Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
|
měkkýši |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
| Třídy | ||||||
|
||||||
|
|
||||||
| Brachiozoa |
Měkkýši (Mollusca) patří mezi bezobratlé živočichy. Po členovcích se jedná o nejpočetnější živočišný kmen. Latinský název je odvozen od slova molluscus, což znamená měkký oříšek. Čítají asi 135 000 druhů.
Základní společné znaky měkkýšů odlišující je od ostatních kmenů:
Měkkýši jsou dvoustranně souměrní (bilaterálně symetričtí) nebo sekundárně asymetričtí. Jsou to coelomoví (Eucoelomata) nečlánkovaní (Anarticulata) živočichové (společně s kmeny sumýšovci a rypohlavci; všichni ostatní coelomoví jsou článkovaní). Coelom byl ale z větší části redukován a hlavní tělní dutina je hemocoelom.
Věda zkoumající měkkýše se nazývá malakologie a odborníci na měkkýše jsou malakologové. Schránkami měkkýšů se zabývá konchologie. Hlavonožce zkoumá věda nazvaná anglicky Teuthology (česky tedy teut(h)ologie, ale termín se neužívá).
Obsah |
Hlavní článek: anatomie měkkýšů
Jako bezobratlí živočichové nemají vnitřní kostru. Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u sépií na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u chobotnic.
U celého kmene se vyvíjejí ze tří zárodečných listů orgánové soustavy:
Hlavní článek: metabolismus měkkýšů
Měkkýši patří mezi živočichy s nestálou tělesnou teplotou (studenokrevní, poikilotermní, ektotermní). Ti mají asi řádově nižší velikost metabolismu vztaženou na jednotku hmotnosti než teplokrevní. Metabolismus plžů je přímo úměrný tělesné hmotnosti.
Hlavní článek: ontogenetický vývoj měkkýšů
Rozmnožují se pohlavně. Jsou mezi nimi hermafrodité i gonochoristé. Měkkýši se líhnou z vajíček. Někteří jsou živorodí.
Vývoj je (podle druhu měkkýše) buď přímý (tzn. malý plž po vylíhnutí podobný dospělci a jenom roste) nebo nepřímý (přes larvu):
Bylo zjištěno, že mořský mlž arktika islandská (Arctica islandica) se dožil 405 (až 410) let, čímž se jedná o nejdéle žijícího živočicha.[1]
Hlavní článek: ekologie měkkýšů
Všechny třídy měkkýšů žijí v moři. Někteří mlži žijí také ve sladkých vodách. Plži žijí buď ve slané nebo sladké vodě nebo na souši.
Hlavonožci jsou draví. Plži jsou většinou býložraví nebo všežraví. Někteří plži jsou zemědělsky významní škůdci. Někteří plži jsou draví. Mlži jsou filtrátoři.
Měkkýši jsou důležitou součástí potravy jiných živočichů včetně člověka. Plži často fungují v přírodě jako mezihostitelé motolic.
Seřazeno podle zoologického systému.
Mollusca - měkkýši
Hlavní článek: vývoj měkkýšů
Vertikální kladogram, ukazující hypotetický vývoj měkkýšů:
Polyplacophora Gastropoda Rostroconchia
Aplacophora \Monoplacophora \ Cephalopoda \ Scaphopoda Bivalvia
\ \ \ \ / \ \ /
\ \ \ \ / \ \ /
\ \ \ \ / \ \ /
\ \ \ \/ \ \/
\ \ \ * Cyrtosoma \ /
\ \ \ \ \ /
\ \ \ \ \ /
\ \ \ \ \/
\ \ \ \ * Diasoma
\ \ \ \ /
\ \ \ \ /
\ \ \ \ /
\ \ \ \ /
\ \ \ \ /
\ \ \ \ /
\ \ \ \/
\ \ \ /
\ \ \ /
\ \ \ /
\ \ \/
\ \ * Conchifera
\ \ /
\ \ /
\ \/
\ * Testaria
\ /
\ /
\/
/
hypotetický předek měkkýšů
Ochrana měkkýšů
Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatky • vločkovci • žahavci • výtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenky • morulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovci • lilijicovci • ploštěnci • břichobrvky • Kamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnice • kroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýši • ramenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedi • strunatci • Ambulacraria (ostnokožci + polostrunatci)