Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky - Encyklopedie - Portál divoch.net

Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky

Toto je seznam leteckých nehod vojenských strojů na území České a Československé republiky (české i zahraniční letouny) a českých vojenských letadel v zahraničí.

Legenda k tabulce[editovat | editovat zdroj]

Letecké nehody vojenských strojů České republiky a zahraničních vojenských strojů v Česku[editovat | editovat zdroj]

Datum Místo Stroj Mrtví Zranění Poznámky Reference
22. 11. 2012 Radovesnice I L-159A ALCA 1 Pád letounu z čáslavské základny při cvičném letu při nácviku pilotáže v noci, † npor. ing. Ondřej Sovina. Pomník na místě. [2][3]
23. 5. 2012 Čáslav An-30B 7 Havárie ruského pozorovacího letounu při přistání na základně v Čáslavi. Příčinou bylo nezvládnutí techniky pilotáže a nedodržení nařízených parametrů při přistání. [4][5]
16. 12. 2010 Biskupice-Pulkov L-39ZA Albatros Pád letadla 22. základny letectva z Náměště nad Oslavou do lesa, piloti kpt. Michal Kudyn a kpt. Stanislav Stojaník se katapultovali. Příčinou byl titanový požár vysokotlakého kompresoru motoru. [6][7][8]
12. 7. 2010 Holice L-39C Albatros 2 Pád letadla CLV Pardubice do lesa, piloti Václav Tyrychtr a David Sochacký se katapultovali. [9][10]
9. 9. 2004 Sedlec Lynx AH.9 6 Česko-britské cvičení Flying Rhino, zahynulo 6 britských vojáků † Loose, † Kemp, † Crain, † Dimmock, † Gomersall, † Kelly . [11][12]
24. 2. 2003 Vojenský újezd Brdy L-159A ALCA 1 Zkoušky leteckého kanónového kompletu Plamen, † kpt. Petr Vašíček (mjr. in memoriam). [13][14][15][16][17] Pomník postaven asi 1 300 m od místa dopadu letadla.
28. 10. 2001 Okrouhlá Mi-8S 7 Náhlé vysazení obou motorů a tvrdé přistání, na palubě byli i kosmonauti Eugene Cernan a Vladimír Remek (nezraněni). [16][18]
1. 8. 2001 Pelhřimov L-39ZA Albatros 1 † por. Luděk Burda [16][19]
12. 2. 2001 Škvorec W-3A Sokół 3 Kontrolní let s instruktorem, všichni tři členové posádky utrpěli těžká zranění. [16][20]
10. 10. 2000 Bílek MiG-21MFN 2 Letadla v těsném závěsu vlétla v nízké výšce do lesa, † mjr. Zdeněk Svoboda, † mjr. Ivan Indrák. [21][22]
1. 8. 2000 Čejkovice L-29 Delfín 1 † plk. gšt. Ján Malo [23][24]
16. 6. 2000 Kladeruby nad Oslavou Su-22M-4 1 † npor. Lubomír Šigut (katapultoval se, ale nepřežil) [16][25] (pomníček uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa)
12. 10. 1999 Čáslav Mirage 2000C 12-KT Česko-francouzské cvičení Friendly Fly '99, francouzský pilot (plukovník) se katapultoval. [26][27]
17. 6. 1999 Macourov MiG-21MF a MiG-21UM 2 Srážka ve vzduchu, † mjr. Ivan Kaiser (pilot MiGu-21MF), † mjr. Jaromír Zbranek (pilot MiGu-21UM, katapultoval se, ale nepřežil),
bez zranění mjr. Zdeněk Svoboda (pilot MiGu-21UM, viz nehoda 12. 10. 2000)
[16][28]
10. 11. 1998 Slatinice Mi-24V 4 Zřícení po nahlášení problémů s řízením, † mjr. Vladimír Chromý, † mjr. Pavel Hurčík, † npor. Marek Józsa, † nrtm. Petr Cihlář [16][29][30] Pomník na místě
25. 10. 1998 Stipaniči (BiH) Mi-17 3 Náraz vrtulníku v rámci mise SFOR do horského hřebene, † mjr. Jaromír Nasavrcký, † Rostislav Samec, † kpt. Bohumil Vávrů [31]
8. 6. 1998 České Budějovice MiG-21MF a MiG-21UM Srážka ve vzduchu, piloti se bez zranění katapultovali, oba stroje se zřítily do obydlené oblasti (sídliště Vltava a České Vrbné), bez zranění obyvatel,
poškozeny nebo zničeny desítky automobilů na parkovišti a bytů v panelovém domě.
[16][32]
19. 5. 1998 Herálec MiG-23U Oba piloti (mjr. Jan Skládanyi a mjr. Jiří Kareš) se katapultovali, stroj (poslední MiG-23U českého letectva) dopadl poblíž místa nehody z 19. 11. 1996 [16]
18. 2. 1998 Benátky L-39C Albatros 1 † npor. Jaroslav Sochr [16][23]
8. 1. 1998 Bosanska Krupa (BiH) Mi-17 24 Pád vrtulníku (mise SFOR) přibližně 4 sekundy po startu. [16][33]
19. 11. 1996 Herálec MiG-23U 2 Z neznámé příčiny se letadlo dostalo do prudkého klesání, piloti se nepokusili o katapultáž, † mjr. Drahoslav Mládek, † pplk. Jiří Trunečka [16][34]
1. 11. 1996 Tasovice Su-22M-4 1 † kpt. Michal Návesník [16][35][36]
2. 9. 1996 Studené MiG-21MF, č.5215 1 Pilot (mjr. Ivo Zachara) těžce zraněn, není jasné, zda se katapultoval nebo byl se sedačkou vymrštěn při nárazu na zem. [16][35]
1. 2. 1996 Rohovládova Bělá L-39C Albatros Hořící motor, piloti pplk. Vladimír Adámek a npor. Jaroslav Sochr (viz nehoda 18. 2. 1998) se úspěšně katapultovali. [16][23][35]
5. 8. 1993 Slaný Mi-2  ? Vrtulník letky ministerstva vnitra havaroval zřejmě po zásahu bleskem. [16]
30. 6. 1993 Radslavice L-39C Albatros Pilot mjr. Kleiner se úspěšně katapultoval. [16][35]
18. 3. 1993 Jihlava Su-22M-4 Pilot mjr. Jiří Soukup se úspěšně katapultoval. [16][35]

Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky a zahraničních vojenských strojů v Československu[editovat | editovat zdroj]

Datum Místo Stroj Mrtví Zranění Poznámky a reference
18. 11. 1992 Strašice u Plzně Mil Mi-24V 3 † kpt. Eduard Pecha, † por. Vladimír Chmelan, † ppor. Zdeněk Pobořil. Pomník na místě.[37]
28.9.1992 České Budějovice MiG-21MF (č. 7709) 1 [35] † pplk. Jiří Moutvička. Jeho jméno a datum je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz. stránky Spolku pro vojenská pietní místa. Jinde bývá uváděno datum 28.8.1992.
11. 9. 1992 Sojovice, okr. Mladá Boleslav Aero L-39MS, OK-182 2 † zkušební pilot Karel Pánek, † technik Ing. Jiří Chvojka, zahynuli při zkušebním letu, pomník na místě. [1]
17. 7. 1992 Kostelec nad Vltavou Mil Mi-2,č.9425  ? zásah bleskem, zastavení jednoho motoru a havárie při přistání autorotací. Na palubě byla posádka mjr. Ladislav Kára a mjr. Karel Jančík od 31. smltvpz, a pracovníci ČT Ostrava Jan Plesník a Ludvík Klega. Byli lehce zraněni a stroj shořel. [2][3]
23. 6. 1992 Hodonice, Bechyně Aero L-29 "Delfín", č.1328 2 † pplk. Josef Měkuta, † mjr. Jiří Kosař havarovali při nácviku akrobacie. Pamětní deska na [4][35]
10. 6. 1992 Kostomlaty MiG-21MF, č.4315 1 † por. Ing. Michal Červeňák. Pomník na místě.[35]
27. 1. 1992 Polička/Korouhev MiG-23UB, č.7221 2 † pplk. František Materna † kpt. Bedřich (Bořek ?) Chmelík Pomník na místě.[35] [5] [6]
1. 10. 1991 Kroměříž - Rataje MiG-21MF, č.9706 porucha motoru, alžírský pilotní žák Mohamed Bouchirebpil od 1. šlp se katapultoval [7][35]
22. 8. 1991 Kalša, Trebišov, Slovensko Aero L-39ZA 2 † pplk. Tomáš Hudák, † mjr. Michal Hrad od 2. lšp; porucha motoru, pokusili se neúspěšně přistát na malém zemědělském letišti a poté se katapultovali příliš nízko. [8] [35]
20. 5. 1991 Vtáčník u Partizánského, Slovensko Mil Mi-8 4  ? vrtulník Sovětské armády za špatného počasí narazil do zalesněného svahu při přeletu z Olomouce na Sliač. Shořelo vše. [9]
22. 4. 1991 Beroun/Rakovník MiG-21MF, č.1205  ? pplk. Petr Budínský se katapultoval; srážka ve vzduchu s MiG-21MA,č.1207 pplk. Jana Čelechovského, který přistál[35]
3. 4. 1991 Poříčany, Kounice Aero L-39ZA "Albatros", č.1740 požár motoru, Vítězslav Nohel a Karel Fencl z VÚ 030 se katapultovali [35] [10]
2. 10. 1990 Čáslav L-39ZA, č.3901 1 † mjr. Pavel Franc[38]
22. 6. 1990 Stará Turá – Krajné, Slovensko Aero L-39ZA 1 † npor. Ondrej Lámer byl ve 4. ročníku vysoké vojenské letecké školy – VVLŠ SNP Košice, 3.letecký školní pluk Piešťany – VU 4709, trupové číslo letadla taktéž 4709, chybná pilotáž ve II. režimu [11], katapultáž v malé výšce (snad hlavou dolů a proti kopci)[35]
16. 5. 1990 Strachujov MiG-23BN, Č.9859 - - porucha motoru, mjr. Jiří Mrázek od 28.sbolp se katapultoval. Dle jiných pramenů se stalo 18.5.1990.
16. 2. 1990 Tučapy, Tábor MiG-23MF, Č.3921 - - požár motoru, npor. Heinrich Bulla od 1.slp se katapultoval.
23. 11. 1989 Roštění, okr. Kroměříž MiG-21MF, č.9503 1 porucha motoru, pplk. Jaroslav Matušů se katapultoval a byl zraněn [35] Doplněno na základě informace z diskuze.
13. 10. 1989 Ždánice, okr. Hodonín MiG-21PF, č.1314 1 porucha řízení, npor. Michal Bartakovič se katapultoval. [12]
10. 10. 1989 Námešť nad Oslavou Su-7BKL, č.6424 1 pilot pplk. František Pisch se katapultoval ihned po startu. Porucha motoru. Po této havárii byl u nás ukončen provoz Su-7. (dle monografie Su-7)
19. 9. 1989 Moravské Knínice, Brno Su-22M4 při střelbách na střelnici Žárovice explodoval vadný kanon v křídle a poškodil nádrže. Pilot mjr. Čeněk Šašinka od 20. sbolp se s poškozeným letounem vracel na základnu, ale nedoletěl, a musel se katapultovat. [13] [14] [15]
15. 8. 1989 Košice Aero L-39C Albatros, č.4356 2 - † instruktor kpt. Zdeněk Bereza, † zahraniční pilotní žák Ammar Bahloul; před přistáním příliš prudce zatáčeli, aby uvolnili prostor startujícímu letadlu a došlo k pádu. Katapultovat se nestačili. [16]
11. 4. 1989 Trebišov, Sk Aero L-39C Albatros, Č.0109 - - vysazení motoru, por. Ján Krak se katapultoval. [17]
11. 4. 1989 Sokolnice u Brna MiG-21US (č. 0746) 2 † pplk. Vladimír Mikeš, † mjr. Karol Bencalík, pomník u žel. přejezdu [18]
18. 3. 1989 Hosov, Jihlava Su-22M4, Č.4009 - - mjr. Jiří Soukup od 20.sbolp nevybral vývrtku a katapultoval se. [19]
23. 2. 1989 Bouzov MiG-21F, č.1107 1 0 † pplk.Ladislav Žídek z LOK [20]
28(29). 11. 1988 Stará Paka Suchoj 2 sovětské letadlo a letci, † P/P-K KNYŽ L. L., † M-R SADKOVOJ S. A., pomník na místě. [21]
2. 11. 1988 Huseň, Doupov MiG-21PFM, č.4412 1 - † mjr. Josef Polončík [22] Jeho hrob v Lounech je uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa
14. 10. 1988 Buková, PV MiG-21U, č.2418 2 † mjr. Attila Szabó,† pplk. Jiří Pohnán, pomník foto [23] a [24]
31. 8. 1988 Plzeň-Bory Mi-24V 2 1 † palubní technik rtm. Jozef Šašák † instruktor mjr. Jozef Olájoš zemřel na následky zranění 5.9.1988, pilot npor. František Bouček těžce zraněn. Při nácviku přistání na jeden motor došlo k vypnutí živého motoru. [25]
17. 8. 1988 Košice Aero L-39C Albatros, Č.0446 - 1 vysazení motoru, mjr. Miroslav Petrů od 2.lšp nouzově přistál před VPD. [26]
7. 7. 1988 Sečská přehrada, Chrudim Mil Mi-2, č.8941 1  ? † náčelník výsadkové přípravy 2.pzpr mjr. Ing. Petr Vít , přežili pilot npor. Svoboda, npor. Palek. Střet rotoru s hladinou a pád do vody. Na Sečské přehradě byl prováděn nácvik seskoku do vody. [27] [28]
4. 5. 1988 Úněšov, Plzeň 2× MiG-21MF, č.9803 a 9902 1  ? srážka v letu, † npor. Jaroslav Michančo, kpt. Herzig se katapultoval
21. 4. 1988 Dolánky, Žatec MiG-21PFM, č.4608 1 † pplk. Vladimír Daněk[39] [29]
15. 4. 1988 Pardubice MiG-21MA, č.2613 - spotřebování paliva, kpt. Karel Procházka se katapultoval před letištěm. [30]
4/1988  ? Z-526 2?  ? † pilot Med, † ?, letadlo Leteckých opraven Trenčín. Dle knihy Ladislava Sochora : Přežij pilote. Dle [31] se stalo v roce 1987.
11. 11. 1987 Prostějov Mi-24D, Č.0141 - - havárie při přistání v noci; posádka pilot kpt. Vladimír Kolda, instruktor mjr. Adolf Výlet, palubní technik prap. Jozef Vavrinec od 51.vrp. Vrtulník zničen.
27. 6. 1987 Manětín, PM MiG-21F, č.0208 1 † npor. Ing. Petr Hajda[40]
18. 6. 1987 V od Náměště n. O. ? Su-7, č.6507 pilot mjr. Zdeno Bielik od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru. (dle monografie Su-7)
30. 5. 1986 Slanské vrchy, Prešov, Sk Aero L-29 "Delfín", č.3406 2 † instruktor por. Petr Pavelka, † žák rtm. Petr Hanusa. V nízké oblačnosti narazili do kopce Krivý Javor. Pomník na místě (dle stránek Pomníky letců)
8. 4. 1986 Sazená u Kralup Aero L-39Z Albatros, OK-186 1 testy VZLÚ, těžce zraněn pilot Ing. Jiří Pospíšil [32]
19. 12. 1985 Dobřany/Líně MiG-21MF, č.9812 1 † mjr. Stanislav Pecho. Při přiblížení na letiště Plzeň-Líně náraz do země 3 km před VPD.
24. 9. 1985 Bechyně ? Mi-8, č.0610 - 1 vrtulník se převrátil při pojíždění na letišti a byl zničen, zraněn byl palubní technik kpt. Zdeněk Mareš, pilot npor. Bedřich Umlauf a instruktor mjr. Karel Tichava nezraněni. (dle knihy „O létání v Bechyni“, str.366)
12. 9. 1985 Prášily Mil Mi-24D, č.4012 3 hotovostní vrtulník od 11.vrlt letěl podél státní hranice souběžne s vrtulníkem Alouette armády SRN, letícím po německé straně. Alouette ve vzduchu zastavil, MI-24D jej následoval, ale neudržel se ve visu a spadl do lesa. Posádka kpt. Štefan Tóth, por. Petr Horák a npor. Jaromír Melíšek zraněna. [33]
28. 6. 1985 Brno MiG-21 PF, č.0301 - porucha motoru po startu z letiště Brno – Tuřany, pplk.. Ing. Jaroslav Dušek se katapultoval. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
5. 6. 1985 Kroclov, Č. Budějovice Mil Mi-2 4 † Knitl, † pplk. Koďousek, † kpt. Zatloukal, †?, náraz do drátů. [34]
30. 5. 1985 ? Slánske pohoří u Prešova ? Aero L-39C "Albatros" ? 2 Nedostatky v řízení leteckého provozu. Při klesání z pracovního prostoru náraz do kopce v oblacích. † por. Bečvář. † posluchač VVLŠ Pozn.: Tento případ je velmi sporný. Místo i popis odpovídá havárii L-29 z 30.5.1986. Ale kdo byl por. Bečvář? A který posluchač VVLŠ?
10. 5. 1985 Bechyně MiG-21MF, č.4306 - nasátí ptáků a vysazení motoru těsně po startu, kpt. Jiří Doležal od 9. slp nouzově přistál za VPD a nezraněn včas opustil letoun, který shořel. [35] [36]
24. 4. 1985 kopec Buchlov v pohorí Vtáčník, Partizánské, Sk Aero L-29 "Delfín", č.1420 2 Podcenenie poveternostných podmienkok. V oblakoch náraz do kopca. † mjr. Osvald Plch, † kpt. Pavol Kováč [37]
1. 4. 1985 Bechyně MiG-21F, č.0303 1 † mjr. Ing. Jindřich Hašlar havaroval při nácviku akrobacie [38] Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz. stránky Spolku pro vojenská pietní místa.
15. 2. 1985 Pernštejnec, Kutná Hora MiG-23BN, Č.5746 - - porucha autopilota v noci, mjr. Vojtěch Bárti od 28.sbolp se katapultoval.
28. 8. 1984 Libavá, Olomouc 2× MiG-23BN, č.9138 a 9140 1 pplk. Luboš Móro, † mjr. Pavel Zápotočný, po ukončení střelby na PC, klesala dvojice do 50m nT. Vedený správně neodhadl rozdíl rychlosti a směru při sbližování a srazil se s vedoucím. Oba piloti se katapultovali. Avšak vzhledem k malé výšce se mjr. Zápotočnému zcela nenaplnil vrchlík a při dopadu na místě zemřel.
11. 4. 1984 Štěpánov nad Svratkou / Vrtěríž MiG-21PFM, č.7911 - zásah bleskem a vysazení motoru, kpt. Ladislav Klinčok se katapultoval. [39] [40]
10. 1. 1984 Jaroměřice nad Rokytnou Su-7U, č.0508 piloti mjr. František Kružík a npor. Miroslav Jahoda od 20. sbolp. se katapultovali. Nešel vysunout podvozek. (dle monografie Su-7)
3. 1. 1984 Chlumec nad Cidlinou Aero L-29 "Delfín", č.3236 2 † pplk. Ivo Pachol, † kpt. Jaroslav Staněk od 47.pzlp [41]
12. 7. 1983 Chvalíkovice MiG-21US 2 Dne 12.7.1983 došlo blízko města Hradec nad Moravicí k letecké nehodě, při níž zahynuli oba piloti. Na místě neštěstí je pomníček, který celou událost připomíná. Letoun MiG-21US výrobního čísla 1032, který byl dodán 11/1968 k 8.slp v Mošnově, byl ztracen dne 12.7.1983 v důsledku nesprávného postupu let. posádky. Hlášení uvádí toto:katastrofa MiG-21US, příčina nehody – TP-kritický úhel náběhu-pád, místo nehody – 1,5 km SV Hradec nad Moravicí, OP (okr. Opava). Při nehodě zahynuli piloti † por. Vojtěch Valášek a † kpt. Jaroslav Krafka. [41]
8. 6. 1983 Čistá, Mladá Boleslav MiG-23 - sovětské letadlo spadlo do obce, pilot (asi se jmenoval Jurij Barskij) se katapultoval. [42]
28. 5. 1983 Greifswald, D MiG-21PFM, č.7115 - vysazení motoru následkem nasátí padáku osvětlovací pumy na letecké střelnici nad Baltickým mořem v tehdejší NDR, pplk. Vladimír Daněk doklouzal nad pevninu a katapultoval se. Dopadl do města, letoun naštěstí mimo. [43] Pozn.: 21.4.1988 však Vladimíra Daňka i jeho MiG štěstí opustilo.
21. 5. 1983 Olomouc, Neředín MiG-21F, č.0618 1 † pilotní žák Salem Ohram Abughrara z Lybie. Přerovské VS zaměnilo cíle a povely vykonával jiný zahraniční žák a se zbytkem paliva se pokusil přistát na krátkém páse. Havárie za betonovým pásem.
17. 5. 1983 Bezdružice, Plzeň Mil Mi-24D 4  ? † kpt. Bohuslav Karkošiak, † npor. Vladimír Babka, † npor. Zbyněk Vostřák, † rtm. Roman Kmoch [44]
21. 1. 1983 Ústí nad Labem MiG-21US, č.0641 2 † mjr. Josef Kopka, † kpt. Ing. Jiří Kaláb
8. 11. 1982 střelnice Bělečko, okr. Pardubice MiG-21MA, č.1202 - porucha motoru, Jan Hendrych od 47.pzlp se katapultoval. [45] [46]
léto 1982 Pihel, Česká Lípa Mil Mi-8TB 6(1) 3(1) stroj okupační Sovětské armády ze základny Sliač (Slovensko) havaroval po startu z letiště Česká Lípa, příčinou byla letecká nekázeň při nepovoleném vyhlídkovem letu s českými civilisty - rekreanty ze střediska Sloup; z dvoučlenné sovětské posádky od 238. OVP zahynul pilot Víťa Arseněv, palubní technik zraněn, ze sedmi českých cestujících (vč. jedné ženy, o kterou pilot usiloval) přežili dva muži. Dle svědků pilot řekl, že všem ukáže, jak se létalo v Afghánistánu. Vrtulník se po startu držel těsně nad zemí a po dvou stech metrech od letiště ve směru k Pihelu prudce zatočil doprava a narazil do svahu v obilném poli. [47]
31. 5. 1982 Kostelany, okr. Kroměříž MiG-21F, č.1016 - porucha ovládání motoru, pilotní žák z Lybie se katapultoval a letoun ještě sedm minut letěl, než spadl. [48] [49]
1. 4. 1982 ?  ? AN-2 ?  ?  ? polský letoun s 15 osobami na palubě měl být sestřelen při pokusu o úlet do Rakouska Druhý AN-2 měl do Rakouska doletět. Dle publikace Vysoká „rudá“ zeď však událost není ověřena. Ověřený sestřel polské AN-2 se udál 16.7.1975. [50].
3. 3. 1982 Lukavice, UO MiG-21MF, č.9715 1 † npor. Ing. Bohumil Novotný[40]
7. 1. 1982 Zbýšov/Střelice u Brna SU 7B, č.5325 požár po startu z Brna, pilot pplk. Josef Kadlec od 20. sbolp. se katapultoval (dle monografie Su-7)
22. 9. 1981 letecká střelnice Brdy MiG-21F, č.0402 - za letu výbuch podvěšené pumy, pplk. Josef Švejda se katapultoval. Výbuch poškodil i druhý letoun z dvojice, MiG-21F, č.0505, se kterým však por. Jan Herzig dokázal přistát. [51] [52]
11. 8. 1981 Liběšovice, Podbořany MiG-21PFM, č.7907 - pilot Semenďák od 11. slp se katapultoval. [53] [54]
21. 4. 1981 Čelákovy, okr. Plzeň MiG-21MF, č.9901 - porucha řízení, mjr. Jaroslav Ďurčo od 5. slp se katapultoval. [55] [56]
2. 4. 1981 Orel, Chrudim MiG-21MA, č.2702 - porucha řízení, mjr. Božej Struž od 4. slp se katapultoval. [57] [58]
22. 7. 1980 Černovice, okr. Pelhřimov MiG-21MF, č.5494 por. Ing. Petr Dubovský, 1.slp – Ve 14:18 prováděl přepad cíle na 3500m. Při přetažení se dostal do 2. režimu letu a došlo k rapidnímu poklesu výšky. Pilot se pokusil získat letoun zpět pod kontrolu – neúspěšně. V nízké výšce se rozhodl pro katapultáž (otevření padáku proběhlo 100-60m nad zemí).
30. 5. 1980 Košice Aero L-39C Albatros, č.0114 1 - † mjr. Zdeněk Krejčí od 2.lšp havaroval při nácviku akrobacie [59]
9. 4. 1980 Terezín, Litoměřice MiG-21F, č.1113 1 † por. Ing. Karel Fišera narazil do země při nočním letu
30. 8. 1979 Pozďatín, Námešť nad Oslavou Su-7, č.6510 pilot mjr. Josef Mazánek od 20. sbolp. se katapultoval. Příčina nezjištěna. (dle monografie Su-7)
3. 8. 1979 Bzí, Modrá Hůrka MiG-21UM, č.1061 - porucha motoru, piloti pplk. Milan Šeiner a pplk. Miroslav Vítek od 9. slp se katapultovali. [60] [61]
25. 6. 1979 Mlýnská dolina, Vysoké Tatry Mil Mi-8 7 2 † Bačák, † Dvořák, † Huska, † Hudák, † Eštočko, † Jamnický, † Kriššák, Janiga, Nyč. Tvrdé přistání a pád za svahu. V textu na [62] je uvedeno datum 19.6.1979, pamětní deska s datem 25.6.1979 je uvedena na stránkách spolku pro vojenská pietní místa. [63]
8. 6. 1979 Makyta, Povážská Bystrica, Sk 2 x MiG-21F, č.0404 a 0405 - srážka ve vzduchu, piloti Jiří Pohnán a Zdeno Bielik se katapultovali. [64] [65]
9. 4. 1979 Pleše, okr. Jindrichův Hradec MiG-21F, č.0708 - zdravotní problémy pilota, pilot por. Kurt Posselt se katapultoval. [66] [67]
17. 1. 1979 Dolní Němčí, okr. UH MiG-21MF, č.7804 - nezvládnutí techniky pilotáže, mjr. František Ovísek od 6.sbolp se katapultoval. [68] [69]
20. 11. 1978 Luční hora, Krkonoše Su-25 2 letci Sovětské armády † plk. Rudolf. L Rejno, † pplk.. Nikolajevič V. Radočinskij narazili do kopce, asi měli špatně nastavený autopilot [70] Neštěstí připomíná asi kilometr od místa nárazu malý pomníček u Koňské cesty.
9. 10. 1978 Týniště nad Orlicí Su-7BKL, č.6004 pilot mjr. Josef Hrubý od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru. (dle monografie Su-7)
29. 9. 1978 Brno – Tuřany L-39 Albatros 2 † Hořčička, † Hrubý. Havárie na letišti Brno – Tuřany cestou z Vodochod do Bratislavy. (dle publikace „Křídla nad Brnem“ – z jiných zdrojů neověřeno)
14. 9. 1978 Záboří, Protivín MiG-21UM, č.9016 3(2) - † instruktor pplk. František Říman, † posluchač VAAZ npor. Jan Rykr; ztráta rychlosti. Na následky stresu na místě nehody zemřel i příslušník SNB (Sbor Národní Bezpečnosti, tehdejší policie) Dle knihy „O létání v Bechyni“
15. 8. 1978 Postoloprty, okr. Louny MiG-21PFM, č.4408 - nezvládnutí techniky pilotáže, kpt. Josef Kubela od 11. slp se katapultoval. Dle jiných pramenů se stalo 5. 8. 1978. [71] [72]
27. 4. 1978 Semín, Přelouč MiG-21F, č.0206 1 † por. Ing. Pavel Málek[40]
20. 10. 1977 Bratislava-Ivánka Mil Mi-8 5 † manželka prezidenta Gustáva Husáka Viera Husáková, † mjr. Milan Fabík, † pplk. Samuel Ďurč, † mjr. František Mihálik, † MUDr. Pavel Novák [73] [74]
15. 10. 1977 Želeč, Bechyně MiG-21MF, č.4314 1 † mjr. Jiří Moťka od 9.slp, příčina nezjištěna, snad prasklý překryt kabiny po srážce s jiným strojem. Dle knihy Zrušená křídla str. 369 a [75]. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz. stránky Spolku pro vojenská pietní místa.
26. 9. 1977 Malacky, Sk MiG-21F, č.1010 - technická závada na motoru, por. Stanislav Pecho se katapultoval, letoun dopadl a shořel na letišti. [76]
2. 6. 1977 Vémyslice, Moravský Krumlov Su-7, č.5619 1 pilot mjr. Karol Bruckner od 20. sbolp. se katapultoval a byl zraněn. Příčina nezjištěna. (dle monografie Su-7)
24. 5. 1977 Všechovice u Tišnova MiG-21F, č.1105 porucha motoru, por. Jiří Pešava se katapultoval [77]
31. 3. 1977 Blovice, Plzeň Aero L-29R, č.2805 2 † mjr. Oldřich Pyš, † ppor. Josef Palla, porucha křídla[41]
28. 1. 1977 Trnava Aero L-39C "Albatros" 2 † Miroslav Šmíd (tovární pilot, L+K 1982/2), † s. Vlastimil David, nositel Řádu práce (vedoucí pilot Aero Vodochody a komunistický poslanec FS), porucha při letu z Prahy do Bratislavy a havárie při pokusu o nouzové přistání Vlastimil David[39]
1. 7. 1976 Třebechovice pod Orebem MiG-21R, č.1921 technická závada, pilot mjr. Zdeněk Beránek se katapultoval
7. 5. 1976 Piešťany, Sk L-29 Delfin, č.0807 porucha motoru, posluchač VVLŠ čet. Oldřich Kment se katapultoval [78] [79]
20. 3. 1976 Čelákovy, okr. Plzeň MiG-21F, č.1006 1 otevření kabiny za letu , kpt. Petr Jůdl od 5. slp se katapultoval. [80] [81] [82]
4. 3. 1976 Havlíčkův Brod Mil Mi-1M, č. 1040 1  ? † mjr. Josef Ptáček havaroval před přistáním ve sněhové přeháňce.[ http://www.vrtulnik.cz/accidents/nehody76.htm]
19. 11. 1975 Kelčice u PV MiG-21F, č.0415 technická závada, pilot mjr. Milan Pecha se katapultoval
11. 9. 1975 Náměšť nad Oslavou Su-7, č.5613 pilot kpt. Vítězslav Koudelka od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru, dopad do zámecké obory. (dle monografie Su-7)
18. 8. 1975 Červený Kostelec (NA) MiG-21R, č.2083 1 † por. Jiří Drahovzal. Pomník na místě.[41]
16. 7. 1975 Kůty / Čáry, Sk AN-2R, SP-WKV 1 - † pilot Dionyzy Bielanski; polský letoun byl sestřelen při pokusu o úlet do Rakouska. Sestřelil ho kpt. V. Navrátil od 8.slp na L-29. Státní orgány sestřelení tajily a uváděly jako nehodu. [83]
27. 5. 1975 Zbraslavice Z-226 1?  ? † kpt. Hubert Valčík od 28.sbolp (tam létal na Su-7) havaroval v době svého volna s letadlem aeroklubu. Příčinou bylo vysazení motoru po startu. Dle publikace MNO : „Padesáté výročí založení leteckého pluku v posádce Čáslav“ a [84]. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa.
11. 1. 1975 Seménkovice, okr. Louny MiG-21PF, č.1310 - porucha motoru, pilot mjr. Jiří Horáček od 11. slp se katapultoval. [85] [86]
15. 11. 1974 Machová, Tlumačov, okr. Zlín Z-726 2 - † mjr. Karol Kilián, † pplk. Vratislav Soudek, z VOZ (Vojenský opravárenský závod). Dle knihy Ladislava Sochora : Přežij pilote (zde uvedeno npor. Soudek). Hrob pplk. Soudka v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle [87] šlo o letadlo Zlin Z-726, v.č. 1331, imatrikulace OK-100 .
12. 11. 1974 Ostrava-Zábřeh MiG-21PF, č.1315 1 † mjr. František Doležal. Vysazení motoru nad Ostravou, vedl letoun až za město, katapultoval se v malé výšce, padák se nestačil otevřít, dopad 500 m za sídlištěm Výškovice, pomník na místě. [88]
23. 9. 1974 Malá Fatra, kopec Kozol MiG-21F, č.1004 1 † mjr. Karel Doležal

Plánovaný let 600 m SOL Přerov-Martin-Trenčín-Přerov. Náraz v oblacích, pomník na místě. [89]

8. 9. 1974 Lišov L-29 Delfin, č.3237 porucha motoru, mjr. Pavel Koutník od 1.slp se katapultoval [90]
21. 5. 1974 Třeskonice, Louny MiG-15bis, č.3626 - - vysazení motoru, mjr. František Ivan od 11.slp se katapultoval [91] [92]
21. 3. 1974 Záluží, České Budějovice MiG-21F, č.0501 - technická závada na motoru, mjr. Miroslav Martenek se katapultoval. [93] Pozn.: Miroslav Martenek kreslil veselé obrázky z leteckého prostředí. Byly často k vidění v časopisu L+K.
27. 2. 1974 střelnice Žárovice Mil Mi-4 1 - † palubní technik Ivanič vypadl za letu i s podlahou střelecké gondoly. [94]
21. 2. 1974 Přerov MiG-15UTI 2 † mjr. František Novák, † kpt. Pavol Šútor
12. 2. 1974 Košice Aero L-39C Albatros, Č.0104  ?  ? vysazení motoru, posádka pplk. Oldřich Valehrach a pplk. Jiří Hájek od 2.lšp se katapultovala. [95]
10. 1. 1974 Vojkovice (KV) MiG-15bis 1 † pplk. František Rypl
4. 12. 1973 Lhota u Dobřan Aero L-29R, č.2801 2 † pplk. Karel Šebek, † mjr. Vladimír Kostelný od 47. pzlp; příčinou havárie byla námraza, led se dostal i do motoru, havárie před přistáním v Plzni - Líních.[41]
29. 9. 1973 Vszeprem, H Il-14, č.3155 1 22 † palubní radiotelegrafista por. Hynšt zemřel 4.12.1973 na následky zranění; letoun od 2.vlt havaroval při přistání 400m před VPD [96]
2. 9. 1973 Strmilov Scheibe SF-25B Falke 2 - † Fridrich Hammer, † Ludwig Illeschko. Rakouské sportovní letadlo přiletělo bez povolení, proti němu vzlétly dva L-29 a jeden MiG-21, a chtěly jej přimět k přistání nebo sestřelit. L-29 č.2845 pilotovaný npor. Václavem Preslem od 1.slp se s rakouským letedlem srazil, a to se zřítilo u hřbitova. Václav Presl se s lehce poškozeným strojem vrátil na základnu do ČB. Dle publikace Vysoká„rudá“zeď a [97]. Pozn.: Jiné zdroje uvádějí, že rakouské letadlo bylo typu Jodel a srazil se s ním Su-7 a bylo to 1.9.1973. Oficiální zdroje totiž nejsou k dispozici, paměť selhává a sami pamětníci někdy historii vylepšují.
