Malajsie

Malaysia مليسيا
vlajka znak
Hymna: Negaraku (Má země)
geografie
Hlavní město:	Kuala Lumpur
Rozloha:	329 750 km² (66. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Gunung Kinabalu (4 100 m n. m.)
Časové pásmo:	+8
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	23 953 136 (46. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	73 ob. / km² (124. na světě)
Jazyk:	malajština (úřední), angličtina, čínština (různé dialekty kantonština, mandarínština, min-nan, hakka, min-tung), tamilština, telugština, malajálamština, paňdžábština, thajština
Náboženství:	muslimové, buddhisté, taoisté, hinduisté, křesťané, sikhové; šamanisté (ve východní Malajsii)
státní útvar
Státní zřízení:	federativní konstituční monarchie
Vznik:	31. srpna 1957 (nezávislost na Velké Británii)
Hlava státu:	nadřazený vládce Tuanku SYED SIRAJUDDIN ibni Almarhum Tuanku Syed Putra Jamalullail, rádža Perlisu (od 12. prosince 2001)
Hlava vlády:	premiér ABDULLAH bin Ahmad Badawi (od 31. října 2003); vicepremiér Mohamed NAJIB bin Abdul Razak (od 7. ledna 2004)
Měna:	malajsijský ringgit (MYR)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	458 MYS MY
MPZ:	MAL
Telefonní předvolba:	+60
Národní TLD:	.my

Petronas Towers v noci.

Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko.

[editovat] Správní členění

Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Státy jsou následující:

• Johor (čti Džohor)
• Kedah
• Kelantan
• Melaka (česky též Malaka)
• Negeri Sembilan
• Pahang
• Perak
• Perlis
• Pulau Pinang
• Sabah
• Sarawak (česky též Saravak)
• Selangor
• Terengganu

Devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty), Sabah, Saravak, Malaka a Pulau Pinang jsou republikami.

Federální teritoria jsou následující:

• Kuala Lumpur
• Labuan
• Putrajaya (čti Putradžaja)

[editovat] Přírodní podmínky

Pevninská část státu je hornatá. Pohoří se směrem na jih snižují. Na jihu země převládají nížiny. Ostrovní Malajsie má bažinaté pobřeží a ve vnitrozemí vysoké hory. Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny přinášejí každý rok hojné srážky. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem. Mezi nejvzácnější živočichy patří orangutan, tygr či nosorožec.

[editovat] Historie

Nejstarší obyvatelé přišli 300 př.n.l. z jižní Číny. Do konce 1. století vytvořili prosperující obchodní společnost, která byla ve spojení s Indií i Čínou. Roku 1509 byla Malaka dobyta Portugalci, čímž začala evropská nadvláda nad zemí. Brzy se stala centrem výnosného obchodu s kořením. Roku 1614 byli vystřídáni Nizozemci, kteří v zemi zůstali na 200 let. S Nizozemci začal upadat obchod s kořením. V 17. století byl poloostrov sjednocen. Roku 1795 Britové získali Malaku a roku 1819 přístav Singapur. Roku 1824 převzali nad celou Malajsií správu Britové. Za druhé světové války byla okupována Japonci.

Po válce začíná malajská válka za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod vedením komunistické Číny bojovala s Brity. Reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická a antikoloniální koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 dosáhla nezávislosti. Roku 1963 byly připojeny ostrovní státy Sawak a Sabat na Borneu. Roku 1965 opustil federaci přístav Singapur a vyhlásil nezávislý městský stát, tím získala Malajsie konečné dnešní hranice. Malajsie je člen OSN a Commonwealthu.

[editovat] Obyvatelstvo a náboženství

Malajsie má 23 953 136 obyvatel, které je tvořeno pestrou směsicí ras. Přibližně 50% jsou Malajci, 32% Číňani, 9% Indové a další domorodé národy. Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství. Hlavním náboženstvím je islám (55% obyvatel). V zemi jsou četné menšiny buddhistů (17%) lidí, kteří vyznávají některé z čínských náboženství (12%), hindiuistů (7%) a křesťanů (6%). Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Hospodářství

V posledních 25 letech prožívá Malajsie rozkvět, který ji umožnil se změnit ze země třetího světa závislé na vývozu kaučuku a cínů v převážně průmyslovou zemi. V době ekonomického růstu dodržovala přibližně 8% růst HDP.

Mezi hlavní hospodářské produkty země patří rýže, palmový olej, kaučuk, dřevo, kakao, pepř, ananas a ryby. Důležitá je těžba ropy, zemního plynu, cínové rudy, železa a mědi.

Mezi hlavní průmyslová odvětví země patří zemědělství, těžba ropy, hornictví, potravinářský průmysl, výroba pneumatik a cementu, elektronika, chemický a textilní průmysl.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Malajsie

Státy a území s členstvím v APEC
Austrálie • Brunej • Čínská lidová republika • Filipíny • Hongkong • Chile • Indonésie • Japonsko • Jižní Korea • Kanada • Malajsie • Mexiko • Nový Zéland • Papua-Nová Guinea • Peru • Rusko • Singapur • Spojené státy americké • Thajsko • Tchaj-wan • Vietnam

Tento geografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Commonwealth (Společenství národů)
Řádné členské země: Antigua a Barbuda · Austrálie · Bahamy · Bangladéš · Barbados · Belize · Botswana · Brunej · Dominika · Gambie · Ghana · Grenada · Guyana · Indie · Jamajka · Jihoafrická republika · Kamerun · Kanada · Keňa · Kiribati · Kypr · Lesotho · Malajsie · Malawi · Maledivy · Malta · Mauricius · Mozambik · Namibie · Nauru · Nigérie · Nový Zéland · Papua-Nová Guinea · Samoa · Seychely · Sierra Leone · Singapur · Spojené království · Sv. Kryštof a Nevis · Svatá Lucie · Sv. Vincenc a Grenadiny · Svazijsko · Šalamounovy ostrovy · Šrí Lanka · Tanzanie · Tonga · Trinidad a Tobago · Tuvalu · Uganda · Vanuatu · Zambie
Státy a území s nepřímým členstvím
Zámořská území (korunní kolonie): Anguilla · Bermudy · Britské antarktické území · Britské indickooceánské území · Britské Panenské ostrovy · Falklandy · Gibraltar · Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy · Kajmanské ostrovy · Montserrat · Pitcairnovy ostrovy · Svatá Helena · Turks a Caicos
Korunní závislá území: Guernsey · Jersey · Ostrov Man Zvláštní status: Cookovy ostrovy · Niue

Státy a území v Asii

Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor⁴
Závislá území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Palestinská autonomie (IL) • Vánoční ostrov (AUS)
Mezinárodně neuznané státy: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach • Severní Kypr² • Čínská republika

Poznámky: ¹ Státy a území ležící částí svého území v Evropě • ² Státy a území historicky a kulturně zařazované do Evropy • ³ Státy ležící částí svého území v Africe • ⁴ Stát ležící částí svého území v Austrálii a Oceánii