Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Téma Esperanto |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademie esperanta | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | BEMI | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | OSIEK | Katoličtí esperantisté |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Ĝangalo | Rozhlas | Internacia Televido | Finvenkismus | Homaranismus | Hudba | Kabei | Pasporta Servo | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | Esperantista | UK | IJK | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| PIV | Autoři | Esperantský komiks | Esperantské časopisy | Encyklopedie |
| Body pohledu |
| Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
| Wikimedia |
| Portál | Vikipedio | Vikivortaro | Vikicitaro | Vikifonto | Vikilibroj | Vikikomunejo | Vikispecioj |
Ludvík Lazar Zamenhof, někdy chybně psáno Lazar Ludvík Zamenhof, (15. prosince 1859, Białystok – 14. dubna 1917, Varšava) byl autorem esperanta a jeho prvním spisovatelem.
Výročí jeho narození (15. prosinec) slaví esperantisté každoročně jako tzv. Zamenhofův den.
L. L. Zamenhof byl Polák ruskožidovského původu, jeho rodiče doma mluvili rusky. Již na gymnáziu se zabýval problematikou jazyků a později lingvistiku i vystudoval. Původně se chtěl zabývat filologií, ale nakonec pracoval jako oční lékař.
Obsah |
L. L. Zamenhof uměl dvanáct jazyků a došel k názoru, že hlavní příčinou nedůvěry a nepřátelství mezi národy jsou jazykové bariéry. Jelikož se domníval, že je možno toto odstranit zavedením nového umělého jazyka, věnoval celý život snaze vytvořit a následně propagovat esperanto.
O vytvoření umělého jazyka se poprvé pokusil již na gymnáziu, kdy vytvořil první koncepci tohoto jazyka, který nazval Lingwe uniwersala. Na univerzitě v této činnosti pokračoval a nakonec se mu podařilo dát esperantu konečnou podobu. Roku 1887 vydal pod pseudonymem Dr. Esperanto (Dr. Doufající) první učebnici tohoto jazyka. Ještě před vydáním této učebnice udělal Zamenhof několik překladů, aby zjistil zda je možno jazyk plnohodnotně využívat.
Zamenhof vytvořením esperanta navázal na práce filozofů 17. století jako byli René Descartes, Wilhelm Leibniz či Jan Amos Komenský, který mezinárodnímu jazyku věnoval spis Panglottia.
Ludvík Lazar Zamenhof se celou svojí tvorbou věnoval esperantu, vydal několik učebnic, cvičebnic a jiných knih, nutných pro učení se novému jazyku. Za důležité považoval, aby jazyk byl spjat s vlastní tvorbou, proto v něm psal básně. Literární hodnota těchto básní není velká a jejich význam je spíše popularizační.
Zamenhof působil také jako redaktor prvního esperantského časopisu La Esperantisto a přispíval do časopisu La Revuo. Všechny Zamenhofovy články, pojednání, předmluvy k různým dílům, dopisy aj. vyšly v rozsáhlé sbírce Originala Verkaro (Původní dílo).
Kromě vyjmenovaných děl je Zamenhof autorem či spoluautorem několika slovníků.
Za nejdůležitější část Zamenhofova díla lze považovat jeho překlady do esperanta, protože právě díky překladům se mu podařilo jazyk rozvinout, rozšířit jeho pružnost, začal tvořit první obraty, metafory atp.
Zamenhof přeložil řadu děl světové literatury, za nejvýznamnější lze považovat překlad Starého zákona (Malnova Testamento). K dalším jím přeloženým významným dílům patří Hamlet (Hamleto) od W. Shakespeara, Dickensův Boj o život (La Batalo de l'Vivo). Z německé klasiky pak přeložil Goethovo díly Ifigenie v Tauridě (Ifigenio En Taurido) a Schillerovy Loupežníky (La Rabistoj). Dále přeložil Revizora (La Revizoro) od N. V. Gogola, čtyři díly pohádek (Fabeloj) od H. Ch. Andersena. Mezi jeho méně známé překlady patří překlady děl Marta od E. Orzeszkowe, Georgo Dandin od J. B. Moliera a La Rabeno de Baharah od H. Heineho.
Velká část Zamenhofových překladů byla založena na originále, ale některá díla překládal i na základě již existujících překladů do jiných jazyků (jestliže jazyk originálu sám nedostatečně ovládal), či takovéto překlady používal jako pomůcku při překladu z originálu. Zamenhof hovořil plynně rusky, německy a polsky, pasivně dobře ovládal latinu, hebrejštinu a francouzštinu, menší znalosti měl také v řečtině, angličtině a italštině.[1]