Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Litoměřice | |
|---|---|
Stará radnice (dnes muzeum) a kostel Všech svatých |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0423 564567 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Litoměřice (CZ0423) |
| obec s rozšířenou působností: | Litoměřice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 17,99 km² |
| počet obyvatel: | 23 768 (31. 12. 2007) |
| zeměpisná šířka: | 50° 32′ 03″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 07′ 58″ v. d. |
| nadmořská výška: | 136 m |
| PSČ: | 412 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 27 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Litoměřice Mírové náměstí 15/7 412 01 Litoměřice |
| starosta / starostka: | Ladislav Chlupáč |
| Oficiální web: http://www.litomerice.cz/ Ofic. web MÚ: http://radnice.litomerice.cz/urednideska/prehled.html E-mail: epodatelna@litomerice.cz |
|
|
|
|
Litoměřice (německy Leitmeritz) jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách (Ústecký kraj). Královským městem se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od r. 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a 9 náměstí. Ve městě sídlí biskupství litoměřické diecéze.
Obsah |
Město leží na jižním úpatí CHKO České středohoří na pravém břehu řeky Labe, do něhož se na protější straně Labe od jihu - od blízkého města Terezín - vlévá řeka Ohře. Celková rozloha města činí celkem 1799,61 ha, ve městě žije celkem 25 687 obyvatel (údaj pochází z roku 2004). Za doby Rakouska-Uherska bylo město oblíbeným rájem penzistů, protože se zde nachází jedno z nejteplejších klimat v České republice. Na základě toho se na svazích Labe odedávna pěstuje vinná réva. V blízkosti města se nachází vrch Radobýl, který tvoří přirozenou dominantu města.
Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze více zpřesnit). Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla IV., obdařili. Nejzávažnější bylo právo skladu a právo mílové, jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. Právo skladu znamenalo, že každý obchodník, který plul po Labi (např. do Pirny či Drážďan), musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních přístavů na Labi. Právo mílové měla na severu Čech pouze dvě města, mimo Litoměřic ještě Most. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována jakákoliv výdělečná činnost (řemeslo, hospoda apod.). Velikost české míle sice kolísala, ale bývala i 10,5 km!
V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené litoměřické diecéze. Za komunistického režimu zde také sídlila Teologická a bohoslovecká fakulta - viz CMBF.
Před husitskými válkami žilo v Litoměřicích převážně německé obyvatelstvo. Většinového počtu pak znovu dosáhlo po třicetileté válce.
Do konce Druhé světové války převažovalo taktéž především obyvatelstvo německé národnosti. Po Mnichovu proto nespadaly pod Protektorát Čechy a Morava, ale patřily do Sudet, které byly přičleněny k Hitlerově Velkoněmecké říši. Převážná část dnešního českého obyvatelstva se do města přistěhovala, podobně jako jinam do Sudet, až po poválečném vysídlení obyvatelstva německé národnosti.
Blízký vrch Radobýl je mimo jiné také proslulý tím, že z něj prý vůbec naposledy utíkal český básník Karel Hynek Mácha. Poté smrtelně onemocněl. Znovu se vrch do historie zapsal během Druhé světové války, kdy v chodbách pod jeho povrchem byla nacisty vybudována rozsáhlá podzemní továrna Richard[1], jejíž chodby sahaly až pod nedaleký vrch Bídnice. Pro účely výstavby podzemní továrny Richard nacisté v Litoměřicích zřídili menší koncentrační tábor.
Od roku 1852 mělo město status okresního města. Až do roku 2002 zde sídlil okresní úřad, kdy byly okresní úřady zrušeny. Dnes jsou obcí s rozšířenou působností.
Litoměřice bývaly také, spolu s nedalekým Terezínem, významným vojenským městem. Ve městě se nachází hned dvoje velká kasárna. Po roce 2000 byla armádou prakticky opuštěna. Pro oba objekty litoměřické obecní zastupitelstvo hledá (2007) nové společenské a hospodářské uplatnění.
Z novodobých dějin města jistě stojí za zmínku velká katastrofální povodeň v srpnu roku 2002, která výrazně postihla (tak jako většinu obcí a měst ležících při řece Labi) především celou dolní část města a která zcela znemožnila jinak velmi silný silniční provoz přes řeku, neboť došlo k zaplavení čvrti Želetice na levém břehu Labe.
V Litoměřicích existoval od roku 1720 až do roku 2002 pivovar, který donedávna sídlil prakticky v samém centru města nedaleko od Mírového náměstí. Původní historický zámecký pivovar, založený roku 1858, byl roku 1939 zlikvidován a místo něj byly postaveny velké mrazírny. V 90. letech 19. století vznikla Koželužna Plunder & Pollak, která dnes již nefunguje. Ve městě se také delší dobu vyrábí kovový nábytek, z původního státního podniku pak v 90. letech 20. století vznikla současná továrna pro výrobu nábytku Kovobel.
Velký hospodářský a společenský význam má i výstaviště známé pod názvem Zahrada Čech, kde se konají výstavy po celý rok, ale nejznámější z nich je stejnojmenná výstava, která se koná každý rok v září.
Město a jeho okolí je též velmi známé jakožto významné zemědělské centrum. Celostátně je známé především tradičním ovocnářstvím a zelinářstvím provozovaným prakticky na celém území Litoměřicka. Také proto je okolní úrodný kraj v dolním Polabí i Poohří lichotivě označován jako Zahrada Čech. Litoměřice, díky své poloze a teplému klimatu, leží v tradiční vinorodné oblasti. Pěstování vinné révy a následná výroba vína má ve městě velkou tradici, stejně tak je tomu i v několika dalších okolních vinařských obcích (Žalhostice a Velké Žernoseky), které se nachází nedaleko od města směrem po proudu řeky.
