Lyska černá

Lyska černá
Lyska černá
Stupeň ohrožení
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: krátkokřídlí (Gruiformes) Čeleď: chřástalovití (Rallidae) Rod: lyska (Fulica)
Binomické jméno
Fulica atra Linné, 1758
Rozšíření lysky černé.

Hnízdo lysky černé s mláďaty

Lyska černá (Fulica atra, syn. Fulica prior) je středně velký plovavý pták široce rozšířený na velkém území Eurasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe (viz mapka níže).

[editovat] Popis

• Délka těla: 37 - 42 cm
• Rozpětí křídel: 70 cm
• Hmotnost: 0,6 - 1,2 kg

Lyska černá

Lyska černá má robustné tělo celé porostlé lesklým černým peřím. Odlišné barvy je akorát bílý zašpičatělý zobák a čelní štítek, červené oči a šedé končetiny, na kterých nemá plovací blány, ale pouze kožní lem. Mezi pohlavími je slabě vyvinut sexuální dimorfismus. Samec má o něco větší čelní štítek než samice, zbarvením se od sebe neliší. Nezralí ptáci jsou barvitější, postrádají čelní štítek a mají bíle zbarvenou přední část hrdla. Čelní štítek bývá navíc o něco větší na jaře než na podzim. Při plavání navíc kývá hlavou střídavě dopředu a dozadu a před potopením provádí jakousi „šipku“.

[editovat] Chování

Lyska černá je typickým obyvatelem stojatých vod všeho druhu, v městech ji můžeme spatřit především v zimě, kdy se stěhuje na parková jezírka. Je částečně tažná. Část evropské a asijské populace se stěhuje na jih a západ a opouští již zamrzlé vody.

Potravu vyhledává především ve vodě a tvoří ji různé druhy vodních rostlin, malí vodní živočichové nebo případě části rostlin rostoucích na břehu. Pokud je vyplašena, s cákáním se nejprve rozbíhá po vodě a mohutně plácá křídly. To může navodit dojem, že nejde o dobrého letce, ale opak je pravdou a nejčastěji se prokazuje při jejich mnohdy dlouhých migrací.

Lyska černá patří mezi poměrně hlučné ptáky s bohatou škálou zvuků. Nejvíce se ozývá při hnízdění nebo vyplašení, přičemž se samice ozývá chraptivým „kev“ a samec ostrým „pix“ nebo „psssi“.

Během období rozmnožování se u samců lysky černé projevuje neobvyklá agrese a masivní bránění svého teritoria, které trvá až do konce hnízdění. Ostrůvkovité a kopcovité hnízdo si staví z vodních rostlin, větviček a rákosu a je vždy umístěné v těsné blízkosti s vodou. Mnohdy buduje ještě jedno hnízdo určené k přespání nebo odpočinku dospělých ptáků. Hnízdí od dubna do května a klade 6 až 15 bíločerných vajec. Mláďata se líhnou po 22 dnech a jsou krmena oběma rodiči. Při nedostatku potravy se však u dospělců objevuje mezi brodivými ptáky neobvyklá agrese v podobě silného klování, které se může vychýlit až k usmrcení několika mláďat.^[1] Jedná se o poměrně dlouhověký druh, který se může dožít i více jak 15 let.

[editovat] Výskyt a početnost v ČR

V České republice se jedná o běžný druh vyskytující se na 76-80% území. Počet hnízdících párů se odhaduje na 20-40 tisíc (v roce 1989 to bylo 30-60 tisíc)^[2]. Je též předmětem Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).

[editovat] Poddruhy

U lysky černé rozeznáváme 4 poddruhy:

• Fulica atra atra - Evropa, severní Afrika, Azory, Kanárské ostrovy a střední Asie.
• Fulica atra lugubris - Jáva i Nová Guinea
• Fulica atra novaeguinea - Nová Guinea
• Fulica atra australis - Austrálie, Tasmánie a Nový Zéland

[editovat] Zdroje a reference

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Lyska černá

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článků Eurasian Coot na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno) a Łyska na polské Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).

1. ↑ Attenborough, David, Life of Birds, ISBN 978-0691016337.
2. ↑ Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.

• Příroda.cz
• Červený seznam