Příslušnost (právo)

Příslušností se v právu označuje pravomoc orgánu veřejné moci (úřadu nebo soudu) a související povinnost projednat určitou věc.

Příslušnost je trojí:

1. Věcná příslušnost stanoví příslušnost orgánu typově, např. určité přestupky projednává obecní úřad, daň vyměřuje finanční úřad, o správních žalobách rozhoduje krajský soud apod.
2. Místní příslušnost určuje, který orgán určitého druhu věc projedná. Pro její stanovení neexistují obecná pravidla, může být určena např. správním obvodem obecní úřadu, v němž došlo ke spáchání přestupku, obvodem soudu, v němž se nachází sporná nemovitost apod.
3. Funkční příslušnost stanoví, která interní složka orgánu veřejné správy věc projedná, např. přestupky proti tržnímu řádu projednává živnostenský odbor, správní žaloby projednává rozvrhem práce určený senát krajského soudu apod. Nedostatek funkční příslušnosti zpravidla není považován za vadu řízení, neboť orgán veřejné moci vystupuje navenek jako jeden celek.

Příslušný je jen ten orgán veřejné moci, který je příslušný věcně i místně. Rozhodnutí vydané nepříslušným orgánem může být napadeno jako nezákonné, a v případě vážných vad příslušnosti se rozhodnutí dokonce pokládá za nulitní, tzn. nemá žádné právní účinky ani v případě, že by proti němu nikdo nepodal opravný prostředek.

V případě sporu o příslušnost se hovoří o tzv. kompetenčním sporu: negativní kompetenční spor znamená, že věcí se nechce zabývat žádný orgán veřejné moci, positivní kompetenční spor vzniká v případě, že si pravomoc osobuje orgánů několik. Kompetenční konflikty se řeší zvláštní procedurou, typicky se věc předloží nejbližšímu společnému nadřízenému orgánu veřejné moci nebo o ní rozhodne soud.

Portál:Právo