Kolisní pravidla

Přestože je žádoucí konstruovat právní řád jako vnitřně bezrozporný, v praxi se nelze vyhnout případům, kdy na tutéž věc dopadá několik navzájem si protiřečících právních norem. V takovém případě se uplatní kolisní pravidla (neboli hierarchická kritéria), která stanoví prioritu (precedenci, hierarchii) právních norem.

Existují tři kolisní pravidla:

1. Lex superior derogat inferiori (silnější zákon ruší slabší): Právní norma obsažená v předpisu vyšší právní síly má přednost před normou obsaženou v předpisu nižší právní síly, tzn. ústavní zákon (a jemu naroveň postavená mezinárodní smlouva) má přednost před zákonem, který má zase přednost před nařízením nebo vyhláškou.
2. Lex specialis derogat generali (zvláštní zákon ruší obecný): Zvláštní úprava, tj. užší právní norma, má přednost před úpravou obecnou, tj. normou širší, která se uplatní jen tam, kde zvláštní předpis věc neupravuje. Tento korelativní vztah speciality a subsidiarity existuje mezi mnoha předpisy, příkladem je vztah obchodního zákoníku (zvláštní úprava, lex specialis) a občanského zákoníku (obecná úprava, lex generalis).
3. Lex posterior derogat priori (pozdější zákon ruší dřívější). Pozdější (později schválený) právní předpis má přednost před dřívějším (starším) právním předpisem.

Ačkoli pravidla hovoří o „derogaci“, nejde o zrušení zákona jako takového, pouze se určitá právní norma na daný případ neaplikuje.

Pokud dojde ke kolisi mezi samotnými kolisními pravidly, mají prioritu podle pořadí, jak jsou uvedena v seznamu. Např. pozdější zvláštní vyhláška (lex posterior a lex specialis) musí ustoupit dřívějšímu obecnému zákonu. Ve složitejších případech, zejména pokud jde o kolisi mezi více než dvěma právními normami, může však být určení priority sporné.