Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Magnetický (indukční) tok (též tok magnetické indukce) slouží pro kvantitativní popis elektromagnetické indukce. Vyjadřuje úhrnný tok magnetické indukce procházející určitou plochou.
Obsah |
Magnetický indukční tok je definován jako součin velikosti magnetické indukce B a kolmého plošného obsahu S.
Je-li plocha S, jejíž magnetický tok počítáme, rovinná a magnetické pole homogenní, pak lze psát
,kde B je velikost indukce magnetického pole, S je plocha, a α je úhel, který svírá normálový vektor plochy s vektorem magnetické indukce.
V obecném případě lze pro libovolně orientovanou plochu
a magnetické pole určené vektorem magnetické indukce
psát
,kde integrace probíhá přes celou plochu Σ.
Magnetický tok v cívce v prostředí s konstantní permeabilitou je přímo úměrný proudu procházejícímu touto cívkou, tzn.
,kde L označuje indukčnost cívky.
Z experimentálních dat vyplývá, že magnetický tok libovolnou uzavřenou plochou S je nulový, tzn.

Použitím Gaussovy věty vektorové analýzy lze uvedené tvrzení vyjádřit v diferenciálním tvaru jako
,kde
je operátor divergence.
Tyto vztahy jsou matematickým vyjádřením skutečnosti, že v přírodě nebyly pozorovány žádné magnetické náboje (označované též jako magnetické monopóly), které by byly zdrojem magnetického pole. Důsledkem neexistence magnetických nábojů je také skutečnost, že magnetické indukční čáry jsou vždy uzavřenými křivkami.