26. 7. 1973 Šatov, Znojmo L-29 Delfin, č.3248 + Oberlerchner JOB-15-150, OE-9058 2 1 srážka s rakouským malým letadlem, které narušilo hranice. Při snaze přinutit jej k přistání mjr. Miroslav Říčka od 8.slp provedl několik těsných průletů a při posledním nestačil reagovat na zatáčku rakouského letadla. Miroslav Říčka se katapultoval a byl zraněn, rakouská posádka † Johan Weiser a † Alfred Winter zahynula. [98]
20. 7. 1973 Leština Su-7, č.6003 pilot mjr. Václav Žatečka od 28. sbolp. se katapultoval. Nevybral vývrtku. (dle monografie Su-7)
22. 6. 1973 Strnady-Zbraslav II, Praha Mil Mi-1, č.3022 1 - † kpt. V. Kubeček od 311. vrroj zachytil o el. vedení [99]
7. 6. 1973  ? L-29R Delfin, č.2816  ? letoun LO Trenčín, pilot pplk. František Jankech přežil [100]
23. 5. 1973 Malacky, Sk Su-7, č.5023 pilot pplk. Emil Orság od 28. sbolp. se katapultoval. Exploze rakety po hned odpálení na letecké střelnici Malacky. (dle monografie Su-7) [101]
26. 3. 1973 Hradec Králové MiG-21MA, č.1115 - - pád do vývrtky, npor. Jiří Podnecký od 4.slp se katapultoval, dopad u nádraží [102] [103]
10. 3. 1973 Hranice, okr. Kutná Hora Su-7B, č.5324 0 0 Stroj ze základny v Čáslavi při záletu po opravě. Ve výšce 7 tisíc metrů vysazení motoru v oblasti Malešova. Pilot pplk. Koštel se pokoušel znovu nahodit, ale neúspěšně. Katapultoval se v prostoru Zruče nad Sázavou, stroj nasměroval na lesní komplex. Su7B dopadl do vsi Hranice, zbořil hospodu, zapálil dva domy. Zraněn nebyl nikdo. [104] (dle monografie Su-7 se stalo 9.3.1973)
28. 2. 1973 Szczecin (Štětín), Polsko Antonov An-24 17 ? polský stroj s polskou a československou delegací, letící z Varšavy do Štětína, † Radko Kaska (ministr vnitra ČSSR), † por. Antonín Dufek, † plk. Ladislav Hužvík, † plk. Jaroslav Klíma, † plk. Olga Merunová, † Michal Kudzej, ostatní oběti byly polští občané, různé zdroje uvádějí různý počet obětí (15-18, nejčastěji 17) [105] [106]
26. 1. 1973 Chrást u Plzně MiG-21F, č.0713 1 † mjr. Jaroslav Machovec. Odpadl překryt kabiny, pilot ztratil vědomí. Dle jiných pramenů dopad u Milevska.
29. 9. 1972 Hradec u Kadaně MiG-21PF,č.1305 1 - † npor. Viliam Martonka. Pomník na místě. [107]
12. 9. 1972 Rudíkov u Třebíče Mil Mi-4, č.7116 10 † pilot mjr. Jaromír Fišer, † pilot mjr. Sláva Kašpar, † palubmí technik kpt. Jaroslav Kout, † pplk. MUDr Kamil Salaba, † pplk. Jaroslav Novotný, † pplk. Ing. Oskar Dolník, † mjr. Ing. Jaroslav Máca, † mjr. Jiří Zástěra, † kpt. Karel Kraus, † čet. v záloze Milan Wagenknecht; utržení listu nosného rotoru [40] [108] V knize Ocelový hřebec MiG-19 je událost chybně datována do roku 1971.
7. 8. 1972 Plzeň - Líně MiG-21MF, č.5211 2(1) † pilot mjr. Stanislav Bitala, † Miroslav Komorous z pozemní obsluhy světlometu. Letoun prosedl před přistáním a narazil do světlometu, umístěného asi na nákladním automobilu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 16.8.1972.
27. 7. 1972 Prostějov Mil Mi-4, č.8153 1 2? † Gerdhard, Kolesár, Kubica. Porucha řízení při přistání. [109]
21. 7. 1972  ? MiG-21R, č.1919 spotřebování paliva, mjr. Bořivoj Chytrý od 47.pzlp se katapultoval [110] [111]
17. 7. 1972 Vémyslice, Moravský Krumlov Su-7, č.5603 pilot kpt. Miroslav Čada od 20. sbolp. se katapultoval (již podruhé). Porucha ovládání motoru. (dle monografie Su-7)
5. 7. 1972 Velká Střelná Mil Mi-4, č.1076 - - požár za letu, po nouzovém přistání vrtulník shořel, posádka npor. Václav Vokáč, mjr. Emil Nesrsta, kpt. Jiří Klérer i cestující nezraněni. (dle knihy „O létání v Bechyni“, str. 317)
22. 6. 1972  ? L-29 Delfin, č.3402 porucha motoru, Dle [112] se kpt. Jaroslav Krýda od 5.slp katapultoval, ale dle [113] posádka kpt. Krýda a mjr. Skorka nouzově přistála a letoun následně shořel.
26. 5. 1972 Rovné u Strakonic MiG-21US, č.0341 2 † mjr. Milan Němec, † por. Miloš Neubauer
 ?. 4. 1972 Košice ?, Sk Aero L-29 "Delfín", č.0103 1 - † kpt Václav Jadrníček od 2.lšp; destrukce motoru i letadla, pilot se katapultoval příliš nízko. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
15. 2. 1972 Želeč, okr. Tábor MiG-21PFM, č.7906 - - ztráta rychlosti před přistáním na letišti Všechov, okr. Tábor, pilot mjr. Otakar Tlamicha se snažil získat rychlost zapnutím forsáže, ale pak se raději katapultoval. Opuštěný stroj však rychlost nabral, sám přeletěl město Tábor a dopadl až u 24 km vzdálené Želeče. Pilot za to byl jen převelen k vrtulníkům. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 1. 1972 České Budějovice MiG-21PFM, č.5408 - - porucha motoru a požár před startem, pilot mjr. Josef Janovský včas opustil letoun, který úplně shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 9. 1971 Praha – lokalita Třebešín MiG-21PF, č.0304 - - porucha motoru, zalétávací pilot LO Kbely pplk. Rostislav Luska se katapultoval, letoun dopadl do areálu učiliště, ale nikoho nezranil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.561.
21. 9. 1971 Koloděje nad Lužnicí MiG-21R, č.1624 - - porucha motoru, por. Juraj Jurčík od 47. pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.560.
4. 6. 1971 Plzeň ? MiG-19S, č.0506 1 † kpt. František Beran od 5.slp; porucha obou motorů, katapultoval se krátce před přistáním, padák se mu nestačil otevřít. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
9. 6. 1971 Sudoměřice u Bechyně Su-7BKL, č.6005 1 † mjr. František Začal od 28.sbolp. (dle monografie Su-7)
25. 5. 1971 ? Bílsko u Hořic MiG-15bis SB, č.3141 - - porucha motoru následkem vody v palivu, kpt. Jiří Velek od 30. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 552. Dle jiných pramenů se stalo 18.5.1971.
30. 4. 1971 Praha-Kbely MiG-15UTI 1 zkušební let VZLÚ, † pplk. ing. Rudolf Duchoň Zdroj: pdf, strany 29 a 31
15. 4. 1971 ? MiG-21F, č.0616 - - porucha motoru, por. Ilja Sajdl od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19
10. 11. 1970 Martinice/Borová, okr. Svitavy Su-7BM, č.5601 1 † kpt. Jan Zikl od 20. sbolp. Náraz do terénu při nízké oblačnosti. Pomník na místě
28. 10. 1970 Koloděje nad Lužnicí MiG-21F, č.0216 - - požár za letu, mjr. Václav Kvítko od 9.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
11. 9. 1970 Přerov ? MiG-21, č.0511 - - dým v kabině, pplk. František Leiweber neviděl ven a havaroval při přistání na letišti, z vraku vystoupil nezraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
2. 9. 1970 Kostelany, okr. Kroměříž Su-7BM, č.5331 přeškolovaný irácký pilot Abdul Muniam Hassan se katapultoval. Chyba pilota, ztráta rychlosti a pád do vývrtky, letoun dopadl do pohoří Chřiby, JZ od obce Kostelany (dle monografie Su-7 a [114]). Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.538 se pilot jmenoval Hasan Abdulmonin Al Hasan.
25. 8. 1970 u Strečna, Sk Mil Mi-4, č.2142 5 - 6 - † mjr. Štefan Tavač, † npor. Ján Šulík , † kpt. Jaroslav Bělánek, † mjr. MUDr. Jaroslav Culek, † mjr. Josef Vachan. V mraku náraz do kopce Panošina. [115] [116]
20. 8. 1970 Košice, Sk Aero L-29 Delfin, č.0203 - 1 porucha ovládání motoru, pilotní žák voj. Ludovít Tatár od 2.lšp vážně zraněn při nouzovém přistání na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
12. 8. 1970 Blatná, okr. Strakonice MiG-21Ma, č.1204 - - porucha řízení nad letištěm Blatná – Tchořovice, letoun se v rychlosti 900km/h prudce zvedl do kolmého stoupání, pilot kpt. František Pavlík od 4.slp se katapultoval. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
11. 8. 1970 Bechyně MiG-21F, č.0705 mjr. František Říman od 9.slp nezraněn, po přistání v Bechyni začal letoun hořet [117] [118] a knihy Zrušená křídla, str.366.
30. 7. 1970 Schořov, Čáslav Su-7, č.6007 vysazení motoru, asi došlo palivo; pilot mjr. Vostradovský od 28. sbolp. se katapultoval. (dle monografie Su-7)
14. 7. 1970 Grodkow, Polsko Su-7BKL, č.6512 pilot kpt. František Kružík od 20. sbolp. se katapultoval. Při cvičení Zenit jej omylem sestřelil polský stíhač. (dle monografie Su-7)
20. 6. 1970 Hracholusky/Křepkovice MiG-19PM, č.1049 1 † mjr. Václav Bečkovský; výkrut v malé výšce. Pomník na místě. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.256. a na [119]
25. 5. 1970 Bílsko u Hořic MiG-15bis SB, č.3141 - - porucha motoru následkem vody v palivu, kpt. Jiří Velek od 30. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 552.
18. 3. 1970 Bechyně MiG-21F, č.0108 1 kpt. Michal Škvarka od 9.slp nebo havaroval při přistání a převrátil se [120], na [121] je uvedeno, že se katapultoval. Pilot zraněn, letoun shořel. [122]
16. 3. 1970 Trkov, okr. Příbram MiG-21PFM, č.7915 1 - † mjr. Lubomír Šilhánek, chyba pilotáže a pád. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 [123]Jeho hrob v Piešťanech je uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa
6. 1. 1970 Mydlovary/Zliv, okr. České Budějovice 2 x MiG-21PFM, č.4311 a 4312 1 1 srážka ve vzduchu, † plk. Viktor Augustin, mjr. Arnošt Uedl se katapultoval. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. [124]
25. 11. 1969 Opatovce, okr. Trenčín, Sk Mil-1, č.4031 - 1 porucha motoru, pilot mjr. Karel Bohdanecký zraněn při nouzovém přistání autorotací. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 11. 1969 Malacky, Slovensko Suchoj SU-7, č.5609 1 porucha řízení, † pilot mjr. František Maxa od 20.sbolp. se katapultoval, byl zraněn a v noci zemřel na podchlazení. Záchranáři si mysleli, že zůstal v letadle, a nehledali jej. Pomník na místě.[39] (dle monografie Su-7)
22. 10. 1969 Piešťany MiG-15UTI, č.2750 2 † npor. Václav Loukotka, † zahraniční pilotní žák Hikmat Nori Tawfik z Iráku; hrubá práce žáka s výškovým řízením po startu, obrat letadla na záda a náraz do země. Shořel ještě na letišti. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19
4. 10. 1969  ?  ? 1?  ? † mjr. Rudolf Valášek; dle pamětní desky v Bechyni, nám. T. G. Masaryka, u obecního úřadu, s nápisem NA VĚČNOU PAMÁTKU VOJENSKÝM LETCŮM A PŘÍSLUŠNÍKŮM VOJENSKÝCH LETECkÝCH ÚTVARŮ DISLOKOVANÝCH V BECHYNI, KTEŘÍ ZAHYNULI PŘI VÝKONU SVÉHO POVOLÁNÍ SMRTÍ LETCE...
25. 9. 1969 Ctiboř, Vlašim MiG-21F, č.0601 - - porucha motoru, kpt. Jaromír Jaroš od 4.slp se katapultoval [125]
9. 8. 1969 Malacky, Slovensko 2× MiG-15bis, č.3783 a 3124 1 srážka 2 strojů při cvičení, † mjr. František Klejna, pilot druhého stroje npor. Jiří Pražák se stačil katapultovat[38] (hrob mjr. Klejny a popis události uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa)
6. 8. 1969 Ďurkov č.p. 238, okr.Košice, Sk Aero L-29 Delfin, č.3239 - - porucha motoru, pilotní žák svob. Petr Těšitel od 2.lšp se katapultoval. Letadlo dopadlo na dům, který shořel, ale tentokrát nikdo nezemřel ani nebyl zraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
16. 7. 1969 Ostrava-Vítkovice MiG-15UTI, č.2511 3(0) 4(2) piloti kpt. Vítězslav Nohel a npor. Vlastimil Navrátil se po závadě motoru katapultovali a byli jen lehce zraněni. Stroj však dopadl do areálu železáren, kde na místě zemřela Věra Vimerová, v nemocnici František Rusek a další tři pracovníci železáren byli zraněni. Jeden z nich později na následky zranění také zemřel. [42][126] [127]
10. 7. 1969 Radiměř, Svitavy MiG-21F, č.0219 - - porucha motoru, kpt. Miroslav Hudec od 4.slp se katapultoval [128]
2. 7. 1969 Plzeň ? MiG-19S, č.0315 1 † pplk. Ladislav Vlk od 5.slp; požár, porucha řízení a havárie po startu, katapultoval se příliš nízko. [129] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.500.
16. 6. 1969 Sološnica, Malacky, Sk Su-7, č.5323 1 pilot kpt. Jiří Šmejkal od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru při střelbách na letecké střelnici Malacky. (dle monografie Su-7)
9. 6. 1969  ? MiG-15bisR, č.3853 - - porucha motoru a požár, kpt. Richard Hackel od 47.pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27. 5. 1969 Plazy MiG-21F, č.0509 1 technická závada na motoru, por. Jaroslav Crha se katapultoval[40]
22. 5. 1969 Pardubice Iljušin Il-28R 3 † kpt. Karel Holec,† kpt. František Kolařík, † pprap. František Pohlídal[41]
20. 5. 1969 Hranice, Libice nad Doubravou Mil-1, č.4014 3 - † mjr. Zdeněk Bouška a cestující † kpt. Miloš Peřina, † kpt. František Šálek : náraz do vedení VN v prostoru kóty 479,5 Hradiště (4 km severně od Chotěboře), při přeletu Polná – Chlumec n.C. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, Pomník na místě, uveden na stránkách Pomníky letců. Pozn.: Dle Sborníku historické konference : „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“ , str. 91, [130] letěly vrtulníky dva, a druhému Mil-1, č.3005, vymrštěné dráty rozbily kabinu a musel nouzově přistát. Tento Mil-1, č.3005 pilotoval kpt. Bohuslav Petržíla, syn npor. Bohuslava Petržíly, který zahynul 22. 1. 1934 ve Kbelích.
7. 5. 1969 Zbojnická chata, Vysoké Tatry, Sk Mil Mi-4, č.6545 1  ? † pracovník Horské služby Eugen Šándory. Přežili: kpt. Miroslav Šmárik, npor. Ladislav Frnka, Leonard Fůra, Bernard Jamnický. Příčinou havárie bylo zachycení vyrovnávacím rotorem o skálu. [131] [132]
13. 3. 1969 Praskačka, okr. Hradec Králové MiG-15bis, č.3835 1 † pplk. Miroslav Kopáč od 34.sbold; porucha motoru, pilot se pokoušel nahodit, katapultoval se až v malé výšce a padák se mu nestačil otevřít. Ironií je, že neřízený letoun dosedl měkce na břicho a byl jen lehce poškozen. Hrob pilota uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
7. 3. 1969 VVP Brdy MiG-19S, č.1415 - - nešel vysunout podvozek, pplk. Jaroslav Pospíšil od 5. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Pozn.: Jaroslav Pospíšil v Brdech opustil letoun již podruhé, poprvé to bylo 7.7.1953.
25. 11. 1968 Traunstein, SRN MiG-21, č.0413 1 † npor. František Kvapil. Zabloudil do SRN a narazil do kopce. [133] Pozn.: Správný název tzv. Západního Německa byl BRD (Bundes Republik Deutschland), česky SRN (Spolková republika Německo). U nás byl však užíván název NSR (Německá spolková republika)
25. 11. 1968 Radnice, okr. Rokycany MiG-21, č.0320 - - vysazení motoru, pplk. Jaroslav Novák od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Více v časopisu Historie a vojenství 2008, č.3.
6. 11. 1968 u Vrbové Mil Mi-1MU, č.6019 1  ? † mjr. Ladislav Pavlík, kpt. Vladislav Čipkár přežil. Havárie při nácviku přistání autorotací v noci. [134]
31. 10. 1968 Zdobnice, Rychnov nad Kněžnou MiG-17F 1 † sovětský pilot gard. mjr. Viktor Paulovič Gagarinov, okupace [135], pomník na [136] . Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 30.10.1968.
8.10.1968 Mošnov ? IL-14 1 † technik rtm. Boris Mikula od 1.dlp; při nočním létání dával letounu baterkou po odtažení špalků od kol „volno“ a po vysunutí hlavních světlometů, které jsou ve spodní části křídel si všimnul vyskočeného zámku malého motorového krytu. Červeným světem zastavil pojíždění letounu a šel zámek upevnit. Pravděpodobně byl oslněn světlometem a tak vběhnul přímo do točící se vrtule. [137]
24. 8. 1968 Kostomlaty pod Milešovkou Mi-4 č.1870 2  ? sovětský stroj se sovětskou posádkou, na palubě bylo 5 osob, okupace, zahynuli sovětští prý novináři (nebo KGB) † Karl Jefimovič Něpomňjaščij, † Alexandr Alexejevič Zvorykin, posádka Batiščev, Šulajev a Pavlovskij přežila. Příčinou mohla být porucha motoru nebo náraz do terénu v mlze. Sověti tvrdili, že byl vrtulník sestřelen československými kontrarevolucionáři. [138] [139]
22. 8. 1968 České Budějovice An-8  ?  ? sovětský stroj se sovětskou posádkou, při špatném večerním přistání stroj havaroval a na místě byli mrtví i zranění, okupace [140]
20. 8. 1968 Žatec ? MiG-21F, č.0409 - - mjr. Ladislav Valentin od 11. slp se katapultoval; při klesání z výšky 18 000 m mu vysadil motor stažený na volnoběh, pilot si toho nevšiml (protože odpor vzduchu motorem pořád točil) a s perfektním rozpočtem pokračoval k letišti, teprve po vysunutí klapek a podvozku potřeboval přidat a motor nereagoval, to už měl výšku jen 300 m tak se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Pozn.: Za několik hodin už byla ČSSR obsazena cizími vojsky a ministr národní obrany vydal zákaz létání, který platil až do 25. 10. 1968.
9. 7. 1968 Bechyně MiG-21F, č.0321 letoun začal při přistání hořet mjr. Josef Diblík od 9.slp nezraněn, letoun shořel [141], na [142] uvedeno, že se katapultoval. [143]
25. 6. 1968 Lično MiG-15bisR 1 † mjr. Václav Samöel. Hrob a popis události na[144]. Pomník na místě.[38]
14. 6. 1968 přehrada Kružberk MiG-21, č.0519 1 † por. Milan Vrtěl při prudkém manévrem překročil úhel náběhu a narazil do země. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Dle jiných pramenů se stalo 19.6.1967. Bez pomníku, dodnes patrné místo nárazu. [145]
1. 6. 1968 Blatná, okr. Strakonice MiG-21PFM, č.4403 - - porucha motoru před přistáním na letišti Blatná - Tchořovice, mjr. Jaroslav Hort od 1. slp se katapultoval, stroj dopadl do kamenolomu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 5. 1968 Mladá, Milovice MiG-15bisR 1 † npor. Ignác Fabián, nemohl vyčerpat pravou přídavnou nádrž, přistával s nevyváženým strojem a havaroval, na stojánce byly zničeny další dva stroje MiG-15bisR[41]
23. 4. 1968 Staré Oldřůvky, VVP Libavá Su-7, č.5310 pilot kpt. Miroslav Čada od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha umělého horizontu a následně ztráta prostorové orientace.(dle monografie Su-7)Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 4.4.1968 nad Mošnovem.
27. 3. 1968 Olešná u Pelhřimova 2× MiG-21F, č.0503 a 0218 1 srážka naváděného letounu s cílovým letounem, † mjr. Václav Hejda od 4. slp, npor. Jaroslav Eichelman se katapultoval. Pomník na místě. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 23.3.1968. [40]
6. 2. 1968 Sadská Mil Mi-1, č.2009 1 - † npor. Jaroslav Koma . Námraza v mraku a pád. [146]
30. 11. 1967 Hředle/Krušovice u Rakovníka MiG-17PF,č.0203 1 † por. Pavol Stopka. Pomník na místě. [147]
10. 10. 1967 Pardubice ? MiG-21F, č.0510 kpt. Miroslav Hudec od 4.slp přistál bez podvozku [148], na [149] uvedeno, že se katapultoval. Pilot nezraněn, letoun shořel. [150]
5. 10. 1967 Kolesa, u Přelouče, okr. Pardubice Su-7, č.5025 porucha řízení, pilot plk. František Krist se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a dle monografie Su-7.
20. 8. 1967 Markvartice, Jičín MiG-15bisR, č.3771 1 † kpt. Miroslav Kinc od 47. pzlp narazil do terénu, pravděpodobně se podíval do mapy. [41]
27. 7. 1967 Jiřice, okr. Nymburk MiG-15bis, č.3011 - - požár hned po startu z letiště Mladá (Milovice), npor. Jindřich Klvaňa od 47. pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 7. 1967 Vlčnov, okr. Uherské Hradiště MiG-15bis, č.3201 - - porucha motoru, kpt. Jiří Věchet od 30. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 7. 1967 Římov u Českých Budějovic MiG-21, č.0318 - - porucha palivoměru, palivo došlo po vysunutí podvozku před přistáním, kpt. Ladislav Zika od 1. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23. 6. 1967 12 km JZ od Českých Budějovic MiG-21, č.0405 - - zadření motoru a požár, mjr. Milan Prudek od 1. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.Dle jiných pramenů se stalo 19. 6. 1967.
27. 4. 1967 Mladá, východně od letiště MiG-21F, č.0211 1 † pilotní žák ppor. Jaroslav Kohout. Požár za letu, pilot katapultoval, ale padák se mu zcela neotevřel. Dle jiných pramenů se stalo 14. 6. 1967 [151]
11. 4. 1967 Zamutov, okr. Vranov nad Topľou, Sk Aero L-29 Delfin, č.0201 1 - † pilotní žák čet. Karel Duchna od 2. lšp havaroval při nedovolené akrobacii nad bydlištěm své dívky. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
30. 3. 1967 Zátoň, okr. Č.Krumlov Mil Mi-1 2 - † npor. Petr Joska, † pplk. Kubík. Náraz do el. vedení. [152]
7. 3. 1967 Zlaté Moravce, Sk MiG-15, č.0305 - - npor. Ladislav Adamčík od 4. lšp pro chybu radiokompasu nad oblačností ztratil orientaci, došlo mu palivo a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
2. 3. 1967 Plzeň Mil Mi-4, č.3150 1 1 † druhý pilot kpt. Bohuslav Hlavatý, první pilot pplk. Jaroslav Dlubal přežil. Havárie při manipulaci s podvěšeným břemenem. [153]
21. 2. 1967 Priekopa, okr. Martin, Sk MiG-19S, č.0305 - - pplk. Leo Kožoušek od 8. slp spadl do vývrtky, nemohl ji vybrat a tak se katapultoval. Při katapultáži přišel o botu a dlouho šel bosý ve sněhu z lesa Velké Fatry. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 2. 1967 nad obcí Blížejov směr Lazce MiG-15bisR, č.3639 1 † kpt. Vladislav Koumal. Při nočním letu v zatáčce pád a náraz do terénu. Pomník na místě. [154]
30. 11. 1966 Pardubice MiG-21F, č.0508 1 † kpt. Jaroslav Toman, porucha motoru a požár, pilot šel na přistání, ale letoun přestal být řiditelný. Pilot se katapultoval v malé výšce. [40]
27. 11. 1966 u Pardubic ? MiG-19PM, č.0946 - - kpt. Jiří Havel od 4. slp se katapultoval [155]
23. 9. 1966 Tchořovice - Blatná MiG-19S, č.0408 - 1 požár při startu, pilot mjr. Jaroslav Kuťák se katapultoval hned po druhé zatáčce po startu ze záložního letiště Tchořovice – Blatná. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
19. 8. 1966 Čáslav Su-7, č.5028 pilot kpt. Antonín Rolák od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha řízení na okruhu letiště Čáslav. (dle monografie Su-7)
13. 8. 1966 Přerov ? MiG-15bis, č.3016 - 1 požár při startu, pilot kpt. Vladimír Urbášek ihned přistál bez podvozku na konec dráhy, ale než zastavil a opustil letoun, utrpěl těžké popáleniny. Letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
9. 8. 1966 Bílé Karpaty, Malacky, Sk Su-7, č.5612 pilot npor. Rudolf Kytler od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha řízení na okruhu letiště Malacky. (dle monografie Su-7)
14. 7. 1966 Ponická Huta, okr. Bánská Bystrica, Sk MiG-17PF, č.0314 1 † mjr. Martin Kadlíček od 7.slp. Prudké klesání v mracích a náraz do terénu, příčina neznámá. Hrob pilota v Zohore, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (monografie MiG-17)
1. 6. 1966 Volevčice, okr. Jihlava SU-7BM 1 Porucha motoru, letoun dopadl blízko Polívkova mlýna, pilot mjr. Václav Marek se katapultoval a byl lehce zraněn při dopadu. [156]
17. 5. 1966 Hořovice MiG-19S 1 † kpt. Josef Matoušek, havárie pří přistání na letišti. Pomník na místě.Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.386.
25. 3. 1966 Zvěstov, Vlašim MiG-15bisR, č.3656 1 † kpt. Václav Fanta ve sněžení narazil do terénu. Pomník na místě.[41]
4. 3. 1966  ? MiG-19S, č.0405 - - požár za letu, pilot František Vejda od 4.slp se katapultoval [157]
4. 3. 1966 Dolná Mičiná, okr. Bánská Bystrica, Sk Aero L-29 Delfin, č.1325 - kpt. Radoslav Slezák od 4. lšp se katapultoval po srážce s dalším L-29. S tím letěl zahraniční žák Zeyab Hariri, který se dokázal vrátit do Přerova a přistát. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
25. 2. 1966 ? MiG-15UTI - letoun od 2.lšp Košice, piloti stále nemohli vysunout podvozek, až jim došlo palivo. Oba ( mjr. Ján Trgiňa ? + 1) se katapultovali. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 1. 1966 ? MiG-21F, č.0308 - po startu z Bechyně se rozsvítila kontrolka „požár“ a následovala porucha řízení, kpt. Karel Soukup od 9. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
4. 12. 1965 Buková u Bytče, Sk MiG-21PF, č.0305 - exploze nádrže, mjr. Alois Kadlček od 8. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 361.
22. 10. 1965 Bechyně MiG-15 - vysazení, npor. Jaroslav Kavka od 9. slp se katapultoval, dopad u Bechyně. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 361, dle knihy Zrušená křídla, str.363 se stalo 8.10.1965.
20. 9. 1965 Moravany, Pardubice MiG-15bisR - voda v palivu způsobila zadření palivového čerpadla, npor. Vojtěch Smolka od 18. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
17. 9. 1965 Voleč MiG-19S, č.0206 - - pád do vývrtky, mjr. Vladimír Hromek od 4.slp se katapultoval [158]
31. 8. 1965 Lipník, u Jaroměřic nad Rokytnou Su-7BM, č.5607 1 pilot kpt. Zdeněk Císař od 20. sbolp. při vzletu předčasně zasunul podvozek, letoun zachytil zádí o plochu, vzlétl, ale začal hořet. Pilot se katapultoval. (dle monografie Su-7)
30. 8. 1965 Darkovičky MiG-21PF, č.0303 - - zkrat elektroinstalace a výbuch baterie, pilot mjr. Jan Mazálek od 8.slp se katapultoval [159] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23. 8. 1965 Pardubice ? MiG-21F, č.0215 mjr. Vladimír Starý od 4. slp havaroval při startu [160], na [161] uvedeno, že se katapultoval. Pilot nezraněn, letoun shořel. [162]
22. 7. 1965 České Budějovice MiG-15UTI 1 † kpt. Tomáš Tomšík. Nehoda při nočním startu, druhý člen posádky kpt. Berka nezraněn.
17. 6. 1965 Střelice u Brna MiG 19S, č.0881 1 † kpt. Jiří Kubát od 7. slp v Piešťanech se po útoku na pozemní cíl dostal do nezvyklé polohy, kterou nevybral. Pomník na místě. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str. 331 a na [163] a [164]. Na stránkách obce Střelice jsou o události psány nesmysly.
6. 5. 1965 Piešťany 2× MiG-19S, č.0421 a 0319 3(2) Srážka na sestupové ose. Chyba v řízení leteckého provozu. Trosky dopadly na jižní okraj města a zabily dalšího člověka. † kpt. Jan Toman, † kpt. Ján Boba, oba od 7.slp. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.324.
29. 3. 1965 Kluk MiG-19PM, č.0950 - destrukce motorů a následně odlomení ocasu letadla, kpt. S. Houdek se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23. 3. 1965 Dolany (asi u Plzně) Aero L-29 Delfin, č.0111 2 † pilot kpt. Antonín Hromada od 45. dpzlp, † dělostřelecký pozorovatel kpt. Vlastimil Klouček, havarovali před přistáním. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
15. 3. 1965 Hlína u Ivančic MiG-15SB 1 † npor. Rostislav Minks od 20. sbolp narazil do terénu (v lese pomníček)
5. 3. 1965 Pěčice u Mladé Boleslavi MiG-15bis, č.3204 1 † npor. František Lelák od 47. pzlp překročil přetížení a nevybral střemhlavý let. Pomník na místě.[41]
2. 2. 1965 Žiar nad Hronom, Sk MiG-15bis, č.3216 - npor. F. Kvapil od 7. slp se katapultoval, při nočním cvičném přepadu srážka s cílovým letounem MiG-15, č.3911, se kterým npor. Emil Vychodil přistál. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
28. 1. 1965 Milovice Iljušin Il-28R 3 † pilot kpt. Bohumil Ambros, † letovod kpt. Ján Hronec, † radista rtm. Štěpán Ansorge od 47. pzlp, havárie po startu, pomník v lese. Více na stránkách Pomníky letců. [41]
9. 12. 1964 Úvaly, Praha L-200 Morava, č.1126 2 † mjr. Augustin Haresta, † pplk. Anton Murgaš, havárie při nácviku pádů, snad způsobená vlétnutím do úplavu za letounem MiG-15. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, ve které je ale jméno letce uvedeno chybně jako Heresta. Opravila rodina.
20. 10. 1964 Ořech / Stodůlky, Praha 2 x SAAB-29F - rakouští piloti Alfred Eldler a Johann Kemetinger z Lince ztratili orientaci a nouzově přistáli na poli 7 km od Ruzyňského letiště, letadla zničena. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
8. 10. 1964 Brusy MiG-19PM, č.1112 - porucha přístrojů v noci, mjr. Václav Suchý od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.289.
8. 10. 1964 Košice ? MiG-15, č.1124 1 † svob. Pavel Bartoš od 2.lšp havaroval před přistáním
29. 9. 1964 Luchenwalde, D MiG-21F, č.0111 - při cvičeni nad NDR byl mjr. Václav Ohem omylem sestřelen sovětským stíhačem kpt. Umjarovovem a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.286.
22. 8. 1964 Hůrka u Nového Jičína Avia-14 (licenční Iljušin-14) 10(6) † mjr. Emanuel MIKŠÍK, † kpt. František TEPLÝ, † npor. Ladislav ANTOŠ, † npor. Zbyněk FLEK, † kpt. Jiří JUŠTÍK, † kpt. Bohuslav JANKE a cestující † kpt. Karel SEHNAL, † kpt. Josef HRABIŠ, † npor. Jan SKLENÁŘ, † rtn. Antonín ŠÍDA. Letoun Leteckého dopravního pluku narazil v mlze do terénu cestou z Přerova do Mošnova. Pomníček v obci – [165]
19. 8. 1964 Bechyně MiG-15bis - vysazení motoru důsledkem vody v palivu, kpt. Ladislav Micka od 9.slp se katapultoval, dopad u letiště Bechyně. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.277, a knihy Zrušená křídla, str.361.
1. 8. 1964 Košice, Sk MiG-15T, č.3147 1(0) porucha podvozku, pilot přistával bez podvozku na travnatý pás letiště a přejel spícího baču Jozefa Gyabolka. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
28. 7. 1964 Ružomberok, Sk MiG-15bis, č.3516 - npor. Josef Vašíček spadl do vývrtky a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
2. 6. 1964 Hradčany u Mimoně MiG-15UTI, č.2616 2 † kpt. Stanislav Sládek, † kpt. Oldřich Randák od 17.slp zachytili před přistáním o stromy.
21. 5. 1964 Lysá Hora MiG-19S, č.0419 1 † mjr. Vlastimil Zaydlar od 8.slp narazil v mracích do kopce. Pomník na místě. [166] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 5. 1964 Perín, Zvolen, Sk MiG-15T, č.1560 1 † npor. František Kakáš, vysazení motoru, pilot se katapultoval, ale systém selhal, sedačka se neoddělila a padák se neotevřel. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19.
