Ludvík IV. Dítě

Ludvík IV. Dítě (* 893 v Altoettingu v Bavorsku, † 20. nebo 24. září 911), poslední karolinský král Východofranské říše byl jediným legitimním synem krále Arnulfa Korutanského a jeho ženy Oty (ta pocházela z rodu konradinovců). Během jeho vlády byla země častým terčem útoků Maďarů.

[editovat] Východofranský král

Ludvíkův otec Arnulf zemřel na sklonku roku 899 a Ludvík jako jeho jediný syn a dědic východofranské části karolinské dynastie byl korunován ve Forchheimu 4. února 900 ve svých šesti letech. Odtud přízvisko Dítě.

Ludvík byl velmi slabé tělesné konstituce, často nemocný. Praktický výkon panovnických pravomocí převzali jeho rádcové, zemská šlechta a duchovenstvo. Mezi nejvlivnější muže země tedy patřil míšeňský arcibiskup Hatto I a kostnický biskup Solomon III. Tito dva duchovní také byli příčinou, proč královský soud rozhodl ve sporu Konradinovců proti Babenbergům ve věci Franského vévodství ve prospěch konradinovců.

Ludvík se také pokusil bránit říši proti maďarské hrozbě, ale s malým úspěchem. Jeho armáda byla v bitvě na Lechu v roce 910 poražena (později je tamtéž Ota I. porazil) a sám král na následky válečných útrap zemřel 20. nebo 24 září 911 ve věku osmnácti let. Byl pohřben v klášteře svatého Jimrama v Řezně vedle svého otce. S ním také vymřela východní větev karolinské dynastie.

V následujících volbách zvolili východofranští vévodové franského vévodu Konráda východofranským králem.

Předchůdce: Arnulf Korutanský

Východofranský král 900 – 911

Nástupce: Konrád I. Mladší