Ludvík Souček
Ludvík Souček (17. května 1926 – 26. prosince 1978 Praha) byl přední český spisovatel science fiction zejména pro mládež a literatury faktu, v níž popularizoval tzv. záhadologické teorie. Rovněž přeložil Vzpomínky na budoucnost Ericha von Dänikena.
V Praze Bubenči studoval na tamním gymnásiu. V roce 1944 byl totálně nasazen v Praze Libni u ČKD. Střední školu dokončil a odmaturoval až v roce 1945. Po studiích na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1945-1951) pracoval tři roky jako asistent na II. stomatologické klinice v týmu profesora Neuwirta. Později vstoupil do Československé lidové armády a necelý jeden rok (červen 1954 - březen 1955) strávil v Severní Koreji jako vojenský lékař. V letech 1955-1964 pracoval jako zubař v Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích. V letech 1964-1968 byl zaměstnancem Ministerstva národní obrany, v roce 1968 krátce na ÚV KSČ. Od roku 1969 byl v armádní redakci Československé televize, kde byl autorem pořadu Od zmizelého diplomata k jiným vesmírům. V letech 1972-1976 pracoval v nakladatelství Albatros. V roce 1976 odešel ve svých 50 letech do invalidního důchodu. Rok poté byl vyznamenán titulem zasloužilý pracovník kultury a v roce 1978 v Praze zemřel.
[editovat] Spekulace o účasti na lékařských pokusech
Podle spekulací založených na neveřejných zdrojích[1] je smrt Ludvíka Součka zahalena záhadou a krátce před ní mělo vyjít najevo, že během své vojenské služby v Severní Koreji se měl zúčastnit lékařských pokusů na amerických válečných zajatcích.
Na spekulacích o lékařských pokusech, nejasnostech týkajících se Součkovy smrti a zdrojů inspirace jeho sci-fi povídek je založena část příběhu knihy Tušení podrazu Ondřeje Neffa. Vzhledem k dostupným podkladům nelze však tento dohad potvrdit ani vyvrátit.
[editovat] Dílo Ludvíka Součka
Přes občasnou poplatnost jeho děl dobové ideologii je jedním z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších (alespoň u generací, které vyrůstaly do 80. let, často s jeho knihami) českých spisovatelů SF 20. století; několikrát zvítězil ve čtenářských anketách o nejoblíbenějšího autora sci-fi. Psal ovšem knihy a povídky i z jiných oblastí, např.jej zajímala fotografie, maňáskové divadlo. U řady povídek vydaných v časopisech použil pseudonymů Ludvík Hynek, Ludvík Dvořák a Ludvík Knot.
Výběr z díla:
- 1951 Hrajeme maňáskové divadlo (divadelní teorie)
- 1962 Hrátky kolem křižovatky (dětská kniha)
- 1963 Jak se světlo naučilo kreslit (teorie fotografie)
- 1964 Cesta slepých ptáků (SF román, další vydání 1976, 1989 (celá trilogie v jednom svazku) a 1999)
- 1964 Kam nedosáhne hlas (Z historie pošty, telegrafu a telefonu)
- 1965 Krotitelé ďáblů (dobrodružný román)
- 1965 Co oko nevidí (teorie fotografie)
- 1966 Cesta k moderní fotografii (teorie fotografie)
- 1967 Velké otazníky, o vesmírných záhadách
- 1967 Cesta slepých ptáků II. Runa rider (SF, další vydání 1976 a 1999)
- 1968 Cesta slepých ptáků III. Sluneční jezero (SF román, další vydání 1976 a 1999)
- 1968 Případ ztraceného suchoplavce (dvojice novel, detektiv Martin Anděl)
- 1968 Malí rytíři velkých měst, menší práce o mravencích
- 1968 Války, vojáci, fotografie , o fotografování
- 1969 Bratři Černé planety (sbírka SF povídek)
- 1969 Nebe plné balónů, o vzduchoplavbě
- 1970 Operace „Kili“ (sbírka SF povídek; část nákladu zničena zásahem cenzury – v jedné povídce sovětský voják kleje a souloží)
- 1970 Záhada S M (divadelní hra na základě SF novely Pevnost bílých mravenců)
- 1970 Případ Jantarové komnaty (SF román, detektiv Martin Anděl, další vyd. 1990)
- 1971 Fotografujeme na cestách (příručka o fotografování)
- 1971 Nebeské detektivky, senzace a záhady
- 1972 Případ baskervillského psa (SF román, detektiv Martin Anděl)
- 1972 Pevnost bílých mravenců (dvě SF novely)
- 1973 Zájem Galaxie (sbírka SF povídek, vyšlo bez titulního příběhu)
- 1974 Blázniví vynálezci (literatura faktu, obsah opsán názvem)
- 1975 Co zavinil Gutenberg (historie knihtisku)
- 1976 Obrazový opravník obecně oblíbených omylů – populárně naučné
- 1976 Rakve útočí (populárně-historická kniha o prvním nasazení námořních obrněnců Virginia (Merrimac) a Monitor ve válce Severu proti Jihu)
- 1977 Kdo byl kdo, encyklopedie, znovu rozšířená vsdána r.1980
- 1978 Tušení souvislostí, záhady
- 1980 Blázni z Hepteridy (SF román, původně v časopise Letectví a kosmonautika 1972, další vydání v roce 1986 a 2000)
- 1982 Otazníky nad hroby, o záhadách nad úmrtím známých postav historie
- 1983 Bohové Atlantidy (SF román; původně v časopise Svět v obrazech 1970, další vydání v roce 2000, doplněno torzem románu Mnémosyné Inc.)
- 1985 Hippokratův slib (sbírka SF povídek, další vydání v roce 1997)
dále:
- Tušení stínu
- výběr zajímavostí u vydaného románu J.Verna Cesta do středu Země (1965)
- 1969 Vzpomínky na budoucnost (Däniken)
- 1970 Únos na Mars (Suchdolský,Nečas), překlad spolu s V.Kajdošem
[editovat] Související články
- Ondřej Neff: Literární sopka Ludvíka Součka. In Něco je jinak, Albatros, Praha 1981, s. 285 - 305.
- František Novotný: Tlustý muž, který se smál. In: Ludvík Souček: Po stopách bludiček, AF 167, Brno 1992, s. 11 - 63.
- Čeští spisovatelé 20.století. Praha : Československý spisovatel, 1985. str.573-576
- Jan Kubát: „Ze spárů Skylly a Charybdy do útrob Leviatana aneb Nový epochální výlet za Ludvíkem Součkem, tentokrát do XX. století“ (vlastním nákladem, 2008)
- ↑ Ross Hedvíček: Tušení doktora Součka, napsáno 2002, znovu publikováno na dalším z Hedvíčkových blogů v lednu 2007: [1] – kde děkuje „P. P. za původní informací a plk. L. C. v. v. za odvahu to všechno potvrdit“
[editovat] Externí odkazy