Ludwig Wittgenstein

Ludwig Josef Johann Wittgenstein [vitg(e)nštajn] (26. dubna 1889 Vídeň – 29. dubna 1951 Cambridge) byl jedním z nejvlivnějších filosofů 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka, ovlivnil však i logické pozitivisty. Jeho myšlení pravděpodobně nejvíce ovlivnili Arthur Schopenhauer, Bertrand Russell a Gottlob Frege.

[editovat] Život

Poznámkový sešit Ludwiga Wittgensteina z roku 1914

Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889 ve Vídni jako nejmladší z osmi dětí. Jeho rodina byla velice bohatá, otec Karl Wittgenstein patřil k nejúspěšnějším podnikatelům Rakouska-Uherska. Jeho matka byla Leopoldina, známá Poldi z názvu a emblému kladenských železáren. Po domácím vyučování a škole v Linzi studoval Ludwig strojírenství v Berlíně, jeho zájem se časem rozšířil na matematiku a přes ní k logice a filosofickým otázkám základů matematiky. Na radu Gottloba Fregeho absolvuje několik trimestrů u Bertranda Russella v Cambridge. Po vypuknutí 1. světové války se hlásí do rakouské armády jako dobrovolník a v jejím průběhu získává na východní frontě několik medailí za statečnost. Po válce pokračuje v bádání a roku 1922 vydává s Russellovou pomocí Logisch-philosophische Abhandlung (později známé jako Tractatus Logico-Philosophicus), jediné dílo, které vyšlo za jeho života. V něm, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stahuje se do ústraní. Několik let působí jako učitel na venkovské základní škole, až v roce 1929 se vrací do Cambridge na Trinity College, kde se vrací k filosofické práci a učí. Roku 1939 se tamtéž stává profesorem. Během 2. světové války pracuje v nemocnici a jako technický pracovník v Newcastlu, po jejím konci se vrací na univerzitu. Od roku 1947 rezignuje na akademickou činnost a plně se věnuje psaní. Do roku 1949 vzniká většina materiálu později vydaného jako Philosophische Untersuchungen (Philosophical Investigations), dílo pokládané za Wittgensteinovu nejzávažnější práci. Posledních pár let tráví usilovnou prací ve Vídni, Oxfordu a v Cambridge, kde v dubnu 1951 umírá na rakovinu.

[editovat] Dílo

• Tractatus Logico-Philosophicus – jediné dílo vydané během jeho života; sám Wittgenstein v předmluvě napsal, že se skládá ze hlavních dvou částí - za prvé: myšlenek v něm vyjádřených, za druhé: ukázáním jak málo se dosáhne řešením podobných problémů. Jedna z nejdůležitějších myšlenek je vyjádřena v oddílu 4.003 – „Většina vět a otázek, které byly napsány o filosofických věcech, není nepravdivá, nýbrž nesmyslná. Nemůžeme proto vůbec takové otázky zodpovědět, nýbrž jen prokázat jejich nesmyslnost. Většina otázek a vět filosofů spočívá na tom, že nerozumíme naší jazykové logice. (Je to takový druh otázek, jako zda je dobro více, či méně identické než krásno.) A nelze se divit, že nejhlubší problémy vlastně žádné problémy nejsou.“ a 4.0031 - „Celá filosofie je ‚kritikou jazyka‘. Russelovi vděčíme za to, že ukázal, že zdánlivá logická forma věty nemusí být její skutečnou formou.“ Z dalších zajímavých výroků stojí za uvedení ještě minimálně oddíl 5.6 – „Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa.“ a samozřejmě poslední oddíl 7 tvořený jen jednou větou: „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“.
• Philosophishe Untersuchungen – zde dále rozvíjí myšlenku filosofie, jako objasňování problémů jazyka („Význam nějakého slova je způsob jeho použití v řeči. (43)“).
• The Blue and Brown Books – výbor z přednášek v Cambridge, asi nejpřístupnější vyjádření Wittgensteinových myšlenek
• On Certainity – práce z posledních let (z velké části odpověď na práci G. E. Moora – In Defense of Common Sense)
• Vermischte Bemerkungen – rozličné poznámky z pozůstalosti (sestavil Georg Henrik von Wright). Vydal Basil Blackwell, Oxford 1977 (česky Rozličné poznámky, vydala Mladá Fronta, edice Váhy, 1993, překlad Marek Nekula).

[editovat] Externí odkaz

Související články obsahuje Portál Filosofie

• Časopis Reflex: článek Ludwig Wittgenstein z čísla 17/2006

Tento článek o filosofovi je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.