16. 4. 1964 Praha, Barrandov MiG-19PM, č.1002 1 † mjr.Miroslav Valášek, srážka při cvičení [167] Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.260.
16. 4. 1964 Praha, Barrandov Iljušin Il-28 2 - polský letoun, srážka při cvičení. Zahynul střelec serž. Rutkowski a letovod por. Mazur, pilot por. Szeliga se katapultoval. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.260. [168]
13. 4. 1964  ? MiG-15bis, č.3784 1 † por. Jan Valenta od 2.sbolp
7. 4. 1964 Krňovice, Třebechovice pod Orebem MiG-15SB, č.0552 1 † kpt. Zdeněk Hornych, destrukce turbíny motoru a následná exploze paliva nad leteckou střelnicí Bělečko, pomník v lese
19. 3. 1964 Rokytnice, Orlické hory MiG-15bisSB, č.1812 1 † kpt. František Lang od 30.sbolp při nočním letu ztratil orientaci a narazil do terénu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Dle jiných pramenů se stalo 26.4.1964 nebo 6.3.1964.
19. 3. 1964 Plzeň ? Mil Mi-1M 1 pilot kpt. Jaromír Mach od 45. dpzlp zraněn, 3 cestující nezraněni, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.256.
5. 3. 1964 Mutějovice MiG-19PM, č.1046 1 † kpt. Josef Poruba od 11.slp havaroval při nočním letu. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
17. 2. 1964 Sezemice a Hrochův Týnec 3× MiG-15SB 2 1 srážka 2 strojů, trosky poškodily třetí letící stroj, všechny havarovaly, † mjr. Jan Jeřábek, † npor. Jaroslav Pikal, kpt. Jan Jurečka zraněn[39]
7. 2. 1964 Čertův kopec v Karpatech, Slovensko MiG-15bis, č.3149 1 † npor. Milan Hlídek od 2. sbolp narazil v noci do terénu u obce Kuchyňa při klesání k letecké střelnici Malacky (VVP Záhorie). Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 2. 1964 Košická Belá, Slovensko MiG-15UTI, č.2045  ? piloti npor. Michal Kmeť a npor. Radomír Sprátek se katapultovali
23. 11. 1963 Mladá, u Milovic MiG-15bis 1 kpt. Jaroslav Němec lehce zraněn
8. 11. 1963 Choceň MiG-15UTI, č.2773 - - porucha motoru, mjr. Josef Macek a npor. František Novák od 4.slp se katapultovali [169]
30. 10. 1963 Nové Sedliště, okr. Tachov Cessna 150, D-EJEV 1 † pilot Georg Nusser přiletěl bez povolení z letiště aeroklubu v Bruck in der Oberpfalz v Německu (tehdy Západním Německu), a na ochranu socialistické vlasti byly proti němu vyslány hned tři stíhačky, aby mu odřízly cestu zpět. Georg Nusser nereagoval na průlety ani výstražnou střelbu čs. stíhače kpt. Jana Fokse od 5. slp, a když zamířil k hranicím, byl sestřelen. V troskách byl nalezen s mapou v ruce. Dle publikace Vysoká „rudá“ zeď a [170]. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 26.9.1963. V roce 2013 byl poblíž místa postaven pomníček.
14. 9. 1963 Mladá, u Milovic MiG-15bis porucha motoru, des. Juraj Kolarovský od 2.lšp se katapultoval
12. 7. 1963 Rohožník, okr. Malacky, SK MiG-15bis, č.3136 1 † kpt. Vlastimil Martínek od 2.sbolp, havaroval při bombardování ve VVP Záhorie (dříve letecká střelnice Malacky). Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, kde je však chybně uvedeno datum 13. 7. 1963. Hrob se správným datem je na [171]
červenec 1963  ? MiG-15SB - - chyba pilotáže, por. Václav Dvořák od 28.sbolp se katapultoval [172]
20. 6. 1963 u města Regen v Německu MiG-15T, č.1922 1 † por. Palo Šrotýř. V mracích ztráta orientace a náraz do kopce Velký Roklan v Německu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 narazili do kopce Blatný vrch. Oba kopce jsou od sebe 4 km. Ze tříčlenné skupiny se zachránil pouze npor. František Beran, který se těm dvěma ztratil ještě před nárazem, vystoupal nad mraky, nechal se zaměřit a vrátil se na letiště. Takto je oba přežil o 8 let a zahynul až 4. 6. 1971.
20. 6. 1963 u města Regen v Německu MiG-15, č.5205 1 † npor. Josef Dostál. V mracích ztráta orientace a náraz do kopce Velký Roklan v Německu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 narazili do kopce Blatný vrch. Oba kopce jsou od sebe 4 km. Ze tříčlenné skupiny se zachránil pouze npor. František Beran, který se těm dvěma ztratil ještě před nárazem, vystoupal nad mraky, nechal se zaměřit a vrátil se na letiště. Takto je oba přežil o 8 let a zahynul až 4. 6. 1971.
12. 6. 1963 VVP Záhorie, Sk MiG-15bis, č.3611 - npor. René Toman od 9. slp se katapultoval poté, co při střelbě na vlečný terč trefil jeho vlečné lano a s ustřeleným terčem se srazil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
5. 6. 1963 u Třeboně MiG-19S, č.0003 - porucha motorů, pilot mjr. František Sedlář od 1.slp se katapultoval . Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
květen 1963 Bohučovice, okr. Opava MiG-19S, č.0417 - v noci porucha umělého horizontu a následně ztráta prostorové orientace, pilot mjr. František Rozkošný od 8.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 5. 1963 VVP Doupov MiG-15UTI, č.2615 - porucha řízení, mjr. Ladislav Holeček se v panice ze zadní kabiny ihned katapultoval, mjr. S. Babica dovedl letoun nad vojenský výcvikový prostor, kde se taky katapultoval, oba byli od 11. slp. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
29. 4. 1963 Sobiňov u Ždírce nad Doubravou MiG-15SB, č.1309 - porucha motoru, npor. Zdeněk Kadlec se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27. 3. 1963 Jestřebí Lhota/Volárna u Poděbrad MiG-15bisR, č.3700 1 † kpt. Josef Imrich od 47. pzlp, příčinou byla asi porucha přístrojů za letu bez viditelnosti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. [41]
16. 3. 1963 Lipník n. Bečvou / Hranice 2 x MiG-15, č. 0521 a 0509 1 † indonéský pilotní žák Arfah narazil do letounu instruktora mjr. Otakara Šimka, který s těžce poškozeným strojem přistál v Přerově a letadlo shořelo. Žák Arfah dopadl na kopec Maleník. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
15. 3. 1963 České Meziříčí, okr. Rychnov n. Kněžnou MiG-15UTI a MiG-15SB 4(3) srážka, † kpt. Oldřich Sedláček, † kpt. Jaroslav Mach, † npor. Jiří Čermák, 1 žena (74 let) zemřela v obytném domě, na který dopadly trosky[39] [173]
14. 3. 1963 Krokočín u Velké Bíteše 2× MiG-15SB 1 srážka v letu, † npor. Vnislav Vodička, kpt. Josef Slanina se katapultoval[43] Více v knize Ocelový hřebec MiG-19.
22. 1. 1963 Měnín, okr. Brno-venkov MiG-15bis, č.3838 1 † npor. Vojtěch Beran od 3. slp havaroval při nočním letu. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
12. 12. 1962 Bzová, okr. Beroun MiG-15bisR, č.3655 - došlo palivo a por. Josef Frydrych od 45. dpzlp se katapultoval. Pilot i technici zapomněli, že průzkumná verze bisR má menší dolet než normální stíhací verze. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
16. 11. 1962 Řevničov, Louny MiG-19S, č.0870 - požár za letu, kpt. Jiří Vojtík od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
1. 11. 1962 Čilina, Rokycany MiG-15UTI, č.2777 2 † mjr. Václav Doskočil, † kpt. Václav Jírů, pomník – [174]
22. 9. 1962 Barchov, Pardubice MiG-15UTI, č.2070 - porucha motoru po startu, kpt. Vladimír Hromek od 4. slp nouzově přistál, letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22. 9. 1962 Mór, Maďarsko MiG-15bis, č.3129 1 † mjr. Jaromír Horčic od 2.sbolp, při nízkém navigačním letu v dešti nad Maďarskem narazil do kopce o obce Mór. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 9. 1962 Zminný, Pardubice 2 x MiG-19PM, č.0942 a 1106 1 1 † kpt. Ludvík Homola byl zraněn při srážce a zemřel v nemocnici, kpt. M. Pacák se katapultoval a přežil, oba od 4. slp, srážka při nočním letu. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19.
14. 9. 1962 okolí Pardubic ? MiG-19, č.0410 - velitel 4.slp mjr. Ladislav Váňa se katapultoval. Důvodem bylo vysazení motorů, zaviněné patrně špatným přepnutím palivových čerpadel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
13. 9. 1962 u Čáslavi MiG-15bis, č.3789 1 † pplk. Milan Štefánek z VAAZ Brno havaroval při přiblížení na letiště Čáslav 21km před letištěm. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Jeho jméno je uvedeno na pomníku před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, pomník je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
12. 9. 1962 Brno-Tuřany MiG-19S, č.0502 - 1 porucha motoru, kpt. Rudolf Setvák přistál bez podvozku vedle dráhy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
14. 8. 1962 Valeč, okr. Karlovy Vary MiG-19S, č.0008 - porucha motoru a podvozku, por. Valdemar Goldfus se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 8. 1962 Malacky MiG-15T 1 † kpt. Milan Svoboda. Havárie při startu s terčem.
13. 7. 1962 Libavá MiG-15 1 † mjr. Milan Petrů, klesání a náraz do terénu při průzkumném letu. Příčiny nehody nebyly zjištěny. V knize Ocelový hřebec MiG-19 je jméno pilota uvedeno jako Miloslav.
13. 6. 1962  ?,Sk C-11 (Jak-11) 1 † pilotní žák voj. Milan Zahrada od 1. lšp Košice, letecká nekázeň – výkrut v malé výšce. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 4. 1962 Pěnčín U Turnova MiG-15bis, č.3773 1 † por. Boris Vlasák. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
14. 3. 1962 vrch Polana, Slovenské Rudohorie, Sk MiG-15 UTI, č.2732 - porucha motoru, npor. Karol Luža a por. Zdeněk Šimůnek se katapultovali a v zasněžených horách málem zmrzli. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
5. 3. 1962 Malacky, Slovensko MiG-15bisSB npor. Boris Freiss se katapultoval[43]
26. 2. 1962 u Trenčína, Sk Z-226, OK-KNS 2 † kpt. Jaroslav Brož, † ppl. Vojtech Šebín havaroval při záletu letounu po GO. Na [175] je chybně uvedeno, že havaroval s letadlem MiG-15. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23. 2. 1962 Lipanovice, okr. České Budějovice MiG-19S, č. 0307 - kpt. Karel Petrák od 1. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19
4. 10. 1961 Trpín, okr. Svitavy MiG-19P, č.0744 1 † kpt. Jaromír Chrastina od 8. slp, za příčinu nehody byla označena ztráta vědomí pilota. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [176]
28. 9. 1961 u Heřmanova Městce MiG-15, č.1176 1 † kpt. František Tureček se díval do mapy a narazil do země. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 9. 1961  ? MiG-15, č. 1954 - porucha motoru, por. Richard Oresky se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Pozn.: Čtyřmístné číslo 1954 bylo napsané na letadle. Jsou to poslední čtyři číslice z výrobního čísla letadla, v tomto případě 231954.
11. 8. 1961 Klčové Dlhé, Vranov n. Toplou, Sk MiG-15, č. 0448 1 † por. Jaroslav Kubík od 2.lšp Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
2. 8. 1961 Robousy u Jičína MiG-15, č.1912 1 † zahraniční žák Soerisimo (z Mali nebo Indonésie) vlétl do proudu výtokových plynů jiného letadla. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
28. 7. 1961 Mšeno MiG-15bis 1 † por. Josef Pohanka. Pomník na místě.[41]
23. 5. 1961  ? MiG-15 1 † kpt. Jaroslav Němec. Srážka s Mig-15 UTI.
23. 5. 1961  ? MiG-15UTI 1 † des. Jan Šťáva, kpt. Bárta se katapultoval. Srážka s MiG-15 kpt. Němce.
21. 4. 1961 Zvolen/Senohrad, Sk MiG-15UTI, č.2623 1 † pplk. Jan Kaliský, kpt. J. Kubica se včas katapultoval, v rádiu slyšeli o katapultáži por. Sépiho a letěli ho najít. Pro porucha palivoměru jim došlo palivo. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 4. 1961 Senohrad, Sk MiG-15, č.1913 1 por. Tibor Sépi se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
17. 4. 1961 Kostelní Střímelice MiG-19P, č.0917 - 1 porucha řízení, kpt. Jaroslav Veverka od 1. slp opustil letoun i přes poruchu katapultu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
duben 1961 Štrampouch, okr. Kutná Hora MiG-15SB - - porucha motoru na okruhu letiště Čáslav, npor. Josef Velíšek od 28.sbolp se katapultoval [177] [178]
27. 3. 1961 u Ledenice ? MiG-15bis 1 † kpt. Arnošt Hošek. Vysazení motoru a katapultáž v malé výšce, padák se neotevřel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo u Kardašovy Řečice.
3. 3. 1961 Mladá Vožice L-60 "Brigadýr", č.0805 4 † pilot kpt. František Jankovský od 4. slp a technici † kpt. Ing. Dosoudil, † Michal Marcinkeih , † Miloš Rybníček; při letu na trase Pardubice – Bechyně – České Budějovice došlo ke zdravotní indispozici pilota a neřízený letoun narazil do země [40]
19. 2. 1961 Nýřany, Plzeň MiG-15bis 1 † npor. Jan Bednár
12. 2. 1961 Přerov Il-28 1 2 † radista – střelec nrtm. Alois Richtr, pilot kpt. Vlastimil Sadílek a navigátor kpt. Ján Hučín přežili. Nedodržení výšky a havárie před prahem dráhy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 12. 1960 Žatec MiG-15UTI 2 † kpt. Ladoslav Záprt, † por. Vladimír Vrána, požár za letu na okruhu letiště. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
28. 11. 1960 Pardubice ? MiG-19PM, č.1003 - - požár po startu, kpt. Zdeněk Kalousek od 4.slp se katapultoval [179]
5. 11. 1960 Brno-Tuřany MiG-15UTI 2 † mjr. Milan Zámečník, † pplk. Václav Malucha, havárie při přistání. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
17. 9. 1960 Bítozeves, Žatec MiG-19P 1 † kpt. Jaroslav Bureš od 11.slp, technická závada, letoun na okruhu letiště začal rotovat kolem podélné osy a ještě před dopadem vybuchl. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [180]
19. 8. 1960 Toužetín/Peruc u Loun MiG-15bis 1 † npor. Jaroslav Kodet od 11.slp, nesprávně nastavený výškoměr, při sestupu náraz do terénu. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 8. 1960 Mirošov/Bobrová MiG-15 1 † npor. Ivo Wirgel. Za letu dým v kabině, pilot se neúspěšně katapultoval. Pomník na místě.
23. 6. 1960 Košice MiG-15 1 † voj. Václav Brázda od 2.lšp, porucha hydrauliky a havárie na okruhu letiště. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
7. 6. 1960 Trenčín, Sk Jak-11 1 † kpt. František Čičatka od 32. bilp ztratil orientaci a narazil do kopce. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
13. 5. 1960  ? MiG-15UTI 1 † mjr. Drahomír Procházka. Za letu odpadl překryt zadní kabiny a zabil instruktora. Por. Milan Adamík přistál.
30. 3. 1960 Kostelany/Jankovice, u Kroměříže Avia Av-14 (Iljušin Il-14T) 7 - 46. bombardovací letecká divize ČSLA, † pilot kpt. Milan Blažíček (pohřben v Ostravě – Radvanicích), † pilot npor. Jindřich Konečný, † navigátor kpt. Luboš Retr, † radista npor. František Mareček, † palubní technik por. Zdeněk Bartoš, † operátor npor. Miloslav Šolc a † důstojník průzkumu oddělení divize kpt. Ludvík Prokop. Za špatné viditelnosti narazili do vrcholku Chřibů. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [181] [182]
28. 3. 1960 Branišov u Kdyně Mi-4 č.0425 5 † npor. Bohuslav Černý, † npor. Jiří Šulc, † npor. Petr Egermaier, † npor. Stanislav Jursík, voj. † J. Jonáš. Utržení listu rotoru za letu. Pomník na místě. [183]
16. 2. 1960 kopec Medvědín, Špindlerův mlýn MiG-15SB 1 † npor. Josef Petruška[38][39]
7. 1. 1960 u Malacek MiG-15SB 1 † pplk. František Dolíhal z Popůvek u Brna, výbuch rakety po odpálení.
28. 11. 1959 u Dobré Vody, Rudolfov MiG-15bis 1 † npor. Anton Valovič od 1. slp, při sestupu za ZPP narazil do terénu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, dle jiných pramenů se stalo 28. 11. 1958 a pilot se jmenoval Antonín Valovič.
10. 11. 1959 Radvanice MiG-15bis 1 † npor. Vlastimil Vránek nedodržel výšku při sestupu a zachytil o stromy. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22. 10. 1959 hora Dyleň, hranice s Německem 2× Lockheed F-84F-40 Thunderstreak němečtí piloti se zřítili na československé straně hranice, stačili se katapultovat, byli zadrženi a později vyhoštěni
13. 10. 1959 Brno MiG-15bis - - npor. František Drábek od 3. slp zapomněl před přistáním vysunout podvozek. Z hořícího vraku však vystoupil nezraněný. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27. 8. 1959 Letiště Čáslav MiG-15bis 1 † npor. Vladimír Moučka. Během soutěže přerušil akrobacii a vracel se ve výšce 500 m na střed letiště. Pak přešel do strmé spirály a narazil do země. Příčiny nehody nebyly zjištěny.
18. 8. 1959 Kátov/Senice MiG-15bis 1 † npor. Josef Volařík[41]
15. 8. 1959 Nové Košiariska, Bratislava, Sk MiG-15 1 † npor. Ladislav Ondra od 2.slp. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
29. 7. 1959 Hradec Králové MiG-15 1 † voj. Jiří Adámek od 5. letky Leteckého učiliště v Prostějově, chyba při přistání a náraz do hangáru, vše shořelo i s 10 letadly Aeroklubu. Popis události je v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 45
9. 7. 1959 Žatec, Staňkovice MiG-15bis 1 † kpt. Ota Drázský, nezvládnutí pilotáže při cvičném vzdušném souboji s Lubomírem Houdkem. [184]
8. 7. 1959 České Budějovice ? MiG-19S - 1 porucha jednoho motoru, pilot npor. Stanislav Lenc od 1. slp přistání na jeden motor nezvládl a havaroval. Z hořící hromady plechu však vystoupil téměř nezraněný. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
30. 6. 1959 Lisów u Rykaty, Polsko Il-28 4(2) 2(1) † pilot kpt. Ludvík Vlach, † radista strš. Josef Škácha, letovod npor. Jiří Topinka zraněn. V domě v místě dopadu zahynula těhotná žena a její dvouletá dcerka, čtyřletý syn byl těžce zraněn. Stroj letěl na trase Přerov – Waršava a zpět jako cvičný cíl pro navádění polských stíhačů, a pilot asi za letu ztratil vědomí, protože neodpovídal na volání posádky ani neřídil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 5. 1959 Čáslav MiG-15UTI, č.2038 2 † mjr. Jan Patráš, † pplk. Jan Miklošík. Při přistání náraz do terénu před letištěm. Pomník v Čáslavi je na [185] [186]. Jejich jména jsou uvedena také na pamětní desce před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, viz. stránky Spolku pro vojenská pietní místa. V knize Ocelový hřebec MiG-19 jsou jejich jména uvedena jako Ján Miklošík a Ján Petráš, a datum 5.5.1959.
27. 4. 1959 Okna, Doksy MiG-15 - porucha hydrauliky, npor. Bedřich Vařák od od 17.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23. 4. 1959 u Pardubic MiG-15 1 † npor. František Lukáč od 18.sbolp, po startu ve formaci v zatáčce zachytil křídlem o zem. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22. 4. 1959 Děčínský Sněžník MiG-19S - zkušební pilot Vlastimil David pro poruchu radiokompasu ztratil orientaci a po spotřebování paliva vylezl a vyskočil. Katapult mu taky nefungoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
18. 4. 1959 u Košic, Sk MiG-15bis 1 † kpt. Květoslav Klíma od 7.slp, v noci náraz do kopce. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
25. 3. 1959 Kralovice MiG-15bis, č.3510 1 † kpt. Miloš Veselý od 5.slp havaroval při startu z travnatého polního letiště, kola se bořila do rozměklé půdy, letoun nedosáhl vzletovou rychlost, přejel letiště a vybuchl. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 3. 1959 střelnice Bělečko MiG-15, č.0517 1 † npor. Jindřich Weber, při zteči na pozemní cíl zachytil o stromy. [43] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
16. 3. 1959 střelnice Leština u Čáslavi MiG-15SB - - npor. Dušan Komenda od 28.sbolp při střelbě fotokulometem na PC zachytil o stromy a katapultoval se [187]
3. 3. 1959 Předměřice nad Labem MiG-15. č.1199 1 † mjr. Klement Božík od 2.lšp, porucha motoru při nočním startu, při nouzovém přistání ve tmě náraz do hospodářské budovy. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
15. 1. 1959 Čilec MiG-15bis, č.3513 1 † kpt. Vladimír Kropáček od 8.slp, porucha motoru a havárie při pokusu o přistání na letišti Mladá. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
4. 1. 1959 Bratislava, Sk MiG-15UTI, č.2624 2 † kpt. Božík Stodůlka, † npor. Milan Váňa, havárie při nočním přistání na letišti Ivánka. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 11. 1958 Košice MiG-15bis 1 † kpt. Bohuslav Vintera, při nočním přistání narazil do země před VPD
12. 11. 1958 Bořice, Chrudim MiG-15bis 1 † kpt. Ivo Martiník[41]
26. 8. 1958 Poličná u Valašského Meziříčí Iljušin Il-28 24.bolp 2 1 46. bombardovací divize z Přerova letectva ČSLA, † kpt. Stanislav Havlíček, † kpt. Oldřich Losert. Pamětní deska v obci.
12. 8. 1958  ? K-60 Brigadýr 3 † pilot npor. Jaromír Šebesta, † výsadkář čet. M. Puškár, † výsadkář. čet. J. Tichý, který vyhazoval dýmovnice. Jedna zapálená zůstala v letadle, pilot pro dým neviděl a havarovali. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
4. 8. 1958 Žatec MiG-19P, č.0741 1 † kpt. Drahoslav Hoření od 11.slp, vysazení obou motorů pro špatně přepnutá palivová čerpadla různých nádrží. Následkem toho nízký tlak oleje v řízení, pomalá reakce řízení a havárie při pokusu o přistání na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 36.
23. 7. 1958 Dražkovice MiG-15bis - npor. František Hadraba od 47. pzlp nezvládl let v bouřce a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 35.
16. 6. 1958  ? MiG-15 1 † npor. Miroslav Peša
5. 5. 1958 Cirkvice u Kolína MiG-15 1 † por. Miloslav Kučera.Pomník na místě.
4. 4. 1958 Pukanec MiG-15UTI 2 † kpt. Jiří Konečný, † npor. Milan Polák, pomník na místě.(dle Pomníky letců)
31. 3. 1958  ? MiG-15bis 1 † npor. Štěpán Večerek
25. 3. 1958 Český Brod MiG-15bis, č.3812 1 † pplk. Miloslav Hobl havaroval při nouzovém přistání pro poruchu motoru a za dva dny zemřel v nemocnici. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 3. 1958 České Budějovice MiG-15bis 1 † kpt. Jiří Dvořák od 1.slp. nedaleko letiště narazil do země
19. 11. 1957 Dřevohostice/Bezuchov, Přerov Iljušin Il-28 3 † por. Miloslav Matějka, † npor. František Spurný, † staršina Bohumil Utínek. Pomník na místě. [188]
23. 10. 1957 Komňa/Starý Hrozenkov, okr. Uherské Hradiště Aero Ae-45 3 † generálmajor Emil Cilc, † pilot npor. Rostislav Zbořil, † palubní technik por. Jaroslav Koudela. Posádka přepravovala velitele 4. stř. sboru gen. Cilce z Olomouce do Trenčína. V mlze letěli nad silnicí a v prostoru Nový Dvůr/Rasová zachytili o stromy. Pomník na místě. [189]
30. 9. 1957 Letov – Blšany 2× MiG-15 1 † npor. Radoslav Schrőmer, srážka ve formaci za turbulence, npor. Josef Majksner se katapultoval.
30. 9. 1957 Ostrov u Stříbra? MiG-15 + IL 10 3 † mjr. Rudolf Janda (Mig), † kpt. Miroslav Havlíček, † kpt. Emil Burian, srážka v mracích, chyba řízení letového provozu
24. 9. 1957 Šimanov, okr.Jihlava MiG-15 1 † mjr. Josef Zbořil. Při živelném klesání pod oblaky ve dvojici ztráta vedoucího, náraz do kopce. Pomník na místě.
8. 8. 1957 letiště Praha – Kbely L-60 Brigadýr 1 † pilot Ludovít Dobrovodský (slovenský válečný pilot, létal jako stíhač Slovenského státu na východní frontě a pak i za SNP). Při předváděcím letu došlo k destrukci křídla.
24. 7. 1957 Žleby, okr. Kutná Hora 2× MiG-15 2 † kpt. František Šenkýř, † npor. Jiří Dolejš. Srážka při rozchodu dvojice.
19. 7. 1957 u Lékařovy Lhoty MiG-15UTI 2 † kpt. Vladimír Tomčík, † kpt. Drahoslav Pácl.Pomník na místě.
5. 7. 1957 Mladá MiG-15bis 1 † npor. Milan Alušic, na okruhu letiště Mladá zachytil o stožár zaměřovače.[41]
13. 6. 1957 dopady Skršín a Vrbice, Ústecký kraj 2× MiG-15 1 srážka ve vzduchu, pilot Stanislav Hyka ztratil vědomí následkem otravy jídlem a vrazil do stroje por. Jiřího Hálka. Oba piloti se katapultovali. Podle knihy Vzlet povoluji od Dušana Schneidera.
11. 6. 1957 Prievaly, Sk IL-10 1 ? † pilot por. Otto Nedvěd od 28.bilp, Náraz do terénu při návratu ze střelnice Malacky do Piešťan. [190]
16. 5. 1957 Březejc u Velkého Meziříčí MiG-15 1 † por. Ladislav Klimek od 20.slp. Pomník na místě. [191]
3. 5. 1957 Štětí MiG-15bis 1 srážka s Il-28R, který přistál † npor. František Hudák, letecká nekázeň při cvičné zteči,[41]
23. 4. 1957 Lenešice ? MiG-15bis 1 † kpt. Karol Frič, při klesání na okruh letiště Žatec nevyrovnal a narazil do země
16. 3. 1957 Malacky, Sk IL-10 1 npor. Milan Alfőldy zraněn, svob. Miloslav Sedláček. Vysazení motoru po startu, pád do lesa.
12. 3. 1957 Hradčany u Mimoně MiG-15bis 1 † npor. František Vyvadil, při pokusu o přistání na letišti po vysazení motoru
1. 3. 1957 Zbiroh MiG-15bis 1 † npor. Václav Bílek, v oblaku pád do vývrtky, nízké vybrání a náraz do stodoly
20. 2. 1957 Albrechtice MiG-15 npor. Vladimír Mrkva se katapultoval. Srážka s letounem MiG-15 kpt. Josefa Ference, který přistál v Pardubicích.
6. 2. 1957 okolí Přerova UIL-28) 3 † pilot mjr. Václav Koutenka, †sovětský instruktor Ivan Pavlovič Vlasov, † střelec + RTG kpt. Ladislav Dom. Na okruhu letiště Přerov narazili v oblačnosti do kopce 18 km SSV od Přerova.
18. 1. 1957 Sereď, Sk IL-10) npor. Julius Siegel narazil do stromu, letoun zničen.
14. 1. 1957 Vstiš u Plzně MiG-15UTI 1 Technická závada stála za vynuceným přistáním „spárky“ MiG-15UTI u obce Vstiš na Plzeňsku. Osádka nehodu stroje trupového znaku RO-82 bez úhony přežila, ale křídlem byl usmrcen náhodný chodec, místní dvanáctiletý hoch. Pomník na místě.
12. 12. 1956 Bášť MiG-15bis 1 † kpt. Jiří Sládek.Pomník na místě.
21. 11. 1956 Pohořelice, okr. Brno – Venkov MiG-15 1 † kpt. Lubomír Lilge, pád do vývrtky. Jeho hrob v Hradci Králové je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
10. 11. 1956 Kocanda, okr. Hlinsko Zlin Z 26 Trenér 2 npor. František Pavlík a kpt. Josef Voháňka zraněni. Pozn.: 29.9.1956 bylo zrušeno čs. vojenské označení letadel (v tomto případě C 5) a dále bylo používáno pouze označení typu.
6. 11. 1956 České Budějovice MiG-15bis 1 † npor. Miroslav Rada – po vysazení motoru nehoda při přistání na letišti.Další dva letouny formace nouzově přistály – důvodem byla voda v palivu.
30. 9. 1956  ? MiG-15bis 1 † npor. Josef Jiroušek[41]
21. 9. 1956 Hájek u Olšan? MiG-15 1 † des. Jaroslav Šefčík
16. 8. 1956 Egypt MiG-15UTI 1 stroj patřil syrskému letectvu, pilot byl Čechoslovák, † kpt. Josef Saksún
14. 8. 1956 České Budějovice MiG-15bis 1 † kpt. Jaroslav Dašek, srážka při nácviku akrobatické skupiny s MiG-15 npor. Janovského, který přistál, kpt. Dašek zahynul při pokusu o přistání.
1. 8. 1956 Podhořany u Ronova/Lovčice MiG-15 1 † por. Ervín Poliak, pád do vývrtky
14. 7. 1956 České Budějovice? MiG-15bis 1 † kpt. Pavel Vítek, srážka při nácviku akrobatické skupiny s MiG-15 kpt. Dáška, který přistál poblíž letiště České Budějovice
13. 7. 1956 Brno Avia CB-33 (Il-10UT) 2 † kpt. Jiří Černý, † por. Otta Chaloupka od 28. bilp, v noci na ploše letiště Brno – Černovice zhasl motor cvičného CB-33. Posádka při startování motoru zhasla světla a situaci nenahlásila řídícímu létání. Další CB-33 po vzletu zachytil kolem o kabinu a zabil oba piloty. Sám si urazil kolo a nouzově přistál. [192] Kpt. Jiří Černý je pohřben ve vojenské části ÚH v Brně.
12. 7. 1956 Soblahov, Sk Avia B-33 (Il-10) 2 † pilot por. Otto Šrámek, † des. Josef Bartoš. V prudké zatáčce pád do vývrtky, dopad u hřbitova.
3. 7. 1956 Lom nad Rimavicou u Banské Bystrice, Slovensko Douglas DC-3/C-47B-10-DK (ev.ozn. D-13) 21(6)? zahynulo 15 cestujících důstojníků čs. armády (npor. Karel Filipovský, por. Emil Hulín, kpt. Jan Zach, npor. Jaroslav Šimek, por. Hosef Obst, kpt. Václav Uhlíř, npor. Otakar Kodyš, kpt. Jan Hrubý, npor. Stanislav Jurka, por. Jan Satoria, npor. Ladislav Skřiče,k mjr. Josef Florian, por. Josef Konečný, npor. Michal Upohlav, npor. Bohumil Bulla) a 6 členů posádky Leteckého dopravního pluku: † pilot npor. František Holman, † pilot npor. Václav Havlík, † letovod npor. Jaroslav Bureš, † letovod por Jiří Filc, † radista npor Antonín Havránek, † palubní technik npor. Karel Souček). Letoun havaroval v bouřce. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, kde však není uveden npor. Souček, takže počet mrtvých je zde uveden 20. Pomník na místě. Více v publikaci Vojenská história, 1/2013, str. 164.[44]
13. 6. 1956 Kšice MiG-15 npor. Josef Ondrouč se katapultoval. Srážka s letounem MiG-15 npor. Václava Ohema, který přistál bez pravé výškovky. Ondrovič prováděl zteč na Ohema, sledovaného paprskem světlometu a narazil do něj. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
8. 6. 1956 Lietava u Žiliny, Sk MiG-15 silná námraza, pplk. Miloš Hradecký se katapultoval. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
15. 5. 1956 Obora /Kaznějov MiG-15 1 † kpt. Otto Zeman. Pomník na místě.[45]
25. 4. 1956 Lány na Důlku, okr. Pardubice 2 x MiG-15 1 † por. Jan Havlík, srážka dvojice letounů, kpt. Jiří Doleček se katapultoval. Oba letouny dopadly na kravín JZD Lány u Důlku a zničily jej. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
23. 4. 1956 Záchlumí, Žamberk MiG-15 1 kpt. Anton Gendiar těžce zraněn při nouzovém přistání po vysazení motoru[43]
21. 4. 1956 Slavkov u Brna MiG-15 1 † por. Josef Jenerál, zavadil o sloup VN
21. 4. 1956 Kostelec na Hané Avia B-33 (Il-10) 1 † pilot por. Jiří Ent. V prudké zatáčce pád do vývrtky, dopad do zahrady. Dle jiných pramenů datum 17.5.1956.
18. 4. 1956 Podmoky MiG-15bis 1 † kpt. Pavel Kaucký
18. 4. 1956 Mnichova Lehota, okr. Trenčín, Sk Avia B-33 (Il-10) 1 † pilot por. Antonín Morský od 28. bilp. V oblačnosti náraz do kopce Kniežecí vrch. [193]
7. 3. 1956 Litschau, Rakousko MiG-15bis 1 † npor. Stanislav Novák, vysazení přístrojů, ztráta orientace, dopad 600m za státní hranicí
1. 2. 1956 Černá za Bory MiG-15 por. Zdeněk Smetana nevybral vývrtku a katapultoval se.
21. 1. 1956 Horné Pršany, Sk MiG-15 1 † por. Stanislav Pivoda, havárie po startu, dopad do kopce Laštok.
27. 10. 1955 Zbiroh MiG-15bis 1 † npor. Jaroslav Hejduk. Při přiblížení na přistání náraz do kopce Brno.
2. 10. 1955 Piešťany, Sk C-5 (Zlin 26 Trenér) 2 † por. Štefan Kolár, † npor. Martin Zahradník. Letecká nekázeň, pád do města. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
20. 9. 1955 Stod MiG-15bis 1 † por. Zdeněk Berka, srážka dvojice letadel po startu, kpt. Karol Kilián přistál.
