Lidové milice

Lidové milice (nazývané též „ozbrojená pěst dělnické třídy“) byly dělnické bojové jednotky, které vytvořila Komunistická strana Československa. Byly založeny 23. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu. Původně byly určeny na obranu průmyslových podniků (převážně před jejich legálními majiteli) a na zastrašování politických protivníků.

Vznikly tak ozbrojené složky, které nemají v demokratickém státě místo. Komunisté Lidových milic využívali po celou dobu své vlády. Pro jejich členy (většinou dělníky) byla pořádána vojenská cvičení, na kterých se učili zacházet se zbraněmi. Jednotky podléhaly přímo vedení KSČ, vrchním velitelem byl generální tajemník strany (v tomto ohledu lze vysledovat určitou faktickou analogii s Waffen-SS a podobnými oddíly NKVD v Sovětském svazu). Výzbroj byla skladována přímo v průmyslových podnicích.

V obdobích nepokojů byly milice nasazovány společně s policií a vojskem proti demonstrantům a jiným „protisocialistickým živlům“. Počínaje rokem 1950 se z nejspolehlivějších závodních jednotek vytvářely tzv. úderné oddíly, předurčené k součinnosti s jednotkami SNB při likvidaci tzv. protistátních živlů^[1]. Důležitou roli sehrály LM kromě roku 1948 také v období normalizace po okupaci Československa v srpnu 1968.

V prosinci 1989, kdy se vedení KSČ neodvážilo použít již připravených milicí k potlačení listopadových událostí, byly LM odzbrojeny a rozpuštěny. V té době měly 84 821 příslušníků.

[editovat] Související články

• Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti

[editovat] Externí odkazy

• Totalita: Lidové milice - ozbrojená pěst KSČ
• Lidové milice v Československu v letech 1948 až 1989

[editovat] Citace