Lužnice

Lužnice
Lužnice mezi Suchdolem nad Lužnicí a obávaným jezem Pilař Délka toku 208 km Plocha povodí 4226,2 km² Průměrný průtok 24,3 m³/s Světadíl Evropa Pramen Novohradské hory 970 m n. m. Ústí Orlická přehrada-Vltava 346 m n. m. Protéká Česko (Jihočeský kraj - Tábor),  Rakousko (Horní Rakousy) Úmoří, povodí Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava Hydrologické pořadí 1-07-01-001

Lužnice (německy Lainsitz) je řeka na jihu České republiky (Jihočeský kraj) s horním tokem v Rakousku (Horní Rakousy). Je to pravobřežní přítok Vltavy. Je dlouhá 208 km a odvodňuje území o rozloze 4 226 km²; číslo hydrologického pořadí: Lužnice 1-07-01-001 1; průměrný průtok činí 24,3 m³/s, oproti ostatním jihočeským řekám má však velmi malý spád a teče pomalu, což se negativně projevuje při povodních.

Lužnice také reguluje množství vody mnoha rybníků ve svém povodí (například Rožmberku již od dob Jakuba Krčína z Jelčan nebo napájecím kanálem Zlatá stoka). V minulosti byla na řece provozována voroplavba. Již panovník Karel IV. stanovil předpisy péče o splavnění Lužnice pro dopravu dřeva (potvrzuje to zápis v archivu s datem 3.8.1366).

Lužnice protéká Novohradskými horami, Třeboňskou pánví a Středočeskou pahorkatinou, celý horní tok Lužnice až k Veselí nad Lužnicí je součást CHKO Třeboňsko, jednoho z přírodně nejcennějších území jižních Čech, které je zařazeno do systému biosférických rezervací UNESCO.

Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku "rychlejší vody" od Tábora k Bechyni.

[editovat] Pramen

Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory Aichelberg (1054 m), v nadmořské výšce 970 m. Nejlepší přístup k prameni je z obce Karlstift, z níž vede k prameni 2 km dlouhá cesta značená orientačními tabulemi. Nedaleko od pramene vtéká na české území, 3 km tvoří státní hranici a vrací se zpět do Rakouska. Protéká městem Weitra a u Českých Velenic znovu obrací do Čech a míří do široké Třeboňské pánve.

[editovat] Města na toku řeky

Weitra (Vitoraz), Gmünd, České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor, Bechyně.

[editovat] Přítoky a vedlejší toky

Rozvodí-vlevo splav do Staré řeky, vpravo Nová řeka, zcela zprava přitéká Lužnice, 8.7.2007 nízký stav vody

Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou (ze směru za kapličkou doprava dolů ; vidět část mostu na silnici Týn nad Vlt.-Neznašov podél Vltavy.

Orientační náčrt okolí soutoku Lužnice s Vltavou u Týna n/Vlt.

U Klikova do Lužnice pravobřežně ústí říčka Dračice, před jezem Pilař z Lužnice doleva odbočuje umělý kanál Zlatá stoka, nedaleko pod jezem se pravobřežně vlévá Koštěnický potok. Asi 3 km za Majdalenou se koryto Lužnice dělí (nedaleko Novořecké bašty) vlevo na Starou a vpravo na Novou řeku. Stará řeka [1] a [2] je původní-hlavní tok Lužnice, meandrující, dnes převážně zarostlé a těžko průjezdné řečiště Lužnice, které napájí největší rybník v Česku Rožmberk a z něj pokračuje k Veselí nad Lužnicí. Před obcí Frahelž vtéká do Lužnice Miletínský-Tisý potok, který přivádí zejména vodu z rybníků Velký a Malý Tisý (jižně od Lomnice nad Lužnicí).