6. 9. 1955 Staňkovice u Žatce MiG-15bis 1 † npor. Oldřich Brabec, požár po startu
12. 8. 1955 Lipec, Týnec n. Sázavou MiG-15 1 por. Zdeněk Hurník se při katapultáži zranil[43]
26. 7. 1955 na okruhu letiště Kbely MiG-15UTI 2 † npor. Ota Somerlík, † npor. Miroslav Jirásek, srážka s MiG-15 pilota kpt. Jana Dostála, který přistál
21. 7. 1955 Bezno, Mladá C 11 (Jak 11) 2 † npor. Karel Bělohradský, †por. Josef Novotný. V bouřkové oblačnosti ztratili prostorovou orientaci a narazili do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
19. 7. 1955 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) 3 1 † pilot por. Josef Kovář, † letovod por. Václav Fejta, † RTG rtn. Jan Heger. V oblačnosti skluz po křídle do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
16. 7. 1955 Žatec MiG-15bis 1 † npor. Rudolf Jedlička, havárie na letišti při přistání s vychýlenou přídavnou nádrží, která nešla odhodit.
14. 7. 1955 Městec Králové/Běrunice MiG-15 1 † por. Karel Zvářal, při nouzovém přistání po ztrátě orientace.
12. 7. 1955 Buglovce, Sk MiG-15 1 † por. Jan Gryc, při nouzovém přistání pro nedostatek paliva
30. 6. 1955 Hořičky u Náchoda MiG-15 por. Alois Jurník nenašel letiště a pro nedostatek paliva nouzově přistál do lesa. Letoun zničen. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
23. 6. 1955 Otradov Avia B-33 (Il-10)  ? pilot por. Jaromír Kuš a technik por. Zdeněk Sýkora vyskočili. V oblačnosti ztratili prostorovou orientaci. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
14. 6. 1955 2 km jihozápadně od Loun MiG-15bis 1 † por. Herbert Kos, požár za letu
8. 6. 1955 Želeč Avia B-33 (Il-10) pilot por. Ludvík Dvořák nezraněn. Porucha motoru, nouzové přistání, letoun zničen.
4. 5. 1955 střelnice Emanuelov MiG-15 1 † por. Ivan Boukal, při střelbě na PC nevybral zteč
29. 4. 1955 Novosedly nad Nežárkou MiG-15 1 † por. Milan Štepaník, při střelbě na VC narazil do rukávu
4. 4. 1955 Brno, Líšeň MiG-15 1 † npor. Zdeněk Moravec, bez kyslíkové masky ztráta vědomí, dopad do vápencového lomu.
3. 4. 1955 Seiffen, NDR MiG-15 1 † por. Josef Štercl, celá skupina zabloudila do NDR, pro poruchu čerpání nedostatek paliva, zahynul při nouzovém přistání. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka. Dle [194] „15. stíhací letecký pluk Žatec“ se stalo 5. 4. 1955, dle jiných pramenů i 3. 2. 1955.
25. 3. 1955 České Budějovice MiG-15 únik paliva, při přistání na letišti požár. Letoun zničen, pilot npor. Leo Burget nezraněn. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
22. 3. 1955 Plzeň Avia B-33 (Il-10) 1 posádka por. Josef Joura zraněn, npor. Vladimír Krutil nezraněn. Porucha motoru, dopad do závodů V.I.Lenina v Plzni.
1. 3. 1955 Piešťany, Sk Avia B-33 (Il-10) pilot por. Ján Šupa nezraněn. Chyba při startu, letoun narazil do nákladního automobilu na silnici. Vše shořelo, nikdo nebyl zraněn.
25. 1. 1955 Račice Avia B-33 (Il-10) 2 † pilot por. Jindřich Kyzlink,†des. Stanislav Doubek od 28.bilp. V nízké oblačnosti náraz do země. [195]
14. 1. 1955 Lužná, okr. Rakovník 2 x MiG-15 por Vladimír Mencl a por. Jiří Sedlák se katapultovali. Mencl se katapultoval pro zdravotní indispozici a jeho prázdný letoun narazil do Sedláka. Oba letouny dopadly v blízkosti hájovny Krásná Dolina. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka. Dle [196] „15. stíhací letecký pluk Žatec“ se stalo 15.1.1955
23. 10. 1954 Jinačovice u Brna Avia B-33 (Il-10) 2 † pilot por. Jiří Tvrdoň, † Ivan Rosa od 28. bilp nevybrali vývrtku. Pomník na N49° 15´ 43,37´´ E016° 30´ 43,96´´[197] [198]
14. 10. 1954 Lednické Rovne, Sk Avia B-33 (Il-10) 1 por. Miroslav Trnečka zraněn. Na letecké střelnici zachytil o strom, letoun zničen.
16. 8. 1954 Vlašim Piper L-4, OK-AOD - 1 člen aeroklubu a hornický učeň Milan Novák, 18 let, chtěl emigrovat z nešťastné lásky. Nechal však na letišti dopis na rozloučenou a „kamarádi“ to včas nahlásili. Byli za ním vysláni hotovostní stíhači a sestřelili ho. V publikaci Vysoká „rudá“ zeď je uvedeno, že ho sestřelil hotovostní stíhač Jiří Hejduk, ale v knihách „Stříbrný tryskáč MiG 15“ a „Osudy letců“ je uvedeno, že ho aktivně sestřelil Milan Hlavica, který hotovost ani neměl.
29. 7. 1954 Přerov MiG-15 vysazení motoru při přistání, piloti npor. Klíma a por. Stiller nouzově přistáli, letoun opraven
27. 7. 1954 Přerov MiG-15 vysazení motoru při přistání, pilot por. Theier nouzově přistál. poškozený letoun byl vyřazen
27. 7. 1954 Kamenný Újezd MiG-15 zadření ložiska motoru, mjr. Miloš Hradecký se katapultoval
27. 7. 1954 Lenešice MiG-15 por. Jiří Ondra ztratil v mraku prostorovou orientaci a katapultoval se.
13. 7. 1954 Hrádek u N.Mesta n.V.,Sk Avia CB-33 (UIl-10) 2 † por. Vladimír Moudrý, † čet. Otakar Hrabálek. Při útoku na vlečný terč v prudké zatáčce pád, který nevybral. (dle monografie IL-10/Avia B-33 se stalo 13.7.1954)
30. 6. 1954 Lutotín, okr. PV S-199 1 † des. Bohuslav Charvát byl posledním pilotem, který zahynul na S-199. Z neznámé příčiny přešel do střemhlavého letu vysokou rychlostí a narazil do země.
17. 6. 1954 Strupčice MiG-15 1 † por. Josef Kulíšek, neřízené klesání, příčina neznámá, dopad do JZD.
9. 6. 1954 Dub na Moravě Avia B-33 (Il-10) 1 † por. Stanislav Pavlík, žák svob. Vladimír Holub vyskočil. Nevybrali vývrtku.
8. 6. 1954 Velešín MiG-15 1 † por. Jan Bill, po ztrátě rychlosti náraz do země.
5. 6. 1954 Vrdy, okr. Čáslav C-5 (Zlin 26 Trenér) 1 1 † Václava Maršounová, mechanik Vladimír Pilliarik zraněn. Letecká nekázeň. Při exhibici nad rodnou obcí pilotka zachytila o strom. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
28. 5. 1954 Křemže/ Třísov C2 (Arado 96) - 2 npor. Jan Kasal a npor. Jan Vazač vyskočili, zraněni. Při střelbě na vlečný rukáv došlo k prostřelení listu vrtule. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, a na [199]
15. 5. 1954 Štěpánov MiG-15 1 † por. Karel Staroštík, při cvičném manévrovém boji náraz do země.
6. 5. 1954 Plzeň MiG-15 - 1 por. Václav Ohem, požár letounu při vzletu, přerušený vzlet, na konci VPD pilot opustil letoun
16. 4. 1954 Kotvrdovice, okr. BK CS-199 2 †por. Josef Zigmund, † čet. Josef Kratochvíl. Vletěli do sněhové přeháňky a ztratili prostorovou orientaci.Pomník na místě. [200]
9. 4. 1954 Domousnice, okr. Mladá Boleslav 2× MiG-15 2 † por. Zbyněk Lukavský, † por. Jaroslav Plecitý, srážka ve formaci
18. 3. 1954 Rusek u Hradce Králové Aero C-3A (Siebel Si 204D) 3 1 † npor. František Štarcha, †npor. Rudolf Palatický, † šturman npor. Antonín Burian, RTG por. Václav Pták zraněn. Porucha motoru na okruhu letiště. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
2. 3. 1954 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) 3 pilot por. Josef Jerman, RTG por. Zdeněk Landa a šturman por. Jaroslav franěk zraněni. Porucha motoru, pád do autoparku letiště Hradčany. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
18. 12. 1953 Žabčice, okr. Brno – venkov Avia B-33 (Il-10) 1 † por. František Jaroš, pád v malé výšce, dopad na železniční násep.
13. 11. 1953 Krakovany u Piešťan, Sk Avia B-33 (Il-10) 1 1 † mechanik svob. Ján Škudr, pilot por. Bohuslav Malý zraněn. Havárie v nízké oblačnosti.
6. 10. 1953 Zeměchy u Loun MiG-15 1 † por. Zdeněk Bejček, ztráta prostorové orientace v mraku, dopad do náspu železnice.
6. 10. 1953 Stichovice u PV S-199 1 †por. Josef Musil. Požár motoru, při nouzovém přistání před letištěm letoun explodoval.
1. 10. 1953 Klecany C-106 (Bűcker 181) - pilot por. Zdeňka Havlíčková a navigátor Zbyněk Flekl nezraněni. Porucha motoru po startu.
15. 9. 1953 Rejvíz, Dolní údolí, Jeseníky Jak-23 1 polský stroj i pilot † por. F. Burek. Pomník na místě. [201]
31. 8. 1953 Mělník, Vehlovice Avia B-33 (Il-10) 2 † por. Štefan Drietonský, †střelec des. Ján Lapšanský. Při náletu na PC narazil do stromu a dopadl do řeky Labe.
24. 8. 1953 Ledenice 2 x MiG-15 1 1 † por. Jaroslav Sejrek, srážka při natáčení filmu Den letectva, kpt. Rudolf Duchoň se katapultoval. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
13. 8. 1953 Špančice u Trnavy, Sk K-68 (Piper L4) - 2 + 1 pilot por. Gejza Filo a npor. Štefan Motyčka zraněni. Před letem oba pili a za letu prováděli veselé nálety nízko nad zem. Zachytili o strom a spadli na hřbitov. Poranili i faráře, ale všichni přežili. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
7. 8. 1953 Pernek u Malacek, Sk Aero C-3A (Siebel Si 204D) 4 † pilot por. Zdeněk Jeřábek, † šturman por. František Bohdal, † RTG por. Josef Novák, † střelec des. Miloslav Bezděk. V noci na okruhu letiště Malacky vybočil z kurzu a narazil do kopce Klokočina. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
9. 7. 1953 letiště Brno – Černovice S-199.528 1 † por. Milan Procházka od 3. leteckého stíhacího pluku. Utržení listu vrtule za letu, pilot vyskočil příliš nízko. Dopad letounu i pilota doprostřed letiště. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 264.
7. 7. 1953 S 101 (Jak 23) - kpt. Milan Garzstka nouzově přistál, letoun zničen. Příčina: vadné ovládání motoru a nezkušený pilot. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
7. 7. 1953 letecká střelnice Brdy S-199, v.č.513 - por. Jaroslav Pospíšil vyskočil. Ustřelený list vrtule, více v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka a na [202]
19. 6. 1953 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) 2 1 † pilot por. František Tesárek, † šturman čet. Ladislav Ritter, RTG por. Boris Tachtulec zraněn. Po startu zachytil o stromy a dopadl 3 km od letiště. Havárie si nikdo na letišti nevšiml, pátrání začalo až po hodině, nalezeni byli za 33 hodin. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka a na [203].
17. 6. 1953 Švábenice u Ivanovic na Hané Avia B-33 (Il-10) 2 † svob. Zdeněk Hais, †svob. Zdeněk Paleček. Za nízké oblačnosti náraz do terénu.
15. 6. 1953 u Kosobud, okr. Milevsko MiG-15 1 † npor. Richard Fratrič Pomník na místě. [204]
13. 6. 1953 Senica, okr. Banská Bystrica, Sk Avia CS-199  ? Požár za letu, npor. Jiří Černý a žák svob. František Maloušek vyskočili. (dle monografie „Mezek“ S-199)
11. 6. 1953 Šalková, Sk C S-199 - 1 npor. Jiří Černý a žák svob. František Matoušek vyskočili. Požár motoru. Žák, který seděl vpředu, byl popálen a navíc dopadl do řeky Hron. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
5. 6. 1953 letecká střelnice Dlouhá Louka u Plzně Avia B-33 (Il-10) 2 † por. Vendelín Bosý, †por. Ludvík Pejchar. Nevybral zteč na PC.
21. 5. 1953 u Plzně ? MiG-15 1 † por. Bedřich Janečka, nevybral souvrat a narazil do země.
21. 5. 1953 Sielnica u Zvolena S-199 1 † žák des. Jaroslav Lipovský. Havárie při zvratu.
19. 5. 1953 Čakovice Avia B-33 (Il-10) 2 pilot por. Jiří Bláha a technik čet.abs.Josef Šourek zraněni. Porucha motoru, havárie při nouzovém přistání.
12. 5. 1953 Remeňany, okr. Giraltovce, Sk C-106 (Bűcker 181) 1 † por. Milan Šrámek, žák Drahomír Mask vyskočil. Při prudkém obratu došlo k destrukci křídla.
12. 5. 1953 Šumperk Aero C-3A (Siebel Si 204D) Porucha řízení, posádka pilot ppor. Milan Alušic, šturman por. František Žák, radista ppor. Rudolf Verner opustila letoun u Skutče, letoun bez posádky letěl dál, a po hodině dopadl v 70 km vzdáleném Šumperku do zahrady. Trosky zlomily nohu muži, který zde pracoval. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
13. 4. 1953 Haniska, Sk C 106 (Bűcker 181) 1 1 † por. Bohumil Jeníček, žák Miroslav Moravec zraněn. Nevybrali vývrtku.
7. 4. 1953 Lednické Rovne, okr. Púchov, Sk C2 (Arado 96) 2 † por. Bohumil Hasman, † žák svob. Jaroslav Henek. Letecká nekázeň (akrobacie nad obcí), dopad do farní zahrady. Hrob Jaroslava Heneka je na [205]
1. 4. 1953 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) 1 † mjr. Jan Kopečný, ppor. Miroslav Hladník a kpt. Miroslav Kořínek vyskočili. Požár motoru, letoun havaroval před letištěm Hradčany.
27. 3. 1953 Kámen, okr. Havlíčkův Brod K 75 (Aero 45) 3 † pilot Rudolf Škoda, † plk. Jan Šiška, †kpt. Stanislav Klíma. Příčina neobjasněna. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
25. 3. 1953 Dobřany u Plzně (letecká střelnice Vysoká) MiG-15 1 † por. Rostislav Švanda, nevybral zteč po střelbě na PC
10. 2. 1953 u silnice Zbuch – Chotěšov MiG-15 1 † por. Václav Zapotil, porucha řízení po startu z letiště Plzeň – Líně
15. 1. 1953 Sušice u Heřmanova Městce Aero C-3AF (Siebel Si 204) 3 3 † ppor Jaromír Šimeček, † por. František Hrubý, †des. žák Jaromír Čaja, zranění ppor. Oldřich Mikeska, des. žák Celnak, rt. žák Jan Cekal. V oblačnosti náraz do kopce. Pomník na místě. [206]
30. 11. 1952 vrch Bradlo, Vřesovice u Kyjova Douglas DC-3/C-47A-75-DL (D-21) 5 † škpt. Antonín Větroň, † por.Jiří Dvořák, † npor.Viliam Antal, † ppor.František Gregr, † npor. Vlastimil Koval, od Leteckého dopravního pluku. Pomníček na místě. Posádka dostala rozkaz ihned přepravit z Prahy do Brna tiskové matrice Rudého práva, protože letadlo ČSA, které matrice obvykle přepravovalo, pro špatné počasí neletělo. Vinou špatného zaměření z letiště Brno zahájili sestup bez viditelnosti v nesprávném místě a narazili do kopce ve Chřibech. Zda pak Rudé právo v Brně vytiskli, nevím.
1. 11. 1952 Klenčí pod Čerchovem MiG-15 1 † npor. František Tešlar, v nízké oblačnosti náraz do kopce
18. 10. 1952 Moravské Loděnice C-5 (Zlin 26 Trenér) 2 † ppor.Ján Hriňo, † žák čet. Antonín Blábolil. Konstrukční vada – exploze palivové nádrže zapřičiněná elektrickým palivoměrem roztrhla křídlo. [207]
16. 10. 1952 Cheb S 101 (Jak 23) 1 † por. Jiří Čermák. Při pohotovostním startu hledal v mapě a narazil do terénu 2 km za letištěm. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
7. 10. 1952 Ludina (nebo Rudnik), V od Myjavy, Sk S-199.135 + S-199.349 1 1 † ppor. Josef Vaněk, por. Zdeněk Rodr zraněn, oba od 3. leteckého stíhacího pluku. Za špatné viditelnosti Vaněk narazil do terénu a Rodr nouzově přistál. Hrob Josefa Vaňka v Přešticích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 168.
29. 9. 1952 Stříbro S-199 - 1 † por. Josef Pašek. Nevybral pád, dopad na břeh řeky Mže 3 km SV od Stříbra.
23. 9. 1952 Vidim Avia S-199 1 † kpt. Eduard Kříž, zaměstnanec leteckých opraven Kbely zahynul při pravidelném zkušebním letu. Pomník na místě.
20. 9. 1952 Chlum u Lomnice nad Popelkou Aero C-3A (Siebel Si 204D) 3 † por. Vladimír Levický, †por. Karel Šašek, †ppor. Jiří Železo. V oblačnosti náraz do kopce Tábor. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, a na [208]
7. 9. 1952 letiště Poprad Tatry C-104 (Bűcker 131) 2 † rt. Robert Rajko, †por. Zdeněk Pastýřík. Na leteckém dno předváděli akrobacii s civilním letounem.
20. 8. 1952 Plzeň S-199 - 1 npor. Zdeněk Kác těžce zraněn. Vysazení motoru a následně pád do dvora Keramo Plzeň. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
2. 8. 1952 Přerov, Dluhonice/Rokytnice MiG-15 1 † svob. Jan Přichystal
29. 7. 1952 Nové Mlýny C-5 (Zlin 26 Trenér) 1 † por.František Bauer. Konstrukční vada – exploze palivové nádrže zapřičiněná elektrickým palivoměrem roztrhla křídlo. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
22. 7. 1952 Sološnica (u Malacek, Sk) S-199 - ppor.Karel Pícha vyskočil. Prostřelení vlastní vrtule při střelbě na vlečný rukáv, příčina: vadná stará munice z války.
18. 7. 1952 Ohrozim okr. PV Aero C-3A (Siebel Si 204D) 8 † pilot škpt. Ludovít Pivarček, † pplk. Josef Kvapil, † npor. Vladimír Krofta, † por. Jiří Jehlička, † por. Vladimír Plechta, † ppor. Karel Kostelníček, † ppor Jan Podhorský, † des. Cyril Hanuliak. Po startu ze Stichovic vysadil motor. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, a v knize Osudy letců
15. 7. 1952 Letkov u Plzně S-199 1 † ppor.František Rendl Srážka za letu s S-199 npor. Zdeňka Šefla, který přežil. Oba letouny zničeny. (dle monografie „Mezek“ S-199)
22. 5. 1952 Nižný Svidník/Hanušovice (východní Sk) C 106 (Bűcker 181) 1 † ppor. Miroslav Sychra, †svob. Bedřich Janík. Letecká nekázeň v malé výšce.
16. 5. 1952 Chrudim Praga XE-II 1 † tovární pilot firmy Avia František Janča. Prototyp československého vrtulníku, závada po vzletu, stroj neovladatelný, pilot vyskočil, ale vzhledem k malé výšce zahynul.
19. 3. 1952 Lysá nad Labem MiG-15 1 † kpt. Jan Červený[46]
5. 3. 1952 Přelouč Focke Achgelis Fa 223 - 1 pilotoval tovární pilot firmy Avia František Janča, mechanik František Hoffman zraněn. Havárie při vzletu německého vrtulníku, druhého ze dvou, které u nás po válce zůstaly. [209]
16. 1. 1952 Komořany okr. Vyškov Avia B-33 (Il-10) 2 pilot por. Lubomír Kuběna, střelec Miroslav Kokeš zraněni. V nízkém letu zachytili o terén a tvrdě dosedli. Pevné pancéřování bitevního IL-10 jim zachránilo život.
28. 11. 1951 Zbečno, okr. Rakovník C2 (Arado 96) 1 1 † ppor. Stanislav Kadlec, por. Milan Jelínek zraněn. Náraz do el. vedení, dopad na pravý břeh Berounky. Více na [210]. V knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ je chybně uvedeno datum 5.12.1951
12. 11. 1951 Jevany XLE-10 2 † Karel Vaněk, † Ing. Božetěch Dubový. Pomník na místě.
17. 10. 1951 Lužany, okr. Plzeň C2B (Arado 96) 1 1 † ppor.Jaromír Žufka, svob.Jaroslav Černý zraněn. Havárie při nepovoleném cvičném souboji s jiným letadlem. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
30. 9. 1951 Smědeč S-199 1 † por.Oskar Gardaš, Náraz do kopce za špatné viditelnosti.
26. 9. 1951 Blato, okr. Chrudim C 106 (Bűcker 181) 2 † ppor. Josef Řehák, † svob. ak. Josef Sedlář, v noci na okruhu vletěli do mraku a ztratili prostorovou orientaci.
25. 9. 1951 Babice nad Svitavou/Bílovice u Brna Douglas DC-3/C-47A-20-DK (v.č. 12948, ev.ozn. D-17/D-03) 5 † kpt. František Rezek, † por. Jiří Hanek, † kpt. Miroslav Veselý, † por Stanislav Roubínek, † por. Štěpán Chytil od Leteckého dopravního pluku. Došlo k oddělení vrtule po vzletu z Brna [211] Pomník na N 19°16' 00,8´´ E 016°39' 50,7´´
19. 9. 1951 Kunovice S 199 1 † kpt. Bohuslav Skořepa. Odtržený kryt kabiny poranil pilota, ten v bezvědomí narazil do země. Hrob na [212]
9. 8. 1951 Strakonice C2B (Arado 96) 1 1 † por.Josef Hrdlička, rt. Cyril Dolíhal zraněn. Havárie na okruhu před přistáním. Hrob Josefa Hrdličky ve Zdicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
31. 7. 1951 Brno, Líšeň S-199.137 1 † por. Stanislav Strnad od 3. leteckého stíhacího pluku zemřel v nemocnici 8.8.1951. Porucha motoru, havárie při nouzovém přistání. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 64.
22. 7. 1951 Oprechtice, okr. Domažlice C3B (Siebel 204) 3 † rt. Jaroslav Dovrtěl, †ppor.Jaroslav Vopálecký, †svob. Otto Čapek. Havárie po vysazení levého motoru.
11. 7. 1951 Žbany?, okr. Teplice K 65 (Fi 156) 1 † strt. Jiří Vrba. Zachytil o dráty VN při "chemické asanaci polí proti hmyzu, zavlečenému k nám západními imperialisty"
21. 6. 1951 Svitavy S-199.09 -  ? požár za letu, npor. Josef Štěpánek vyskočil [213]
7. 6. 1951 Kalnica u Nového mesta, SK C2 (Arado 96) 2 † pilot ppor. Karel Krátký, † pozorovatel npor. Ladislav Buk. Při cvičném náletu viděl pozdě el. vedení, chtěl je podletět a narazil do země.
17. 5. 1951 Cakov, u Olomouce C2 (Arado 96) 2 † strš. Miroslav Michl, † ppor Miroslav Vysoký. Havárie při akrobacii v malé výšce. Hrob Miroslava Michla je na [214]
17. 5. 1951 Černíkovice, Chřastany, okr. Benešov S-199.235 - por. Jan Šurák vyskočil. Porucha motoru, technik zapomněl doplnit olej. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka a [215]
16. 5. 1951 Spojil, okr. Pardubice Avia S-199  ? Požár za letu, pilot ak. Jaroslav Šupka vyskočil. (dle monografie „Mezek“ S-199)
2. 5. 1951 Zvolen, SK C2 (Arado 96) 2 † pilotní žák Josef Bata, † pilotní žák Lubomír Bezděk. Havárie na okruhu letiště před přistáním.
23. 4. 1951 Semice u Českého Brodu S-199.166 1 † rt. František Kahoun od 3. leteckého stíhacího pluku. Porucha motoru, pilot vyskočil, ale padák se roztrhl o ocas letadla. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 38., a na stránkách Letecké badatelny.
10. 4. 1951 Olomouc C – 5 (Zlin Z 26) 2 † strš. Jiří Motyčka, † pilotní žák Vladimír Vondruška. Porucha motoru při startu, pád 200m za letištěm.
9. 4. 1951 Praha, letiště Letňany S-199.237 1 † rt. Jaroslav Jirák od 3. leteckého stíhacího pluku. Letadlo se při přistání převrátilo. Jeho hrob v Rakovníku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 39.
5. 4. 1951 Praha - Třeboradice S-199.219 1 † Antonín Kraus, tovární pilot Avie. Požár motoru za letu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka a v časopisu L+K 2006, č.10,str. 20 – 25.
13. 3. 1951 Javůrek u Rosic u Brna S-199 1 † por.Zdeněk Voženílek. Pomník na místě.
22. 12. 1950 Smrčná/Hybrálec u Jihlavy K-65A Čáp (Fi 156) 3 † pilot kpt. Eduard Spousta – velitel Bezpečnostního letectva SNB, † kpt. StB Jaromír Horák, † plk. SNB Viktor Linhart. Letadlo bezpečnostního letectva havarovalo za špatných povětrnostních podmínek cestou z Prahy do Břeclavi. (pozn.: Letoun sice nebyl vojenský, ale civilní už vůbec ne. Takže patří sem.) [216]
30. 11. 1950 Prostějov C-2B (Arado 96), č.775 1(0) - † pilot por. Bohumil Livar (ve funkci řídícího létání) byl usmrcen pojíždějícím letadlem, jehož pilot, letecký dorostenec Miroslav Svárovský ho přes kapotu motoru nemohl vidět. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 14. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 se stalo 17. 11. 1950. Hrob Bohumila Livara je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
11. 11. 1950 Kadolec u Křižanova a Lhotky/Sviny S-199.20 + S-199.97 2 † rt. Vladislav Krejcar, † rt. Karel Tomiška, oba od LP 5. Při přeletu Prešov – Brno – Plzeň narazili v nízké oblačnosti do terénu, Krejcar u Kadolce, Tomiška o pět minut později u Svin. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.14, a na stránkách Letecké badatelny [217], [218].
28. 10. 1950 Slavec, Plešivec,okr. Rožňava, Sk K-65 Čáp (Fi-156) 1 - † por. Jaroslav Man, pilot letecké hlídky Košice bezpečnostního letectva, havaroval při letu z Brna do Košic. Za špatné viditelnosti narazil do vrchů Silické planiny. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 14. Jaroslav Man pocházel z Budišova, okr. Třebíč, kde je i pohřben, a jeho životopis je uveden na stránkách rodné obce. Pozn.: V knize je uvedena imatrikulace letadla OK-BZU a č. 129, v životopisu zase OK-BZN.
5. 10. 1950 Poličky, Doloplazy, okr. PV S-199.335 1 † rt. žák leteckého učiliště Stanislav Puk nevybral vývrtku. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.14. (dle monografie „Mezek“ S-199 se stalo u Nezamyslic, což je 2km jižně od Poliček)
14. 9. 1950 Pardubice CS-199.509 1 † technik rt. Ladislav Fleissig; CS-199 s posádkou npor. Klement Božík a žák LVA Josef Hvězda, narazil na letišti do stojícího S-199.86, a vrtulí smrtelně zranil technika, stojícího u letounu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 13 a 14, a dle monografie „Mezek“ S-199. Mírně odlišná verze události je na [219]. Pozn.: V knize „Vzlet zakázán“ str. 84 a 87 je chybně uvedeno, že oba piloti CS-199 při této nehodě zahynuli.
25. 7. 1950 Lipnice, Plzeň S-199.438 1 † por. Josef Kliment od 5.slp, chyba pilotáže a pád do vývrtky. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ str. 13. Popis události i kopie vyšetřovacího spisu na stránkách Letecké badatelny [220].
30. 6. 1950 letecká střelnice Malacky, Sk S-199.228 1 † rt. Štefan Hájek. Nevybral zteč (dle monografie „Mezek“ S-199).
20. 6. 1950 Horka, Bakov n. Jizerou S-199.426 1 † rt. Přemysl Gűttel od LP5, požár motoru nebo porucha chlazení, a bezvědomí pilota následkem nadýchání výparů Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.13, a monografie „Mezek“ S-199.
8. 6. 1950 Hradec Králové C-2.531 (Arado 96) 1 1 † instruktor rt. Josef Votýpka?, letecký akademik Jan Říha? byl zraněn, porucha motoru po startu a požár při nouzovém přistání. Dle [221], článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5, a dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 811 zahynul Josef Votýpka. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.13 naopak zahynul Jan Říha a Josef Votýpka byl zraněn.
15. 5. 1950 Holice u Olomouce C-2 (Arado 96) 1 1 † por. Jindřich Macháček, čet. Luboš Kolmačka zraněn. Porucha motoru, nouzové přistání.
15. 5. 1950  ? C-3A (Siebel Si-204)  ?  ? Josef (nebo Jan) Horváth, Bohumil Serbus, Adolf Skládaný, Jaroslav Zdráhala (nebo Zdráhal), Michal Kanca. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 84-95 všichni zahynuli. To však nemůže být pravda, protože jistě přežil por. Michal Kanca, který v roce 1952 velel 2. letce 47. lzp, [222]. O ostatních nemám další informace. Letecké katastrofy roku 1950 jsou uvedeny v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ na str.20, a žádný z těchto letců zde není uveden. Takže tuto havárii snad všichni přežili.
9. 5. 1950 Olomouc C-104 (Bűcker 181) 1 † Vladimír Šouc. Srážka na okruhu před přistáním.
26. 4. 1950 Plzeň S-199.213 1 † rt. Otto Ryšánek. Vybočení při startu. (dle monografie „Mezek“ S-199)
18. 4. 1950 letiště Strakonice C-2 (Arado 96) 2(1)  ? † rtm. Martin Funka, † další osoba na letišti. Letecká nekázeň, nálet na osoby na letišti, náraz do země.
4. 4. 1950 Roštín, okr. Kroměříž C-2B (Arado 96) 1 † žák leteckého učiliště Oldřich Rychtář. V mlze narazil do vrcholku Chřibů.
28. 3. 1950 Malacky na Slovensku S-199.105 1 † žák letecké akademie Karel Nerad. Havaroval na letecké střelnici v Malackách. (dle monografie „Mezek“ S-199)
17. 3. 1950 Malobratřice, Sobotka S-199.82 1 † akademik Jaroslav Fejt z LVA v Hradci Králové – havaroval po srážce s jinou S-199, která nouzově přistála u Bousova (dle monografie „Mezek“ S-199) [223]
26. 1. 1950 Pardubice S-199.119 1 † žák letecké akademie Otto Cvek. Při startu vybočil ze směru a narazil do hangáru. (dle monografie „Mezek“ S-199)
24. 1. 1950 Pardubice C-2B (Arado 96) 2 † por. Matěj Vlasák, † žák letecké akademie Miroslav Kelnar. Havárie na okruhu před přistáním. Dle knihy Na nebi Českého lva se stalo v Prostějově – Stichovicích.
3. 1. 1950 Choceň K-65 (Fi 156) 2 † por. Jaroslav Procházka a † pplk. Ing. Josef Veselý
2. 12. 1949 Radostín u Velkého Meziříčí CS-99.437 2 † por. Miloš Hrbek, † rt. Leopold Kozák. V mlze náraz do terénu. (dle monografie „Mezek“ S-199) Pozn.: CS-99 je čs. poválečné označení originálního dvoumístného Messerschmidtu 109 s původním motorem.
14. 11. 1949 Pardubice S-199.445 - 1 havárie při startu, pilot ak.Boris Rýdl těžce zraněn – dle monografie „Mezek“ S-199 a [224]. V knize „Vzlet zakázán“, str. 92 je chybně uvedeno, že Boris Rýdl zahynul, ve skutečnosti havárii přežil, a později létal u ČSA.
18. 10. 1949 Kuchyňa, Sk C-3B (Siebel Si 204) 3  ? † pilot čet. Ladislav (Lacko) Rusek, † radista ppor. Jozef Fojtlin, † rt. Jaroslav Molhanec, všichni od LSU. Narazili do drátů VN. Dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 84-95, a dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 (zde je však u Ruska chybné datum 18.10.1950). Pomník na místě. Pomník i hroby Ruska a Fojtlina jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: LSU bylo Letecké střelecké učiliště, umístěné na letišti Nový Dvor (nebo taky Kuchyňa) u Malacek na Slovensku. U letiště byla Letecká střelnice Malacky.
23. 9. 1949 Josefov C-106.95 (Bűcker 181) 1 - † ak. Jiří Brambůrek z LVA, havárie při nouzovém přistání [225]
19. 9. 1949 Praha – Letňany S-199.437 1 † pilot rt. Václav Štác z Ústředního leteckého skladu (VÚ 8908). Přejímací let nového letadla. Po úniku glykolu do kabiny pilot ztratil vědomí a havaroval. Dle monografie „Mezek“ S-199 a knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 420.
6. 9. 1949  ? C-104 (Bücker Bü 131) 1  ? † pilot por. děl. Karel Sombota od Dělostřelecké letky 1. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 93, a dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 395.
5. 9. 1949 Rusek, Hradec Králové C-106.77 + C-106.98 3 - † ak. Zdeněk Fryš, † ak. Vlastimil Friedl, † učitel létání rt. Josef Čepila z LVA, srážka ve vzduchu [226] Hroby Zdeňka Fryše v Pardubicích a Vlastimila Friedla v Lužích jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4. 9. 1949  ? C-4 (Bücker Bü 131) - 1 por. Jiří Šutt těžce zraněn při havárii na leteckém dnu (toho dne se na mnoha místech konaly oslavy Dne letectva). V knize „Vzlet zakázán“, str. 94 je chybně uvedeno, že zahynul. Dle čtvrtletníku Dobřichovické Kukátko, 2009/4, str. 25 [dobrich.cz/kukatko/XXV_2009_4.pdf ] a [227] po havárii ochrnul, ale později se stal spoluzakladatelem Jachetního klubu Dobřichovice a mistrem republiky v jachtingu. Pozn. : Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 510 byl por. Jiří Šutt od LP8 povolán k 5. 9. 1949 k výcviku na S-92 (Me-262), kde mělo být prvních sedm pilotů naší armády přeškoleno na proudová letadla. Tam už se nedostavil.
