Místokrálovství Nová Granada

Místokrálovství Nová Granada je označení někdejší španělské kolonie, existující na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodních částí Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie.

První Španělé se na tomto území usadili roku 1514. Po založení měst Santa Marta (1525) a Cartagena (1533) bylo pobřeží pevně ve španělských rukou a započala kolonizace vnitrozemí. Conquistador Gonzalo Jiménez de Quesada, který při tažení k jihu kolonizoval rozlehlou oblast podél řeky Magdalena, porazil mocný indiánský kmen Čibčů a roku 1538 založil město Bogotu (Santa Fé de Bogotá), nazval celou oblast El nuevo reino de Granada (Nové granadské království - podle maurského granadského království v jižním Španělsku, dobytého roku 1492).

V Bogotě byla v letech 1548-1549 zřízena audiencie (soudní a poradní dvůr) a od roku 1564 úřad guvernéra, podléhajícího místokráli v Limě. Protože spojení mezi oběma městy bylo zdlouhavé, došlo roku 1717 k vyčlenění nového místokrálovství Nová Granada z dosavadního místrokrálovství Peru. Místokrálovství představovala nejvyšší územní jednotku španělské správy v Americe. Původně byla jen dvě - Nové Španělsko se sídlem v Mexiku (Severní a Střední Amerika a karibské ostrovy), Peru (Jižní Amerika a Panama) se sídlem v Limě. Nyní se Nová Granada stala třetím a později (1776) přibylo ještě čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires (Argentina, Uruguay, Paraguay).

Nově ustavené místokrálovství zahrnovalo území dnešní Kolumbie, Panamy, Venezuely, Ekvádoru, severovýchodních částí Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. Nejednalo se o jednotné území - některé části Nové Granady podléhaly zvláštní správě (generální kapitánie v Caracasu, presidencie v Quitu). Tyto tradice pak po získání nezávislosti ve 20. letech 19. století přes veškeré úsilí Simóna Bolívara vedly k odtržení Venezuely a Ekvádoru. Název Nová Granada (zahrnující dnešní Kolumbii a Panamu) byl oficiálně užíván ještě několik desetiletí (Republika Nová Granada 1832-1858, Granadská konfederace 1858-1863), poté došlo k přejmenování na Kolumbii. V konzervativních kruzích však označení Nová Granada přežívalo ještě dlouho. I dnes se někdy v sousedních zemích mluví o Kolumbijcích jako o neogranadinos.

Související články obsahuje Portál Kolonialismus