druhou manželkou se roku 1673 ve Vídni stala arcivévodkyně Klaudie Felicitas Tyrolská (sestřenice druhého stupně), dcera arcivévody Ferdinanda Karla a jeho manželky Anny. Z tohoto manželství se narodily dvě děti, které zemřely v dětském věku.

• Anna Marie Sofie (1674 - 1674)
• Marie Josefa Klementina (1675 - 1676)

Svatba s Eleonorou Magdalenou

Roku 1676 se Leopold ve Vídni oženil po třetí, s princeznou Eleonorou Magdalenou, dcerou falckého kurfiřta Filipa Viléma a jeho manželky Alžběty Amálie, s níž měl tyto děti:

• Josef I. (1678 - 1711)

∞ 1699 Amálie Vilemína, dcera brunšvického vévodského páru Jana Fridricha a Benedikty Falcké

• Kristýna (1679 - 1679), arcivévodkyně
• Marie Alžběta (1680 - 1741), nizozemská místodržitelka
• Leopold Josef (1682 - 1684), arcivévoda
• Marie Anna Josefa (1683 - 1754)

∞ 1708 portugalský král Jan V., syn krále Petra II. a jeho druhé manželky Marie Sofie Falcké

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Leopold I.

• Marie Terezie (1684 - 1696), arcivévodkyně
• Karel (III.) VI. (1685 - 1740), císař Svaté říše římské

∞ 1708 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, dcera brunšvického vévodského páru Ludvíka Rudolfa a Kristýny Luisy Öttingenské.

• Marie Josefa (1687 - 1703), arcivévodkyně
• Marie Magdalena (1689 - 1743), arcivévodkyně
• Marie Markéta (1690 - 1691), arcivévodkyně

[editovat] Literatura

Mikulec, Jiří: Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka. Paseka, Praha 1997. ISBN 80-7185-141-8

[editovat] Související články

• Seznam hlav českého státu
• Seznam panovníků Svaté říše římské

Předchůdce: Ferdinand III.

Císař Svaté říše římské 1658 – 1705

Nástupce: Josef I. Habsburský

Předchůdce: Ferdinand III.

Římskoněmecký král 1657 – 1705

Nástupce: Josef I. Habsburský

Předchůdce: Ferdinand III.

Český král 1657–1705

Nástupce: Josef I. Habsburský

Předchůdce: Ferdinand III.

Uherský král 1657 – 1705

Nástupce: Josef I. Habsburský

Předchůdce: Ferdinand III.

Chorvatský a slavonský král 1657 – 1705

Nástupce: Josef I. Habsburský

Předchůdce: Ferdinand III.

Rakouský arcivévoda 1657 – 1705

Nástupce: Josef I. Habsburský