Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Malá Strana

Tento článek pojednává o části Prahy. Další významy jsou uvedeny v článku Malá Strana (rozcestník).
Malá Strana
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Západní strana Malostranského náměstí z věže kostela sv. Mikuláše; vlevo Malostranská beseda, vpravo ul. U Hradeb vedoucí ke Karlovu mostu a jeho malostranská věž

Západní strana Malostranského náměstí z věže kostela sv. Mikuláše; vlevo Malostranská beseda, vpravo ul. U Hradeb vedoucí ke Karlovu mostu a jeho malostranská věž

kód katastrálního území: 727091
připojení k Praze: 12. února 1784 (vznik
Královského hl. m. Prahy)
městská část: Praha 1, Praha 5
správní obvod (pověřený úřad): Praha 1, Praha 5
městský obvod: {{{městské obvody}}}
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 4
katastrální výměra: 1,37 km²
obyvatel: 6 445 (16. 10. 2006)
hustota zalidnění: 4 704 obyv./km²
poštovní směrovací číslo: 11x 00 / 15x 00

Malá Strana (původně Menší Město pražské) je historické město, městská čtvrť a katastrální území rozkládající se v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Je to jedna z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Malá Strana má rozlohu 1,3728 km2. Z 96 % se nachází na území městské části Praha 1, zbylá 4 % (několik bloků domů ohraničených ulicemi Vítězná, Janáčkovo nábřeží, Petřínská, Rošických s ulicemi Mělnická a Plaská a částí Vltavy u mostu Legií) na území Prahy 5.

Obsah

[editovat] Historie

Levý břeh Vltavy v podhradí sídla českých knížat byl osídlen již v 10. století. Roku 1257 Přemysl Otakar II. povýšil Malou Stranu na město. Z té doby pochází základní síť ulic s rozměrným obdélným náměstím.

Zásadní událostí pro Malou Stranu byl rozsáhlý ničivý požár, který 2. června 1541 postihl většinu čtvrti a zničil také Pražský hrad.

V období renesance a baroka vznikla na Malé Straně řada šlechtických paláců, jejichž mohutná výstavba výrazně vytlačovala běžné měšťany a také znamenala finanční ztráty pro městskou pokladnu. Výstavba renesančních a především barokních paláců také výrazně proměnila podobu Malé Strany. Nejvýraznějším urbanistickým zásahem byla výstavba jezuitského profesního domu s kostelem Svatého Mikuláše.

Na Malé Straně žilo mnoho význačných umělců, vědců i politiků: Karel Čapek (Říční ul.), Josef Dobrovský, Vladimír Holan a Jan Werich (týž dům Na Kampě), Joachim Barrande, Eduard Vojan, Jiří Trnka (Hroznová ul.), Pavel Štěpán (Besední ul.) aj. Další rodák Jan Neruda jí dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují zdejší život v polovině 19. století; byla po něm pojmenována ulice vedoucí vzhůru na Hrad.

Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše
Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše

[editovat] Charakter čtvrti

Malá Strana obsahuje velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Malostranské náměstí rozdělené na dvě části kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad (Kinského zahrada, Petřínské sady, Schönbornská zahrada, atd.). Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města.

Na Malé straně sídlí obě části Parlamentu ČRPoslanecká sněmovna i Senát. Rozšiřování parlamentu v 90. letech do bylo kritizováno, naposledy drahá výstavba poslanecké ubytovny v Nerudově ulici. V severovýchodním cípu Malé Strany u Vltavy leží Strakova akademie – sídlo úřadu vlády ČR).

Z ministerstev tu sídlí Ministerstvo financí v Letenské a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské. Další budovy jsou využívány politickými stranami (sídlo ODS na Jánském vršku), velvyslanectvími a také hotely s restauracemi. Z dříve velmi osobité čtvrti se tak vytrácí původní, tolik ceněný, genius loci.