Nová řeka je naopak umělý 13,5 km dlouhý kanál-tok s přímými úseky (zbudovaný v 16. století Jakubem Krčínem z Jelčan), který slouží zejména k odvádění povodňové vody mimo Rožmberský rybník do řeky Nežárky a ke zmenšení nebezpečí případného protržení jeho hráze.

Před Veselím se do Lužnice z levé strany vrací voda Zlaté stoky a ve městě (405 m n.m.) se pravobřežně vlévá Nežárka vracející i vody Nové řeky. Na severním okraji se zleva vlévá Bechyňský potok, který přivádí vody zejména ze známých Soběslavsko-veselských blat, např. od obcí: Vyhnanice, Hlavatce, Vlastiboř nebo také od Komárova a Borkovic.

Z četných menších i malých přítoků na své cestě k Táboru přijímá Lužnice např. před Soběslaví Dírenský potok (od rybníku Nadýmač), v městě pak Černovický potok, který pramení v Křemešnické vrchovině, protéká otevřenou rovinatou krajinou a napájí řadu rybníků. Zleva (392 m n. m.) u Plané nad Lužnicí přitéká Maršovský potok (od obcí Ústrašice, Obora, Maršov). Před městem Sezimovo Ústí přitéká u jezu Soukeník zleva Radimovický potok, v městě potom zprava známý Kozský potok, který přivádí vodu několika potoků ze směru od Turovce a Kozího Hrádku.

V Táboře je to Tismenický potok (soutok 384 m n. m.) (roku 1492 přehrazený – vznikla nádrž Jordán, rozloha 50 ha). Dále, asi 7 km západně se pak vlévá, také zprava, Vlásenický potok a pak nedaleko, opět zprava se u Bredova mlýna vlévá Pilský potok (přitéká od obcí Padařov a Drhovice). Nad Dobronicemi (pod „Papírnou“) se zprava vlévá Oltyňský potok. Níže po proudu pak zleva Všechlapský potok. V Bechyni se také zprava vlévá říčka Smutná, za městem se zleva připojuje zajímavým kaňonem protékající potok Židova strouha, pramenící jižně od obce Bzí.

Od Bechyně teče nahnědlá voda Lužnice mezi stráněmi dál směrem k Vltavě, u obce Rosín zprava přitéká Koloměřický potok, protéká obcí Koloděje nad Lužnicí a pak již míří obloukem k Neznašovu nedaleko Týna nad Vltavou. Koryta obou řek se tady zásadně změnila jak v šedesátých, tak v osmdesátých letech 20.století po napuštění přehradní nádrže Orlík a vybudování přehradního stupně Kořensko. Zde voda Lužnice ( v 354 m n. m.) zvolna mizí ve vzduté vodní hladině (soutoku) řeky Vltavy.

[editovat] Jezy a mosty

[editovat] Jezy

Lužnice- pohled na jeden z mnoha jezů z výše mostu „Bechyňská duha“

• jez Pilař u obce Majdalena – je nejnebezpečnější jez v Česku, má nejvíce obětí
• Jez Dráchov v obci Dráchov (před Soběslaví) - velmi nebezpečný jez
• jez Čejnov, u chatové osady mezi Dráchovcem a Soběslaví, vyžaduje také maximální opatrnost
• jez Steiniger - na západním okraji Soběslavi.
• jez Soukeník u Sezimova Ústí, tábořiště, sportovní areál, náročný pro sjezd lodí
• jez před Bechyní, pod obloukovým mostem (řeka 360 m n. m.)

