M 13/40

Střední tank M 13/40
Tank M 13/40
Základní charakteristika
Posádka	4
Délka	4,92 m
Šířka	2,20 m
Výška	2,37 m
Hmotnost	14 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	14 - 45 mm
Hlavní zbraň	kanón ráže 47 mm
Sekundární zbraně	2x kulomet Breda
Pohon a pohyb
Pohon	Fiat TM-40 V-8 125 hp
Odpružení
Max. rychlost	32 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost	hp/t
Dojezd	200 km

M 13/40 a jeho zmodernizovaná verze M 14/41, byl jedním z řady italských středních tanků používaných v druhé světové válce.

Koncem 30. let byl v Itálii zkonstruován střední tank M 11/39, jehož konstrukce však vykazovala nedostatky. Největší vadou tohoto typu byl kanón umístěný v korbě a dva kulomety umístěné ve věži. Proto bylo rozhodnuto o jeho přestavbě, přičemž do věže byl instalován kanón ráže 47 mm a kulomety byly přesunuty na přední část korby. Do července roku 1940 bylo zhotoveno prvních patnáct prototypů, které se účastnily bojů v průsmyku Sollum - Halfaya. Tanky byly používány v Africe, v Řecku a v Jugoslávii. Jako kořistní byly užívány v anglických a australských jednotkách v severní Africe. Byly používány i německou armádou, po kapitulaci Itálie byly Němci zkonfiskovány, označeny byly jako PzKpfw M13/40 735(i).

Celkem bylo vyrobeno kolem 800 kusů.

Tento článek o bojovém vozidle je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.