Pozoruhodné je centrální Mírové náměstí, kde stojí architektonicky cenné domy. Některé z gotických domů ve městě jsou jedněmi z nejstarších trvale obývaných domů v rámci celé České republiky.
Litoměřická radnice byla postavena ve stylu saské renesance, proto na ní najdeme řadu prvků, blízkých gotice. Nyní v ní sídlí místí vlastivědné muzeum. Dům „Kalich“, zvaný též „Pod Bání“, patřil Mrázům z Milešovky, kteří byli v 16. století nejbohatšími lidmi ve městě. Jako většinu litoměřických renesančních staveb jej postavil Ital Ambroggio Balli. Na střeše domu se nachází zvláštní vyhlídková terasa známá jako litoměřický kalich, která kdysi sloužila svým pánům k odpočinku i schůzkám při víně. Dům má nyní empírovou průčelní fasádu, zjednodušenou v 50. letech 20. století. V současnosti zde sídlí Městský úřad v Litoměřicích. Další renesanční dům „Černý orel“ sehrál významnou roli v době povstání panstva proti Ferdinandovi I. v 16. století. Postavavil ho taktéž A. Balli. Na rozdíl od domu Pod Bání si uchoval původní vzhled se skvostnými sgrafity. Dům „U Pěti panen“ postavil okolo 1725 Octavio Broggio, čelní tvůrce litoměřického baroka pro jednoho ze svých polírů. Patří mezi naše nejkrásnější barokní měšťanské domy.
Kostel Všech svatých v rohu náměstí je původně gotický, nyní barokní. Postavil ho opět Octavio Broggio, tentokrát s jeho otce Guiliem) s renesančními stanovými střechami. U kostela stojí zachovaná gotická městská věž. Kostel Zvěstování Panny Marie představuje vrchol tvorby Octavia Broggia. Je barokní a původně ho vlastnili Jezuité. V jeho blízkosti stojí barokní budova jezuitského semináře a koleje od stejného stavitele. Minoritský, původně dominikánský kostel sv. Jakuba je barokní stavbou opět Octavia Broggia. Kapucínský kostel svaté Ludmily je dílem Jana Kocha z Ústí nad Labem z roku 1656. Kostel svatého Vojtěcha je zmiňován poprvé již roku 1363. V letech 1703 až 1708 jej barokně přestavěl Octavio Broggio, patrně podle návrhu svého otce Giulia z roku 1689.
Katedrála sv. Štěpána je barokní z let 1664 až 1668- Postavil jej z Prahy povolaný stavitel Domenico Orsi a na stavbě se zřejmě podílel i Giulio Broggio). Biskupství je v Litoměřicích od roku 1655. Součástí biskupství je rovněž barokní biskupská rezidence od Giulia Broggia, barokní kanovnické domky se secesní kulisovou fasádou a věž katedrály, postavená již v novobarokním slohu v letech 1883 až 1889 litoměřickým stavitelem Franzem Sanderem podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela.
Městské divadlo Karla Hynka Máchy patří mezi naše první kamenná divadla, vzniklo již roku 1822. Budova divadla je empírová.
Z novostaveb jsou ve městě architektonicky cenné například budova Základní školy v ulici Boženy Němcové, Hospic Svatého Štěpána a dům Johannahof v Palachově ulici. Technicky a architektonicky cenný je i Tyršův most přes Labe.
Město disponuje mnoha sportovišti pro děti, mládež i dospělé. Mimo jiné se také ve městě nachází krytý plavecký bazén, velice pěkné otevřené letní koupaliště na Písečném ostrově na Labi, zastřešený zimní stadion, fotbalový stadion a mnoho dalších menších sportovišť.
Působí zde hrstka nadšenců pro hru pétanque, kteří by v budoucnosti rádi vybudovali alespoň jedno vhodné hřiště, prozatím využívají různá prostranství, zejména pak parkán pojmenovaný po José Rizalovi.
Ve městě působí celá řada dalších sportů z mnoha sportovních odvětví. Místní Sokol Pokratice, sdružený v Asociaci sportu pro všechny, je v celostátním měřítku velmi známý svými úspěšnými sportovci, kteří zápolí i na mezinárodním poli v novější gymnastické disciplíně, skocích na trampolíně. Na velmi vysoké úrovni je ve městě i oddíl juda, mnoho sportovců se věnuje veslování na řece Labi. Svoji dlouholetou a úspěšnou tradici zde má i cyklistika, šerm, basketbal, stolní tenis a další kolektivní či individuální sporty. Ve městě se, tak jako v mnoha jiných českých městech, hraje i kopaná a lední hokej.
| Rok | Počet obyvatel | Němci | Češi |
|---|---|---|---|
| 1854 1 | 5 427 | - | - |
| 1880 2 | 10 854 | 9 263 | 1 417 |
| 1890 3 | 11 342 | 10 004 | ? |
| 1900 3 | 13 075 | 11 532 | 1 329 |
| 1910 3 | 15 421 | 13 165 | 2 034 |
| 1921 3 | 16 988 | 11 015 | 5 066 |
| 1930 3 | 18 498 | 10 878 | 6 485 |
| 1939 3 | 17 259 | - | - |
| 1970 4 | 19 595 | - | - |
| 1991 5 | 26 013 | 112 | 25 620 |
Poznámky:
| Město Litoměřice | |
|---|---|
|
Litoměřice-Město | Pokratice | Předměstí | Za Nemocnicí |
|