[editovat] Mosty

Most „Bechyňská duha“

• V Dráchově je zajímavý železný most na cestě z E55 do oblasti Blat.
• V Soběslavi (pod jezem Steiniger) je silniční most na silnici Soběslav-Bechyně, vede do oblasti Soběslavských Blat, např. přes obce Vesce, Vlastiboř.
• za Soběslaví je na silnici z obce Klenovice (na E55) směrem na Rybova Lhota, Želeč přes Lužnici kovový most Ovčín.
• u obce Skalice (u chatové oblasti u jezer bývalé pískovny) je betonová lávka pro pěší a cyklotrasu.
• v Plané nad Lužnicí silniční most od E55 na silnici směr Malšice, Bechyně nebo vlevo směr Želeč, Hlavatce.
• V Táboře je železniční most (celokovový) budovaný v letech 1901-1902 při stavbě první elektrifikované trati ve střední Evropě mezi Táborem a Bechyní. Dílo ing. Františka Křižíka bylo dáno do provozu v létě 1903.
• V Táboře je od roku 1935 přes Lužnici obloukový železobetonový Švehlův most na silnici Tábor-Bechyně.
• Níže po proudu u chatové oblasti „Riviera“ a lesní restaurace „Harachovka“ - oblouková Harrachova lávka z roku 1941 (tu původní z roku 1929 strhla 16.3.1940 velká voda a kry) – součást turistické cesty (původně „Harrachovy stezky“ budované od roku 1895) do Příběnic po levém břehu Lužnice.
• Nedaleko obce Stádlec byl na Lužnici znovu složen a 25.5.1975 otevřen jedinečný řetězový Stádlecký most, který se až do stavby Orlické přehrady a nového mostu (Podolský) tyčil nad Vltavou.
• U Bechyně Lužnici překlenuje unikátní obloukový most železobetonový most s kolejemi a vozovkou, známý pod poetickým názvem „Bechyňská duha“, který byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky.
• v Kolodějích nad Lužnicí silniční most na silnici Týn nad Vltavou-Chrášťany.
• V Dobronicích je funkční přívoz.

Foto obloukové lávky

Oblouková lávka na turistické stezce podél Lužnice

Harrachova lávka z roku 1941, přes Lužnici

Tok Lužnice za „Harachovkou“ směrem k Bechyni

Pomoc turistům u lávky přes řeku Lužnici

[editovat] Zajímavosti

pomník Emy Destinnové na břehu Nové řeky, nedaleko obce Stříbřec (2007)

• Na břehu Nové řeky nedaleko obce Stříbřec můžeme navštívil pomník Emy Destinnové, která žila v nedaleké Stráži nad Nežárkou.
• a v Sezimově Ústí (na levém břehu Kozského potoka u soutoku s Lužnicí) je možno navštívit letní sídlo druhého prezidenta ČSR dr.Edvarda Beneše - vilu, postavenou v letech 1930-1931 a rozsáhlou zahradu a park, kde je od konce čtyřicátých let hrobka Edvarda Beneše, kterou podle jeho přání vyprojektoval významný čs. architekt Pavel Janák. Hrob je situován do návrší, jemuž se podle legendy říká Kazatelna(údajně zde kázal mistr Jan Hus).
• Koncem padesátých let se u Příběnic měla stavět přehrada,ale tento plán nebyl realizován.

• O Lužnici, rybách a vodě :
  • v Lužnici byl v roce 1934 chycený v Dráchově sumec o váze 52 kg a délce 217 cm ( byl chycen do slupu - lapadla ryb na jezu, sestaveného ze žlabu a děrované bedny); na udici to byl v únoru 1953 chycený sumec o váze 38,5 kg a délce 208 cm.
  • v srpnu 1822 trpěl Tábor a okolí takovým nedostatkem vody, že magistrát žádal úřady puštěním Rožmberka o zvýšení hladiny v Lužnici.