2. 9. 1949 Prosek S-199.424 - 1 vysazení motoru, pilot rt. Josef Bohaboj těžce zraněn – dle monografie „Mezek“ S-199. V knize Vzlet zakázán, str. 84 je chybně uvedeno, že Josef Bohaboj zahynul.
9. 8. 1949 Bochov S-199.261 + S-199.268 1 † rt. František Kozárský. Srážka za letu s letounem por. Jaroslava Smejkala, který nouzově přistál, jeho letoun shořel, pilot por. Jaromír Šmejkal asi nezraněn. (dle monografie „Mezek“ S-199) Více na [228] Hrob Františka Kozárského v Králově Dvoře je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9. 8. 1949 Cheb S-199.360 + S-199.136 - 1-2 kolize při startu, piloti rt. Jan Morava a rt. Gustáv Gembický, oba od LP4. Gembický byl těžce zraněn, u Moravy není nic uvedeno, letadla zrušena – dle monografie „Mezek“ S-199. V knize „Vzlet zakázán“, str. 90 je uvedeno, že Jan Morava zahynul. Mezi piloty zahynulými na S-199 v monografii „Mezek“ S-199 však uveden není. Monografie „Mezek“ S-199 vypadá jako spolehlivější zdroj, protože v knize „Vzlet zakázán“ jsou ve více (ověřených) případech uvedeni jako mrtví i letci, kteří nehodu přežili.
21. 7. 1949 Plzeň - Bory S-199.358 - 1 porucha podvozku při přistání, por. Ján Svítek od LP4 těžce zraněn – dle monografie „Mezek“ S-199. V knize „Vzlet zakázán“, str. 93 je chybně uvedeno, že Ján Svítek zahynul. Ve skutečnosti přežil, a 29.4.1952 zrušil další S-199 – opět dle monografie „Mezek“ S-199.
1. 7. 1949 kopec Krhaňka u osady Lhůty-Závratec, okres Čáslav C-3B 408 1  ? † škpt. Antonín Ocelka – cestující, por. Brezina – pilot, těžce zraněn,ppor. Buk – radiotelegrafista, nezraněn, rt. Svátek – technik, nezraněn. Pozn.: Antonín Ocelka i jeho starší bratr Josef Ocelka létali za války u RAF. [1]
10. 6. 1949  ? K-65 ( Fi 156 „Storch“) -  ? škpt. Ján Samaš , šrtm. Bedřich Potocký. Dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 84-95, zde je však chybně uvedeno, že oba zahynuli. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 379 a 380 sloužili oba v lednu 1949 u LP44, a dle str. 546 Bedřich Potocký v roce 1950 absolvoval LVA. Pplk Ján Samaš zemřel v roce 1988, a jeho hrob v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Takže uvedenou nehodu oba přežili.
30. 5. 1949  ? C-104 (Bücker Bü 131)  ?  ? Vladimír Šimůnek. Dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 94 zahynul, ale toto není z jiného zdroje ověřeno. Takže následky havárie neznáme, protože v knize „Vzlet zakázán“ jsou ve více případech jako mrtví uvedeni i letci, kteří havárii přežili. Pozn.: Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 301 byl škpt. Ing. Vladimír Šimůnek v květnu 1946 pilotem velitelství 1. letecké divize.
26. 5. 1949 Jevíčko C-3A (Siebel Si 204) 7 0 † por. Jan Pavlíček, † por. Jiří Kolář, † ppor František Hoffmann, letečtí dorostenci: † Bartoloměj Jurec, † Zdeněk Koláček, † František Král, † Jan Machálek. Společná havarie s letounem u Jaroměřic. Pomník nedaleko vodní nádrže Smolenská [229] [230]
26. 5. 1949 Jaroměřice C-3A (Siebel Si 204) 7 0 † por. Leopold Margetin, † rt. Jindřich Gubarjev, † čet. Miroslav Tuček, letečtí dorostenci: † Antonín Beneš, † Josef Daněk, † František Drgoň, † Rudolf Ďurčo.Společná havarie s letounem u Jevíčka. Pomník na místě – [231] [232]
10. 5. 1949  ? C-3A (Siebel Si 204) -  ? učitel létání rtm. Jan Škarban a žáci pilotní školy Leteckého učiliště: Jiří Sedláček, Miroslav Suský a Miroslav Slovák. V knize „Vzlet zakázán“ str. 84-95 je chybně uvedeno, že zahynuli. To však nemůže být pravda, protože dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“ str. 588, žáci čet. Jiří Sedláček, čet. Miroslav Suský a čet. Miroslav Slovák ukončili 31. 7. 1949 Pilotní školu Leteckého učiliště, a dle téže knihy str. 578 byl rtm. Jan Škarban i v roce 1950 učitelem Pilotní školy Leteckého učiliště. Takže tuto nehodu všichni přežili.
6. 5. 1949 Štarnov C-106 (Bűcker 181) 2 † rtm. Vičar, † Žáček, žák Leteckého učiličtě. Destrukce křídla při vývrtce. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“)
31. 3. 1949 Plavecké Podhradie, Sk S-199.151 1 † por. Eduard Rizman. Srážka za letu s S-199 por. Pravoslava Kalického, který asi přistál. (dle monografie „Mezek“ S-199)
30. 3. 1949  ? K-68 (Piper L-4)  ?  ? Jiří Šimek. Dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 94 zahynul, ale toto není z jiného zdroje ověřeno. Takže následky havárie neznáme, protože v knize „Vzlet zakázán“ jsou ve více případech jako mrtví uvedeni i letci, kteří havárii přežili. Pozn.: Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 372 byl Jiří Šimek v lednu 1949 dělostřelecký pozorovatel u LP41.
4. 3. 1949 Kvaštov, Sedlec-Prčice B-36 (DH Mosquito FB. Mk.VI) 2 † pilot rotný Michal Engelman, † navigátor št. kapitán Stanislav Židlický. Pomník na místě. [233]
26.1.1949  ? IL-2 1  ? † čet. dsl. Jiří Podlipný od LP30 „Ostravský“ (VÚ 4614). Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 368 a 585, a knihy „Vzlet zakázán“ str. 92. Pilot čet. Jiří Podlipný byl absolventem 3. turnusu Leteckého učiliště, ukončeného 27.5.1948.
24. 1. 1949 ?  ? C-106 (Bücker Bü 181) 1-2  ? † pilot rtm. Karel Šícha, †? Julius Lužný. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 84-95 oba zahynuli. Hrob Karla Šíchy v Brandýse n. L. je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, prý s datem úmrtí 24.1.1948. Ale ta osmička na pomníku je divná a mohla by být i devítkou. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 387 je Karel Šícha právě k 24.1.1949 uveden jako kurýrní pilot Cvičné letky 1 (VÚ 2244). Osud Julia Lužného není ověřen z jiného zdroje. V knize „Vzlet zakázán“ jsou totiž ve více případech uvedeni jako mrtví i letci, kteří nehodu přežili.
25. 11. 1948 u Dluhonic C-104 - 1 Dne 25. listopadu 1948 pilotovi Jozefovi Kovačíkovi s letounem C-104 ze stavu leteckého pluku 43 při běžném cvičném letu začal ve výšce asi 1 000 metrů hořet motor. Pilot s popáleninami seskočil na padáku a dopadl mezi rodinné domky na Velké Dlážce. Hořící letoun se zřítil nedaleko železniční trati u Dluhonic. Dle článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerově 2003.
24. 11. 1948 letecká střelnice Žárovice C-6 + C-106 2  ? izraelští pilotní žáci † Juraj Moškovič, † Leopold Bergman, srážka. Byli cvičeni v LU v rámci akce DI (Důvěrné Izrael). Dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str.85, knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 194 – 200, a [234]) Pozn.: Dle jmen oba Izraelští piloti pocházeli z Evropy, odkud po válce mnoho Židů odešlo do Izraele.
26. 10. 1948 Moravec u Nového Města na Moravě S-199.158 Porucha chlazení, pilot škpt. Jan Truhlář vyskočil. (dle monografie „Mezek“ S-199)
25. 10. 1948 letecká střelnice Žárovice C-2 (Arado 96) 1 - † izraelský pilotní žák Gideon Szuran byl cvičen v LU v rámci akce DI (Důvěrné Izrael). Dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 85, knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 194 – 200 a článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5, a [235]. Pozn.: Letecká střelnice Žárovice se nacházela ve VVP Dědice (Vojenský újezd Březina) u Vyškova na Moravě.
22. 10. 1948 u Rokytnice, Orlické hory C-2.590 (Arado 96) 2 † rt. Luděk Bruclík, † rt. Václav Čížek z LVA, při klesání přes mraky náraz do kopce, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 [46]
14. 10. 1948 Pardubice S-199.344 1 † ak. Josef Bísek z LVA, havárie při vzletu.[46]
11. 10. 1948 Uhřiněves B-36 (DH-98 Mosquito) 2 - † kpt. Vratislav Liška (za války pilot RAF), † ppor. MUDr. František Votruba. Při akrobacii v malé výšce zachytili křídlem o terén a havarovali, kpt. Liška je pohřben v Olomouci – Černovíru. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“) [236]
8. 10. 1948 Pardubice S-199.345 1 † rtm. Víťazoslav Petrivalský z LVA, havárie při vzletu.[46]
8. 10. 1948  ?  ? 2  ? † rt. Jiří Keřtof, † rt.Alois Pilař od LP4. Není zjištěno, zda havarovalo jedno nebo dvě letadla. (dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 129)
14. 9. 1948 Planá S-199.127 1 † rt. František Kvasnička zemřel v nemocnici 15.9.1948. Vybočení při vzletu a náraz, letoun shořel. (dle monografie „Mezek“ S-199, popis události v knize „České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950“, str.183-186, a v knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 746 ) Jeho hrob v Sukoradech je uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa.
20. 8. 1948 hora Ještěd C-103 (Siebel Si 204) 5(3) † pilot šrtm. Václav Barborka, † radiotelegrafista rtm. Ján Padúch, † navigátor čet. Josef Kroulík, a cestující † ing. Vladimír Karmazín, † ing. Antonín Husník, letadlo Leteckého dopravního pluku narazilo v mlze do terénu cestou z Prahy do Liberce. Letecký konstruktér Antonín Husník, Fronta.cz MOHYLA LETCŮ NA JEŠTĚDU – Lužické hory a Liberecko – Historické zajímavosti – Památná místa a zajímavosti, InfoČesko
11. 8. 1948 Opatovice u Brna S-199.18 1 † rtm. Michal Novotňák. Nevybral střemhlavý let. (dle monografie „Mezek“ S-199)
23. 7. 1948 Chotělice C-2B (Arado 96), v.č. 623, A-123 - - izraelský pilotní žák Daniel Aloni nouzově přistál a letoun shořel. [237] Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. se stalo 2.9.1948.
23. 6. 1948 Planá S-199.68 1 † rt. František Machala. Havárie po vzletu, letoun zničen - dle monografie „Mezek“ S-199. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 584 byl rt. František Machala absolventem 2. turnusu Leteckého učiliště, a zmínka o jeho havárii je i na str. 747. Pozn.: Jeho jméno bývá často zkomoleno, např. dle publikace „Třistadvanáctá peruť RAF a Jižní Čechy“, str. 89 zahynul při výcviku rtn. F. Machatka, dle [238] zahynul rtm. František Machota, dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 90 František Machata.
17. 6. 1948 Brno S-199.41 1 † rt. Imrich Jarábek. Havárie po vzletu, letoun shořel. (dle monografie „Mezek“ S-199) )
9. 6. 1948 Malacky C-3 (Siebel Si 204) 9?  ? † pilot rtm. Tomáš Gál, † rtm. Ladislav Leng, † rt. Mazal, † let.dor. Stanislav Juras, † let. dor. Josef Kejval, † svob.asp. Jaroslav Davídek, pilot rt. dsl. Emanuel Hrdlička přežil, †? svob. asp. Daniel, † Duriš, † Hátle, † Havel. Srážka dvou letadel při cvičné střelbě na vlečný rukáv. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 zahynuli příslušníci Leteckého střeleckého učiliště: rtm Tomáš Gál, rtm. Ladislav Leng, rt. Mazal; a dle str. 616 zahynuli letečtí dorostenci Stanislav Juras a Josef Kejval. Dle knihy „Vzlet zakázán“ str. 84-95 zahynuli Tomáš Gál, Davídek, Emanuel Hrdlička a Daniel. Hrob Jaroslava Davídka v Praze je uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa, ale Emanuel Hrdlička musel přežít, protože v roce 1950 absolvoval LVA (dle „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 546). V případě Duriše, Hatle a Havla není zdroj uveden ani ověřen. Pozn.: Dle původní informace mělo být mrtvých 9, a tady je 10 jmen. Mohlo by jít i o posádky dvou letadel, když šlo o srážku. Ale taky mohl přežít i Daniel, protože v knize „Vzlet zakázán“ jsou ve více případech jako mrtví uvedeni i letci, kteří havárii přežili (viz. Hrdlička).
18. 5. 1948  ? 2 x C-2 (Arado 96) 2 † ak. Petr Vodseďálek, † ak. František Velc z LVA, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Hrob Petra Vodseďálka ve Slavětíně u Loun je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21. 4. 1948 Holice u Olomouce C-106 (Bűcker 181), UA-20 2 † rt. Zdeněk Jelínek, † žák Leteckého učiliště Stanislav Tomek. Ztráta rychlosti po vzletu z letiště Holice. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“)
17. 4. 1948 Prostějov ? C-2B (Arado 96) 1 † Jaroslav Hudeček, žák Leteckého učiličtě. Havárie po vysazení motoru při nočním letu. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“)
15. 4. 1948 Malacky S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE)  ? v Malackách havaroval letoun S-89 tr.č. A-701 (výr.č. TE510) , přidělený LVA. Musel být zrušen. [239]
13. 12. 1947 Osvětimany, okr. Uherské Hradiště C-2.32 (Arado 96) 2 - † škpt. Vojtěch Bičanovský, † npor. Ján Goč od LP 44. Náraz do vrcholku Chřibů v mlze. [240]
2. 12. 1947 České Budějovice S-89 (Supermarine Spitfire LF Mk.IXE) 1 † rt. Richard Nerger , na [241] jméno uvedeno chybně Nergr, na náhrobku napsáno RÍŠA NERGER ROTNÝ – PILOT – LETEC ZAHYNUL VE STÍHACÍM LETOUNU 2.12.1947 V Č. BUDĚJOVICÍCH VE VĚKU 22 R. (hrob uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa)
31. 10. 1947 Heřmanův Městec S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † pilot ak. Zdeněk Štícha z LVA [46] [242]
10. 10. 1947 Načeratice u Znojma S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † npor. Václav Truhlář, [243]
16. 9. 1947  ? C-104 (Bücker Bü 131)  ?  ? kpt. Vojtěch Jablonský. Dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 87 zahynul, ale toto není z jiného zdroje ověřeno. Takže následky havárie neznáme, protože v knize „Vzlet zakázán“ jsou ve více případech jako mrtví uvedeni i letci, kteří havárii přežili. Pozn.: Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 319 byl kpt. Vojtech Jablonský k 10. 3. 1947 pilotem u LP1. Za války byl příslušníkem letectva Slovenského štátu.
22. 8. 1947 Prečín, okr. Povážská Bystrica, Sk C-2 (Arado 96) 1 † rtm. Augustin Chudý, žák Leteckého učiliště, zahynul při letecké nekázni nad bydlištěm. Aeroarchiv Androvič a článek „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5.
13. 8. 1947 Prostějov C-3A (Siebel Si 204), v.č.303 6  ? † rtm. Rudolf Peichart ,† strážmistr Václav Soukenka ze stanice SNB Krásná Lípa, † letecký dorostenec (takto byli označováni žáci LU) Ján Hrnčiár, † šrtm. Poldinec, † svob. Martínek, † voj. Nikl. Letadlo Leteckého učiliště havarovalo při startu, příčinou byla porucha motoru. [244] [245]
18. 7. 1947 Milovice C-2B.504 (Arado 96) 2 † instruktor rtm. Otto Vaníček, † ak. Jiří Kelbl z LVA, při nácviku střelby na pozemní cíl narazili do terénu [46]
15. 7. 1947 Hradec Králové C-2.116 (Arado 96) 1 † ak. Antonín Roupec z LVA, porucha motoru při nočním letu [46]
24. 6. 1947 u Hradce Králové C-2B.505 (Arado 96)  ? ak. Alois Pumperla z LVA, porucha motoru, letoun zrušen. [246]
20. 6. 1947  ? C-6 (Bücker Bü 181) 1 - † Let. dor. Miroslav Metz (nebo Mec), žák Leteckého učiliště. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 90. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena jeho smrt, a na str. 585 i jeho příslušnost k 3. turnusu.
11. 6. 1947 Horky u Chrudimi C-104.137 (Bűcker 131)  ? letecká nekázeň, ak. Jaroslav Kubiš vyloučen z LVA, letoun zrušen. [247]
19. 5. 1947 Chrudim C-104 (v.č.105) 2 těžce zraněni rtm. let. Meduna a ak. Stibor[46]
22. 4. 1947 Toužim ? Douglas C-47A (DC-3) 1?  ? † americký pilot Clifford B. Maloney zahynul po válce. Dle [248] se stalo 20 mil jižně od Karlových Varů. Dle [249] se stalo u Toužimi, což je 13 mil jižně od KV.
8. 4. 1947 Čtyři Dvory, České Budějovice C-10.3 1 Požár za letu následkem chybného nastavení vrtule a přetočení motoru, pilot npor. Jindřich Bílek vyskočil (dle monografie „Mezek“ S-199). Dle popisu události v knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 753 – šlo o cvičný souboj mezi Spitfirem a Messerschmittem. Pozn.: C-10 a později S-99 je naše poválečné označení letadel Messerschmidt 109 s původním motorem DB. Tato letadla u nás zůstala po Němcích a jejich původní označení bylo Bf-109 (dle výrobce Bayerische Flugzeugwerke), později i Me-109 ( po změně výrobce na Messerschmidt AG). Když byl u nás po válce do draku tohoto letadla namontován motor JUMO, byl výsledek nazván Avia S-199.
10. 3. 1947  ? C-6 (Bücker Bü 181) 1 - † Let. dor. Jaroslav Pika, žák Leteckého učiliště. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 92. Dle knihy Zrušená křídla, str. 353 dne 10. 3. 1947 zahynul žák 2. turnusu, ve věku 21 let, příčinou byla letecká nekázeň. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena jeho smrt, a na str. 584 i příslušnost ke 2. turnusu Leteckého učiliště.
3. 12. 1946 Lomnice nad Popelkou S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † mjr. František Truhlář, pomník.[1]
22.11.1946  ? C-8 (Piper L-4) 1?  ? † des. Josef (nebo Václav) Šťastný, František Bartoš. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 84-95 oba zahynuli (Šťastný je zde Václav). Dle publikace „České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950“, str.137 des. Josef Šťastný od LP5 zemřel 22.11.1946 po havárii v nemocnici. Totéž potvrzuje kniha „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 339. Rtm. František Bartoš létal také u LP5 („Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 336), ale není uvedeno, že by zahynul.
20.11.1946 Dolný Smokovec, Sk C-8 (Piper L-4) 1 1? † por. Zoltán Barna, rtm. Bohumil (nebo Bohuslav) Ridoško přežil, letecká nekázeň, skluz pokřídle a pád. [250]. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 84-95 oba zahynuli. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 321 je potvrzena smrt por. Barny od LP1, ale rtm. Ridoško přežil, a dle str. 546 v roce 1950 absolvoval LVA.
17. 10. 1946  ? C-2 (Arado 96) 1 † let. dot. Rudolf Nedorost z Leteckého učiliště, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Hrob v Piešťanech, Sk, uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je uvedena jeho smrt, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu. Pozn.: Mohlo by jít o havárii v náhlé bouři v Mariánském údolí u Svatého kopečku, při níž zahynul žák 1. turnusu - dle knihy Zrušená křídla, str. 353.
2. 10. 1946 Kamenná, Milín, okr. Příbram Avia C-2.128 (Arado 96) 2 - † ppor. Karel Šedivý, † kpt. Otto Hrbek. Dopad do zámecké zahrady, pomník (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl ) nenalezen. Více na [251] a [252].Na stránkách spolku pro vojenská piletní místa je jméno uvedeno Ota Jan Hrbek, kapitán letectva.
26. 9. 1946  ? S-89 (Supermarine Spitfire LF Mk.IXE) 1 kpt. Vladimír Kopeček vážně zraněn [253]
září 1946 Praha – Kbely S-89 (Spitfire Mk IX.E) 1 Porucha motoru po startu, pilot Miroslav Liškutín (bývalý pilot RAF) se vracel na letiště, ale nedoletěl a v předpolí letiště havaroval. Pilot lehce zraněn, letoun s označením IV-8 zničen. (dle knihy Letecká služba)
5. 9. 1946 Březno u Chomutova S-92 (Me-262) - porucha motoru a nouzové přistání při zkouškách německé proudové stíhačky Messerschmitt 262. Zkušební pilot Antonín Kraus nezraněn, letoun zničen (dle knihy Soumrak králů vzduchu a časopisu L+K 2006, č.10,str. 20 – 25). Pozn.: Létalo jich u nás asi jen 6, a 3 dvoumístné CS-92.
22. 8. 1946 Záhoří Piper L-4J 1?  ? † americký pilot William M. Hart zahynul po válce půl míle SV od Záhoří, ale není uvedeno od kterého. Dle [254]
1. 8. 1946  ? C-2 (Arado 96) 1 † let. dot. Miloslav Dvořák z Leteckého učiliště, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena jeho smrt, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu. Pozn.: Mohlo by jít o havárii v náhlé bouři v Mariánském údolí u Svatého kopečku, při níž zahynul žák 1. turnusu - dle knihy Zrušená křídla, str. 353.
20. 7. 1946 ?  ? B-32 (Pe-2) 1? 1? † kpt. Bohuslav (nebo Bohumil) Bříza, rtm. Václav Braun, oba od LP25. Dle knihy „Vzlet zakázán“ str. 85, oba zahynuli dne 20.7.1948. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 364 je potvrzena smrt kpt. Břízy dne 20.7.1946, rtm. Václav Braun byl (dle str. 362) pilotem B-32 u LP25, ale mezi mrtvými zde uveden není.
17. 7. 1946 Praha-Kbely S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † nadp. Josef Sokol od 12. leteckého pluku (za války pilot RAF), porucha motoru po startu[1]
28. 6. 1946 Velká Británie DH-98 Mosquito 2 - † kpt. Ladislav Šesták, † kpt. Bohumil Wolf ,havárie při přeškolování na letadla Mosquito, která Československo koupilo (dle časopisu Modelář, 2013, č.20, str.17)
13. 6. 1946  ? C-6 (Bücker Bü 181) 1  ? † Let. dor. Vlastimil (nebo Emil) Hanzl, žák Leteckého učiliště. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 86 zahynul Emil Hanzl. V knize Osudy letců, str. 52, je u skupinové fotografie pilotních žáku uvedeno, že Hanzl byl první mrtvý. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena smrt let. dor. Vlastimila Hanzla, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu. Pozn.: Mohlo by jít o havárii v náhlé bouři v Mariánském údolí u Svatého kopečku, při níž zahynul žák 1. turnusu - dle knihy „Zrušená křídla“, str. 353.
12.6.1946 v Maďarsku, jižně od Košic La-5 nebo 7 - 1 rtm. Ludovít Solár [255] (asi od LP1) těžce zraněn při nouzovém přistání po vysazení motoru. Stalo se to při průzkumném letu proti Banderovcům. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 127.
25. 2. 1946 Horní Počernice C-2 (Arado 96) 2 † npor. Hinterholzinger, † ppor. Čeněk Chaloupka od PPK 1. letecké divize ve Kbelích, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 a [256]. Pozn.: Čeněk Chaloupka létal za války s Hurricanem u RAF, byl sestřelen a zbytek války prožil v zajateckém táboře. Ze svobody se bohužel dlouho netěšil.
1946  ? C-2 (Arado 96) 1?  ? †? let. dot. Milan Beneš z Leteckého učiliště , dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 tato nehoda není ověřena.
1945 ? Pavlov, okr. Břeclav Li-2  ?  ? Letadlo narazilo do hřebene Pálavy mezi Děvínem a Dívčími Hrady. Není známo, zda se to stalo za války, nebo až po válce. [257] Pozn.: Li-2 je sovětská kopie amerického dopravního DC-3, používaná především Rudou armádou. Takže stroj byl pravděpodobně sovětský.
14. 12. 1945 Písková Lhota u Poděbrad Si 204D 8 † nadp. Josef Stach, † nadp.Metoděj Bakala, † nadp. Vilém Kanta, † nadp. Oldřich Kruliš, † nadp. Karel Kysela, † nadp. Karel Morgner, † rtm. Josef Čermák, † rtn.František Hagan, pomník na místě. [258]
 ? 28. 10. 1945 ? Křižanovice Il-2  ?  ? sovětský letoun Podle [259]se stalo 28. 10. 1945, ale podle [260] jde o válečný sestřel ze dne 27. 4. 1945 a na svátek 28. 10. 1945 byl pouze odhalen pomník. Což je pravděpodobnější.
13. 10. 1945 Sněžka, Krkonoše Douglas DC-3/C-47 6  ? sovětský stroj, letci † gar.npor. Makarov, † gar.por. Šiškov, † gar.por. Vasilkov, † gar.ppor. Litagen, † st.serž. Popov a † serž. Žitin jsou pohřbeni u mohyly v Čeřovce u Jičína. [261] [262]
4. 10. 1945 Bučovice C-3 (Siebel Si 204D) 8 † mjr. let. František Doležal, DSO, DFC, † mjr. let. Josef Forman, † npor. let. Ing. Vladislav Spurný, † npor. tech. zbroj. let. Ing. Stanislav Tvrdík, † pilot por. let. Josef Kuhn, DFM, † ppor. let. Vratislav Sajver, † rtm. let. Alois Strouhal a † svob. v zál. František Lacina. Havarovali z nezjištěné příčiny ve špatném počasí cestou z Prahy do Zlína. Nebyla vyloučena ani sabotáž na letadle, z doby válečné výroby v protektorátu. [263]
17. 8. 1945 Praha – Letňany/Čakovice S-95 (La-5 FN)07,v.č. 39213407 1 † rtm. Silvestr Valent od 1. čs. slp. první poválečná smrtelná havárie v Československu (L+K 1980/8; Speciál L+K 2006) [264]
18. 7. 1945 Cetechovice, Chřiby 2 x Pe 2 8 - † pilot gard. por. Noskov Porfirij Ilijič, † navigátor gard. por. Kulyžskij Petr Nikolajevič, † střelec - radista gard. seržant Ignatěv Vladimír Petrovič, † mechanik gard. technik- por. Kopytov Georgij Grigorjevič, (všichni od 81. gard. bomb. pluku) a † pilot gard. por. Abrosimov Jevgenij Vasiljevič , † navigátor gard. por. Bogatov Genadij Andrejevič , † střelec - radista gard. staršina Raunist, † mechanik gard. technik- por. Saveljev Vasilij Pavlovič (tito od 82. gard. bomb pluku) jsou pohřbeni v Brně. Jména v originále jsou uvedena na [265]. Sovětská letadla letěla z Vídně do Moskvy na přehlídku a v mlze se dvě srazila nebo narazila do kopce Vlčák. [266] [267]
5. 6. 1945 Plzeň P-47D Thunderbolt 1 - † americký pilot Horace D. Noll zahynul po válce. Dle [268]
30. 5. 1945 Praha – Letňany/Kbely B-31 (Il-2 3m)  ? havárie při přeletu z Kbel do Letňan, pilot Šebesta přežil. (L+K 1980/8)
26. 5(6). 1945 Čakovice, okr. Benešov P-39Q Airacobra 1 sovětské letadlo a letec, † ppor.Grigorij Vasiljevič Šalamov, pomník na místě. [269]
26. 5. 1945 Žernovice u Prachatic F-6C Mustang 1 † americký pilot Lt. Richard W. Stillman zahynul po válce při letu s fotoprůzkumnou verzí slavné stíhačky. Pomník na místě. Vice na [270]
18. 5. 1945 u Plzně ? Messerschmidt 109 1 † americký pilot Lt. Malcolm "Duff" Campbell (DFC) havaroval s ukořistěnou německou stíhačkou, dle [271]. Na [272] je uvedeno datum 17.5.1945 a o Plzni se tam nepíše.
15. 5. 1945 Neugedien (asi Kdyně) Stinson L-5B 1?  ? † americký pilot Vincent J. Harisson zahynul po válce. Dle [273]
23. 2. 1945 Sněžka, Krkonoše Junkers Ju 52 24  ? přetížené letadlo ve špatném počasí havarovalo, přežily 4 osoby z 28, někteří vojáci nezemřeli přímo na následky havárie, ale umrzli nebo zemřeli vyčerpáním [274]
31. 1. 1945 Bezděčí u Trnávky v lese ,,Plánivé" ?něm.dvouplošník ? ? V letadle byli rakouští němci, kteří dezertovali z německé armády. Dva z nich se připojili k partyzánům.
11. 10. 1944 Rajnochovice Arado 96B 1 1 † Josef Kužela, Jiří Matička zraněn. Havárie při pokusu o z úlet z Prahy na Slovensko. [275]
10. 10. 1944 Vysoké Tatry, Zadní Gerlach Douglas C-47A (v.č. 18414808) 24  ? pamětní deska na symbolickém hřbitově v Popradském plese – nápis „In memoriam … 24 hrdinom SNP ktorí zahynuli v oktobri 1944 při havárii lietadla na Zadnom Gerlachu“ + jména [276] [277]
podzim 1944 Maloměřice, Brno Junkers Ju 88 1 ?  ? havárie německého letadla [278]
18. 4. 1944 Valštejn/Albrechtice 2× Bücker Bü 181 1 + ?  ? dvě na sobě nezávislé havárie německých cvičných letadel [279]
23. 3. 1944 Boskovice/Obora Heinkel ? 1  ? havárie německého letadla Heinkel He 111H-16 nebo Heinkel He 177A, posádka (5 osob) před havárií vyskočila s padáky, 1 voják nepřežil († Emil Krimirius) [280]
 ?. 6. 1943 Vranov/Adamov, Brno Arado Ar 96 B nebo Junkers Ju 87 1 ?  ? havárie německého letadla při cvičném letu [281]
 ?.?. 1942 Vysoká, Krušné hory  ? (cvičný letoun) 1 1 noční cvičný let [282]
27. 11. 1941 Pardubice Arado-96 ? 1 - † Oberfeldwebel Gustav Schramm, instruktor letecké školy Luftwaffe v Pardubicích. Dopad na zahradu rodinného domku, typ letadla není ověřen. Dle publikace Zprávy Klubu přátel Pardubicka 7-8/1978, článek Havárie letadla v Pardubicích, autor Zdeněk Bičík a [283]
8. 1941 Chrudim Letov Š-328.221 - - Pilot Peter Lüdcke, při přistání srážka s volským potahem, zahynuli dva voli a letoun letecké školy Luftwaffe v Pardubicích byl zničen. [284] Pozn.: Německá Luftwaffe používala ukradená čs. letadla především při výcviku. Na plnohodnotné bojové nasazení jejich výkony nestačily.
17. 6. 1941 Měděnec, Jizerské hory Heinkel He 111 B 5 při přeletu německého školního bombardéru na polské letiště Grojec stroj v mlze naplocho narazil do kopce a shořel, celá posádka zahynula
29. 3. 1941 Medlešice u Chrudimi Praga E-39 1 1 † svobodník Erich Schimmelpfennig, druhý člen posádky byl popálen, oba od letecké školy Luftwaffe v Pardubicích. Letadlo shořelo. Událost je popsána v Medlešických novinách z června 2013. [285] Pozn.: Letadla bývalé ČSR (a další kořistná) používali Němci po úpravě ovládání motoru. U československých (a francouzských, italských, …) letadel se přidával plyn pohybem plynové páky směrem dozadu, kdežto u německých (a anglických, …) naopak dopředu. Tato odlišnost byla příčinou nehod, takže v Německu platil zákaz létání na neupravených cizích strojích. Popsáno v knize Na cizích křídlech, str. 47-50.
24. 3. 1941 Vernéřovice, Krkonoše 3× Junkers Ju 52 4  ? při přeletu 12 letadel JU-52 musely kvůli počasí 3 stroje nouzově přistát, 4 vojáci v jednom letounu uhořeli [286]
11. 2. 1941 Praha Avia B-71.213 1 1 † zálétávací pilot Avie František Zemánek zemřel v nemocnici, kontrolor Soldán zraněn. Vybočení při vzletu a náraz do zaparkovaného letounu Ar 96 a poté do betonové zdi. Letoun B-71, zabraný němci, byl zničen. [287]
9. 10. 1939 vrch Skalnatý, Bělá pod Pradědem Junkers Ju ?R 37/2? 7(2) havárie německého letadla, vojenský kurýrní let z Opole do Olomouce [288][289]
27. 7. 1939 Nižnia n. Oravou, Sk Letov Š-328.250 1 pokus o úlet dvou slovenských mechaniků do Polska, ještě nad Slovenskem oba vyskočili. † Jozef Krošlák zahynul (seděl na místě pozorovatele padák se mu zachytil za lafetu kulometu), pilotoval voj. Pavel Rajták, který přežil a byl uvězněn. Dopad pod kopcom Hliník 8 km SZ od obce Nižnia, okres Trstená. [290]. Více v publikaci Vojenská história, 3/2014, str. 92
14. 6. 1939 Střelice u Brna/Radostice Dornier Do 17E-2 3 † velitel letadla Uffz Valbert, † pozorovatel Fw Josef Römmele † palubní radista Uffz Kurt Hoffmann, německé letadlo označené 53+F25, od II/ KG77, spadlo do lesa blízko Radostického koupaliště (dnes p.č. 6572/1, k.ú. Střelice, okr. Brno - venkov) a shořelo. Jednotka II/ KG77 byla tehdy umístěna v okupovaném Brně. Dle kroniky obce Střelice a Letecké badatelny.
