Lublin

Lublin Lublin
Lublinská katedrála (Archikatedra)
vlajka znak
poloha
souřadnice:	51° 14′ 0" s. š., 22° 34′ 0" v. d.
nadmořská výška:	162-233 m n. m.
Vojvodství:	Lublinské vojvodství
Okres:	Lublin (městský okres)
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	147,5 km²
počet obyvatel:	354 967 (2006)
hustota zalidnění:	2407 obyv. / km²
etnické složení:	Poláci
náboženské složení:	Římští katolíci, částečně uniaté
správa města
starosta:	Adam Wasilewski
oficiální web:	www.um.lublin.pl
telefonní předvolba:	(+48) 81
PSČ:	20-001 až 20-999

Lublin je polské historické město ležící ve východním Polsku mezi Varšavou (170 km) a hranicí s Ukrajinou (100 km); s 357 000 obyvateli (2006) je 9. největším polským městem a největším sídlem východně od Visly. Lublin je střediskem Lublinského vojvodství. Městem protéká řeka Bystrzyca.

[editovat] Dějiny

[editovat] pravěk a středověk

Renesanční Lublinský zámek

Na místě dnešního města stála osada již v 5. století. První zmínka o Lublinu pochází z roku 1224; název pochází od jména Lubla (Lubomír). Ve 13. století získalo městská práva. Během polské expanze do Haliče a na Červenou Rus zvítězil roku 1341 Kazimír III. Veliký poblíž Lublina nad Tatary; rok nato bylo město obehnáno hradbami. Rozvíjel se obchod s nově podrobenými oblastmi dnešní Ukrajiny a s černomořskými přístavy.

[editovat] novověk

Roku 1569 zde byla uzavřena Lublinská unie – personální svazek Polského království s Litvou. V 17. století byl Lublin zničen jednak kozáckými a švédskými nájezdy (1656), jednak morem, který si zde roku 1630 vyžádal 5000 obětí. V téže době bylo město jedním z center polské reformace; existovala zde mj. komunita Polských bratří. Po III. dělení Polska se město načas octlo v rakouské správě (1792–1805), poté připadlo ruskému impériu. Roku 1837 se stalo centrem gubernie. Okolo roku 1850 zde žilo 21 000 lidí, z nichž 56 % bylo židovského vyznání. V 2. polovině 19. století pak město velmi rychle rostlo, mj. díky železnici Varšava – Kovel (1877).

[editovat] 20. století

Roku 1918, kdy se Lublin stal součástí nezávislého Polska, byla založena zdejší katolická univerzita. V roce 1939 zde žilo 120 000 lidí, z nichž třetina byli Židé; mezi válkami jejich komunita relativně prosperovala (fungovala zde mj. největší ješiva na světě), avšak drtivá většina Židů byla zavražděna během německé nacistické okupace (1939–1944) v koncentračním táboře v Majdanku vzdáleném jen 2 km od židovského ghetta, které bylo (stejně jako část Starého města a čtvrti Wieniawa) během války zcela zdevastováno. 23. července 1944 se Lublin stal na 146 dní dočasným hlavním městem komunistického Polska. Po roce 1945 nastal rychlý rozvoj průmyslu, vybudována byla též většina velkých sídlišť v okrajových částech města. Na Majdanku a židovských hřbitovech vznikly památníky připomínající holocaust a válené hrůzy.

[editovat] Současnost

Památník boje a utrpení v Majdanku dle návrhu Wiktora Tołkiny

Lublin je dnes především kulturním centrem východního Polska. Funguje zde množství galerií a muzeí, jsou zde 4 univerzity (kromě katolické spíše přírodovědeckého zaměření) a ve zdejším Centru Kultury se konají divadelní festivaly.

Hospodářství je založeno spíše na lehkém (potravinářském, farmaceutickém) průmyslu, neboť množství velkých podniků po přechodu ke kapitalismu zkrachovalo. Vyrábí se zde dodávky Lublin. Městem prochází hlavní silnice z Varšavy do Lvova a z Białystoku do Rzeszowa; železnice zajišťuje spojení především s Varšavou, v opačném směru jezdí vlaky do Chełmu a dvakrát denně do Kyjeva. Odbočuje zde vedlejší trať do Stalowej Woli.

[editovat] Související články

• Lublinští Židé
• Katolická univerzita v Lublinu
• Koncentrační tábor Majdanek
• Trolejbusová doprava v Lublinu

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Lublin

• oficiální stránky města
• portál Lublin.pl
• mapa Lublinu
• Stránky MPK (dopravní podnik provozující MHD)

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města: Dolnoslezské (Vratislav) | Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) | Lodžské (Lodž) | Lublinské (Lublin) | Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zielona Góra) | Malopolské (Krakov) | Mazovské (Varšava) | Opolské (Opolí) | Podkarpatské (Řešov) | Podleské (Białystok) | Pomořské (Gdaňsk) | Slezské (Katovice) | Svatokřížské (Kielce) | Varmijsko-mazurské (Olsztyn) | Velkopolské (Poznaň) | Západopomořanské (Štětín)