Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Libeňský plynojem je originální technickou stavbou, která stojí na návrší nad křižovatkou Palmovka v pražské čtvrti Libeň. Místními lidmi je nazýván Koule. Dnes je využíván jako vědecké pracoviště a je zde umístěn největší aerodynamický tunel v České republice.
Obsah |
Plynojem byl postaven v roce 1932 Vítkovickým hutním těžařstvem a strojně vybaven firmou Českomoravská Kolben-Daněk pro firmu Pražská obecní plynárna. Stavbu provedl Tomáš Keclík, civilní inženýr v Praze. Důvodem výstavby tohoto zařízení byl zejména razantně roustoucí průmysl Libně, Karlína, Holešovic a Vysočan, který již nestačila zásobovat stávající plynárna v Michli.
Svému účelu sloužil plynojem pouhých deset let. V závěru druhé světové války byla již vypuštěná koule poškozena průstřelem leteckým kanonem. Projektil zasáhnul plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Tím bylo znemožněno její využití jako tlakové nádoby. Po opravě se už ke svému původnímu účelu nevrátil a v roce 1949 byl předána k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.
Výzkumný ústav přeměnil využití původní tlakové nádoby na podtlakový aerodynamický tunel, který je dodnes největším zařízením tohoto typu na území bývalého Československa. Změna funkce se realizovala prostou záměnou kompresoru za obří vývěvu. Ta vytváří v kouli vysoké vakuum, kterému opravený plášť namáhaný pouze atmosférickým přetlakem snadněji odolává. Někdejší plynojem v této své nové funkci prošel řadou modernizací a dodnes slouží jako experimentální pracoviště k aerodynamickým zkouškám a výpočtům letadel či lopatkových strojů. Díky své konstrukci je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění.
V 30. letech 20. století šlo o první zařízení tohoto druhu v českých zemích a o technickou novinku i v evropském a světovém měřítku. Plynojem má tvar koule o průměru dvaceti metrů, celková hmotnost dosahuje 270 tun. Objekt stojí na osmi dvoustěnných plechových nohách, zapuštěných do betonových základů. Je zhotoven z plechů o síle 14 mm, které jsou spojené několikařadovým nýtováním. Nastříkán je hliníkem, aby odrážel sluneční paprsky.
Objem plynojemu je 4188 m³, užitečný obsah 12 564 m³ při přetlaku 0,3 MPa.
Libeňský plynojem, jako výrazný lidský zásah do krajiny, začal okamžitě přitahovat zájem malířů, fotografů a dalších umělců. Tento motiv se objevuje v tvorbě tvůrců ze Skupiny 42 (Miroslav Hák nebo František Gross), fotografovali zde Josef Sudek, Josef Ehm, Tibor Honty, Eugen Wiškovský nebo Dagmar Hochová. Výtvarná i literární díla o tomto motivu zaplnily v roce 2004 pražskou galerii U Zlatého prstenu i rozsáhlou publikaci kunsthistoriků Karla Srpa a Lenky Bydžovské. Zájem výtvarníků o Libeňský plynojem neoslabuje ani dnes - více jak 70 let po jeho postavení.
O plynojemu se ve svém díle zmiňuje i spisovatel Bohumil Hrabal (např. Život bez smokingu), který dlouhá léta žil v nedaleké ulici Na Hrázi.
Plynojem stojí na návrší nad křižovatkou Palmovka, v těsním sousedství sportovního areálu Českomoravského svazu hokejbalu (dříve TJ Meteor Praha). V současnosti není tak výraznou stavbou v krajině, jakou byl v době svého vzniku. V období první československé republiky byl plynojem nepřehlédnutelný, protože vrchol, na kterém stojí, byl pouze zatravněný. Stavbu dnes „maskují“ okolo stojící vzrostlé topoly, které zde byly vysazeny v 60. letech 20. století (podle některých pramenů se jednalo o záměrné zakrytí stavby sloužící pro vojenské účely).
Oficiální vstup do objektu VZLÚ je z ulice V Mezihoří. Mimo dny otevřených dveří je plynojem přístupný skrze park nad křižovatkou Palmovka. Plynojem je viditelný mj. i z železniční trati, po které jezdí vlaky z centra města na nádraží Praha-Libeň (Nové spojení). Dobrá vyhlídka na stavbu je i z tramvajové estakády Ohrada-Palmovka.
Okolí Libeňského plynojemu již 20 let hyzdí rozestavěný objekt protiatomového krytu, který byl budován společně se zastávkou metra Palmovka. Kryt je od konce roku 1989 ve fázi hrubé stavby. Uvažuje se jak o dostavbě, tak o likvidaci objektu, obě varianty však narážejí na nedostatek financí a složité majetkoprávní vztahy (pozemek ve vlastnictví Českých drah, ke stavbě na něm se nehlásí ani Ministerstvo obrany, ani Dopravní podnik hl. m. Prahy). Kvůli stavbě krytu byl v minulosti zničen park, který se rozprostíral na velké ploše mezi křížení železničních mostů na Balabence až k hotelu Olympik.
Libeňský plynojem byl 2. 11. 2006 vyhlášen kulturní památkou pod názvem Bývalý plynojem Pražské obecní plynárny v Praze 8–Libni. V září 2007 byl plynojem poprvé zpřístupněn v rámci Dnů evropského kulturního dědictví (návštěva přes 800 osob).
 Ukotvení plynojemu |
 Největší aerodynamický tunel v ČR u Libeňského plynojemu |
 Největší aerodynamický tunel v ČR u Libeňského plynojemu - detail zkušební komory |
 Sušárna vzduchu na jednom z konců tunelu |
 Vchod do objektu VZLÚ Palmovka z ulice V Mezihoří |
 Libeňský plynojem z estakády Palmovka-Ohrada |