31. 3. 1939 Spišská Nová Ves Letov Š-328.222 + Avia B-534 3 † pilot por. Anton Slodička † poz. ppor. Ladislav Sulík, † zbrojíř voj. Š. Hodúr, od bývalé 12. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla okupací 15.3.1939). Při startu narazili do B-534 zabořené v blátě, ve které právě zbrojíř vybíjel kulomety. (dle monografie „Letov Š-328“)
24. 3. 1939 Nižné Remety, východní Slovensko Letov Š-328.7 2 † pilot svob. Gustáv Pažický, † pozorovatel por. Ferdinand Švento od bývalé 12. letky LP3 (čs. armáda zanikla okupací 15.3.1939). Pilot byl těžce raněn palbou maďarského stíhače (Fiat CR-32) a zemřel při dopadu hořícího stroje. Pozorovatel vyskočil, ale byl zastřelen. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo část slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. Dle [291] a publikace Vojenská história, 3/2005, str. 67.
24. 3. 1939 východní Slovensko Avia B-534 1 † por. Ján Prháček od bývalé 49. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla okupací 15.3.1939). Poškozen palbou maďarského stíhače (Fiat CR-32) a při nouzovém přistání vybuchly podvěšené pumy. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití československa a obsadilo část slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. (dle monografie AVIA B-534)
23. 3. 1939 Ulič, východní Slovensko Avia B-534 1 † por. Ján Svetlík od bývalé 45. nebo 49. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla okupací 15.3.1939). Pilot zabit maďarskou palbou ze země, letoun zničen při dopadu. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití československa a obsadilo část slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. (dle monografie AVIA B-534) Ján Svetlík
23. 3. 1939 východní Slovensko Avia B-534 1 † des. Š. Devan od bývalé 45. nebo 49. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla okupací 15.3.1939). Pilot zraněn maďarskou palbou ze země, nouzově přistál a na následky zranění zemřel. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo část slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. (dle monografie AVIA B-534)
21. 2. 1939 Potvorice, okr. Nové Město nad Váhom, Sk Letov Š-328.114 2 - † pilot svob. František Němeček, † pozorovatel des. asp. Antonín Vymětalík od 2. letky leteckého pluku 3. Letecká nekázeň nad bydlištěm pilotovy dívky a náraz do budovy v obci. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62. a v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…
9. 1. 1939 Praha – Kbely  ? 1 ?  ? † čet. Rudolf Komorous od 4. letky leteckého pluku 1. Havárie blízko letiště. Může se jednat o stejnou havárii, při které zahynul i pozorovatel Josef Holsta, dosud to však nebylo prokázáno. (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl) [292]
9. 1. 1939 Praha- Kbely  ? 1?  ? † des. asp. Josef Holsta od 4. letky leteckého pluku 1. Zahynul při havárii na poli u Kbel. Může se jednat o stejnou havárii, při které zahynul i pilot Rudolf Komorous, dosud to však nebylo prokázáno. (Dle publikace MO ČR: Nástin personálních ztrát…)
24. 12. 1938 Hažín, okr. Humenné, SK Letov Š 328.225 1? 1? † pilot svob. Jaroslav Hájek, pozorovatel svob. asp. Bartoš zraněn, oba od 12. letky leteckého pluku 3. Při přeletu z Kamenice nad Cirochou do Spišské Nové Vsi se dostal do vývrtky, kterou nevybral. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62.; v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…, je uvedeno, že podle nepotvrzených údajů zahynul i svob. Bartoš
20. 12. 1938 Praha - Kbely / Čakovice Avia Bk-534.547 1 - † Oldřich Košař, tovární pilot Avie, zahynul při předávacím letu nového letadla. Smuteční oznámení a reflektor z havarovaného letadla se nacházejí v expozici Leteckého muzea ve Kbelích. [293] (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.93)
22. 11. 1938 Kyje Avia B-35 1 - † čet. Arnošt Kavalec z Rakšic, zkušební pilot Vojenského technického a leteckého ústavu zahynul při zkouškách prototypu. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
22. 11. 1938 Vysoké Tatry, Lomnický štít Avia-Fokker F.IX.3 1 4 † velitel a navigátor letadla kpt. Alfred Löffler, zranění byli pilot čet. Arnošt Zábrž, druhý pilot rt. Václav Kopecký, mechanik čet. Václav Váňa a radiotelegrafista des. Jan Doubek, všichni od LP6. Havarovali ve sněhové bouři na cestě ze Spišské Nové Vsi do Prahy, protože jim zamrzly přístroje pro létání bez viditelnosti. Pamětní deska na symbolickém hřbitově v Popradském plese – nápis „22. 11. 1938 havaroval v západnej stene Lomnického štítu kpt. Karol Löffler z Kráĺovho Hradca.“' – zde i v dalčích dokumentech došlo k záměně jména i obce: Alfred Löffler pocházel z Holíče, a v Hradci Králové už nebydlel, přestěhoval se do Prahy. Více v publikaci Vojenská história, 3/2008, str. 125, v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát… , a na [294] [295]
20. 11. 1938 u Horné Štubni ,okr. Turčiansky Sv. Martin, SK Be-50.23 OK-EAU 2 , † des. Július Lukačovič, † ppor. Josef Sirový od 16. letky leteckého pluku 3. Zlomení křídla za letu. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62. Pozn.: Letoun patřil MLL, ale byl přidělen kurýrní letce LP 3, protože Maďarským záborem částí Slovenského území byly přerušeny některé pozemní komunikace, takže byla větší potřeba letecké dopravy.
13. 11. 1938 Ňaršany, Sabinov, Sk Avia B-534.225 + B-534.281 - - srážka, piloti por. Jindřich Bartoš a ppor. Otakar Menčl od 34. polní letky se zachránili padáky. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 194, a dle obrázku v publikaci Bohumíra Kudličky : Avia B-534, Photo hobby manual, str.2) [296] Pozn.: V Ňaršanech bylo polní letiště, po roce 1948 byla obec přejmenována na Ražňany. Pilot Jindřich Bartoš zahynul ve válce dne 13.2.1941 jako pilot čs. 312. perutě RAF.
10. 11. 1938 Doľany (dříve Ompital) u Modré, SK Aero MB-200.8 3  ? † des. František Belza, † por. Břetislav Chudoba, † rtm. Jan Švestka od 84. letky leteckého pluku 5. Havarovali krátce po startu z Bratislavy – Vajnor při letu do Piešťan. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) Hrob Jana Švestky v Olomouci - Chválkovicích uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa
25. 10. 1938 Bodza /Zemianská Olča, SK Letov Š-328.237 1 1 † svob. asp. Jaromír Šotola od 10. letky leteckého pluku 3 byl ve vzduchu zabit střelbou maďarského stíhače (v míru nad územím Československa), zraněný pilot des. Ján Kello nouzově přistál, letoun zničen. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62 a na [297]
17. 10. 1938 Rakovec-Dobšiná, SK Letov Š-328.153 2 † pilot des. Josef Jaroš, † svob. asp. Karel Pátek od 13. letky leteckého pluku 3. V mlze narazili do kopce během kurýrního letu Užhorod – Košice – Zvolen. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010 č.10, str. 60 - 62 byl pilot Jarosch)
4. 10. 1938 u Piarg u Kremnice, SK Tatra T-131, OK-TAK - 2 posádka pilot J.Kurka a čet. asp. Jan Krejčí vážně zraněni. Jinde pilot uveden jako čet. Krska. Chyba pilota nebo porucha motoru. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 148) Pozn.: Šlo o armádou zrekvírovaný stroj, vykonávající kurýrní službu pro velitelství 3. armády.
27. 9. 1938 Kadolec u Křižanova MB 200.14 2 2 † navigátor por. Jaromír Durdík, † střelec čet. František Heřman od 81. letky leteckého pluku 5. Pilot rtm. Josef Pimmer a čet. Josef Řeha zraněni. Náraz do terénu krátce po startu z letiště Křižanov. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více na [298])
23. 9. 1938 Mladá Boleslav Letov Š-328.189 2 † četnícký strážmistr Bohumil Dostál, † ppor Josef Stránský od leteckého pluku 1. Havárie pro ztrátu rychlosti v zatáčce u polního letiště. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) [299]
13. 9. 1938 Sokolnice Letov Š-328.279 Havárie na polním letišti Sokolnice, pilot svob. K. Pospíchal a poz. por. B. Spáčil nezraněni, letoun od 7 letky leteckého pluku 2 zrušen. (monografie Letov Š-328)
3. 9. 1938 Brandýs nad Labem Avia B-534.332 1 † pilot por. Ján Franko od 44. letky leteckého pluku 4. Havárie v mlze. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
30. 8. 1938 Zbýšov/Zakřany/Oslavany Letov Š 328.220 2 † des.asp. Ladislav Erban,† čet.asp. Václav Zach od 8. letky leteckého pluku 2. Při letu z Vyškova k Třebíči narazili v mlze do lesa, pomník na místě. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
27. 8. 1938 Ovčiarisko u Žiliny, SK Š-328.152 + Š-328.226 4 † pilot čet. Vojtech Polakovič, † pilot des. Josef Štěpán, † ppor. let. Vojtech Zajac, † ppor. let. Vilibald Richter, od 15.letky leteckého pluku 3. Při letu v tříčlenném roji narazily dva stroje v mlze do lesa. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 - 62. (hrob Josefa Štěpána v Jaroměři uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
23. 8. 1938 Malacky, SK Ab-101.38 2 † pilot čet. Zdeněk Slabý, † ppor. jezd. Ivan Lipko, od 71.letky leteckého pluku 6 havarovali při přistání v mlze po nočním letu. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
11. 8. 1938 Květná, okr. Uherský Brod Avia Bš-122.29 - 1 rt. Otto Hanzlíček zraněn při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Pozn. Otto Hanzlíček zahynul 10.10.1940 jako pilot RAF na Hurricanu. Dle časopisu Hobby historie, č.20 (ročník 2013)
5. 8. 1938 Čelákovice Avia B-534.53 + B-534.333 1 1 † por. Václav Pohanka od 50.letky leteckého pluku 4, při vojenském cvičení srážka se strojem četaře Josefa Šaška (ten vyskočil padákem, lehce zraněn), pomník v dnešní Rooseveltově ulici – "Na tomto místě zahynul při letecké nehodě slouže vlasti por. letec Václav Pohanka, letec, pl. 4, z Újezda u Tišnova, dne 5.8.1938 ve stáří 25 roků."
27. 7. 1938 Piešťany, Sk Avia B-534.63 - - pilot des. Ladislav Světlík od 38. letky LP3 vyskočil, porucha konstrukce následkem prudkého manévru. [300] Pozn. Ladislav Světlík létal za války u RAF a v roce 1950 uletěl před komunisty s letadlem ČSA na západ.
25. 7. 1938 Úvaly u Prahy Aero Ab-101 (Ab-100.44) - - havárie letadla od 85. letky při nočním letu [301]
23. 7. 1938 Borek / Cerhovice Letov Š-328.142 1 - † nadp. Miloš Rys od 11. letky LP 1. Ztráta rychlosti a skluz po křídle v zatáčce. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, [www.husinec.cz/dokumenty/husinecky_zpravodaj_95.pdf] a Letecké badatelny.
23. 7. 1938 Madunice, okr. Hlohovec, SK Avia B-534.155 + B-534.159 + B-534.142 2 1 † por. Jan Král, † por. František Foltys od leteckého pluku 3. Srážka 3 letounů roje ve vzduchu. Pilot třetího letounu B-534.142 por. František Špička vyskočil. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 - 67.
20. 7. 1938 Březce u Olomouce Aero A-100.31 1 1 † ppor. Jaroslav Stehlík od 63.letky leteckého pluku 2, pilot čet. Jaroslav Šála stačil vyskočit a byl zraněn (zahynul 29. 1. 1943 jako pilot Spitfiru). Havarovali při nočním cvičení se světlomety. Jiný pramen udává datum 19. 7. 1938. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) [302]
13. 7. 1938 Kojšov (nebo Uherský Grob), okr. Gelnice, SK Letov Š-328.9 2 - † pilot svob. Josef Šebesta, †pozorovatel ppor. Antonín Maňák od 13. letky leteckého pluku 3 narazili do vrchu Kojšovská Hola. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 - 67.
23. 6. 1938 Praha-Smíchov, Na Hřebenkách Avia Ba-122.20 + Ba-122.24+ Ba-122.25 2 † čet.Vlastimil Rys, † čet .Rudolf Motyčka od 44. letky leteckého pluku 4. Došlo ke Srážce letadel akrobatické Skupiny npor. Františka Nováka při nácviku na vystoupení k X. všesokolskému sletu, pilot třetího letounu čet. Vojtěch Smolík vyskočil. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) [303]
9. 6. 1938 Prace u Brna Letov Š-328.87 2 † pilot čet. Alois Talárek, † svob. asp. Josef Jankových, od 7. letky leteckého pluku 2. Při střelbě na vlečný terč se dostali do vývrtky, kterou nevybrali. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát… Pomník v obci, viz fotogalerie Prace
9. 6. 1938 Jeneč Letov Š-328.99 1? Po vzletu z polního letiště Jeneč narazili do stromu a drátů, pilot F. Strnad, poz. ppor. P. Kalenský zraněn, letoun od 11. letky leteckého pluku 1 zrušen. (monografie Letov Š-328)
9. 6. 1938 Komjatice u Nitry, SK Š-328.12 2 † pilot svob. Jozef Medonský, † ppor. Miroslav Hekele, od 10.letky leteckého pluku 3. Příčinou havárie byla technická závada. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 - 67. [www.upn.gov.SK/publikacie_web/pamat.../pamat-naroda-01-2010.pd...]
8. 6. 1938 Mladá Boleslav Letov Š-328.197 2 Ztráta rychlosti v zatáčce před přistáním na polním letišti Mladá Boleslav, pilot svob. V. Ryba a poz. ppor. Z. Kovařovic zraněni, letoun od 6 letky leteckého pluku 1 zrušen. (monografie Letov Š-328)
5. 6. 1938 Olomouc Tatra-131.4 1 † pilot čet. Emanuel Tichý od leteckého pluku 2 (a současně šéfpilot MLL) havaroval při akrobacii na civilním letišti v Olomouci s letounem Masarykovy letecké ligy. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
1. 6. 1938 Josefov Avia B-534.139 1 † des. Bořivoj Vondráček. Ztráta rychlosti při stoupání.(Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
30. 5. 1938 Praha/Brandýs n.L. Avia B-534.121 1 - † svob. Oldřich Reis od 40.letky leteckého pluku 4 nevybral vývrtku. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
23. 5. 1938 Vejprty/Pleil (dnes Černý potok) Letov Š-328.80 2 - † pilot svob. Rudolf Ribola, † čet. asp. Alexander Souhrada od 11. letky leteckého pluku 1. Havárie v mlze, bylo podezření na sestřel přes německé hranice. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)(monografie Letov Š-328)
14. 5. 1938 Horní Bučice, Čáslav Avia B-534.165 1 † des. polní pilot Josef Kocábek, dle [304]. Hrob v obci Hradové Střimelice uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa.
13. 5. 1938 ? Cheb Praga E-241 1 † Jiří Krechler, rodák z Humpolce. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti. (dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 67 se stalo 13.5.1938, ale hned na str.68 je uvedeno datum 13.5.1935)
14. 3. 1938 Beckov, Nové Město n.Váhom, Sk Avia B-534.253 1 - † pilot des. Jan Doležal od 45. letky LP 3 havaroval pravděpodobně následkem selhání kyslíkového přístroje ve velké výšce. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 - 67.
9. 3. 1938 Praha - Podolí Avia B-534.46 1 † pilot ppor. Adolf Strach od LP 4 [305]
4. 2. 1938 Spišská Nová Ves, Sk Letov Š-328.245 1 1 † pilot des. J. Žák, poz. por. Fr. Wágner zraněn, letoun od leteckého pluku 3 zničen nárazem do plochy letiště. Dle monografie Letov Š-328, více v článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 - 67.
24. 1. 1938 Borová u Přibyslavi MB 200.3 3 † Plk. let. Jindřich Maršálek, pilot – † npor. let. Václav Vyskočil, pozorovatel – † čet. dsl. Otakar Sláma, let.mechnik = všichni 1. pl. 5. Příčina nehody: Z údajů svědků vysvítá, že v okolí panovala hustá mlha. Při kroužení nízko nad zemí ve zvlněném terénu,buď za účelem návratu z mlhy, nebo nouzového přistání, zachytil pravým křídlem o zem. Následkem toho letoun úplně havaroval a částečně shořel (zpráva z voj. archivu) Jednalo se o přelet z Prahy do Brna. [306]
10. 1. 1938 Třebechovice pod Orebem Aero Ab-101.37 2 des. Karel Zámečník a ppor. Bohumil Kňákal zraněni při nouzovém přistání pro přehřátí motoru. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 97) Dle [307] se pilot jmenoval Karel Zajíček.
15. 12. 1937 Nový Dvor u Malacek, Sk Letov Š-328.183 2 † pilot svob. J. Bobek, † poz. des. asp. L. Kabát od 14. letky leteckého pluku 2. Požár motoru, při nouzovém přistání na letišti Nový Dvor ztráta rychlosti a pád. (monografie Letov Š-328)
11. 11. 1937  ?  ? 1?  ? † vojín letec Meta Cecava, hrob s rytinou letadla se zlomeným křídlem na [308] Není prokázáno, zda se jedná skutečně o leteckou nehodu.
29. 10. 1937 Chýše, Hodkovice Letov Š-328.98 1 1 † poz. čet. asp. Čepelák, pilot por. K. Trojáček zraněn. Havárie na polním letišti Chýše u Hodkovic, letoun od leteckého pluku 1 zrušen (monografie Letov Š-328)
5. 10. 1937 Hradec Králové  ? 2 † Josef Blabolil, † Jaroslav Marhold, srážka 2 strojů při cvičení [309]
24. 9. 1937 Horní Dubenky, okr. Jihlava Letov Š-328.175 2 † pilot des. František Hrazdíla, † pozorovatel por. pěchoty Oldřich Horák. Letoun od 8. letky leteckého pluku 2 v mlze zachytil o střechu domu a spadl do dvora. [310]
15. 9. 1937 Nový Dvor u Malacek, Sk Letov Š-328.203 1? Po vysazení motoru pád na letiště Nový Dvor, pilot Jan Roman Ircing a poz. čet. asp. M. Sedláček zraněni, letoun od 11. letky leteckého pluku 1 zrušen. Pilot si později změnil jméno na Irving a létal v RAF a po válce u ČSA. (monografie Letov Š-328)
8(9?). 9. 1937 Hradec Králové  ? 1 † Josef Tomiška, nevybraný souvrat při cvičení, hrob na hřbitově v Chrudimi – „ZDE V PÁNU ODPOČÍVÁ JOSEF TOMIŠKA, + 8.9.1937 tragickou smrtí letce ve stáří 23 let“[311], [312]
20. 8. 1937 letiště Piešťany Be-50 1 1 † četař polní pilot Jaroslav Šimek (reprezentant ČSR na leteckých soutěžích v Curychu), ing. Vlastimil Mrázek přežil, oba od LP 3. Porucha motoru po startu, havárie a požár. Jaroslav Šimek zemřel v nemocnici v Bratislavě 22.8.1937. [313]
18. 8. 1937 Dolní Lovčice, Trnava, Sk Letov Š-328.72 2 † pilot des. J. Kovář, † poz. čet. V. Válek, při cvičném souboji nevybrali vývrtku. (monografie Letov Š-328)
16.8.1937 u Vnorov  ? 1?  ? † polní pilot čet. Bohuslav Rozhon od LP2. Hrob v Blažovicích uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa
9. 8. 1937 Dolní Jelení/Holice Avia B-534.12 1 † Josef Rejchl od 31. letky LP4, asi porucha dýchacího přístroje a ztráta vědomí při letu do výšky 6000m, pomník na místě. Přesný popis události na stránkách Letecké badatelny [314], něco málo i na [315]
30. 7. 1937 Hradec Králové Avia B-534.50 1 † des. Jan Vomáčka, příčinou havárie byla konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení. [316] Pozn.: Ze stejné příčiny zahynuli i piloti čet. Večeř na B-534.79 a rtm. Pacák na B-534.98. Data ani místa těchto havárií neznámá (dle monografie Avia B-534, str. 13).
26. 7. 1937 Durngrun/Schonbach, Německo Letov Š-328.82 2 nouzové přistání v Německu, při pokusu o start havárie, pilot svob. K. Horáček a poz. svob.asp. B. Karbus od 4. letky leteckého pluku 1 zraněni, letoun zrušen. (monografie Letov Š-328)
20. 7. 1937 Prostějov  ? 1?  ? † František Slezák, bývalý mechanik z Chebu. (dle publikace Chebská křídla)
16. 7. 1937 Předměřice nad Labem Avia B-22.8 1 † pilotní žák vojín Břetislav Bořecký nevybral vývrtku, dopadl do cihelny a stal se tak prvním mrtvým z akce „1000 nových pilotů republice“. [317] [318]
8. 7. 1937 Kováčová,Zvolen, Sk Š-328.120 2 - † pilot des. Antonín Matějíček, † pozorovatel por. František Hanuš od 9. letky leteckého pluku 3 [Při shozu pouzdra se zprávou ztráta rychlosti a pád, dle [319] před očima skautského oddílu Františka Hanuše. Jiné podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84 (v monografii Letov Š-328 oba letci chybně uvedeni jako zranění, hrob Františka Hanuše uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, nekrolog Antonína Matějíčka je uveden v časopisu Letectví, srpen 1937, str. 372 – narodil se v Uh. Hradišti, pohřben je v Piešťanech)
3. 6. 1937 Osek nad Bečvou Letov Š-328.16 1 - † pilot svob. Raiter od leteckého pluku 2 (monografie Letov Š-328) )
19. 5. 1937 Bratislava - Vajnory,Sk Avia B-534.156 1 - † polní pilot por. Alois Růžička od 39. letky LP 3. Při akrobacii nevybral vývrtku, dopad na letišti. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84.
14. 5. 1937 Praha (Vypich)  ? 2  ? † čet. Norbert Váňa od leteckého pluku 1,† ppor. Jaromír Plecitý. Na Vypichu bylo polní letiště. (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl) [320] [321], rodina
3. 5. 1937 Podůlšany Letov Š-16.41 1 † kpt. Josef Snížek, pozorovatel čet. František Hofman vyskočil. Oba asi od leteckého pluku 4. Požár za letu při nočním cvičení se světlomety. [322]
8. 2. 1937 Svrbice, Piešťany,Sk Aero A-11.124 1 1 † polní pilot čet. Josef Sulke od 10. letky LP 3, pozorovatel por. František Pecl zraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84.
4. 2. 1937 Brno–Slatina/Šlapanice Avia F-IX 3 2 † kapitán Otto Šafařík, † rotmistr Josef Ovčárik, † četař Josef Plechatý, střelec svobodník Ludvík Helešic zraněn, střelec četař Jan Macků nezraněn. Letoun od 81. letky zničen, havárie v nízké oblačnosti. [323]
21. 1. 1937 Letiště Kbely  ? 2 2 smrtelné † † došlo k letecké nehodě, při níž se zabil se svým velitelem Pisaříkem nevybraným manévrem a následným sestřelením kostelní věže – hrob na hřbitově v Chrudimi – „SVOBODNÍK JAROSLAV BUREŠ, pilot letec pl. č. 1. Zahynul tragicky při vykonávání své povinnosti dne 21.1.1937 stár 21. r.“[324],odkaz na pravnučku hlavkovic.blogsspot.com (dodala dopl.poznámky)
12. 1. 1937 Malacky,Sk Avia F-IX.8 - 5 letoun 84. letky označený R8 havaroval po vysazení motoru při startu. Velitel npor. Jan Veselý a další čtyři členové sedmičlenné posádky zraněni. Dle časopisu HPM, ročník 2000.
18. 11. 1936 Dobrochov,Prostějov  ? 4 srážka 2 letadel při cvičení, † npor. Rudolf Sandholzer, † des. M. Blatný, † ppor. Nálevka, † ppor. J. Steyer [325] Dle článku v časopisu Letectví, r.1936, č.12, str. 516 byl npor. Rudolf Santholzer profesorem avigace na Vojenském leteckém učilišti, členem Aeroklubu v Bratislavě, bylo mu 28 let a ke srážce došlo v mlze. Pozn.: avigace je určení vlastní polohy podle slunce a hvězd.
 ?. 9. 1936 u Jižních Moravců/SK  ? 1 † des. Josef Procházka [326]
21.8.1936 Dymokury  ? 1 - † npor. František Pospíšil od LP1, rodák z Kutné Hory. Při závěrečných cvičeních při nalétávání na pozemní cíl zahynul jeden z nejlepších stíhačů – psáno v časopisu letectví 1936, č.9, str. 372
8. 7. 1936 Vrbátky u Prostějova řiditelný balón typ K - 2 letci por. Bořivoj Drtina a npor. Vychodil, od 1. balónové roty dělostřeleckého pluku 331, zraněni při pádu motorového pozorovacího balónu po zásahu bleskem v bouřce. [327] . Popis balonu je na Balon typ K
7.7.1936 Praha - Kbely - 1 - † por. Karel Skácel od LP 2. Na Armádním leteckém dnu se mu při seskoku ze „sestřeleného“ bombardéru neotevřel padák. Stalo se to při ukázce napadení letiště těžkými bombardéry a útoku stíhaček na bombardéry. Bombardér byl jako sestřelený, kouřil a vyskákalo z něj pět mužů. Pak bombardér zmizel za obzorem a za chvilku se odtud začalo kouřit, jako po havárii. (dle časopisu letectví, r. 1936, č.6, str. 209, a knihy Olomoucké letiště v Neředíně)
3. 7. 1936 vrch Zobor u Nitry, Sk Aero AP-32.63 1 - † polní pilot čet. Antonín Štepán, pozorovatel svob. asp. Petr Gašparovič vyskočil, oba od 10. letky LP 3. Pilot vyzval pozorovatele, aby vyskočil, a poté s letadlem narazil do mohyly na vrchu Zobor. Příčinou mohla být nevolnost pilota nebo úmysl. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Hrob pilota na [328]
7. 5. 1936 Cheb Letov Š-16 1 † por. Ludvík Lorenc. Nevybral vývrtku. (dle publikace Chebská křídla)
7. 5. 1936 Světlá nad Sázavou větroň EL-2M Šedý vlk 1 † rtm. Bedřich Chovanec zemřel v nemocnici. Porucha křídla větroně při vlečení za motorovým letadlem z Prahy do Olomouce. (dle jiných pramenů z Hradce Králové do Dobré u Čáslavi). Jeho hrob je na [329] Pilotem vlečného letounu A-11.97 byl čet. František Peřina od Leteckého pluku 2 v Olomouci, pozdější reprezentant ČSR na leteckém mítinku v Curychu 1937, a jeden z nejúspěšnějších stíhačů ve Francii v roce 1940. [330](Speciál L+K 2008)
24.2.1936  ?  ? 1  ? † Vladislav Košťálek. Dle rubriky Vzpomínáme na stránkách Pomníky letců.
12. 2. 1936 letecká střelnice Malacky, Sk Letov Š-328n.62 2 †, pilot čet. Maxmilián Knopp, † poz. čet. Josef Holčík od 91. letky LP 6, srážka s Š-328v.2 v noci nad letištěm Nový Dvor při střelbách v Malackách (monografie Letov Š-328) Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Pozn.: Š-328n je letadlo vybavené pro noční lety.
12. 2. 1936 letecká střelnice Malacky, Sk Letov Š-328v.2 2 † pilot čet. Werner Bayer, † pozorovatel střelec čet. Josef Růžička od náhradní letky LP 3, srážka s Š-328n.62 v noci nad letištěm Nový Dvor při střelbách v Malackách (monografie Letov Š-328) Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Pozn.: Š-328v je letadlo vybavené navijákem pro vlečení terčového rukávu.
10. 12. 1935 Lochenice u Hradce Králové Avia B-534.14 1 † čet. Josef Hrubý od 40. letky leteckého pluku 4. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 235 se stalo 8. 12. 1935 a letoun označený E5 byl od leteckého pluku 1 [331] [332]
5. 12. 1935 u Lipníka  ? 2 - † pilot svob. Emil Mudra od LP2, † pozorovatel por. Eduard Augustin (nebo Nepožitek?) od 10. pěšího pluku v Brně (pluk Jana Sladkého Koziny) – na hrobě rodiny Augustinovy a Nepožitkovy v Konici okr. PV napsáno : „Zde odpočívá náš drahý Eda poručík pěšího pluku 10 J.S.K. zahynul jako letec pozorovatel při výkonu služby dne 5. 12. 1935 u Lipníka, ve věku 26 roků“. Hrob pilota Emila Mudry ve Zdicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Havárie je zmíněna v knize Olomoucké letiště v Neředíně, str.38 : pilot z Olomouce od leteckého pluku 2 a fotograf z Brna prováděli letecké snímkování v okolí Drahotuší u Hranic. Vletěli do mlhy a zachytili podvozkem o stromy na kopci. Jeden z nich měl pohřeb v Konici a snoubenka skočila do rybníka u hřbitova. Pozn.: Drahotuše (část města Hranice) jsou 7 km od Lipníka nad Bečvou.
14. 11. 1935  ? Letov Š-328 2 Letoun VTLÚ zničen při nouzovém přistání, pilot čet. J Filler a poz. čet. asp. M. Malina zraněni. (monografie Letov Š-328)
8. 10. 1935 Opátska (dnes Krásna, část Košic), Sk Aero A-11.127 2 † svob. polní pilot Stanislav Bašus, † poz. čet. asp. Heřman Molčan, ztráta rychlosti v zatáčce a skluz do země. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74 (hrob pilota i popis události uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa)
17. 9. 1935 Hradec Králové Avia B-534 1 † pplk. Karel Boris Dragoun zástupce velitele leteckého pluku 4. Nevybral vývrtku s prototypem nové stíhací Avie, o záchranu padákem se nepokusil. [333](hrob pilota v Dobříši uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
22. 8. 1935 Násedlovice u Kyjova 2 x Letov Š-16 2 † pilot svob. Rudolf Hanisch, † des. Mario Kulík, od leteckého pluku 2. Při startu z polního letiště jejích stroj Š-16r.3 zavadil o betonovou skruž a po vzletu spadl na letadlo Š-16.9. Vše shořelo. Pomník na místě. (dle článku Václava Hanáka „Letecké neštěstí u Karlína“ v publikaci Forum Brunense 2007) [www.nasedlovice.cz/zprav_5.htm]
28. 6. 1935 Hradec Králové Aero Ap-32.54 3(2) 4(0) † čet. polní pilot Josef Niesner a † des.asp. Burian od leteckého pluku 1 havarovali po startu na letišti, mechanici z letiště přiběhli na pomoc, letadlo však explodovalo, oba letci zahynuli a popáleninám podlehl i mechanik † des. Jaroslav Karas. Ostatní mechanici přežili popáleni. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 84 – zde je jméno pilota chybně Nilsnér, jeho hrob se správným jménem je uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25. 6. 1935 Vyšný Čaj, Košice, Sk Aero A-11.83 2 - † pilot svob. Zdeněk Přikryl, † pozorovatel des.asp. Josef Vičar, od 13. letky leteckého pluku 3. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání v obci. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74. . Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, mohl být příčinou nehody nechtěný výstřel ze signální pistole pozorovatele, který zasáhl pilota.
25. 6. 1935 Brno - Královo Pole / Medlánky Aero A-11.72 2 polní pilot Bohuslav Czakon a pozorovatel des. asp. Vilém Göth od 5. letky leteckého pluku 2 těžce zraněni, havárie blízko střelnice v Medlánkách při shozu pouzdra se zprávou. [334]
7. 6. 1935 Radějov APb-32 1?  ? † čet. polní pilot Václav Kopta od 13. letky leteckého pluku 3. O osudu pozorovatele pramen nehovoří. [335]
3. 6. 1935 Olomouc  ? 1?  ? † polní pilot letec rtm. Zdeněk Ťok od leteckého pluku 2. Tragicky zahynul na Hanáckém leteckém dnu, hrob v Prostějově.(dle knihy Létání a letiště v Hradci Králové, str. 84) [336] (dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně)
25. 3. 1935 Čakovice Letov Š-328 havárie prototypu při vývrtce, zkušební pilot VTLÚ čet. František Taiber vyskočil. (L+K1984/20,21,22) (dle monografie „Letov Š-328“ se stalo 15. 3. 1935) Pozn.: František Taiber létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF a v září 1940 velel první čs. posádce, která letěla na operační bombardovací nálet. Válku přežil, vrátil se domů a komunisti ho vyhodili z armády. Oni se totiž báli lidí, kteří za svobodu dovedli bojovat, protože by za ni mohli bojovat znova. Více o 311. peruti v knize Noci nad Německem.
22. 3. 1935 Správčice Škoda D-1 - čet. Jaromír Žižka nevybral vývrtku a vskočil s padákem. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 83
15. 1. 1935 Nová Chrenová, Sk Aero A-11.42 1 † pozorovatel npor. Jan Fryšák od 10. letky vypadl za letu z letadla, pilotovaného svob. Julo Goralíkem [337] Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č.10, str.74
21. 9. 1934 Poluvsie, Rajecké Teplice, Sk Aero APb-32 2 - † polní pilot čet. Karel Stránecký od 9. letky leteckého pluku 3, † pozorovatel kpt. Bohumil Hlavenka od Horského pěšího pluku 2. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74
17. 8. 1934 Spišské Podhradie, Sk Aero APb-32.109 1 1 † polní pilot des. Ondrej Pajtáš od 13. letky leteckého pluku 3, pozorovatel ppor. v záloze Jozef Šimko zraněn,. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č. 10, str.74
13. 8. 1934  ? Troubelice, okr. Olomouc ?  ? 2 † V. Hanák, † čet.asp. Němeček [338]
16. 7. 1934 Neshyby Avia B-534.2 -  ? šéfpilot Avie Václav Kočí, nouzové přistání a havárie při startu, letoun poškozen. Podle jedné z publikací Ing. Vraného nazvaných Avia B-534 . Podle knihy Václava Němečka Československá letadla 1, str. 127 se to stalo při návratu z předvádění v Jugoslávii.
12. 7. 1934 Praha - Letňany Avia B-534.1 -  ? rtm. V.Holubec havaroval při nízké akrobacii s prototypem. Letoun byl zničen až na motor a znovu postaven. Později na něm zahynul Boris Dragoun. Podle jedné z publikací Ing. Vraného nazvaných Avia B-534.
