Lučané

Lucko bylo území bájného kmene Lučanů se střediskem v Žatci existující přibližně na přelomu 8. a 9. století.

Písemné doklady z této doby nemáme. O existenci nějakého kmenového útvaru na severozápadě Čech soupeřícího s Čechy (Přemyslovci) se dnes již spíše pochybuje. O Lucku a Lučanech se zmiňuje první díl Kosmovy kroniky. Lucké území se podle ní rozkládalo podél řeky Ohře. Sousedilo na západě u dnešních Lovosic s územím Litoměřiců. Hranice s kmenem Čechů by pak zřejmě běžela zhruba podél řeky Ohře až k Žatci a po té směrem na jih k řece Mži. Není jasné, kde by měla být západní hranice Lucka, ale dá se předpokládat, že by pod vládu Lučanů patřilo i dnešní Sokolovsko.

Lučané podle pověsti byli nepřátelé kmene Čechů a jejich vládců Přemyslovců. Podle Kosmy Lucko zaniklo za vlády knížete Neklana, jehož vojsko na bitvě u Turska porazilo silnou luckou Vlastislavovu armádu. Této bitvy se mělo zúčastnit až 20 000 lidí, tedy desetina tehdejšího obyvatelstva území dnešních Čech.

Kromě Žatce mělo být také významné hradiště Vlastislav nedaleko dnešních Třebenic.

Vladimír Karbusický přesvědčivě dokazuje, že Kosmas při líčení podrobností Lucké války vychází ze staršího franského zdroje. Motiv Tyra/Styra/Čestmíra převlečeného do vojevůdcova brnění je pak převzat z Homéra nebo jiných antických zdrojů. Kosmas v Lucké válce zřejmě popisoval historickou událost z doby pozdější než z období předbořivojovského, totiž pravděpodobně pohraniční půtku knížete Boleslava z roku 936. Tomuto datování přibližně odpovídají i archeologické nálezy ve Vlastislavi.

Projekt Wikisource obsahuje původní text související s tímto článkem:

Lucká válka