Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Město Touškov | |
|---|---|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | 559211 |
| kraj (NUTS 3): | Plzeňský (CZ032) |
| okres (NUTS 4): | Plzeň-sever (CZ0325) |
| obec s rozšířenou působností: | Nýřany |
| pověřená obec: | Město Touškov |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 9,63 km² |
| počet obyvatel: | 1903 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 46' 40" |
| zeměpisná délka: | 13° 14' 58" |
| nadmořská výška: | 333 m |
| PSČ: | 330 33 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Dolní náměstí 1 330 33 Město Touškov |
| starosta / starostka: | Josef Fišer |
| Oficiální web: http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=630 E-mail: mutouskov@iol.cz |
|
 |
|
Město Touškov (v lat. textech Tuscowe, něm. Stadt Tuschkau) je město v okrese Plzeň-sever, kraj Plzeňský, zhruba 10 km na západ od Plzně. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1903 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Ve městě se nachází základní škola a též i zvláštní škola. Na jihu podél města teče řeka Mže.
Obsah |
První písemná zmínka o osadě Touškov pochází z falza o založení benediktinského kláštera v Kladrubech z roku 1115. Podle této listiny daroval rytíř Vojtěch v Touškově Kladrubskému klášteru jeden újezd. Další zmínka pochází z roku 1186 kde český kníže Bedřich potvrzuje předání klášteru dva čeledíny ze vsi Touškov. V další správě z roku 1231 je již Touškov nazýván trhovou vsí, čili městečkem. V roce 1288 je Již Touškov nazýván trhovým městem a je nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera. V těchto letech prožívá Touškov velký rozkvět a největším městem v širokém dalekém okolí.
Těžkou ranou Touškovu bylo založení královského města Plzně Václavem II. v roce 1295. Místní proboštství zůstalo důležitým ekonomickým hráčem v oblasti a nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera a město dále rostlo, nicméně jeho politický význam výrazně klesl. Do roku 1424 se v Touškově začala rozvíjet kamenná zástavba, město mělo pravděpodobně jednoduché opevnění, tvrz a kamenný střed města s dřevěnou zástavbou na periferii. Touškovská městská zástavba byla však odlišná od většiny českých měst, byla stavěna spíše do šířky a ne jako běžně do výšky, směrem do dvora.
Existenci Touškova jako významného města ukončily husitské války. Jan Žižka, rozzuřený neúspěchem při obléhání Plzně, si vybral Touškov jako místy, kdy by si alespoň částečně vynahradil neúspěch a sehnal prostředky na zaplacení svého tažení: 20. května 1424 město dobyl a prakticky zcela zničil, zanikla budova klášterní správy, tvrz a prakticky veškerá zástavba. Po této katastrofě už Touškov nikdy nezískal svůj dřívější význam a po celé další století zůstával pouze takřka bezvýznamnou trhovou vsí, jen pomalu se rozšiřující.
12. srpna 1543 král Ferdinand I. Habsburský povýšil Touškov na město. Touškov obdržel privilegia, která mu umožněňovala svobodné rozvíjení řemesel a udělovala pečeť a městský znak. V posledním desetiletí XVI. století se v Touškově zdržoval známý český cestovatel a umělec, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který v Touškově vlastnil několik domů. Před třicetiletou válkou byl Touškov převážně český, avšak v důsledku války a morových epidemií tehdy počet obyvatel celého Česka klesl o 60 %, přičemž těžce zasažen byl i Touškov. Proto do něj v druhé polovině 17. století přišlo hodně nových, převážně německých obyvatel, hlavně řemeslníků. Touškov během té doby postupně rostl, byť jej postihlo několik katastrof, včetně velkých požárů.
V 18. století většina obyvatel mluvila německy. V roce 1776 bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela, starý byl zbořen a ne jeho místě vyrostl nový, pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele. Jeho stavba byla dokončena v roce 1780.
Městský znak Touškova je svisle rozpůlený. V pravé zlaté polovině je půl černého orla hledícího vpravo; má červený jazyk a zbroj, je ale bez koruny. V červené levé polovině je bílá věž z kvádrů. V šikmo rozšířeném přízemí má bránu s vytaženou zlatou mříží. V prvním patře je jediné okno, v druhém dvě okna, nad nimi cimbuří se čtyřmi stínkami. Věž kryje modrá špičatá věž se zlatou makovicí.