25. 5. 1934 Věkoše/Hradec Králové Letov Š-16 2 † svob. Josef Hájek, † des. Jaroslav Pánek. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 82 [339]
18. 4. 1934 Cheb Avia BH-22.20 1 † pilotní žák Karel Hon, po startu v první zatáčce pád do vývrtky, dopad za letištěm. (dle publikace Chebská křídla)
6. 4. 1934 Nitra, Sk Aero A-11 1  ? † pilot čet. Zounek, (asi od leteckého pluku 3) Havárie na letišti. [340]Pozn.: A-11 je nejvýznamnější ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
3. 4. 1934 Modrá Hůrka / Tuchonice u Týna nad Vltavou  ? 2 † pilot vojín František Strnad, † pozorovatel svob. Punčochář. [341]
23. 3. 1934 Rusek/Hradec Králové Škoda D-1.2 1 † čet. Josef Doležal od 41. letky LP4, porucha křídla při akrobacii. [342]
7. 2. 1934 Praha – Kbely Letov Š-131.2 + Praga E-41.9 1 pplk. Karel Boris Dragoun od leteckého pluku 6 narazil při přistání s Š-131.2 od 43. letky do stojícího E-41.9 posádky čet. Otakar Pařík (zraněn) a čet. Josef Ovčačík [343] Foto nehody v časopisu Historie a vojenství, 2012 č. 2.
22. 1. 1934 Praha - Kbely Avia BH-21.75 1 - † pilot npor. Bohuslav Petržíla od 81. letky LP5, ztráta rychlosti a pád na plochu letiště (dle Sborníku historické konference : „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“ , str. 83 [344]). Hrob uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
27. 10. 1933 Praha ? Praga E-44 (BH-44) 1 † npor. Touš, nevybral vývrtku při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ. Byly porovnávány prototypy Praga E-44 (někdy označovaná BH-44, podle konstruktérů Beneše a Hajna kteří dříve pracovali v Avii a v roce 1930 přešli do ČKD-Praga), Letov Š-231 a Avia B-34 až 534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva. (dle monografie Avia B-534) [345]
2. 10. 1933 dělostřelecká střelnice Hlboké pri Senici, Sk Letov Š-16.61 2 † pilot Jaroslav Buršík od 64. letky, † pozorovatel npor. Karel Kouba od technické letky, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str. 74
21. 9. 1933 Hradec Králové Letov Š-16.43 2 † por. Jiří Kůžel, † čet. Jan Wolleman, srážka ve vzduchu, dopad do zahrady. Popis dvou verzí události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 80 [346] Pamětní deska na ul. Letců 1001.
21. 8. 1933 Nové Bránice Aero A-11.139 2 † pilot svob. Karel Košťál, † pozorovatel des.asp. Jan Polák od 5. letky leteckého pluku 2. Pomník s fotografiemi letců v poli na N49,06593° E016,43312°. [347]. Pozn.: A-11 je nejvýznamnější ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
8. 8. 1933 Praha ? Letov Š-231 1 † čet. Rudolf Černín, nevybral střemhlavý let z výšky 3000m rychlostí 500km/h při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ. Byly porovnávány prototypy Letov Š-231, Praga E-44 a Avia B-34 až 534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva. (dle monografie Avia B-534) [348] [349]
2. 5. 1933 Nitra, Sk Aero AP-32.74 + Aero APb-32.97 2  ? † pilot čet. Gejza Mravec, † npor. Karel Štvrtečka (oba od 10. letky od leteckého pluku 3) Srážka nad letištěm. Posádka druhého letadla, pilot des. Antonín Plocek a střelec čet. Bohumil Jirout, vyskočila. [350] Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74. Pozn.: A-32 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou. Doplňková písmena označují verzi stroje.
19. 4. 1933 Cheb Avia BH-10 1 † svob. Vladimír Bruckner. Letecká nekázeň. (dle publikace Chebská křídla)
14.4.1933 Cheb Avia Ba-33.7 -  ? letadlo od 31. letky, dopad na hřbitově (dle publikace Chebská křídla v souvislostech str.136)
23. 2. 1933 Hradec Králové Avia Ba-33.70 1 † čet. polní pilot František Bayer od 41. letky LP4. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 80
20. 2. 1933 letecká střelnice Malacky, Sk Avia Ba-33.47 1 † polní pilot Bohumil Jareš od 39. letky LP3 nevybral nálet na pozemní cíl. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74
28. 11. 1932 Cheb Avia BH-21.76 1 † čet. Arnošt Korecký od 32. letky leteckého pluku 1. Nevybral vývrtku, dopad na letišti. (dle publikace Chebská křídla)
9. 11. 1932 Svatoslav/Radoškov okr. Brno-venkov Aero APb-32.84 2 † pilot čet. Antonín Hospodka z Golčova Jeníkova, † pozorovatel por. Stanislav Kudrna od leteckého pluku 1. Havarovali v mlze při návratu z Malacek do Prahy. Malý pomníček s letopočtem je na svahu hned nad silnicí. Více na [351] [352]
29. 8. 1932 Senec u Plzně Aero AP-32.52 + A-11 pilot Jaroslav Doktor a pozorovatel svob. Stýblo havarovali při nouzovém přistání po vysazení motoru. Na místo havárie přiletěl velitel letky a při přistání havaroval taky. Tato a další dvě havárie Jaroslava Doktora jsou popsány v knize Vzduch je naše moře, str. 113. Pozn.: Jaroslav Doktor létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF. Po válce se vrátil domů, do roku 1949 létal u ČSA a pak ho komunisti vyhodili, protože lidé, kteří již za svobodu bojovali, byli pro ně nebezpeční – mohli by za ni bojovat zase. Komunisté měli radši kolaboranty, u těch nic podobného nehrozilo. Více o Jaroslavu Doktorovi na [353].
29. 8. 1932 Cheb Avia Ba-33.46 1 † Vojtěch Pták od 32. letky leteckého pluku 1. Při letu ve formaci nevybral nálet a narazil do země. (dle publikace Chebská křídla)
24. 8. 1932 u Vajnor, Sk Avia BH-21.136 1 - † polní pilot Jan Vaculík od 39. letky LP 3 havaroval při akrobacii. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
18. 8. 1932 Grinava/Pezinok, Sk Aero A-11.115 2 - † polní pilot des. František Musil zemřel v nemocnici 20.8.1932, † pozorovatel mjr. Hynek Bartoněk, oba od 10. letky LP 3. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
14. 7. 1932  ?  ? 1 † čet. polní pilot Jaroslav Maier [354] [355] a časopisu Letectví, rok 1932, č.7, str. 191– ze zdrojů není jasné, jestli se jednalo opravdu o nehodu leteckou
26. 6. 1932 u Vajnor, Sk 2 x Avia Ba-33 1 - † pilot rtm. František Huťa z Brna - Židenic, srážka letadel 39. letky LP 3 ve vzduchu, pilot druhého letadla čet. Josef Bajer (psáno i Bayer nebo Beyer) vyskočil. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
20. 6. 1932 Malacky  ? 1 † svob. polní pilot Václav Malík [356] [357] a časopisu Letectví, rok 1932, č.7, str. 191.
13. 6. 1932 Kumbor, Boka Kotorská, Černá Hora Aero A-29 1 1 † pilot rt. Karel Slezáček, druhý člen posádky lehce zraněn. Havárie při přistávání plovákového letounu na moři. Popis události v knize Vzduch je naše moře, str. 110 a v Informačním zpravodaji obce Liboš, č.21, str. 8,9 [358]. Pozn.: Československo mělo od Jugoslávského království pronajatou dělostřeleckou střelnici na Jadranu. Naši dělostřelci zde cvičili ostrou střelbu na cílový rukáv vlečený za letadlem.
9. 6. 1932 Stupava, Sk Avia Ba-33.15 požár motoru za letu, pilot mjr. Miloš Zelený od 31. letky leteckého pluku 1 vyskočil (dle publikace Chebská křídla)
4.5.1932  ?  ? 2  ? † pilot svob. Valter Preisler od LP1, † por. v.z. Vlastimil Jireš. Dle časopisu Letectví, rok 1932, č.5, str. 131. Hrob svob. Preislera v Praze uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa.
2. 5. 1932 Praha – Vinoř, Kbely Aero A-230.4 2 † instruktor rtm. Stanislav Pelikán z Přibyslavi (od leteckého pluku 5), † žák pilot čet. Josef Mikulík. Porucha vzpěry křídla při nácviku létání bez viditelnosti. Žák (přesněji školený pilot, protože létat bez viditelnosti se neučili začátečníci) seděl pod neprůhledným krytem, který nešel zevnitř otevřít. Instruktor, sedící v otevřeném místě za žákem sice vyskočit mohl, do poslední chvíle se však snažil zvenku otevřít kryt a dostat z padajícího letadla i žáka. To se mu podařilo, ale již příliš nízko, takže padáky se neotevřely. Dle : Přibyslavský čtvrtletník, 2002, č.4, str.39. V knize Oldřicha Doubka „Ikarové bez bájí a legend“, str. 186-187, je žák uveden jako čet. Korecký, v časopisu Letectví, rok 1932, č.5, str. 131, je žák uveden jako čet. Josef Mikulec. Hrob rtm. Pelikána uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9. 12. 1931 Prostějov Letov Š-20, ozn. c203 1 † pilot des. Otto Hess od leteckého pluku 1, toho času instruktor leteckého dorostu. Zahynul blízko letiště při akrobacii. Dle časopisu Letectví 1931, str.453 a knihy Vzduch je naše moře. Pozn.: Byl to mladší bratr Alexandra Hesse, prvního velitele 310. čs. stíhací perutě RAF za války.
19. 9. 1931 Útěchov, okr.Svitavy Letov Š 16.27 2 † velitel pluku (a válečný letec ve Francii) plk. Augustin Charvát,† npor. Karel Brožek od leteckého pluku 1. Narazili v mlze do kopce. A. Charvát zemřel na následky zranění 20.9.1931, K.Brožek zemřel za 8 dní. Pomník na místě. Dle časopisu letectví 1931, str.320,390. [359] [360]
6. 9. 1931 Třebíč Aero A-18 1 - † pilot Václav Peřina. Stalo se to až po jeho odchodu z armády s letounem Moravského aeroklubu. Dle časopisu Letectví 1931, str.387, pomník na místě [361]
3. 9. 1931  ? Škoda D-1 pilot npor. Václav Touš vyskočil. Ve výšce 7200m se dostal do vývrtky, kterou nemohl vybrat, ve 3000m vyskočil bez bot, které se mu zachytily v kabině. Na padáku PAK dopadl nezraněn. Popis události v časopisu Letectví 1931, str.316.
1. 9. 1931  ? Aero Ap-32.60 1 1 † pozorovatel por. Sodomka, pilot Václav Kubec zraněn. Havárie při přistání na polním letišti. Popis události ve vzpomínkách Václava Kubce v časopisu L+K 2013, č.12, str. 66. Pozn.: A-32 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou. Doplňkové písmeno označuje verzi stroje.
4. 8. 1931 Chrudim Letov Š-16.30 1 † por.Josef Mlejnek od LP4, pilot des. Bohumil Stein se z hořícího stroje zachránil padákem, pozorovateli se padák zachytil za ocas letadla. Letadlo s pozorovatelem dopadlo do Chrudimského lihovaru. [362] Událost popsal historik Petr Boček v Chrudimských vlastivědných listech č. 9 z roku 1992, a je popsána i v Medlešických novinách z června 2013 [363]. Hrob pozorovatele je na [364].
23. 6. 1931 Cheb Letov Š.20.99 lanko od kulometu se zachytilo za řídící páku a letoun přešel do vývrtky na zádech, pilot des. Rudolf Černín se zachránil padákem – poprvé u nás. Letoun dopadl vedle letiště. (dle publikace Chebská křídla)
13?. 4. 1931  ?  ? 1?  ? † pozorovatel mjr. gšt. Josef Gaďurek zemřel 20.4.1931 po týdenním utrpení na zranění, utrpěná při letecké havárii. Byl autorem odborných vojenských publikací. Dle časopisu Letectví 1931, str.191.
30. 3. 1931  ?  ? 1  ? † rt. Václav Hála. Dle rubriky Vzpomínáme na stránkách Pomníky letců. (des. Václav Hála – čs. pilotní diplom č.95)
30. 3. 1931 Olomouc Aero A-25.16 - 1? Josef Novák od Leteckého pluku 2, následkem zranění odešel do výslužby, dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 134. Pozn.: Piloti stejného jména byli v té době dva. Tento se nar. 7.8.1894 v Oskořínku a za války byl v ruských legiích. Ten druhý viz 5.4.1930.
13. 3. 1931 Strakonice Aero Ap-32.45 2 † pilot četař Jindřich Weinschner, † četař aspirant František Urban od 4. letky leteckého pluku 1. U polního letiště „V Řipkách“ zachytili o strom. Pomník na místě. [365] Pozn.: A-32 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou. Doplňkové písmeno označuje verzi stroje.
19. 2. 1931 Nitra, Sk  ? 1 1 † pozorovatel npor. Sokolovský, pilot čet. Kraus přežil slepý. (oba asi od leteckého pluku 3) Dopad na Masarykovu ulici. [366]
12. 2. 1931 Hradec Králové Avia BH-21 1 † des. Vladimír Štěpán od 66. letky [367]Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 78.
únor 1931 Thaurus, A Aero Ab-11 nebo 111  ?  ? na [368] je u fotografie uvedeno: nehoda čs. letounu u obce Thaurus v Rakousku. Kpt. Svidenský. Více informací zde není. Pozn1.: škpt. Karel Svidenský byl držitelem čs. pilotního průkazu č.91, a v letech 1920 – 1922 byl velitelem letecké roty 8 a letecké skupiny I/2. Dosáhl hodnosti pplk., takže havárii musel přežít. Pozn2.: Na fotografii je havarovaný stroj Aero řady 11. Podle čelního chladiče s žaluziemi je to buď Ab-11 s motorem Perun II nebo Ab-111 s motorem Perun IIa. Havarovaný stroj má pozdější provedení křidélek, bez rohového odlehčení a s odlehčovacími ploškami nad křídlem. Takže to bude spíš Ab-11, který se vyráběl déle, a bylo jich vyrobeno víc.
 ?.?. 1931 Hradec Králové  ? 1 † čet. Černý [369]
 ?.?. 1930  ? Avia BH-21 1 † des. Červený, let spolu s četařem Primerem z Prahy (?) do Kruhu u Chrudimi, při zpáteční cestě se letoun zřítil [370]
11. 10. 1930 Praha – Kbely Avia BH-21.132 1 † št.kp. Ivan Kňažikovský (psáno i Knjažikovskij), porucha konstrukce při akrobacii, dopad do kasáren. Dle časopisu Letectví 1930, str.387. Několik zajímavých událostí z leteckého života pilota Kňažikovského popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. [371]
5. 10. 1930 Kroměříž Aero A-12.7 OK-ILG 1 1 † Karel Hesoun z Leteckých dílen v Olomouci zemřel 6. 10. 1930 v nemocnici, pilot rotm. Vilém Murcek zraněn, havárie při nouzovém přistání u letiště na leteckém dni. Za letu se utrhlo křidélko. Letadlo patřilo Propagační letce. Popis události v knize „Chlapci, létejte pomalu a při zemi“ na str. 35. [372] [373] Pozn.: Vilém Murcek sloužil v Leteckém učilišti v Prostějově a byl jedním z našich nejlepších učitelů létání. Později za války bojoval v Polsku, pak u RAF, a nakonec cvičil nové spojenecké letce v Kanadě. Po válce se vrátil domů, a po roce 1948 ho komunisti zavřeli.
17. 9. 1930 u Bystřice  ? 1 † čet. polní pilot Josef Pešek od leteckého pluku 4 zahynul při akrobacii v malé výšce (hrob uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa) (zdroj Letectví č. 9/1930, str. 351)[374]
8. 6. 1930 Karlovy Vary Avia BH-21.96 1 † kpt. František Malkovský, král vzduchu. Při vystoupení na mítinku v Karlových Varech nevybral včas vývrtku. [375]
16. 5. 1930 Cheb Avia BH-10 1 † pil. žák Josef Klatka. Nevybral vývrtku. (dle publikace Chebská křídla)
5. 4. 1930 Praha - Letňany Aero A-34 - 1 Josef Novák, zkušební pilot firmy Aero těžce zraněn, příčinou porucha konstrukce letadla. Ze zranění se již nikdy zcela nezotavil a zemřel 3. 1. 1934 (dle knihy Aero 1919 – 1999, str. 64 a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 134). [376] Pozn.: Piloti stejného jména byli v té době dva. Tento se nar. 8.7.1893 v Dobřichově u Kolína a za války sloužil u rakousko-uherského letectva. Ten druhý viz 30.3.1931.
26. 3. 1930  ?  ? 2  ? † čet. Vladimír Kapička, † voj. Jindřich Kropáček. Dle rubriky Vzpomínáme na stránkách Pomníky letců.
6. 3. 1930 Bohnice, Praha Ab-111.81 + Ab-111.90 4 † pilot čet. Jaroslav Cabalka, † pilot čet. Vojtěch Kříha, † pozorovatel por. Josef Bečka, † pozorovatel čet. asp. Jiří Matějka, všichni od leteckého pluku 1. Srážka při skupinovém letu. Popis události v časopisu Letectví 1930, str.109 a ve vzpomínkách pilota Václava Kubce v témže časopise, ovšem ročník 2013, č.11, str.72.
19. 2. 1930 Nitra, Sk ? 1  ? † ppor. Eugen Sokolovský od 10. letky LP 3. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
28. 9. 1929 Roztoky u Jilemnice Avia BH-21 1 † pilot desátník František Červený, pomník na místě. O létání pilota Červeného na vojenském cvičení na Moravě v srpnu 1929 píše ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. [377]
23. 9. 1929 Přerov Letov Š-20 1 - † Stanislav Bednář (z Vejvanovic u Chrudimi) od LP 2. Havaroval při akrobacii. Popis události v článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerove 2003, str. 139 ( a zmínka v knize Oldřicha Doubka: Ikarové bez bájí a legend, str.186-187, a v publikaci Olomoucké letiště v Neředíně) Hrob uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
13. 9. 1929 Praha – Letňany Letov Š-20.22 + Letov Š-20.23 1 1 † tovární pilot čet. František Jodas, kpt. Karel Brázda zraněn. Srážka na letišti při přistání. (dle časopisu Letectví 1929, str. 340 a knihy Než podmaníme vzduch…, str.53) Hrob uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
7. 9. 1929 Třitim u Týna nad Vltavou Aero Ab-11.9 2 † pilot desátník Václav Beneš, † pozorovatel-svobodník Václav Černý, po startu z polního letiště u Čihovic v zatáčce pád, pomník na místě je zničený. [378](dle časopisu Letectví 1929, str. 340 se stalo 8.9.1929 a pilot byl J. Beneš). Hrob pozorovatele je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [379]
6. 9. 1929 Oldřiš u Krouna Avia BH-33L.2 1 † št. kpt. Alfred Soukup, katastrofa při leteckém závodu okolo Malé dohody [380]. Pozn.: Trasa závodu v roce 1929 vedla z Rumunska, přes Polsko a Československo zpět do Rumunska, zvítězil škpt. Josef Kalla na stroji Letov Š-131. Více o závodu v časopisu Hobby historie, č.22 a 23 (ročník 2013).
5. 9. 1929 Přední Chlum Aero Ab-111.86 + AVIA BH-21.94 3 † pilot čet. Jaroslav Böll, † pozorovatel nadp. Antonín Selnar (oba Ab-111) a † pilot čet. Jaroslav Pekárek (BH-21), všichni od leteckého pluku 1. Srážka 2 letadel při vojenském cvičení [381] [382]. Několik událostí ze služby pilota Pekárka i osudnou srážku popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. [383] (v časopise Letectví 1929, str. 340 jsou dvě jména psána takto : Jaroslav Mařík-Böll a Antonín Sellnar)
30. 8. 1929 Slížany u Morkovic Aero Ab-111.55 - 1 pilot čet. Jaroslav Cabalka, pozorovatel por. Jaroslav Dvořák zraněn, oba od leteckého pluku 1 Havárie při závěrečných cvičeních na Moravě, při přistání na polním letišti narazili do střechy domu. Havárie je popsána i vyobrazena ve vzpomínkách pilota Václava Kubce v časopise L+K, ročník 2014, č.1, str.72, a v časopisu Novinky MPM č.54/2010. Pozn.: Jaroslav Cabalka zahynul při srážce nad Prahou 6. 3. 1930.
10. 7. 1929 Cheb Avia BH-9 1 † voj. žák Jaroslav Krajíček. Chyba pilotáže. (dle publikace Chebská křídla)
26. 5. 1929 Brno Letov Š-20 1 pilot čet. Václav Peřina od leteckého pluku 2 zraněn. Porucha motoru ve vývrtce při akrobacii na leteckém dni, letoun dopadl vedle prostoru pro diváky a zničil dva automobily. (dle publikace Kapitoly z Brněnských oblaků)
19. 5. 1929 Brno Aero A-25.8 2 št. kpt. Karel Boris Dragoun a mechanik čet. Karel Lis zraněni, havárie při přistání při cestě na letecký den do Brna. Den předtím v Brně při seskoku padákem zahynul František Hronek, (od leteckého pluku 2 nebo z Moravského aeroklubu), takže letecký den byl o týden odložen – viz Křídla nad Brnem) [384] Pozn.: A-25 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
10. 5. 1929 Sološnica/Plavecké Podhradie, Sk ? 1 - † des. Josef Jelínek z Brna - Bystrce, od 6. letky LP 3. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
3. 5. 1929 Rohožník, okr. Malacky, Sk ? 1 - † pilot čet. Ján Škodáček z Holíče, od LP 3. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
20. 4. 1929 Sereď, okr. Trnava, Sk ? 1 - † pilot des. Josef Skořepa z Hradce Králové – Kuklen, od LP 3. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
24. 10. 1928 Přerov Aero A-11 1 - † svob. Albert Andrášek z Leteckého učiliště v Prostějove. Letecká nekázeň, havaroval při akrobacii nad Přerovem, dopad do zahrad domů v Lázeňské ulici, pohřben v Přerově. Popis události v článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerove 2003, str. 139.
20. 10. 1928 Grinava/Pezinok, Sk ? 2 - † pilot svob. Miloš Navrátil z Brna - Řečkovic, † pozorovatel des. asp. Július Láznik od 6. letky LP 3. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79.
4. 10. 1928 Kladno Avia BH-21 1 - † pilot čet. František Hoffmann od LP1 havaroval cestou ze Kbel do Chebu, pohřben v Unhošti. Hrob uveden na stránkách spolku pro vojenská pietní místa. Dle publikace Listy z Unhošťska, 2010, č. 48-49, s. 8-10 a [385]
27. 8. 1928 Řehlovice Aero Ab-11.14 - 1 pilot čet. František Hrazdíra zraněn a pozorovatel por. Bohuslav Petržíla nezraněn, oba od LP 1. Havárie při startu na rozmoklém polním letišti. Havárie je popsána i vyobrazena v článku Michala Duba a Josefa Studeného v časopisu Novinky MPM č.54/2010. Pozn.: pilot František Hrazdíra letěl 5.9.1929 v roji čet. Josefa Pekárka při jeho tragické srážce, později za války létal u RAF a válku přežil. Bohuslav Petržíla tolik štěstí neměl a zahynul již jako pilot při havárii 22.1.1934.
24. 8. 1928 Vítkov, okr. Opava Letov Š-20.19 1 † pilot četař Čeněk Kulásek (ze Studénky) od leteckého pluku 2, havárie před přistáním na polním letišti, pomník na místě. (dle: Vítkovský zpravodaj 11/2005) [386] [387][388] Pozn.: dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná… víme, že pilot Kulásek za své letecké kariéry ve zdraví zrušil tři Spady.
20. 7. 1928 Nové Kestřany, okr. Strakonice Aero A-15 2 † pilot prap. Viktor Hrivík, † letecký pozorovatel por. Josef Zetek, pomník na místě. Několik zajímavých událostí ze služby pilota Hrivíka u stíhací letky ve Vajnorech popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. [389]
20. 7. 1928 Cheb Letov Š-18 1 † por. Jiří Valenta. Nevybral vývrtku. (dle publikace Chebská křídla)
18. 5. 1928 Cheb Avia BH-22 1 † des. Josef Rambousek. Nevybral vývrtku. (dle publikace Chebská křídla)
7. 5. 1928 Horné Otrokovce, okr.Hlohovec, Sk ? 1 - † pilot rtm. Josef Cinibulk od LP 3. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79. Jeho hrob je na [390]. Pozn.: Piloti Josef Cinibulk a Karel Brabenec zahájili 29. října 1923 provoz ČSA. Toho dne poprvé letěl z Prahy do Bratislavy Karel Brabenec s cestujícím redaktorem Koenigem, a současně letěl z Bratislavy do Prahy Josef Cinibulk s cestujícím redaktorem Bežem.
9. 2. 1928 Žešov u Prostějova Avia BH-17.22 1 - † Oldřich Kunert, t.č. instruktor Leteckého učiliště v Prostějově. Porucha řízení, pilot zraněn, zemřel 19.3.1928 ve vojenské nemocnici v Olomouci. ( Sborník historické konference : „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“ , str. 102, [391]; Oldřich Doubek: Ikarové bez bájí a legend, str.186-187; dle [392] zemřel 10.3.1928, ale to chyba při čtení zašlého nápisu na pomníku)
přelom 1927/1928  ? Avia BH-21 1 - † František Havlík od stíhací letky v Praze. Porucha motoru cestou z Prahy ke Krušným Horám, havárie v lesnatých kopcích. (Oldřich Doubek: Ikarové bez bájí a legend, str.186-187)
31. 10. 1927 Praha - Letňany? Letov Š-118.22  ?  ? zaměstnanec VTLÚ fotograf Karel Bízek spolu s des. Hanzlíkem si bez dovolení půjčili letadlo, spadli do vývrtky a havarovali. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.63)
22. 9. 1927 Cheb Aero A-18.11 + B-22.16 1 1 † npor. Jan Straka od leteckého pluku 3, čet. asp. Josef Lehký zraněn. Srážka letadel. Dle publikace Chebská křídla v souvislostech str.72 (zde je i protokol o nehodě), a časopisu Letectví 1927, str. 223.
1. 8. 1927 u Šumperku  ? 1 1 † pozorovatel npor. děl. Břetislav Borovička zemřel na následky zranění, pilot svob. Mikulášek od leteckého pluku 2 těžce zraněn. (časopis Letectví 1927, str.197,198)
14. 6. 1927 Lúčnica nad Žitavou, Sk  ? 2 † pozorovatel por. Vít Havelka, † pilot des. Ladislav Honzek (psáno i Houzek), od leteckého pluku 3. Dle časopisu Letectví 1927, str.148, 172,173, a dle článku Dr. Petra Švandy CSc v témže časopisu, ročník 2011, č. 5, str. 77 – 79.
3. 6. 1927 u Olomouce 2 x ? 3 † por. Roháč, † čet. Manhard, † čet. Kolařík, všichni od leteckého pluku 2. Srážka dvou letadel. (časopis Letectví 1927, str.148)
30. 3. 1927 Olomouc  ? 1 † pilot des. Narcis Tálský, porucha konstrukce křídla při střemhlavém letu (časopis Letectví 1927, str.89)
24. 1. 1927 Cheb Aero A-18.8 1 † npor. Karel Manhalter. Vysazení motoru v prudkém stoupání po vzletu, pád na letiště. Popis události v knize Ikarové bez bájí a legend, str.134 (dle publikace Chebská křídla)
16. 12. 1926 Ivánka při Dunaji, Sk Avia BH-21.63 1 † čet. Antonín Valeš od 31. letky leteckého pluku 3. Požár za letu a havárie, zemřel v nemocnici. Pomník na místě. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79. [393]
17. 11. 1926 Praha, Vltava Aero A-29 1 pilot Alexandr Hess zraněn, havárie plovákového letounu, foto na [394] Pozn.: Alexandr Hess byl za války prvním velitelem 310. čs. stíhací perutě RAF.
9. 11. 1926 Praha ? Letov Š-21.1 - 1 Andrej Beleš, tovární pilot Letova nevybral vývrtku a byl zraněn. Po vyléčení ho už do Letova nevzali a později bojoval jako interbrigadista ve Španělsku. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.51) Pozn.: Š-21 byl prototyp cvičné verze stíhačky Š-20 a v sérii se nevyráběl.
10. 10. 1926 Pardubice Aero A-15.19 2 (1) 15 (1) † pilot VLÚS čet. František Fiedler (Fidler), por. Ludvík Pavlovský zraněn. Při pádu stroje byl na letišti zabit i vojín Jan Škramlík a dalších 14 osob zraněno. (dle [395], [396]. Dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.62 se stalo 3.10.1926.
3. 10. 1926 Pezinok, Sk  ? - 1 Zřícení dvouplošníku poblíž Pezinku, četař Skorader těžce zraněn a letadlo roztříštěno. Dle senátní interpelace [397].
24. 9. 1926 Praha – Kbely Ab 11.12 + Brequet 19 (jugoslávský) 3 2 † pilot št.kpt.Jindřich Kostrba, † pilot nadp. Eugen Něgovan, † pplk. Jovan Jugovič, v letadlech byli i mechanici čech Růžička a jugoslávec Aximov, kteří srážku přežili zraněni. Srážka při startu. [398]. Dle [399] zahynuly v jugoslávském letadle 3 osoby, což není pravda. Mechanik přežil.
10. 9. 1926 Praha - Kbely B-7 (BH-7A) - 1 pilot VLÚS čet. Miroslav Seidl těžce zraněn při havárii letounu, který se měl zúčastnit závodu o cenu prezidenta republiky, příčinou byla technická závada (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.62). Pozn.: B-7 je vojenské označení používané i ve VLÚS, BH-7 je tovární označení a „A“za číslem znamená normální stíhací letadlo, „B“ by znamenalo tovární závodní speciál k témuž závodu. Vojenské označení čs. letadel bylo: A - Aero, B – Avia, D – Škoda, E – ČKD Praga, Š – Letov. [400]
2. 9. 1926 u Horního Benešova na Moravě Aero A-12.16 2 † pilot des. Bohuslav Kudela od leteckého pluku 2, † pozorovatel npor. Štěpán Minarik od pěš. pluku 13, pád do vývrtky při závěrečných cvičeních divisních (časopis Letectví 1926, str.236) , dle [401] byla příčinou porucha motoru a letci se jmenovali Koudela a Minařík.
2. 9. 1926 Plešovec, Chropyně Aero A-12.64 2 † pilot des. Vilém Mikšík od leteckého pluku 2, † pozorovatel npor. Zdeněk Fleissig od pěš. pluku 35, havárie při závěrečných cvičeních divisních (časopis Letectví 1926, str.236 - jméno pilota je zde chybně uvedeno jako Mikšíček). Hrob se správným jménem Vilém Mikšík je v Kroměříži a je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Podle [402] se stalo 3.9.1926. Pozn.: A-12 je první ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
28. 8. 1926 Olomouc nebo Kbely 2 x Letov Š-20 2 † pilot čet Václav Pálek z Drozdova u Hořovic, 24 let, † pilot svob. František Touš z Červené Pečky u Kolína, 20 let, oba od 35.letky leteckého pluku 2, se srazili v Olomouci při skupinovém letu, dopad u letiště. (časopis Letectví 1926, str.236) Článek o havárii v Lidových novinách je na [403] Dle [404] se stalo ve Kbelích.
23. 8. 1926 u Veselí – Mezimostí (dnes součást Veselí nad Lužnicí) Aero A-12.32 2 † pilot Michal Kopačík, † pozorovatel por. Josef Holoubek oba od leteckého pluku 1, uhořeli při havárii. V časopise Letectví 1926, str.236 je Josef Holoubek uveden jako por. vozat. pr. 4 a čet. asp. Jeho hrob je uveden na [405]. Dle senátní interpelace [406] byl pilot čet. Kojačík.
srpen 1926 Hranice  ? - 1 Zřícení letadla 33 eskadry druhého pluku leteckého. Rotmistr pilot V. Siegel těžce zraněn. Dle senátní interpelace [407].
24. 7. 1926 Nové Benátky  ? - 2 Nouzové přistání letadla, při čemž aeroplán roztříštěn. Pilot četař Šťastný zraněn těžce, pozorovatel lehce. Dle senátní interpelace [408][409].
24. 7. 1926 Osvračín u Horšova Týna Aero A-12.28 - 2 Letadlo roztříštěno, posádka, poručík Tesor, svobodník Kubík lehce zraněni. Dle senátní interpelace [410][411].
24. 7. 1926 Hostinné  ? - 1 zřícení vojenského letadla, provázející důstojník těžce zraněn. Dle senátní interpelace [412].
23. 7. 1926 Prostějov Letov Š-18 Komár 1 - † svob. Václav Makula, žák Leteckého učiliště v Prostějově. Hrob v Kopřivnici je na [413]. Dle senátní interpelace [414]. V knize Oldřicha Doubka: Ikarové bez bájí a legend, str.114 je jméno chybně uvedeno Matula, a popsáno, že příčinou havárie byla ztráta rychlosti v zatáčce a skluz.
19. 7. 1926 Lieskovec u Zvolena,Sk ? 2 - † pilot des. Jaroslav Kocourek od LP 3. Pohřben ve Zlonicích u Slaného. † Kpt. Vladimír Tomeš od 23. pěšího pluku byl popálen a zemřel. Havárie pozorovacího letadla. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, a téhož časopisu Letectví, ročník 1926, str.188, a senátní interpelace [415]
13. 6. 1926 Olomouc - Neředín Aero A-18.20 1 † pilot čet. Otta Beneš od leteckého pluku 2 se zabil na stíhacím letounu. (časopis Letectví 1926, str.165,188) a doplněno dle Diskuse
27. 4. 1926 Cazaux, F Bréguet XIV B2, č.20086 1 1 † polní pilot kpt. Jan Ochrana od LP 2 zemřel v Praze 5. 9. 1926 následkem zranění, jež utrpěl při havárii na střeleckém kursu ve Francii. Letěl právě jako střelec, když došlo k poruše řízení a havárii při nouzovém přistání, francouzský pilot por. Heurtier byl lehce zraněn. Hrob Jana Ochrany je v Dolních Životicích. Dle časopisu Historie a vojenství, 2007, č. 4, str. 95-101.
12. 4. 1926 Praha - Kbely / Satalice Avia B-21.108 1 - † npor. v.v. Alexander Truc, bývalý tovární pilot Avie, zahynul při akrobacii. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.105 a časopisu Letectví 1926) Pozn.: B-21 je vojenské označení a BH-21 je tovární označení (podle konstruktérů Pavla Beneše a Miroslava Hajna) téhož letadla. Číslo za tečkou je výrobní číslo konkrétního letadla. Vojenské označení čs. letadel bylo: A - Aero, B – Avia, D – Škoda, E – ČKD Praga, Š – Letov.
3. 3. 1926 Praha - Letňany Š-20.6 1 - † Adolf Chladil, pilot vojenské továrny na letadla havaroval na továrním letišti po vysazení motoru při předvádění letadla (dle časopisu Letectví 1926, str.77; a dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.52) Pozn.: Název firmy se měnil: původně Letecký arsenál, od listopadu 1919 Hlavní letecké dílny, od března 1922 ČS. vojenská továrna na letadla a od října 1926 Letov
10. 2. 1926 Olomouc Spad VII, č.20087 - 1 svob. Emanuel Tichý (později šéfpilot MLL) havaroval při přistání, pilot zraněn, letadlo zrušeno. Pozn.: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná stíhací letadla.
