Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
| Lysá hora | |
|---|---|
| Lysá hora, pohled z Frýdlantu nad Ostravicí | |
|
Lysá hora
|
|
| vrchol | 1323 m n. m. |
| pohoří | Moravskoslezské Beskydy |
| světadíl | Evropa |
| státy | |
| horniny | godulský pískovec a břidlice |
| poznámka | nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd |
| povodí | Ostravice (řeka) |
Lysá hora (1323 m n. m.)[1] je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.
Obsah |
Leží mezi obcemi . Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec.[2] Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest a jednou týdně (v pátek) na něj dojíždí autobusový spoj Raškovice–Lysá hora určený původně pro tělesně postižené a důchodce, nyní využívaný hojně i dalšími návštěvníky Beskyd.[zdroj?]
V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací: Mazák a Mazácký grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu charakteristické vodopády. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.
Na Lysé hoře se nachází meteorologická observatoř ČHMÚ. Stanice Lysá hora je vlivem nadmořské výšky přesahující 1300 m n. m. jednou z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších v České republice.
Průměrná roční teplota (1961–1990) činí 2,6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota –6,2 °C a v nejteplejším červenci 11,3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1390,8 mm. Nejdeštivější je červenec (196,8 mm) a nejsušší březen (76,8 mm).
Lysá hora je velmi bohatá na sníh. V březnu kulminuje sněhová pokrývka a obvykle přesahuje 2 m. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu.
V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Habsburského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření.[3] V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta Habsburského přejmenována na Slezskou chatu, posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely. Provizorní bufet Šantán má už několik let poskytovat náhradu do výstavby (obnovení) Bezručovy chaty na jejím původním místě. Jiný charakter má Horská chata Lysá hora – původně ubytování pro lesní dělníky.
Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích, od roku 1897 se provádí meteorologická měření (od roku 1954 nová budova českého hydrometeorologického ústavu). Od roku 1980 funguje i radiotelekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou, kontroverzní dominantu Lysé hory.
Turistická ubytovna Kameňák pojme až 30 lidí.[2]
Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) na památku popravených skautů.
Podle pověsti se na Lysé hoře slétaly čarodějnice z celého Slezska a k smrti utancovaly každého zabloudilce, který se připletl k jejich rejům.[2]
Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovaly k příznačným básnickým sbírkám.[2] Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2008 bude konat již po 50.té.[2] Ve vesnici Pražmo je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.[2]