Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Lucern Luzern, Lucerne, Lozärn |
||
|---|---|---|
Pohled z Pilatu na Lucern |
||
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| nadmořská výška: | 436 m n. m. | |
| Kanton: | Lucern (kanton) | |
| Okres: | Lucern | |
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 24,15 km² | |
| počet obyvatel: | 57 890 (2006) | |
| hustota zalidnění: | 2397 obyv. / km² | |
| správa města | ||
| oficiální web: | www.luzern.ch | |
| PSČ: | 6000-6009 | |
Lucern (německy: Luzern, francouzsky a anglicky: Lucerne, italsky a rétorománsky: Lucerna, místní dialekt Lozärn) je město ve Švýcarsku. Je hlavním městem stejnojmenného kantonu a také okresu. Leží na severozápadním konci Lucernské jezero u výtoku řeky Reuss a je hospodářským a kulturním centrem regionu Innerschweiz (resp. středního Švýcarska). Reuss rozděluje Lucern na Staré Město a Nové Město. Nejstarší zakrytý dřevěný most na světě (Kapellbrücke) s vodní věží a Most vetešníků (Spreuerbrücke) spojují Staré Město s Novým. Poloha mezi jezerem a horami (Pilatus a Rigi) je obzvláště malebná a urychlila rozvoj Lucernu coby cizinecké město (něm. Fremdenstadt) a turismus od roku 1840.
Rozloha městského území je 24,15 km², z toho je 60,4 % sídlišť, 11,6 % zemědělských ploch a 25,9 % lesů. K Lucernu patří také exkláva na severním svahu hory Bürgenstocku.
Obsah |
Po rozpadu Římské říše zabírali germánští Alemáni od 6. století stále větší území v této oblasti. Germánský jazyk všude nahrazuje latinu.
Kolem roku 750 vzniká Benediktinský klášter Sv. Leodegar, který v průběhu 9. století spadal pod správu alsaského opatství Murbach. V tomto čase resp. kolem roku 750, se toto území nazývalo Luceria.
Roku 1178 dosáhl Lucern práva na nezávislost od světského pána kláštera Murbach v Alsasku. Založení města patrně připadá na tento rok.
Město získávalo stále více na významu jako klíčový bod rostoucí Gotthardské dopravy. Okolo roku 1290 je Lucern městem s rozsáhlými svobodami a cca 3 000 obyvatel. V této době získal král Rudolf I. Habsburský vládu nad klášterem sv. Leodegara a pozemky k němu náležejícím.
S rostoucím včleněním do habsburského zemského panství hledá Lucern útočiště u zemských obcí. S těmi se město spojuje snaha o samostatnost. V tzv. „Věčném svazku (něm. Ewigen Bund)“ ze 7. listopadu 1332, smlouvy uzavřené mezi Lucernem a třemi kantony: Uri, Schwyz a Unterwalden. Později se k tomuto spolku přidala i města Curych, Zug a Bern. Svépomocí tohoto spolku měla skončit nadvláda Rakouska. Toho dosáhlo skrze vítězství Lucernu nad Habsburky v bitvě u Sempach (1386). Pro Lucern tím začala doba veliké expanze. Lucern se to podařilo v krátkém čase, přenést na sebe četná práva, jež byla předtím vyhrazena Habsburkům. Vzniklo tak výsostné území odpovídající zhruba dnešnímu kantonu Lucern.
Roku 1415 obdržel Lucern od císaře Zikmunda říšské svobody a stává se silným členem švýcarského spolku. Město si vybudovalo vlastní zemskou svrchovanost, zvýšilo daně a ustanovilo úřední správce. Počet z celkový 30 000 městského obyvatelstva klesá asi o 40 procent. Na vině jsou především mor (okolo 1350) a různé války.
Roku 1419 se v listinách poprvé objevuje při čarodějnický proces proti jakémusi muži Mann ve švýcarském Lucernu slovo čarodějnictví.
V rostoucím státním svazku Švýcarů patří Lucern k nejvlivnějším oblastem. Když po roce 1520 rozdělila reformační hnutí konfederaci, stala se většina měst evangelickými, Lucern však zůstal katolickým. Po vítězství katolíků nad reformovanými po bitvě u Kappelu (1531) převážila ve svazku opět města katolická.
Budoucnost však patřila reformovaným městům jako Curych, Bern a Basilej, jež ve druhé Villmerské válce (1712) porazily katolíky. Vedoucí postavení Lucernu v „Eidgenossenschaftu“ je navždy ztraceno. V 16. a 17. století byly války a nákazy stále řidší, a tím silně roste počet obyvatel města.
Roku 1798, devět let po začátku francouzské revoluce, vpochodovala francouzská armáda do Švýcar. Staré společenství se rozpadá a vláda je přetvořena v demokracii. Průmyslová revoluce vstupuje do Lucernu o dost později. Roku 1860 je pouhých 1,7% obyvatel zaměstnáno v domácí nebo tovární výrobě, což je čtyřikrát méně než ostatní části Švýcarska. Zemědělství s vysokým podílem (40 procent) pracovních sil v rolnickém stavu ovlivňuje kanton. Nicméně město láká rozličné průmyslové podniky, ty se však usazují zejména v okolních vesnicích u Lucernu. Od 1850 do 1913 se zečtyřnásobuje počet obyvatel a roste i rozloha města. Od roku 1856 následuje železniční propojení, nejprve do Oltenu a Basileje, v roce 1864 do Zug a Curychu a v roce 1897 na jih.
Hlavní směr vývoje ve 20. století (1914–2000)
Ve 20. století získávají Vororte stále více na významu. Počet obyvatel v okolní aglomeraci se zdvojnásobil, zatímco městské obyvatelstvo přibývá jen pomalu. V roce 1981 bylo město připojeno k dálnici.