3. 2. 1926 Prostějov Aero A-12.8 1 1 † por. Vladimír Wildmann, pilot čet. Hubert Vlček přežil. Letoun od 8. letky leteckého pluku 3 narazil v mlze do věže kostela Povýšení sv. Kříže a spadl na dům rodiny Beamtů. Stalo se to po ztrátě orientace cestou z Nitry do Olomouce. [416] [417] Hrob por. Wildmanna ve Vyškově je uveden v časopisu Monument ze září 2013, viz [418] a Muzejní spolek Vyškov již provedl jeho opravu. O nehodě byl natočen díl seriálu Osudové okamžiky: Prostějov 1926.
13. 11. 1925  ?  ? 1?  ? † čet. pilot František Chládek od 31. letky tragicky skonal při výkonu letecké služby v boji o opanování vzduchu pod troskami svého letouna stár 24 r. Hrob s uvedeným datem a textem na hřbitově v Poboří je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Dle jiných pramenů čet. Chládek zahynul 18.6.1924. Je to chyba nebo shoda jmen?
30. 9. 1925 Cheb 2 x Aero A-14 2 † voj. Alois Červinka, † voj. Oldřich Kvapil z Prostějova, oba žáci pilotní školy pokračovací. Srážka ve formaci. (dle publikace Chebská křídla)
24.8.1925 Hranice/Lipník n.B. Š-1.25 2 - † pilot čet. František Kalkuš, † pozorovatel por. Vratislav Tarantík od LP2. Dle [419] se stalo u Lipníka n. Bečvou, dle Věstníku MNO – část osobní, 1925 str. 317, se stalo u Hranic.
31. 7. 1925 Praha – Kbely Bréguet XIV A.2, č.8277 2 † škpt. pilot Vladimír Barth – zástupce velitele leteckého pluku 2, † pozorovatel npor. Vítězslav Kaštil od leteckého pluku 1. Havárie při startu. (časopis Letectví 1925, str.201; Speciál L+K 2008)
26. 7. 1925 u Tábora Liore et Olivieri LeO 7  ?  ? jediný kus u nás pilotoval Alois Vrecl [420] Pozn.: Alois Vrecl je jediný československý pilot, který létal v obou světových válkách. V první u rakousko-uherského letectva a ve druhé u RAF. Za první republiky byl známou postavou českého letectví, byl jedním z prvních, kteří skákali s padákem a také se „proslavil“ podlétnutím železničního mostu v Praze pod Vyšehradem, za což byl potrestán.
8. 6. 1925 ? Cheb Aero A-15 2 † pilot des. Oldřich Pich, † pozorovatel por. Josef Váňa od PP41 přidělený k Leteckému učilišti. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti. Dle publikace Chebská křídla. Hrob por. Váni v Jindicích je uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa – je zde však uvedeno datum úmrtí 9.6.1925, dle Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 238 však zemřel 8.6.1925.
1. 5. 1925 u Hodonína Bréguet XIV A.2, č.9116 2 † pilot des. Krajča, † pozorovatel por. Josef Heran od LP 2. Havárie při startu po nouzovém přistání. (Speciál L+K 2008) Zpráva o úmrtí polního pozorovatele – letce por. Josefa Herana při výkonu letecké služby je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 200. Pozn.: Tento letoun havaroval 1.9.1922 pro nedostatek paliva u tehdejšího nádraží v Drásově u Tišnova, posádka rtm. Karet Mika a kpt. Zelený nezraněna, letoun přišel o obě pravá křídla, ale byl opraven.
23. 4. 1925 u Majetína Spad VII, č.11253 1 † pilot čet. Karel Dupal zemřel na následky zranění 28.4.1925. (dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 105) Pozn.: Tomuto pilotovi se půl roku před tím utrhla za letu na Spadu XIII vrtule i s částí reduktoru, ale dokázal mistrně nouzově přistát.
3. 4. 1925 okres Karlovy Vary Avia BH-17.11 1 št.kp. Ivan Kňažikovský (psáno i Knjažikovskij) zraněn při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Několik zajímavých událostí z leteckého života pilota Kňažikovského popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. [421]
27. 2. 1925 u Mohelnice Bréguet XIV A.2, č.9115 - - pilot des. asp. František Hanták, pozorovatel čet. asp. František Souček, havárie v mlze, letoun zrušen. (Speciál L+K 2008)
6. 2. 1925 Kroměříž, Stoličkova ul. Letov Š-1.28 2 1(0) † pilot des. Bohumír Rozehnal (pilotní diplom č.172), † pozorovatel npor. František Filip (od hor. pr. 12, přidělen k LP 2), při leteckém fotografování ztráta rychlosti a pád, náraz do domu a dopad vedle Stoličkovy ulice, do míst dnešní Bartošovy ulice. Pilot zemřel na místě, pozorovatel v nemocnici. Při snaze o záchranu dosud žijícího pozorovatele z hořícího letadla byl popálen i Antonín Kolbinger z Kroměříže. Popis události v knize „Chlapci, létejte pomalu a při zemi“ na str. 14. [422] Zpráva o úmrtí pozorovatele – letce npor. Františka Filipa při výkonu letecké služby je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 112.
1925 Cheb Avia BH-3.01 pilotní žák Jan Vella (později pilot RAF) havaroval s druhým prototypem (označeným stejně jako první) při přistání po vysazení motoru. Letoun zrušen. (L+K 1981/ 24,25) Pozn.: Další kousek pilota Velly v pilotní škole popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek, a let s Liberatorem na dva motory v bouři nad Severním mořem za války popisuje Miroslav Vild v knize „Osud byl mým přítelem“. Jan Vella zahynul 10.1.1945 ve Skotsku, jako cestující v letadle do Londýna.
28. 10. 1924 Rožňava, Sk Aero A-12.1 2 † polní pilot npor. Vladimír Skrejšovský, velitel 8. letecké roty v Nitře, † polní pozorovatel letec kpt. Vladimír Braun, oba od LP3, havarovali za špatného počasí při štafetovém letu k výročí republiky. Dle Speciálu L+K 2008 ; v publikaci Letectví a město Plzeň, 2. díl je chybné datum 24.10.1924; dle publikace Zprávy o letectví, str.146 nedokončilo štafetový let ani letadlo od LP1. Zpráva o úmrtí obou letců dne 28.10.1924 u Kovačova (župa Lipt. SV. Mikuláš) je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 35. Ve Speciálu L+K 2008 je životopis Vladimíra Brauna, a v něm uvedeno, že narazili v mlze do země u Rožňavy. Obec Kováčová je i u Rožňavy, ale není to v župě Lipt. SV. Mikuláš. Pozn.: A-12 je první ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
12. 10. 1924 Nitra, Sk  ? 1  ? † let. mechanik Podlipský, pilot rtm. Hadinec přežil (oba asi od leteckého pluku 3) Náraz do mlýnského komína.[423]
11. 9. 1924 Cheb Avia BH-10 1 † des. Václav Honz (dle publikace Chebská křídla)
29. 8. 1924 Blíževedly Spad VII, č.11405 - - pilot Ivan Kňažikovský nezraněn, při startu z polního letiště praskla pneumatika, letadlo se převrátilo a shořelo. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 107.
7. 8. 1924 Horní Počernice/Nehvizdy Avia BH-19 1 - † zkušební pilot rt. Josef Černohous zahynul při zkouškách prototypu. Za letu mu prasklo slepé střevo a on havaroval. (Dle knihy Československá letadla 1 a časopisu Letectví 1924, str.207,208)
18. 7. 1924 Hrdějovice (České Budějovice) Letov Š-2 2 † npor. František Křečan, † por. Jaroslav Vondrášek, pomník viz [424]
13. 7. 1924 Čelákovice Aero A-14.3, L-BARB 1 až 4  ? † polní pilot letec rtm. Tomáš Galinovský od LP1, vojenský pilot létající i pro ČSA a zde i pro soukromou společnost. Vzlet se třemi cestujícími do stromu u Čelákovic. O osudu cestujících pramen nehovoří. Zpráva o úmrtí rtm. Tomáše Galinovského je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 517. [425] [426]. Pozn.: Galinovský byl jedním z prvních pilotů ČSA, ale havaroval na soukromém letadle stejného typu, s jakým létal u ČSA i u vojenského letectva. A-14 byl kopie Brandenburgu, a používal se jako cvičný, pozorovací i dopravní.
4. 7. 1924 Milovice Spad VII, č.11604 1 † četař Josef Kohel od 34. letecké roty. Při cvičení shazoval za nízkého letu pouzdro se zprávou a stuha pouzdra se mu zachytila za páku plynu.(dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně a časopisu Letectví 1924, str. 184 a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 77, 112). Na [427] je jméno pilota uvedené jako Kobel.
4. 7. 1924 Nebanice, Cheb Avia BH-3.6 1 † npor. Artur Žák, porucha křídla při vývrtce. [428] (L+K 1981/ 24,25)
18. 6. 1924 vrch Kartuša, Čermáň, Sk  ? 1 † čet. Chládek (asi od leteckého pluku 3) [429] Pozn.: Hrob pilota čet. Františka Chládka s datem úmrtí 13.11.1925 je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Je někde chyba, nebo jde o shodu jmen?
17. 6. 1924 Cheb Brandenburg B-1 1 † polní pilot letec rtm. Antonín Zábranský z Leteckého učiliště. Chyba pilotáže. (dle publikace Chebská křídla) Dle Věstníku MNO – část osobní,1925 str. 187 rtm. Antonín Zábranský zemřel 31.3.1925 následkem úrazu při výkonu letecké služby.
7. 6. 1924 u Letňan, Praha Spad VII, č.11405 -  ? pilot Balík, srážka za letu s letadlem čet. Josefa Kohela, letadlo zrušeno. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 107.
17. 5. 1924 u Satalic Spad VII, č.15643 -  ? pilot Sasoň, porucha motoru a havárie, letadlo zrušeno. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 122.
7. 5. 1924 Cheb  ? 1 † rtm. František Kočárek. (dle publikace Chebská křídla)
6. 5. 1924 Bratislava - Vajnory, Sk Spad XIII, č.9157 - - svob. Emanuel Tichý (později šéfpilot MLL) při přistání na letišti postavil letadlo na hlavu. Napohled nepoškozený stroj byl zrušen, ačkoliv jindy byla opravována i vážně poškozená letadla. [430] Pozn.: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná stíhací letadla. Fotografie jsou zde ale chybně popsané.
11. 4. 1924 Cheb Avia BH-3.7 1 † svob. Martin Vaněk nevybral střemhlavý let, dopad na Ringstrasse, dnes ul. Komenského, v Chebu. (dle publikace Chebská křídla) (L+K 1981/ 24,25)
7. 4. 1924 Cheb Spad VII,č.11498 1 † svob. František Podzemný. Porucha křídla následkem koroze vzpěry. (dle publikace Chebská křídla a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 73, 108)
31. 3. 1924 Škvorec Spad VII, č.20097 1 - † rtm. pilot Vladimír Petrásek od leteckého pluku 1 zahynul na stíhacím letounu. Pilot pocházel ze Stupic a byl pohřben v Kolodějích. (časopis Letectví 1924, str.88,112; publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str.70; kniha Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 75, 126) Hrob uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19. 3. 1924 Vizovice Bréguet XIV A.2, č.9052 - posádka pilot svob. Karel Kolařík a pozorovatel čet. asp. Adam Oskar nezraněna, porucha žaluzií chlazení, běžící motor se přechladil a neměl výkon. Při nouzovém přistání náraz do vagonu na nádraží, letoun zrušen. (Speciál L+K 2008)
19. 2. 1924 Cheb, nádraží Salmson S2A2 1 † pilot letec rtm. František Najman (jinde psáno chybně Neumann), instruktor leteckého učiliště. (Chebská křídla, foto na str.69, a časopis Letectví 1924, str.32) Zpráva o úmrtí rtm. Františka Najmana je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 270. Hrob rtm. Františka Najmana je v Radimovicích, okr. Liberec. [431]
20. 11. 1923 Rožnov pod Radhoštěm Spad VII, č.20049 1 † des. Karel Tkadlec od 33. letecké roty leteckého pluku 2. Havárie při nízké akrobacii. (dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně; dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 37,124 a dle článku v časopisu Hobby Historie č. 11/2011)
27. 9. 1923 Cheb Brandenburg CI 27.64 - 1 pilotní žák vojín František Rottál narazil do stromu u letiště, byl těžce zraněn a letadlo zničeno. (Speciál L+K 2008)
1. 9. 1923 u Konice na Moravě Š-H-1.11 2 † rotmistr pol. pil. letec Josef Slovák, † vojín ošetřovatel letounů Antonín Potůček, oba od leteckého pluku 2. Během letu ve formaci se letoun náhle propadl a havaroval [432]. Hrob na [433] Pozn.: Š-H-1 je naše první sériově vyráběné letadlo, konstrukce Aloise Šmolíka, označené prvně ŠA, pak Šm-1, později Š-H-1 nebo Š-M-1 (Š-M-2 když je vyrobilo Aero) a nakonec Š-1 nebo Š-2, podle použitého motoru Hiero nebo Maybach. Číslo za tečkou je výrobní číslo konkrétního letadla. Název výrobce se taky měnil: původně Letecký arsenál, od listopadu 1919 Hlavní letecké dílny, od března 1922 ČS. vojenská továrna na letadla a od října 1926 Letov.
22. 8. 1923 Praha Aero A-18 1 † polní pilot Bohumil Kolín, tovární pilot firmy Aero zahynul při zkouškách letadla před dodáním Vojenské správě (dle časopisu Letectví 1923, str.137 a knihy Aero 1919 – 1999, str.62).
10. 6. 1923 Plzeň Spad VII, č.20115 - - pilot rtm. Procházka na leteckém dni srážel za letu balónky naplněné plynem. Po nárazu uniklý plyn se vznítil od motoru a zapálil plátěný potah letadla. Pilot s hořícím letadlem přistál a zachránil se, ale letadlo shořelo. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 127.
10. 6. 1923 Bohdalov, okr. Žďár n. S.  ? 1 npor. Otta Baier z Olomouce byl vážně zraněn. Letoun zachytil o stromy a dopadl na pole (směrem k Březí nad Oslavou), asi při pokusu o nouzové přistání pro ztrátu orientace. Na [434] je psáno jméno pilota jako npor. Bajer, podle Almanachu letectví 1925 sloužil u Leteckého pluku 2 v Olomouci pilot npor. Otta Baier. Podle [435] byl leteckým pozorovatelem již v rakousko-uherské armádě. Jeho životopis je v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 130.
16. 5. 1923 Praha Avia BH-6 1 zkušební pilot Avie Josef Skubal těžce zraněn, požár za letu a havárie při nouzovém přistání na letišti. Prototyp stíhací BH-6 shořel a k sériové výrobě nedošlo. (časopis Letectví 1923, str.140 a kniha Než podmaníme vzduch…, str.85)
28. 3. 1923 u Šamorína ?, Sk Spad XIII, č. 3580 1 † pilot rtm. Rudolf Gabzdyl od 31. letecké roty LP3 v Nitře. Při návratu ze cvičení přistál pro ztrátu orientace nebo poruchu u obce Gomba (dnes Hubice) na Žitném ostrově. Poté pokračoval v letu do Nitry a za šera narazil do stromů. Tolik v časopisu Letectví 1923, str. 64, ale s datem 4.4.1923; dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 99 se stalo 28.3.1923 u Šamorína, což neodpovídá výše uvedenému popisu. Šamorín je 10km od Hubice na opačnou stranu než Nitra. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1923, str.390 rtm. Rudolf Gabzdyl zemřel 28.3.1923, ale u Vel. Megendorfu)
8. 2. 1923 Olomouc Spad VII, č.20096 1 † kpt. Josef Pospíšil, velitel 33. letecké roty leteckého pluku 2. (dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně) (dle časopisu Letectví 1923, str.32 se stalo 7.2.1923)
27. 8. 1922 letiště Praha-Kbely Phöenix D II 1 † Rudolf Polanecký, havárie na leteckém dni BOHEMIA B 5, první motorové letadlo vyrobené v České republice po roce 1918, Aeroweb.cz [436]
9. 7. 1922 letiště Cheb L.F.G. Rolland D.VIb  ? pilot rt. Antonín Machovec přežil. Dle [437] a knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 63.
9. 7. 1922 ? Cheb Brandenburg B-1 1 1 † pilotní žák voj. Karel Peterka, instruktor rtm. Václav Belza zraněn. Porucha lanka křídélek. (dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 67 se stalo 9.7.1922, ale hned na str.68 je uvedeno datum 9.8.1923)
12. 6. 1922 u Dlouhé Třebové Spad VII, č.20088 - - porucha motoru, pilot rtm. Bartoš nouzově přistával na pole, ale lidé z okolí se začali sbíhat blíž, aby to dobře viděli. Aby se jim vyhnul, musel zatáčet a havaroval. Pilot dopadl dobře, ale letadlo bylo zrušeno. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str.124.
6. 6. 1922 Praha – Kbely Avia BH-3.01 1 † Bohumil Munzar, tovární pilot Avie, havárie prvního prototypu, porucha konstrukce. (L+K 1981/ 24,25)
15.5.1922 Těšíkov/Domašov, Šternberk Š-H-1.19 2 † polní pilot Antonín Bělohlávek, † pozorovatel npor. Antonín Špaček, od leteckého pluku 2. Požár za letu. (časopis Letectví 1922, str.107; Speciál L+K 2008)
17. 10. 1921 Nitra, Sk Brandenburg 368.118 1? 1? piloti Hrubín a Koželuh, havárie na letišti, foto ukazuje letadlo zcela zničené. [438] Pozn.: Jde PRAVDĚPODOBNĚ o letce: † pilot rtm. Karel Hrubín, který zahynul a je uveden v seznamu mrtvých čs. pilotů v Almanachu letectví 1924, a kpt. Vladislav Koželuh, velitel dílen u LP3, který přežil a konstruoval větroně Nitra. Jeho jméno bývá uváděno i jako Vladimír, ale v osobním Věstníku MNO – část osobní, 1922 str. 44 je uveden kpt. Vladislav Koželuh od LP3.
2. 7. 1921 Praha - Kbely Š-1.8 3 - † rtm. polní pilot Karel Smetana od LP 3, a američtí krajané † sl. Stejskalová, † R. Šťastný. Popis události v knize Letecké vzpomínky, str. 23; dle knihy Než podmaníme vzduch…, str. 49 se pilot jmenoval Josef Smetana, ale to je chyba, protože podle [439] plk. Josef Smetana velel LP1 ještě v roce 1930 a v roce 1931 odešel do výslužby. Zmínka o čet. Karlu Smetanovi je na [440] a taky je uveden jako mrtvý rtm. v Almanachu letectví 1924
23. 5. 1921 Most Albatros D.II 1 - † Bohumil (Gottfried) Russ, bývalý pilot rakousko-uherské armády zahynul na leteckém dni. Stíhací letoun pojmenovaný „Mopsi“ patřil společnosti Ikarus pana J. Arigiho. Je vidno, že rozdělení letadel té doby na vojenská a civilní je složité. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str.83,130 a [441].
19. 5. 1921 Praha - Kbely Spad VII, č. 11248 1 - † npor. Ferdinand Hánek, velitel 32. letecké roty a bývalý legionář, havaroval při akrobacii. [442] [ http://www.modelforum.cz/viewtopic.php?f=310&p=1103789] . Na [ http://genebaze.cz/cgi-bin/pamjin.cgi?p=zs] je hrob v Železném Brodě.
8. 3. 1921 Cheb Salmson S2A2 2 † letmistr Emanuel Petrovič, † npor. Josef Řepka. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti (dle publikace Chebská křídla). Pozn.: 50 letadel Salmson S2A2 darovala Francie mladému Československu.
8. 2. 1921 u Klatov Spad VII, č. 11476 1 - † letmistr Stanislav Novák od 32. letecké roty. (Speciál L+K 2008). Hrob v Ostroměři na [443]. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 107 se stalo 2.8.1921.
26. 5. 1920 Nitra nebo Bratislava - Vajnory, Sk Spad VII, - 1 francouzský velitel Escadrille Bré. 590, kpt. Georges Marcel Lachmann znovu havaroval na letišti a byl lehce zraněn, letoun neznámého čísla byl asi zrušen. Pozn.: Je možné, že kpt. Lachnmann havaroval i v létě 1919 se Spadem VII, č.11255, který byl opraven. Foto některé z těchto havárií je v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná… str.40 i na [444], ale přesná identifikace není.
18. 5. 1920 Cheb Rumpler C VII 1 † letmistr Josef Puchold. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti. (dle publikace Chebská křídla)
9. 5. 1920 Nitra nebo Bratislava - Vajnory, Sk Spad XIII, č. 10279 -  ? francouzský velitel Escadrille Bré. 590, kpt. Georges Marcel Lachmann havaroval v mlze při přistání na letišti, letoun byl opraven a létal u nás až do roku 1926. (dle Speciálu L+K 2008; dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná… - zde jsou ale fotografie chybně popsané a foto této nehody snad ani neexistuje, více v diskuzi badatelů na [445]) Pozn.: Francouzská letecká jednotka Escadrille Bré. 590 pomáhala bránit Československo proti útoku Maďarů.
16. 4. 1920 cvičiště Čtyři Dvory, České Budějovice Caproni Ca.3 3 - letoun italské vojenské mise v Československu havaroval při přeletu z Prahy do Českých Budějovic. Při přistání zavadil o střechu jedné z budov rolnické školy, po dopadu na blízké pole explodovala nádrž a tříčlenná posádka zahynula. Dle článku: Kbely, letiště na okraji Prahy, a [446]
21. 3. 1920 Stupava/ Bratislava,Sk Gotha GL. VII 3 havárie při tajném zkoušení internovaného ukrajinského letadla s německým pilotem a dvěma českými mechaniky (L+K 1982/9) [447]
24. 2. 1920 Cheb Spad VII, č.11612 1 - † letmistr Gustav Švára. Havárie při loopingu. (dle publikace Chebská křídla a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 75, 112)
6. 2. 1920 Cheb ? Voisin 10 Bn2, č. 4007  ? pilot šik. Bartoš, letoun zrušen (dle publikace Letadla Voisin v Československu)
27?. 11. 1919  ? L.V.G. 1 1 † pilot rtm. Václav Provazník, mechanik zraněn. Přelet letadla z Jižních Čech do Prahy, hned po startu požár motoru a havárie při nouzovém přistání. (dle publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56)
27. 11. 1919 u Milevska L.V.G. 2 † pilot por. Vladimír Lepař, † mechanik Čížek. Přelet letadla z Jižních Čech do Prahy, pro mlhu nemohli letět dál, havárie při pokusu o přistání 1,5 km JZ od Milevska (dle publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56)
3. 11. 1919 Praha – Kbely Albatros D.III  ? porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Pilot (možná Adolf Bláha, ale stroj zkoušeli i jiní piloti a dle jiných pramenů havaroval někdo z nich) zraněn, letoun zničen. Dle knihy Vzduch je naše moře, str. 48 a [448]
4. 10. 1919 Cheb Voisin 10 Bn2, č. 3982 2 † pilot rtm. František Netolička, † pozorovatel npor. Ferdinand Soukup. Při shozu kytice do města zachytili o střechu nemocnice a spadli do ulice za soudem. (dle publikací Chebská křídla a Letadla Voisin v Československu) (hrob Františka Netoličky v Třebíči uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
5. 7. 1919 Praha SVA 1?(?)  ? První havárie cizího letadla v Československu, italské letadlo v Praze u železničního mostu zabilo amerického filmaře Mac Rearyho. (Speciál L+K 2006)
28. 5. 1919 Fél (dnes Tomášov), Senec, Sk Brandenburg C.1 169.99  ? čet. Ludvík Pravda a npor. Doležel od 1. polní letecké setniny havarovali při nouzovém přistání, letoun zničen. Stalo se to při průzkumném letu v bojích při maďarském pokusu o revizi hranic. (Speciál L+K 2008)
23. 5. 1919 okolí Miškovce, JV Sk Brandenburg C.1 2 šik. Oskar Výtržný a npor. Ilja Svoboda zraněni, letoun zničen. Letoun sestřelen vojskem Maďarské republiky rad při maďarském pokusu o revizi hranic. (publikace Československé letectvo 1918 – 1924)
4. 5. 1919 Bratislava Caproni Ca.3 4 italský letoun, při této nehodě zahynul gen. Dr. Milan Rastislav Štefánik a italská posádka npor. I. Mancinelli-Scotti, serž. H. Herlino a střelec G. Agginuti. Letoun měl přistát na starém bratislavském letišti ve Vajnorech (zrušeném v roce 2007) a havaroval v blízkosti dnešního (tehdy neexistujícího) bratislavského mezinárodního letiště u Ivánky. Pomník na místě.
1. 5. 1919 Berlin Fokker 1 † Zdeněk (Zdenko) Keck ve službách firmy Aero zahynul při přejímání letadla – údajně typ Dr1 pro MNO ([449]; Speciál L+K 2006; v knize Aero 1919 – 1999, str.62 je uvedeno, že zahynul v polovině května; v knize Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str.57 je jméno uvedeno jako Kecek). Pozn.: Zdeněk Keck byl prvním žákem Kašparovy letecké školy v roce 1911
13. 3. 1919 u Loun Bristol Fifhter F2B, č. D 8075 - - pilot Julius Arigi a npor. František Klepš nezraněni, letadlo zničeno. Anglické letadlo bylo za války ukořistěno v Itálii, Arigi s ním přiletěl domů a vrak ještě prodal MNO. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 130 a časopisu Historie a vojenství, 2011 č.4. Motor Rolls-Royce tohoto letadla se dle [450] nachází ve sbírkách NTM. Pozn.: Děčínský Němec Julius Arigi byl druhý nejúspěšnější stíhač rakousko-uherského letectva za 1. světové války. Po válce a rozpadu Rakousko-Uherska se vrátil domů, teď už do Československa, a podnikal zde v letectví. Později se odstěhoval do Rakouska.
20. 1. 1919 u Rimavské Soboty, Sk Brandenburg C.1  ? maďarské letadlo sestřeleno palbou ze země, po nouzovém přistání posádka letadlo zapálila. Stalo se to v bojích při maďarském pokusu o revizi hranic. (Speciál L+K 2006)
10. 11. 1918 Cheb Oeffag C.II 1 1 † šik. Václav Antoš, čet Josef Francl těžce zraněn. Při přeletu letadla z Chebu do Prahy neplánovaná exhibice nad městem, ztráta rychlosti a současně první smrtelná letecká havárie čs. letce v nové republice. Dopad za nádražím. (publikace Československé letectvo 1918 – 1924) Pozn.: Jediné vojenské letiště v Českých zemích bylo v převážně německém Chebu. Bylo rozhodnuto zachránit letadla pro novou republiku a přelétnout je do Prahy. Této ozbrojené akce se zúčastnili i piloti Klement Adamec, Václav Bahník, Karel Mašek, Václav Belza, Antonín Bělohlávek, Vladimír Lepař, Josef Malý, Břetislav Pliške, Rudolf Polanecký a další. Všichni byli piloti bývalé rakousko-uherské armády. Piloti z Francie a Ruska se ještě nevrátili.
18. 3. 1917 Roucy,Francie Nieuport 17 1 † Jan Hofman padl ve vzdušném boji. Létal ve francouzském letectvu, kde létali i piloti M.R. Štefánik, Václav Pilát, Bedřich Starý, Jan Štork, Augustin Charvát, Vilém Stanovský, Václav Kahovec a pozorovatel Silvestr Šebesta. (více v časopisu Speciál L+K 2006; dále dle knihy Léta létání, str.76 a [451]) Pozn.: Válečné ztráty sem sice nepatří, ale protože to byl historicky první, a za 1. sv. války jediný český pilot padlý v boji na straně Dohody, uděláme mu výjimku. V rakousko-uherském letectvu padlo víc českých pilotů, ale o těch jinde, např. v časopisu Historie a vojenství, 2009 č. 2 a 3, 2010 č. 2. apod.
27. 7. 1911 Wiener Neustadt, A Voisin - - žák pilotního kursu por. Rudolf Holeka rozbil letadlo při prvním letu (Popis události v knize Rudolf Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 37). Pozn.: Létal v rakousko-uherské armádě.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Sochor: Přežij, pilote! Erika, Praha, 2002; Dušan Schneider : Osudy letců. nakladatelství Doplněk Brno 1997; Dušan Schneider : Vzlet povoluji! nakladatelství Svět křídel Cheb 1996; Václav Němeček : Českoslovanská letadla 1,2; Jiří Plachý : Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939; Salz,Hanuš : Letectví a město Plzeň; Luděk Matějíček : Chebská křídla; Miroslav Minařík a kolektiv : Křídla nad Brnem; Jiří Vraný : Letov Š-328; Jiří Rusinský : Olomoucké letiště v Neředíně; Libor Režňák : Stříbrný tryskáč Mig-15; Jiří Sehnal a JHiří Rajlich : Československé letectvo 1918 – 1924; Monografie : Miroslav Irra : "Mezek" Avia S/CS-199; Miroslav Irra a Milan Hanák : IL-10/Avia B-33; Jan Důbravčík : Su-7; Miroslav Irra : MiG-17; Ing. Jiří Vraný : Avia B-534; Strejček, Pešková, Prokop, Vlasák: Léta létání; Miroslav Irra : České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950; Miloslav John : Československé letectvo v roce 1938; Jan Krumbach : Kapitoly z brněnských oblaků; Zdeněk Čejka : Letadla Voisin v Československu; Jan Zahálka : Rudolf Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české; Jan Kaše, Vladimír Pirič: Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná stíhací letadla; Zdenek Doubek, Helena Rezková: Létání a letiště v Hradci Králové; Bohumír Kudlička : Letecké vzpomínky; Libor Režňák : Ocelový hřebec Mig-19; Věstník MNO – část osobní, ročníky 1919 - 1926; Josef Mihule:Vzlet zakázán;

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d www.army.cz. Kapitola Zahynuli při havárii po válce. Dostupné online.  
  2. Na Kolínsku havaroval letoun L-159, letectvi.cz
  3. Vojáci našli černou skříňku bitevníku L-159, objasní příčiny pádu, idnes.cz
  4. Nehoda ruského letadla zablokovala čáslavské letiště, republiku hlídají Slováci, ihned.cz
  5. Příčinou nehody An-30B v Čáslavi je nezvládnutá pilotáž, letectvi.cz
  6. Podrobnosti k nehodě letounu L-39, army.cz
  7. Profil letadla, czechairspotters.com
  8. Za prosincovou nehodou armádního letadla na Třebíčsku byl požár motoru, idnes.cz
  9. Na Pardubicku spadl vojenský letoun L-39, piloti se katapultovali, ceskenoviny.cz
  10. Profil letadla, czechairspotters.com
  11. Letecká katastrofa vrtulníku Lynx ozbrojených sil Velké Británie, army.cz
  12. Na Třebíčsku se zřítil britský vrtulník Lynx, letectvi.cz
  13. Modročerný kraj, cenné poznatky účastníků v diskuzi, brdy.net
  14. Letecké nehody v Brdech, brdy.net
  15. Kříže a pomníčky ve Středních Brdech, brdy.org
  16. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Přehled nehod českého vojenského letectva 1993–2003, valka.cz
  17. Pilot dies in fatal military plane crash, investigation underway
  18. Nehoda 28.10.2001, vrtulnik.cz
  19. Experti probudili černou skříňku, idnes.cz
  20. Nehoda 12.2.2001, vrtulnik.cz
  21. Příčina smrti: Stíhači si vypnuli sirénu, idnes.cz
  22. MiG-21 / Ve znamení Delty / 2. část, valka.cz
  23. a b c www.pavpec.info. Kapitola 34. základna Školního / Speciálního letectva, VÚ 2553. Dostupné online.  
  24. Při havárii letounu L-29 zemřel šéf bojové přípravy Ján Malo, idnes.cz
  25. Komise: Loňský pád Su-22 zavinil pilot, idnes.cz
  26. V Čáslavi havarovalo francouzské vojenské letadlo Mirage 2000, idnes.cz
  27. Čáslav 1952–2004 / 5. část, valka.cz
  28. Pilotům z MiGů se neotevřely padáky, idnes.cz
  29. Vzpomínka na havárii vrtulníku Mi-24 ve Slatinicích, slatinice.webzdarma.cz
  30. Černá skřínka havarovaného vrtulníku je nepoužitelná, idnes.cz
  31. Ostatky tří českých vojáků byly převezeny do Prahy , idnes.cz
  32. Soud s piloty byl odložen na neurčito
  33. Zachránce, kterého není vidět, army.cz
  34. Památník leteckého neštěstí na Kamenném vrchu, foto.mapy.cz
  35. a b c d e f g h i j k l m n o iDnes. Kapitola Přehled havárií vojenských stíhačů. Dostupné online.  
  36. Pietní akt – Návesník – 31. říjen 2006, lznamest.cz
  37. Katastrofa Mi-24V 0929
  38. a b c d www.pavpec.info. Kapitola 30. bitevní letecký pluk „Ostravský“, VÚ 1562. Dostupné online.  
  39. a b c d e f (hrob Oldřicha Sedláčka uveden na stánkách Spolku pro vojenská pietní místa) piloti.snadno.eu. Kapitola Letecké příběhy. Dostupné online.  
  40. a b c d e f g h www.pavpec.info. Kapitola 4. stíhací letecký pluk „Slovenského národního povstání“, VÚ 8021. Dostupné online.  
  41. a b c d e f g h i j k l m n o p q www.pavpec.info. Kapitola 47. průzkumný letecký pluk, VÚ 8863. Dostupné online.  
  42. http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081002-vitkovice-1969/
  43. a b c d e www.pavpec.info. Kapitola 18. stíhací / stíhací bombardovací letecký pluk Pardubice, VÚ 9668. Dostupné online.  
  44. Záhadná nehoda. Komunisté tragédii vojenského letadla utajili [online]. Lidovky.cz, 2011-06-07, [cit. 2011-07-07]. Dostupné online.  
  45. http://www.vets.cz/vpm/5762-pomnik-otto-zeman/#5762-pomnik-otto-zeman
  46. a b c d e f g h www.pavpec.info. Kapitola Letecká vojenská akademie, VÚ 4640. Dostupné online.  

Libor Režňák : Stříbrný tryskáč Mig-15;

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letecké_nehody_vojenských_strojů_České_a_Československé_republiky&oldid=12732020
Stránka byla naposledy upravena 15. 7. 2015 v 16:37. Editovat celý článek Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy