Lyzozom
porovnání velikosti lyzozomu vzhledem k dalším
membránovým buněčným strukturám
Lyzozom je označení pro rozličné uzavřené plus minus kulovité mebránové útvary v cytoplazmě živočišných buněk, které obsahují hydrolytické enzymy - hydrolázy. Vznikají zpravidla oddělením se z hladkého endoplazmatického retikula či Golgiho komplexu a slouží k nitrobuněčnému trávení, k odbourávání rozličného nepotřebného a škodlivého endogenního i exogenního materiálu a k tzv. autofágii (odbourávání vlastních poškozených buněčných struktur). V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení těchto váčků a následnému „samostrávení“ buňky (tzv. autolyze buňky). V rostlinných buňkách se lyzozómy nevyskytují a jejich úlohu přejímají vakuoly.
- primární lyzozomy (předlyzozomy) jsou váčky obsahující hydrolázy, ale nikoliv materiál k trávení
- sekundární lyzozomy jsou podstatně větší a obsahují hydrolázy spolu s materiálem, který právě zpracovávají. Vznikají splynutím primárního lyzozomu s tzv. fagozomem (váčkem obsahujícím materiál určený k hydrolýze). Vzniklé jednoduché molekuly (např. monosacharidy) jsou vstřebány do cytosolu).
- terciární lyzozomy (postlyzozomy, reziduální tělíska) už obsahují zbytky materiálu, který se již nedá dál rozložit. Jejich obsah je pomocí exocytózy posléze vyloučen z buňky a postlyzozom zanikne. Může také zůstat v buňce a v mikroskopické anatomii se manifestuje jako hnědočerveně zbarvený pigment lipofuscin, který je typický pro dlouhožijící buňky těla (kardiomyocyty, neurony a podobné).
- autofagozom - útvar vzniklý splynutím lyzozomu a fagozomu obsahujího vlastní buněčné struktury a materiály
- heterofagozom - útvar vzniklý splynutím lyzozomu a fagozomu obsahujího fagocytované struktury a materiály
[editovat] Související články