Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Malá Strana část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Západní strana Malostranského náměstí z věže kostela sv. Mikuláše; vlevo Malostranská beseda, vpravo ul. U Hradeb vedoucí ke Karlovu mostu a jeho malostranská věž |
|
| kód katastrálního území: | 727091 |
| připojení k Praze: | 12. února 1784 (vznik Královského hl. m. Prahy) |
| městská část: | Praha 1, Praha 5 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 1, Praha 5 |
| městský obvod: | {{{městské obvody}}} |
| počet územně tech. jednotek: | 2 |
| základní sídelní jednotky: | 4 |
| katastrální výměra: | 1,37 km² |
| obyvatel: | 6 445 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 4 704 obyv./km² |
| poštovní směrovací číslo: | 11x 00 / 15x 00 |
Malá Strana (původně Menší Město pražské) je historické město, městská čtvrť a katastrální území rozkládající se v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Je to jedna z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Malá Strana má rozlohu 1,3728 km2. Z 96 % se nachází na území městské části Praha 1, zbylá 4 % (několik bloků domů ohraničených ulicemi Vítězná, Janáčkovo nábřeží, Petřínská, Rošických s ulicemi Mělnická a Plaská a částí Vltavy u mostu Legií) na území Prahy 5.
Obsah |
Levý břeh Vltavy v podhradí sídla českých knížat byl osídlen již v 10. století. Roku 1257 Přemysl Otakar II. povýšil Malou Stranu na město. Z té doby pochází základní síť ulic s rozměrným obdélným náměstím.
Zásadní událostí pro Malou Stranu byl rozsáhlý ničivý požár, který 2. června 1541 postihl většinu čtvrti a zničil také Pražský hrad.
V období renesance a baroka vznikla na Malé Straně řada šlechtických paláců, jejichž mohutná výstavba výrazně vytlačovala běžné měšťany a také znamenala finanční ztráty pro městskou pokladnu. Výstavba renesančních a především barokních paláců také výrazně proměnila podobu Malé Strany. Nejvýraznějším urbanistickým zásahem byla výstavba jezuitského profesního domu s kostelem Svatého Mikuláše.
Na Malé Straně žilo mnoho význačných umělců, vědců i politiků: Karel Čapek (Říční ul.), Josef Dobrovský, Vladimír Holan a Jan Werich (týž dům Na Kampě), Joachim Barrande, Eduard Vojan, Jiří Trnka (Hroznová ul.), Pavel Štěpán (Besední ul.) aj. Další rodák Jan Neruda jí dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují zdejší život v polovině 19. století; byla po něm pojmenována ulice vedoucí vzhůru na Hrad.
Malá Strana obsahuje velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Malostranské náměstí rozdělené na dvě části kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad (Kinského zahrada, Petřínské sady, Schönbornská zahrada, atd.). Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města.
Na Malé straně sídlí obě části Parlamentu ČR – Poslanecká sněmovna i Senát. Rozšiřování parlamentu v 90. letech do bylo kritizováno, naposledy drahá výstavba poslanecké ubytovny v Nerudově ulici. V severovýchodním cípu Malé Strany u Vltavy leží Strakova akademie – sídlo úřadu vlády ČR).
Z ministerstev tu sídlí Ministerstvo financí v Letenské a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské. Další budovy jsou využívány politickými stranami (sídlo ODS na Jánském vršku), velvyslanectvími a také hotely s restauracemi. Z dříve velmi osobité čtvrti se tak vytrácí původní, tolik ceněný, genius loci.
Malou Stranou vede levobřežní tramvajová trať (linky 6, 9, 12, 20, 22, 23, 57, 58, 59, 91) z Újezda Hellichovou na Malostranské náměstí. Dále pokračuje splítkou skrz Oettingenský palác a Letenskou ulicí ke stanici metra Malostranská, která je umístěna až na Klárově.
Na malostranském Újezdu má dolní stanici pozemní Lanová dráha na Petřín.
Do historického jádra Malé Strany nesmějí nákladní automobily; z důvodu špatné průjezdnosti často vznikají zácpy. Od listopadu 2007 byla na Malou Stranu rozšířena zóna placeného z pravobřežní Prahy 1.
Část automobilové dopravy z Malé Strany pomohl odvést Strahovský tunel. Po vzniku československa se zvažovala i tzv. Petřínská komunikace po svahu Petřína nebo tunelem pod ním.