Liptovská kotlina

Liptovská kotlina
Nejvyšší bod	Hrubý grúň (973,3 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Podtatranská kotlina
Sousední celky	Tatry, Chočské vrchy, Velká Fatra, Nízké Tatry, Popradská kotlina, Kozie chrbty
Podřazené celky
Světadíl	Evropa
Státy	Slovensko
Horniny
Poznámka
Povodí	Váh

Liptovská kotlina je podcelek geomorfologického celku Podtatranská kotlina. Tvoří její západní část. Je to výrazná mezihorská sníženina.

Ze severu ji obklopují Tatry resp. Tatranské podhorie a Chočské vrchy, ze západu Veľká Fatra a z jihu Nízké Tatry a Kozie chrbty. Na východě na ni navazuje Popradská kotlina.

Středem kotliny protéká řeka Váh, která tu vytvořila poměrně širokou nivu a soustavu šesti říčních teras. Převládá pahorkatinový typ reliéfu. Ploché hřbety se střídají s terasovitými dolinami a náplavovými kužely. Nejvyšším bodem kotliny je vrch Hrubý grúň (973,3 m). Liptovská kotlina tvoří jadro regionu Liptov s městy Liptovský Mikuláš, Ružomberok a Liptovský Hrádok. V kotlině se nachází přehradní nádrž Liptovská Mara.

Od okolních pohoří je oddělená soustavou zlomů, v nichž se nacházejí početná zřídla minerálních pramenů (např. Lúčky, Bešeňová, Liptovský Ján, Liptovské Sliače, Smrečany, Uhorská Ves) a termálních pramenů (Bešeňová, Liptovský Ján, Ráztoky u Liptovského Mikuláše). V lokalitách Bešeňová a Liptovské Sliače se vytvořily travertinové terasy (Sliačské travertiny). Kotlina patří k vysoce položeným kotlinám Slovenska a její dno vyplňují třetihorní říční naplaveniny štěrků a písků. Ty byly naneseny na třetihorní pískovce a břidlice.

Původní smrkové a jedlové lesy nahradily louky a pastviny.

Liptovská kotlina se skládá z těchto geomorfologických částí: Ľubeľská pahorkatina, Galovianske háje, Chočské podhorie, Matiašovské háje a Smrečianska pahorkatina.

[editovat] Viz také

• Liptov (region)

Související články obsahuje Portál Slovensko