Luna 2

1959-014A - Luna 2
Název objektu	Luna 2
COSPAR	1959-014A
Katalogové číslo	114
Start	12. září 1959, 06:39:42 UTC
Kosmodrom	Bajkonur
Nosná raketa	Vostok-L
Stav objektu	dopadl na Měsíc
Přistání	13. září 1959 21:02:24
Provozovatel	SSSR, OKB-1
Výrobce	SSSR, OKB-1
Kategorie	měsíční sonda
Hmotnost	390 kg

Luna 2 (známá též jako Lunik 2 a nebo 00114) byla první sonda, která dopadla na Měsíc.

[editovat] Popis sondy

Váha sondy činila 390,2 kilogramů a konstrukčně se Luna 2 příliš nelišila od své předchůdkyně Luny 1. Patřila do sond první generace (spolu s Luna 1 a Luna 3). Kulovitá sonda se dvěma rozdělenými hemisférami. Na jedné straně vybavená systémem antén pro přenos rádiového signálu a na druhé polokouli (té směrem k Měsíci) se nacházely kamery, které měly snímat detaily měsíčního povrchu. Vybavení sondy dále obsahovalo geigrův počítač pro zjišťování radiace, magnetometr, zařízení na detekci mikrometeoritů atd.

Zajímavá byla příprava sondy pro let i pozdější dopad. Spolu s posledním stupněm rakety byly všechny díly i přístroje rakety sterilizovány, aby se na Měsíc nedostala žádná forma pozemského života.

[editovat] Průběh letu

Startovala 12. září 1959 z kosmodromu Bajkonur. Po startu a nabrání únikové rychlosti se Luna 2 oddělila od třetího stupně raketového nosiče, který podobně jako sonda měl dopadnout na povrch Měsíce. Během letu k Měsíci proběhl na palubě sondy pokus na hledání plynu ve volném prostoru. Ve vzdálenosti 140 000 km od Země bylo vypuštěno 10 kg sodíku. Vzniklý oblak byl pozorován i v ČSSR. Po 33,5 hodinách letu náhle ustal radiový signál přicházející ze sondy, což značilo, že sonda se úspěšně zaryla do měsíčního povrchu rychlostí 3,3 km/s. Místo dopadu bylo východně od Mare Serenitatis, v oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů) 13.9. 1959 ve 21:02:24 středoevropského času, nedaleko Aristidesovo, Archimedesovo a Autolycusovo kráteru. Za třicet minut od dopadu sondy dopadla na povrch i třetí část raketového nosiče.

Podobně jako Luna 1 měřila intenzitu kosmického záření, jeho složení, zkoumala těžká jádra v kosmickém prostoru, hustotu atmosféry, plynnou složku meziplanetárního prostoru, mikrometeority, magnetické pole Země i Měsíce. Všechny tyto údaje předávala až do svého dopadu na měsíční povrch řídícímu středisku.

Sonda během svého pádu odvysílala snímky přibližující se měsíční krajiny, dále sonda neobjevila žádné magnetické pole Měsíce a ani žádné radiační pásy jako u Země.

[editovat] Zdroje

[editovat] Související články

• Program Luna

[editovat] Literatura

• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.

[editovat] Externí odkaz

• Luna 2 na stránkách Kosmo.cz

Související články obsahuje Portál Kosmonautika