Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| 1959-014A - Luna 2 | |
|---|---|
| Název objektu | Luna 2 |
| COSPAR | 1959-014A |
| Katalogové číslo | 114 |
| Start | 12. září 1959, 06:39:42 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Vostok-L |
| Stav objektu | dopadl na Měsíc |
| Přistání | 13. září 1959 21:02:24 |
| Provozovatel | SSSR, OKB-1 |
| Výrobce | SSSR, OKB-1 |
| Kategorie | měsíční sonda |
| Hmotnost | 390 kg |
Luna 2 (známá též jako Lunik 2 a nebo 00114) byla první sonda, která dopadla na Měsíc.
Obsah |
Váha sondy činila 390,2 kilogramů a konstrukčně se Luna 2 příliš nelišila od své předchůdkyně Luny 1. Patřila do sond první generace (spolu s Luna 1 a Luna 3). Kulovitá sonda se dvěma rozdělenými hemisférami. Na jedné straně vybavená systémem antén pro přenos rádiového signálu a na druhé polokouli (té směrem k Měsíci) se nacházely kamery, které měly snímat detaily měsíčního povrchu. Vybavení sondy dále obsahovalo geigrův počítač pro zjišťování radiace, magnetometr, zařízení na detekci mikrometeoritů atd.
Zajímavá byla příprava sondy pro let i pozdější dopad. Spolu s posledním stupněm rakety byly všechny díly i přístroje rakety sterilizovány, aby se na Měsíc nedostala žádná forma pozemského života.
Startovala 12. září 1959 z kosmodromu Bajkonur. Po startu a nabrání únikové rychlosti se Luna 2 oddělila od třetího stupně raketového nosiče, který podobně jako sonda měl dopadnout na povrch Měsíce. Během letu k Měsíci proběhl na palubě sondy pokus na hledání plynu ve volném prostoru. Ve vzdálenosti 140 000 km od Země bylo vypuštěno 10 kg sodíku. Vzniklý oblak byl pozorován i v ČSSR. Po 33,5 hodinách letu náhle ustal radiový signál přicházející ze sondy, což značilo, že sonda se úspěšně zaryla do měsíčního povrchu rychlostí 3,3 km/s. Místo dopadu bylo východně od Mare Serenitatis, v oblasti Mare Imbrium (Moře dešťů) 13.9. 1959 ve 21:02:24 středoevropského času, nedaleko Aristidesovo, Archimedesovo a Autolycusovo kráteru. Za třicet minut od dopadu sondy dopadla na povrch i třetí část raketového nosiče.
Podobně jako Luna 1 měřila intenzitu kosmického záření, jeho složení, zkoumala těžká jádra v kosmickém prostoru, hustotu atmosféry, plynnou složku meziplanetárního prostoru, mikrometeority, magnetické pole Země i Měsíce. Všechny tyto údaje předávala až do svého dopadu na měsíční povrch řídícímu středisku.
Sonda během svého pádu odvysílala snímky přibližující se měsíční krajiny, dále sonda neobjevila žádné magnetické pole Měsíce a ani žádné radiační pásy jako u Země.
| Související články obsahuje Portál Kosmonautika |