Ma'abara

Ma'abara (hebrejsky: מעברה, v pl. מעברות, ma'abarot) je druh osídlení, které vznikalo v 50. letech 20. století v Izraeli. Jednalo o přistěhovalecké tábory a provizorní ubytování pro velký příliv nových olim (židovských imigrantů), kteří přišli do nově vzniklého Státu Izrael.

Hebrejské slovo ma'abara je odvozeno od slova ma'avar (hebrejsky: מעבר‎, tranzit). Imigranti ubytovaní v ma'abarot byli upchlíci z Evropy a Blízkého východu. Postupem času byly ma'abarot přeměněny na vesnice či města nebo byly absorbovány okolními městy. Náhlý příchod více než 130 tisíc iráckých Židů do Izraele počátkem 50. let znamenal, že téměř třetina obyvatel ma'abarot byli původem z Iráku. Ke konci roku 1949 žilo v ma'abarot na 90 tisíc Židů. Ke konci roku 1951 tato populace čítala již více než 220 tisíc Židů ve 125 různých místech.^[1] Obyvatele ma'abarot byli ubytováni ve stanech. Přes 80% z nich pocházelo z Blízkého východu (kvůli židovskému exodu z arabských zemí).

Podmínky v ma'abarot byly velmi drsné a mnoho lidí muselo sdílet společná hygienická zařízení. V jedné oblasti bylo dokumentováno, že 350 lidí používalo jednu sprchu a 56 lidí jednu toaletu.^[1] V roce 1952 začal počet lidí ubytovaných v ma'abarot klesat a poslední ma'abarot byly uzavřeny zhruba v roce 1963.^[1] Města, která se stala z ma'abarot jsou: Kirjat Šmona, Sderot, Bet Še'an, Jokne'am, Or Jehuda a Migdal Ha'emek.

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Izrael

[editovat] Poznámky

• Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Ma'abarot na anglické Wikipedii.

1. ↑ ^{a b c} KACHENSKI, Miriam. Ma'abarot [online]. Israeli Center for Educational Technology, [cit. 2008-05-17]. Dostupné online. (hebrejsky)