Lymanova série

Poloha čar Lymanovy série ve spektru.

Jako Lymanova série se ve fyzice označuje skupina spektrálních čar ve spektru atomu vodíku, které jsou výsledkem přechodu elektronu z vyšší energetické hladiny (tzn. z hladiny s ) na základní energetickou hladinu (tedy hladinu s hlavním kvantovým číslem n = 1) .

Tato série spektrálních čar je pojmenována po Theodoru Lymanovi, který ji objevil.

[editovat] Označování čar

Jednotlivé přechody jsou označovány řeckými písmeny: přechod z n = 2 na n = 1 je čára L_α, přechod z n = 3 na n = 1 je čára L_β, z n = 4 na n = 1 je čára L_γ atd.

[editovat] Historie

Theodor Lyman pozoroval první čáry série v roce 1906 při studiu ultrafialového záření excitovaného vodíkového plynu. Zbytek spektra série Lyman objevoval postupně až do roku 1914.

Od roku 1890 byla známá Rydbergova formule (v té době šlo o empirický vztah, teoretické zdůvodnění bylo získáno později), která byla původně získána pro popis Balmerovy série a později zobecněna. Objev Lymanovy série byl experimentálním potvrzením předpovědi, získané na základě Rydbergovy formule.

[editovat] Vlnové délky čar série

Čáry Lymanovy série tvoří diskrétní spektrum.

Rydbergova formule má pro Lymanovu sérii tvar

,

kde n = 2,3,4,... je hlavní kvantové číslo a R je Rydbergova konstanta.

Pro vlnové délky spektrálních čar série pak platí

Přechod n->1	Vlnová délka [nm]
2	121,6
3	102,5
4	97,2
5	94,9
6	93,7
7	93,0
8	92,6
9	92,3
10	92,1
11	91,9
...	...
	91,15

Nejvýraznější čáry Lymanovy série jsou L_α (121,6 nm), L_β (102,5 nm) a L_γ (97,2 nm). Hrana Lymanovy série má vlnovou délku 91,15 nm.

[editovat] Související články

• Bohrův model atomu
• Rydbergova formule