[editovat] velké vody

Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při povodni v srpnu 2002

Památník Jakubu Krčínovi pod bezpečnostním přepadem na východní straně hráze Rožmberka

Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při extr.nízkém stavu vody v červenci 2007

• 21.7.1432 - při rozsáhlé povodni na jihu došlo až k zatopení Staroměstského náměstí v Praze. Povodně měly za následek velkou neúrodu, zejména obilí.
• 17.8.1501 - velká voda poškodila pole a budovy, a také mnohé rybníky.
• 20.8.1544 - velká povodeň z jihu Čech dorazila až do Prahy. Potvrdila opět nutnost stavby vodního díla ( rybníku Rožmberk).
• 22.2.1865 - při zimní povodni se řeka rozlila z břehů
• 20.2.1890 - po deštích a tání byla jedna z největších povodní na Lužnici. (Záznamy o datech a výškách při povodních jsou na zdi mlýnu Veselý v Táboře)

• 16.3.1940 - šla řekou velká voda. V Táboře ledové kry strhly lávku u Harrachovky, která tam byla od roku 1929. Nová, která slouží dodnes, je z května 1941.
• 26.3.1988 - po prudkém tání a deštích bylo na Táborsku zaplaveno na 3 tisíce hektarů zemědělské půdy a asi 30 domů. (zej. Roudná, Klenovice, Bechyně)
• 13.8.2002 - po vydatných deštích došlo k největší a nejničivější povodni všech dob v Česku. 13., 14. a 15. srpna rozvodněná Lužnice, Nežárka, potoky a přetékající nebo protržené rybníky v Jihočeském kraji se rozlily a voda zaplavila nejen tisíce hektarů pozemků, ale i ulice a domy měst a obcí do výše až několika metrů. Hrozilo mj. také protržení hrází rybníku Rožmberk nebo nádrže Jordán – a tím následná katastrofa. Škody na majetku (zničené domy, komunikace, mosty, aj.) nebyly jen na jihu Čech, ale byly nedozírné skoro v celé ČR. Povodeň zasáhla těžce i Prahu, kde došlo k zatopení celých čtvrtí i metra.

• 28.3.2006 - při prudkém tání velké vrstvy sněhu a po deštích voda Lužnice a přítoků a v rybnících prudce stoupala a 30.3. došlo k záplavám v celém regionu. Nejvíce bylo postiženo Veselí nad Lužnicí – zatopeno 24 ulic, 270 domů, evakuováno bylo 1200 obyvatel (celkem voda na 150 ha území města, včetně silnice E55). V Soběslavi voda z řeky a Černovického potoka zaplavila 7 ulic, přes 70 domů, bylo evakuováno100 lidí, škody přesáhly 60 milionů Kč. Postiženy byly obce podél řeky ( Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Bechyně i Tábor-Čelkovice). Vláda ČR vyhlásila pro Jihočeský kraj nouzový stav (od 2. do 10.4.)

[editovat] Fotogalerie

Lužnice-stavidlo I do Staré řeky, vyšší stav vody (2005)	Stará řeka pod stavidlem, extrémně málo vody (červenec 2007)	Stará řeka - začátek, od splavu na rozvodí, vyšší stav vody (2005)	Nová řeka u rozvodí, extrémně málo vody (červenec 2007)
Lužnice-Nová řeka, poblíž obce Stříbřec (2007)	Řeka Lužnice po výtoku z rybníka Rožmberk	Lužnice-soutok s Nežárkou ve Veselí nad Lužnicí, pohled od severu	Dráchov-most na cestě z křižovatky "U sloupu"(E55) směr Soběslavská Blata
Lužnice v Táboře pod částí Starého města (2007)	Lužnice v Táboře, v pozadí vpravo klášter Klokoty (pod ním v údolí řeka),v popředí hráz nádrže Jordán, 2007	Švehlův most v Táboře-silniční,oblouk 25 m od hladiny, stavba dokonč. 28.10.1935, projekt arch.V.Slavík. Foto 2007	Lužnice-typická scenérie v úseku před Bechyní
Lužnice pod zámkem v Bechyni-Zářečí

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Lužnice

• Lužnice-Stará a Nová řeka-turist.mapa
• Řeka Lužnice na stránkách PF JČU
• Mapa povodí
• Povodňové zpravodajství - výška hladiny na středním toku.