Malechov

Malechov Historie zdejšího kraje se v užším slova smyslu začala psát až ve střední době bronzové asi ve 14. stol. př. n. l., kdy sem z Podunají přes Šumavu a Český les začal postupovat lid s vyspělou kulturou, který své mrtvé pohřbíval do kruhových mohyl (doklady o starším osídlení, jako je např. hradiště Řakom z pozdní doby kamenné, je spíše výjimkou). Proto se tato kultura nazývá mohylová. Tento způsob pohřbívání se udržel i v následující kultuře milavečské v 10. – 9. stol. Od té doby můžeme na Klatovsku hovořit již o souvislém osídlení, v němž se pak v pravidelném sledu vystřídaly i další kultury. Mohylovým kulturám doby bronzové náleží např. hradiště na Tuhošti. Následující doba železná, období halštatské a latenské, spojené s nástupem keltských kultur, po sobě zanechaly památky v podobě hradiště na Malechovské hůrce (462 m). Na jejím zalesněném vrcholu stávalo hradiště z doby 700 let př. n. l., obehnané dvěma dosud zachovanými prstenci kamenných valů, dlouhých 250 a 360 m. V souvislosti s těmito kulturami vydal p. Miroslav Čečil studii o Keltech v jihozápadních Čechách. V této studii se zamýšlí nad Rovenskou horou (poblíž Strážova) a píše: „Jednou jsem při prohlížení mapy dostal nápad a spojil jsem Rovenskou horu a malechovskou hůrku na mapě spojnicí. Došlo mi, že v případě použití strážních ohňů by z těchto dvou keltských hradišť na sebe mezi vrchy krásně viděli. Rovenská hora tedy sloužila jako předsunuté strážní hradiště… Při úvaze, s čím tehdy Keltové obchodovali,jsem došel k tomu, že to bylo nejčastěji zlato. Přenesl jsem si na mapu lokality, kde Keltové rýžovali zlato a místo, kde stála keltská hradiště (většina byla od sebe vzdálena na den pochodu) a vznikl mi zajímavý obraz. Jako střed tří obchodních cest se zlatem se ukázala malechovská hůrka. Není tedy zřejmě náhoda, ž se kousek od ní v Červeném Poříčí našla i bohatě vybavená mohyla keltského vládce, která patří k největším a nejbohatším v Čechách. Byly v ní i bohaté nálezy bronzů z Řecka. Bohužel všechno skončilo v muzeu ve Vídni. Je tedy pravděpodobně, že Malechovská hůrka je obchodní středisko SUTUAKATUM , o kterém se ve starověku zmiňují.

První dochovaná zmínka o Malechovu (Malechovu dvoru) pochází cca z r. 1350. Již v polovině 14. století je zaznamenána ves Malechov nalézající se mezi Dolanami a Švihovem, ovšem tehdy zapsána jako Malechow. Na místě dnešní vsi bývával kdysi dávno asi poplužní dvůr (pozn. autora - panský dvůr s pozemky k němu náležejícími, k poplužnímu dvoru náležely tzv. kmetcí dvory, tj. selské dvory s rustikálními pozemky) patřící jistému Malechovi, přičemž Malecha bylo už tehdy příjmením. Jeho nositel byl pravděpodobně nižšího vzrůstu, neboť název Malech, Malecha se vztahuje k obecnému přídavnému jménu malý. V Ottově encyklopedii se o Malechovu píše jako o vsi v Čechách při Bradlavce (též Bradlenka, obecněji Úhlava, něm. Angel = česká řeka, vznikající na jižním úpatí hory Můstku, severně od Pancíře, přijavši na levý břeh výtok Černého jezera, Potok jezerní, teče směrem skoro severním překrásným údolím ke Klatovům, odtud kolem Švihova a Přeštice a vlévá se 6 km jižně od Plzně u vsi Doudlebce do Radbuzy, pozn. autora – citace z Ottovy encyklopedie). Hejtmanstvím a okresem patřil pod Klatovy, farou pod Dolany, poštou pod Švihov. V r. 1380 je evidován jako příslušenství hradu Švihova. Zdeněk Kavka z Říčna prodal Malechov r. 1569 Mikuláši Měsíčkovi z Výškova. Měsíčkové z Výškova zde seděli až do r. 1670, následně byl přikoupen ke Švihovu, v r. 1706 jej získali chudeničtí Černínové. V letech 1869 – 1950 je veden jako samostatná obec v okrese Klatovy, od r. 1961 je části obce Dolany v okrese Klatovy.

V archivních fondech a sbírkách v České republice je uložen archiv Obecního úřadu Malechov z let 1828-1958 (správní knihy, evidenční kniha a další spisy) a spisy Místního národního výboru Malechov z let 1945-1963 (zápisy ze schůzí, finanční knihy, podací deník, trestní věci). V letech 1914-1927 zde působil spolek divadelních ochotníků (Soupis podání českých ochotnických divadelních spolků uložených ve Státním ústředním archivu v Praze 1856-1948).

Historický lexikon obcí ČR uvádí následující počty obyvatel:

• 1869: 241 obyvatel
• 1890: 253 obyvatel a 34 domů
• 1910: 240 obyvatel
• 1930: 249 obyvatel
• 1950: 171 obyvatel
• 2001: 115 obyvatel

Dnes o Malechovu, ve kterém najdeme i lidové stavby charakteristické pro tento kraj např. dům čp. 33 se štítem lidového baroka z 19. stol., rozhoduje Obecní úřad v Dolanech.