Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| ދިވެހިރާއްޖޭގެ ޖުމުހޫރިއްޔާ Divechi Džumhúríja |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Hymna Malediv | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Male | ||
| Rozloha: | 298 km² (185. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | celé území těsně nad hladinou moře (nejvýš 2,5 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +5 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 349 106 (166. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 1171 ob. / km² (10. na světě) | ||
| Jazyk: | divechi (maledivština) | ||
| Náboženství: | sunitští muslimové | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | prezidentská republika | ||
| Vznik: | 26. července 1965 (nezávislost na Velké Británii) | ||
| Prezident: | Maumún Abdul Gajjúm (od 11. listopadu 1978) | ||
| : | |||
| Měna: | rufiyaa (rupie) (=100 laari) (MRV) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 462 MVD MV | ||
| MPZ: | MV | ||
| Telefonní předvolba: | +960 | ||
| Národní TLD: | .mv | ||
Maledivy (Maledivská republika) jsou ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu. Tvoří je stejnojmenné souostroví – řetězec 19 korálových atolů, počínající 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhnoucí se v délce zhruba 800 km severojižním směrem. Celkově Maledivy sestávají z 1196 ostrovů, z nichž obydleno je zhruba 200. Země, která je nejplošším a nejníže položeným státem světa (žádné místo neleží více než 2,5 m nad hladinou oceánu), patří mezi vyhledávané turistické cíle.
Obsah |
Maledivy je řetěz 19 korálových ostrovů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Šrí Lanky. Rozprostírají se v severojižním směrem ve vzdálenosti 871 km poblíž 73° východní délky, zhruba mezi rovníkem a osmým stupněm severní šířky. Od indických Lakadiv je dělí Průliv osmého stupně.
Jen hlavní město je městem, dále následují nejvíce osídlené ostrovy (sčítání březen 2006):
První osídlení proběhlo pravděpodobně 500 př. n. l. rybáři z Indie a Šrí Lanky. V 16. stol. se ostrovy dostaly do rukou Portugalcům, později Holanďanům a v roce 1796 se staly britským protektorátem. V roce 1953 vyhlášená republika dlouho nevydržela a byla opět zavedena monarchie. V roce 1988 byla vyhlášena republika.
Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Historii Malediv můžeme rozdělit do dvou období – první před přechodem k islámu, druhé po něm. Mezníkem je r. 1153, kdy panovník nařídil okamžitý přestup na islám. První dochované zmínky o Maledivách sahají až do 2. stol. n. l., kdy na Maledivách zastavovali arabští obchodníci cestující na dálný východ a využívali je jako místo odpočinku. Před příchodem Portugalců v 16. stol. vládlo Maledivám celkem 6 sultánských dynastií. Portugalská okupace v pravém slova smyslu trvala jen 15 let a je považována za jedinou opravdovou nadvládu. Během staletích byly opakované pokusy o ovládnutí souostroví jak Portugalci, tak Indy a dalšími národy. V 17. století proto akceptovali Maledivy ochranu od Holanďanů, kteří tehdy vládli Srí Lance. V té době byla také uzavřena mírová smlouva s Francouzi a Brity, jež jim zaručovala ochranu a zároveň vnitřní autonomii. Pravděpodobně díky své odlehlosti si Francie či Británie nikdy Maledivy nepodmanili jako svou kolonii. V roce 1965 uznala Británie, která sehrála ve vývoji Malediv za uplynulých několik století významnou roli, souostroví za suverénní a nezávislý stát v čele s prezidentem a zbavila se tak odpovědnosti za jeho obranu.
V čele státu, vlády a ozbrojených sil stojí prezident. Prezident je nominován parlamentem, nominace musí být schválena v národním referendu (požadováno je nejméně 51% rozdílu hlasů mezi kandidáty), prezident je volen na pětileté funkční období. V roce 2003 byl znovuzvolen prezident Maumoon Abdul Gayoom , získal v referendu 90.9 % hlasů. Vláda je jmenována prezidentem (člen vlády nemusí být členem parlamentu).
Údaje z 10. 5. 2005
Majlis (národní shromáždění) má 50 členů, 42 členů je voleno na pětileté funkční období, 8 členů je jmenováno prezidentem. Během posledních voleb 22. ledna 2005 byli voleni pouze nestraníci. Neexistují žádné legální politické strany. Ze 42 členů parlamentu je 20 (3,.3 % voličů) podporováno parlamentem a 18 (31,1 % voličů) je podporováno Maledivskou demokratickou stranou (MDP).
Nejvyšší soud, Civilní soud, Trestní soud, Soud pro rodiny a mladistvé a 204 obecných soudů (na každém obydleném ostrově jeden). Soudce jmenuje prezident.
Poslední verze ústavy byla přijata 1. ledna 1998. Volební právo mají lidé nad 21 let, muži i ženy, ale volit mohou pouze muslimové
Současná hlava státu prezident Maumoon Abdul Gayoom [gajúm], byl do funkce poprvé zvolen v listopadu 1978, je nástupcem Ibrahima Násira. Naposled byl zvolen (pošesté) v říjnu 2003 (90,28 % všech hlasů).
Na Maledivách není povolena činnost politických stran. Jediná politická strana je exilová, byla založena v roce 2001 skupinou lidí o 42 členech (členové parlamentu, bývalý ministr kabinetu, bohatí maledivští obchodníci, akademičtí pracovníci a sportovci). Vedení bylo oficiálně zformováno 10. listopadu 2003 na Srí Lance. 13. února 2004 byli zvoleni členové generální rady strany. Předsedou strany se stal Mohamed Latheef s trvalým pobytem na Srí Lance. Strana byla založena kvůli prosazování lidských práv a demokracie na Maledivách. Prezident Gayoom ovšem odmítl tuto stranu registrovat. Po tomto rozhodnutí se strana začala orientovat na podporu nenásilného odporu proti maledivské vládě a na informování lidí o jejich právech.
K 31. prosinci 2004 vypršely mandáty členům Majlisu. Poslední volby do parlamentu se konaly 22. ledna 2005 (původní termín měl být v 31. prosince 2004, díky katastrofě, zemětřesení a tsunami, které zasáhlo i Maledivy, z konce prosince 2004 se termín posunul). Bylo 149 kandidátů, všichni byli nestraníci (bylo zde ovšem mnoho přesvědčení, bylo všeobecně známo, kdo má jaké politické myšlenky). V den voleb policie zatkla 20 příslušníků opozice, kteří se snažili zapečetit hlasovací urny dříve, než do nich voliči vhodili své hlasy. Díky tomuto incidentu musely zůstat hlasovací místnosti otevřené i den po dni voleb. Úředníci z Commonwealthu a Jihoasijské asociace pro regionální spolupráci (SAARC) monitorovali volby, jestli nedošlo ke zfalšování či ovlivnění voličů. Volební účast byla 70 % z 156 766 oprávněných voličů.
Maledivská demokratická strana (MDP) prohlásila, že její přívrženci získali 18 ze 42 křesel, provládní členové jich získali 22 a nezávislí získali 2 křesla.
Vláda naopak prohlásila, že provládní členové získali 30 křesel, MDP 8 a nezávislí 4 křesla. Důvod těchto rozdílů v tvrzeních je ten, že jsou politické strany zakázány a u členů parlamentu se dá určit pouze názor, nikoli příslušnost ke straně. Funkční období je dlouhé 5 let, příští volby se měly konat začátkem roku 2010. Předsedou vlády se stal Mohamed Nasheed. Bylo přímo zvoleno 42 členů, 8 jich jmenoval prezident. Po volbách prezident Gayoom prohlásil, že během roku 2005 vpustí do politiky demokracii, jeho reforma by měla obsahovat ustanovení systému vícestranné vlády, zřízení kanceláře předsedy vlády a nejvyššího soudu. Padl také návrh, že by mohla být schválena přímá volba prezidenta.
V současné době se na území politické problémy nevyskytují, na základě přání lidu probíhá transformace zákonů a ústavy (poslední úprava v roce 1998).
Maledivy udržují kontakt s Evropskou unií, která dotuje nové projekty v oblasti turismu. Pro rozvoj země kooperují s OSN (Rozvojový program OSN), Asijskou rozvojovou bankou (ADB), Islámskou rozvojovou bankou (IDB) a Světovou bankou (WB). Dále bilaterálně spolupracují s Indií, Japonskem, Austrálií.
Hlavou státu je od roku 1968 prezident, do roku 1968 to byl sultán (kromě let 1953 a 1954).
od roku 1945 po současnost :
sultán
předseda maledivského protektorátu
prezident republiky
sultán
prezident republiky
Afghánistán • Arménie² • Ázerbájdžán¹ • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt³ • Filipíny • Gruzie¹ • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen³ • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán¹ • Kuvajt • Kypr² • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Rusko¹ • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Šrí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko¹ • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor4
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
Území se sporným postavením: Abcházie¹ • Jižní Osetie¹ • Náhorní Karabach¹ • Palestinská autonomie • Severní Kypr² • Tchaj-wan (Čínská republika)
Mapy: 1°J -7°S, 72°-74° V
