Maglić

Bosanski Maglić
Maglić z Prijevoru
Pohoří	Dinárské hory - Maglić
Vrchol	2386 m
Světadíl	Evropa
Státy	Bosna a Hercegovina
Horniny	vápenec
Poznámka	nejvyšší hora státu
Povodí	Drina

Maglić (Bosanski Maglić) je nejvyšší hora Bosny a Hercegoviny, měří 2 386 m n. m.

[editovat] Vrchol

Na vrcholu se nachází kamenný válcový sloup a kovová vlajka v červeno-modro-bílé barvě. Na stožáru vlajky je umístěna vrcholová kniha. Je zde také pamětní deska z roku 1973 na počest jugoslávských partyzánů, kteří v červnu 1943 bojovali v údolí Sutjesky proti fašistickým vojskům.

[editovat] Geologie a geomorfologie

Bosanski Maglić od jihu, v západní stěně skalní okno

Bosanski Maglić má podobu vápencové pyramidy, se strmými, až 700 m vysokými skalními stěnami k severu, východu a západu. Pouze na jihu přechází do travnatého sedla (2330 m), které jej odděluje od Crnogorskeho Magliće. V západní stěně Bosenskeho Magliće je skalní okno.

[editovat] Poloha

Bosanski Maglić leží v Republice srbské, na jihovýchodě území státu při hranici s Černou Horou, 25 km jižně od Foči. Je v Dinárských horách - souvislém pásu pohoří procházejícím celou Bosnou a Hercegovinou, přesněji ve stejnojmenném pohoří Maglić. Leží na severním konci maglićského hřebene, jehož je druhým nejvyšším vrcholem - ještě o 2 m vyšší je Crnogorski Maglić.

[editovat] Přístup

• Z bosenské strany - výchozím místem je obec Tjentište (650 m) v údolí Sutjesky, odkud vede nejprve asfaltová, později makadamová cesta do 20 km vzdáleného sedla Prijevor (1668 m). Dá se tam vyjet autem, za vstup po této cestě se vybírá poplatek. Z Prijevoru vede značená výstupová cesta na Bosanski Maglić, je značně exponovaná - až II. stupeň UIAA. Alternativou je pokračovat po cestě měnící se v pěšinu až k Trnovačkomu jezeru (1517 m) - leží sice již v Černé Hoře, ale překračování státní hranice je zde povoleno a ta není ani v terénu vyznačena. U jezera je možné za poplatek stanovat a vede odtud značená cesta, která vystoupá na maglićský hřeben pod vrcholem Kapa (2232 m) a pak kolem Maleho, Klekova a Crnogorskeho Magliće míří až na Bosanski Maglić. Existuje také trasa přes plošinu Ulobiči a salaše Stubica do sedla mezi Crnogorskim a Bosenskim Maglićem, ta ale není značena.
• Z černohorské strany - výchozím místem je obec Mratinje (500 - 750 m) u Pivské nádrže. Vede odtud cesta (zpočátku rovněž asfaltová) Mratinjskou dolinou, potom pokračuje k salaším Police a do doliny Carev do. V sedle pod vrcholem Kapa se tato trasa napojuje na stezku od Trnovačkova jezera.

[editovat] Okolí

Pohled z Bosenskeho Magliće k jihu na Crnogorski a na Trnovačko jezero

• prales Peručica - pod severní stěnou Bosenskeho Magliće pramení potok Peručica, v jehož údolí se nachází stejnojmenný prales, jeden z největších v Evropě (1234 ha)
• Národní park Sutjeska - většina bosenské části pohoří Maglič včetně bosenské nejvyšší hory náleží do Národního parku Sutjeska
• Suha (Suški) - hluboké vápencové údolí pod západními stěnami maglićského hřebene, končí slepým kaňonem pod Trnovačko jezerem, odděluje pohoří Maglić a Volujak
• Trnovačko jezero - ledovcové jezero jižně od Bosenskeho Magliće

Nejvyšší hora evropských zemí

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii