Magnetit

Tento článek z oblasti mineralogie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a WikiProjekt Mineralogie.

Magnetit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Fe3O4
Identifikace
Barva	černý, lesk polokovový
Vzhled krystalu	krystaly tvaru osmistěnu
Soustava	krychlová
Tvrdost	6
Lesk	kovový
Štěpnost	neštěpný
Index lomu	neprůhledný
Vryp	černý
Hustota	5 g/cm³
Rozpustnost	??
Ostatní	ferimagnetický

Magnetit (Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe₃O₄ (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost.
Český název je magnetovec. Tato ruda železa je nejstarší známou látkou s magnetickými vlastnostmi.

[editovat] Vznik

1. Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa.

2. Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů

3. Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.

4. Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.

5. Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.

[editovat] Vlastnosti

V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550 °C.

Magnetit byl také prokázán v meteoritech pocházejících z Marsu.

Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli Země.

[editovat] Naleziště

Krystaly magnetitu z naleziště na Smrčině u Sobotína.

• V České republice se v malém množství vyskytuje v Krušných horách (Měděnec), u Kutné Hory a na Českomoravské vrchovině (např. u Budče, okr. Žďár nad Sázavou, kde probíhal průzkum ložiska do roku 1961^[1], nebo bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). V čedičových kopcích (např. Říp) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických břidlicích na Smrčině u Sobotína a u Vernířovic.^[2]
• Významné světové naleziště magnetitu je v ruském městě Magnitogorsk na Uralu. Další významné naleziště se nachází v severním Švédsku u měst Kiruna a Gällivare.

[editovat] Literatura

1. ↑ Informace o lokalitě na stránkách státního podniku DIAMO [1]
2. ↑ Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Magnetit

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova magnetovec.

• Magnetit na webu Webmineral (anglicky)
• Magnetit na webu mindat.org (anglicky)
• Magnetit v Atlasu minerálů (německy)
• Mineral data publishing (PDF)