[editovat] Doprava

Dům U Černého orla v Nerudově ulici
Dům U Černého orla v Nerudově ulici

[editovat] Tramvaje

Malou Stranou vede levobřežní tramvajová trať (linky 6, 9, 12, 20, 22, 23, 57, 58, 59, 91) z Újezda Hellichovou na Malostranské náměstí. Dále pokračuje splítkou skrz Oettingenský palác a Letenskou ulicí ke stanici metra Malostranská, která je umístěna až na Klárově.

[editovat] Lanovka

Na malostranském Újezdu má dolní stanici pozemní Lanová dráha na Petřín.

[editovat] Automobilová doprava

Do historického jádra Malé Strany nesmějí nákladní automobily; z důvodu špatné průjezdnosti často vznikají zácpy. Od listopadu 2007 byla na Malou Stranu rozšířena zóna placeného z pravobřežní Prahy 1.

Část automobilové dopravy z Malé Strany pomohl odvést Strahovský tunel. Po vzniku československa se zvažovala i tzv. Petřínská komunikace po svahu Petřína nebo tunelem pod ním.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
znak hlavního města Prahy Praha – hlavní město České republiky
Městské části, obvody (1–10), správní obvody (1–22)
Praha 1 | Praha 2 | Praha 3 | Praha 4, Praha-Kunratice | Praha 5, Praha-Slivenec | Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina | Praha 7, Praha-Troja | Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry | Praha 9 | Praha 10 | Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Křeslice | Praha 12, Praha-Libuš | Praha 13, Praha-Řeporyje | Praha 14, Praha-Dolní Počernice | Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč | Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence | Praha 17, Praha-Zličín | Praha 18, Praha-Čakovice (od 11/2007, dříve s P19) | Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice | Praha 20 | Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice | Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice
katastrální území
Běchovice | Benice | Bohnice | Braník | Břevnov | Březiněves | Bubeneč | Čakovice | Černý Most | Čimice | Dejvice | Dolní Chabry | Dolní Měcholupy | Dolní Počernice | Dubeč | Ďáblice | Háje | Hájek u Uhříněvsi | Hloubětín | Hlubočepy | Hodkovičky | Holešovice | Holyně | Horní Měcholupy | Horní Počernice | Hostavice | Hostivař | Hradčany | Hrdlořezy | Chodov | Cholupice | Jinonice | Josefov | Kamýk | Karlín | Kbely | Klánovice | Kobylisy | Koloděje | Kolovraty | Komořany | Košíře | Královice | Krč | Křeslice | Kunratice | Kyje | Lahovice | Letňany | Lhotka | Libeň | Liboc | Libuš | Lipany | Lipence | Lochkov | Lysolaje | Malá Chuchle | Malá Strana | Malešice | Michle | Miškovice | Modřany | Motol | Nebušice | Nedvězí u Říčan | Nové Město | Nusle | Petrovice | Písnice | Pitkovice | Podolí | Prosek | Přední Kopanina | Radlice | Radotín | Ruzyně | Řeporyje | Řepy | Satalice | Sedlec | Slivenec | Smíchov | Sobín | Staré Město | Stodůlky | Strašnice | Střešovice | Střížkov | Suchdol | Šeberov | Štěrboholy | Točná | Troja | Třebonice | Třeboradice | Uhříněves | Újezd nad Lesy | Újezd u Průhonic | Veleslavín | Velká Chuchle | Vinohrady | Vinoř | Vokovice | Vršovice | Vysočany | Vyšehrad | Záběhlice | Zadní Kopanina | Zbraslav | Zličín | Žižkov
O členění Prahy na obvody, správní obvody, městské části a katastrální území pojednává článek Části Prahy.
 
Malá Strana v jiných jazycích: Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Suomi, Français, Magyar, Italiano, Nederlands, Polski, Русский, Slovenčina, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_Strana
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 6. 9. 2008 v 02:37.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt