Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Maltština

Maltština (Malti)
Rozšíření:

Počet mluvčích:

399 000

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor:
Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: mt
---
mlt (B) mlt (T)
SIL: MLS
Wikipedie
mt.wikipedia.org

Maltština (maltsky malti, anglicky pak Maltese) je původem semitskou řečí maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400.000 obyvatel Malty a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.). Maltština je dnes úřední řečí na Maltě (od roku 1936, kdy spolu s angličtinou nahradila italštinu) a v Evropské unii (od 1. května 2004).

Obsah

[editovat] Původ

Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám maltského národa samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou.

[editovat] Gramatika

Přestože maltština je silně ovlivněna románskými jazyky, zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovní pořádek je silně flexibilní. Obdobně jako v arabštině a hebrejštině mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. L-Art L-Imqaddsa, v překladu „ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky Al-Ardh al-Muqaddasa). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu.

Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami -i nebo -jiet (lingwalingwi "jazyk" – "jazyky", artiartijiet „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku -ijet resp. -ijiet (jako arabsky -at, hebrejsky pak -ot) nebo -in (obdobně hebrejsky -im). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. pluralis fractus, kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (ktiebkotba "kniha" – "knihy", raġelirġiel "muž" – "muži").

Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. iddeċidejna „rozhodli jsme“ z (i)ddeċieda jako sloveso románského původu + -ejna jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).

[editovat] Slovní zásoba

Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbývajících 40 % románského.

Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. arabského původu (raġel - „muž“, mara - „žena“, tifel - „dítě“, dar - „dům“, xemx - „slunce“, sajf - „léto“).

Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou románského (italského) původu (skola - „škola“, gvern - „vláda“, repubblika - „republika“, re - „král“, pulizija - „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné toskánštině (teatru a ne teatro pro „divadlo“ atd.).

Slova převzatá z angličtiny (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (strajk = anglicky strike [strajk] = "stávka"), částečně převzata beze změny (union = anglicky union = "svaz").

[editovat] Písmo

Maltština je jedinou semitskou řečí používající latinské abecedy obohacené o několik vlastních znaků. Tyto znaky jakož i výslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce.

znak výslovnost poznámky
A a ano
B b banka, ale na konci slova jako „P“
Ċ č čára
D d datum, ale na konci slova jako „T“
E e elán
F f fikce
Ġ ungle
G g galoše, ale na konci slova jako „K“
... prodlužuje více méně přidružené samohlásky (spolu s jinými efekty); následuje-li znak „H“, vyslovuje se jako dvojité „Ħ“.
H ... nevyslovuje se, s výjimkou, když stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako „Ħ“.
Ħ ... hangár (vydechuje se ovšem velice měkce, něco ve směru mezi „j“ a „ž“ jako španělské dvojité ll)
I i inkoust
IE í íránský (dlouhé í)
J j jádro
K k kedlub
L l lože
M m moře
N n nebe
O ó óda
P p pád
Q ' jako arabské qáf; hrdelní k
R r růže
S s sako
T t tam
U u nutno
V v venku, ale na konci slova jako „F“
W ... má obdobnou výslovnost jako anglické „w“ ve slovech jako wire, why atd. (něco mezi „u“ a „v“), tzv. "obouretné v"
X š šachy (v mnoha případech psáno dvojitě a takto i vyslovováno)
Z c práce, ale v některých cizích slovech jako „dz“
Ż z mazat, ale na konci slova jako "s"
Poznámka k pravopisu: ne ve všech maltských textech je vždy používáno správných znaků s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána čtenáři.
Poznámka k výslovnosti: každý občan Malty má veliké zkušenosti se stykem s cizinci, navíc si je téměř každý občan Malty vědom toho, že i jeho výslovnost angličtiny neodpovídá zcela požadavkům kladeným na její výslovnost podle pravidel tzv. oxfordské či eatonské angličtiny. Proto je v případě nouze a neznalosti možno používat jen přibližné výslovnosti, každý rychle pochopí, co je míněno.

[editovat] Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

maltsky

Il-bnedmin kollha jitwieldu ħielsa u ugwali fid-dinjità u d-drittijiet. Huma mogħnija bir-raġuni u bil-kuxjenza u għandhom iġibu ruħhom ma' xulxin bi spirtu ta' aħwa.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy


Semitské jazyky
Západosemitské:
Severozápadní: amuritština | ugaritština | kenaánské (féničtina (punština) | amonitština | moabština | edomitština | hebrejština) | aramejština (východní (syrština | senajština | hertevinština | turojština | mandejština) | západní)
Arabština: fusha | maltština | judeo-arabština
Jihosemitské:
Jihozápadní: staré jihoarabské (sabejština | minejština | qatabanština | hadhramautština) | etiopské (severní (ge'ez | tigriňňa | tigré | dahlik) | jižní (amharština | argobbština | harari | východní gurage | gafatština | soddština | goggotština | mesmeština | muherština | západní gurage) )
Jihovýchodní: batharština | harsuština | hobyotština | džibbalština | mehri | suqutri
Východosemitské: akkadština (babylónština | asyrština) | eblaitština
 
Maltština v jiných jazycích: Afrikaans, Alemannisch, አማርኛ, Aragonés, العربية, Asturianu, Azərbaycan, Български, Brezhoneg, Bosanski, Català, Cebuano, Cymraeg, Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, فارسی, Suomi, Français, Gaeilge, Galego, Gaelg, עברית, Hrvatski, Hornjoserbsce, Magyar, Interlingua, Bahasa Indonesia, Ido, Íslenska, Italiano, 日本語, Lojban, 한국어, Latina, Limburgs, Lietuvių, Latviešu, Македонски, Bahasa Melayu, Malti, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Occitan, Polski, Português, Română, Русский, Sicilianu, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Shqip, Српски / Srpski, Svenska, Kiswahili, Ślůnski, Tagalog, Türkçe, Українська, , 中文, Bân-lâm-gú
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Malt%C5%A1tina
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 19. 9. 2008 v 17:37.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt