Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Repubblika ta' Malta Republic of Malta Maltská republika |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: L-Innu Malti | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Valletta | ||
| Rozloha: | 316 km² (218. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Ta' Dmejrek (253 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 398 534 (165. na světě, 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 1 267 ob. / km² (8. na světě) | ||
| Jazyk: | maltština, angličtina | ||
| Náboženství: | římsko-katolické 98 % | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | parlamentní republika | ||
| Vznik: | 21. září 1964 (nezávislost na Velké Británii) | ||
| Prezident: | Edward Fenech Adami | ||
| Předseda vlády: | Lawrence Gonzi | ||
| Měna: | euro (EUR) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 470 MLT MT | ||
| MPZ: | M | ||
| Telefonní předvolba: | 356 | ||
| Národní TLD: | .mt | ||
Malta je ostrovní stát ve Středozemním moři. Souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tunisu. Na 316 km² zde žije zhruba 400 000 lidí. Ostrovy jsou oblíbeným turistickým cílem. Malta je členem Evropské unie.
Obsah |
Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. Skládá se z následujících obydlených ostrovů:
K Maltě náleží i tři neobydlené ostrůvky Cominotto, Filfla Island a St. Paul's Island. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího pozemského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi 11 000 lety přerušeno vzestupem mořské hladiny.
Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustného vápence, který se extenzivně používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem je Ta'Dmejrek (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě.
Malta má silně omezené zásoby sladké vody - podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na přípravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu ze studní; ještě v osmdesátých letech se velká část vody dovážela z Itálie.
Klimatické prostředí je typické pro tuto oblast Středozemního moře: mírné, vlhké zimní období a horké léto s prakticky žádnými vodními srážkami.
Bývalá britská kolonie Malta získala nezávislost 21. září 1964 a 13. prosince 1974 se prohlásila nezávislou republikou, zůstala však i nadále členem Britského společenství národů (Commonwealth of Nations). Od 1. května 2004 je Malta členem Evropské unie.
Malta je parlamentní republikou. V čele státu stojí nominálně prezident republiky, volený parlamentem; prezident jmenuje předsedu vlády a podílí se na složení vlády. V minulosti se však ukázalo, že vůdce jedné z obou hlavních stran, který se zpravidla stává i předsedou vlády, určuje, kdo bude zvolen prezidentem, a tím pádem zajišťuje i své jmenování předsedou vlády. Prezidentem republiky je od 4. dubna 2004 Edward Fenech Adami, předsedou vlády od 23. března 2004 Lawrence Gonzi. Volby do jednokomorového parlamentu (Kamra tar-Rapprezentanti) se podle ústavy konají nejméně každých pět let.
Od roku 1993 se Malta administrativně dělí do 68 takzvaných lokálních výborů (local council), které jsou voleny jednou za tři roky.
Již před získáním nezávislosti byla maltská politika dominována dvěma politickými stranami: socialistickou a neutralisticky zaměřenou Labour Party (Partit Laburista, MPL jako zkratka pro Maltese Labour Party) a konzervativní Nationalist Party (Partit Nazzjonalista, odtud zkratka PN). Ostatní strany nemají větší politický význam, v posledních volbách však posiluje Demokratická alternativa (Alternattiva Demokratika, AD), obdoba evropských „Zelených“. Všechny parlamentní volby mají na Maltě tradičně velice těsné výsledky a obě hlavní strany se u vlády pravidelně střídají. Poslední volby do parlamentu dne 8. března 2008 přinesly toto rozdělení hlasů:
S politickými stranami se v minulosti střídalo i zaměření maltské zahraniční politiky. Zatímco se konzervativní PN orientovala jednoznačně na Západ, tedy na Evropskou unii, udržovala Labour Party tradičně dobré styky nejen se Sovětským svazem, ostatními zeměmi RVHP a Čínou, ale i se svými arabskými sousedy, mimo jiné s Libyí, a zasazovala se pro neutralitu Malty a proti členství v Evropské unii. Od roku 1987 je Malta podle své ústavy neutrální.
Hlavní článek: Hospodářství Malty
Hospodářství Malty je ovlivněno skutečností, že souostroví nemá žádné přírodní zdroje, mimo to pak v důsledku mizivé vegetace trpí i nedostatkem spodní vody (lesní porost byl vymýcen již za dob Féničanů).
Zemědělství, především rostlinná výroba, se soustřeďuje hlavně na poněkud zelenější ostrov Gozo, přesto se musí zelenina dovážet, hlavně v letní suché sezóně. Tradiční rybolov se provádí stále ještě zastaralým způsobem hlavně jako pobřežní lov; navíc zde hraje roli i skutečnost, že vody v okolí Malty jsou již delší dobu vyloveny. Nejen část rybího masa, ale i mnoho ostatních masných výrobků se proto dováží.
Průmyslová výroba, která vyrábí z velké části i pro vývoz, se soustřeďuje především na strojírenské výrobky, elektroniku, stavbu a opravu lodí, textil; jistých úspěchů bylo v devadesátých letech dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem.
V oblasti služeb stojí na prvním místě turistický ruch. V současné době navštěvuje Maltu přes milion turistů ročně – tedy daleko více, než činí vlastní obyvatelstvo; turistika se na HDP podílí zhruba 35 procenty.
V zahraničním obchodu připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu na Německo, Francii, Itálii, USA a Velkou Británii. V dovozu činí značnou položku potraviny a fosilní zdroje na výrobu elektřiny.
Malta se chlubí dějinami v trvání téměř 7000 let. Po stále ještě záhadné periodě megalitických chrámů se na ostrově vystřídali v 13. stol. Féničané pak Kartágo, Řím, Byzanc, Arabové, Normani, vládci Kastilie. V roce 1530 jí získal křesťanský vojenský řád Johanitů. V roce 1798 ji obsadil Napoleon, ale 1802 byla vrácená Johanitům. V novější době pak Britové, pro které se Malta v obou světových válkách stala neocenitelnou základnou ve Středozemním moři. V roce 1964 byla vyhlášená jeji nezávislost a 1974 se stala republikou.
Malta je velice bohatá na historické památky. Tři z nich se nacházejí na listině Kulturního dědictví organizace UNESCO: hlavní město Valletta jako celek, megalitické chrámy na Maltě a Gozu, a takzvané Hypogeum v Hal Saflieni.
Další historické památky pocházejí z doby arabského obsazení ostrova, hlavně však z doby vlády Johanitů a Karla Velikého. Zde je možno jmenovat celé město Mdinu (hradby postavili již Arabové), dále nesčíslné stavby a pevnůstky ve Vallettě, hlavní město Goza Victorii, mnoho paláců a strážních věží, roztroušených po celém souostroví.
Během II. světové války se Malta stala důležitým bodem, jelikož ležela na strategickém místě, které umožňovalo britskému letectvu napadat zásobovací konvoje Afrikacoprsu. Německo-italské letectvo se snažilo Maltu jako leteckou základnu zničit během soustředěných náletů, které poškodily velkou část budov na ostrově. Tato událost vešla do historie jako bitva o Maltu.
Většina obyvatel Malty žije na hlavním ostrově Malta, zde převážně v městských aglomeracích. Vzhledem k malé rozloze činí hustota zalidnění téměř 1249 obyvatel na km² (největší v Evropě a třetí největší na světě). Přes 90 procent obyvatel žije v městech. Přibližně 3 procenta obyvatel jsou cizinci, především Britové. Téměř stejný počet obyvatel žije nastálo v zahraničí (v Kanadě, Austrálii a také USA).
Na rozdíl od hlavního ostrova má Gozo více zeleně a spíše zemědělský ráz s příslušnou strukturou obyvatelstva, zároveň i menší hustotu obyvatel. Comino je obydleno jen v turistické sezóně (hosté jednoho hotelu, jinak mimo sezónu má přibližně kolem čtyř obyvatel).
O původním obyvatelstvu z megalitické doby existují jen domněnky. Osídlení dnešním obyvatelstvem začíná kolem roku 2000 př. n. l., poté, co byla Malta zhruba 500 let neobydlena. Podle jedné stále neověřené teorie byla Malta osídlena ze Sicílie, přičemž v průběhu dalšího vývoje došlo částečně ke smíšení obyvatelstva s jinými národy.
Úřední řečí na Maltě je maltština (Malti), převážná většina obyvatel však hovoří i anglicky, mimo to částečně italsky. Angličtina je přitom druhou úřední řečí.
Maltština je semitskou řečí, která se vyvinula z arabštiny. V průběhu vývoje však byla silně ovlivněna také románskými jazyky (hlavně italštinou) a angličtinou. Maltština je jedinou semitskou řečí, která používá latinskou abecedu, obohacenou o několik vlastních písmen.
I název Malta se vyvinul z původně fénických a později arabských jmen, která se pro ostrov používala: Malet, Melita, Maltacheum a další.
Přibližně 98 procent obyvatelstva je římsko-katolické víry. Na Maltě existuje 364 kostelů, vzhledem k počtu obyvatel má Malta víc kněží, mnichů a jeptišek než jakýkoliv jiný stát na světě. Katolicismus je zakotven v ústavě a hraje v životě i politice Malty značnou úlohu. Přesto se jedná o moderní společnost, např. podíl žen s vyšším vzděláním a jejich podíl na pracujícím obyvatelstvu dnes odpovídá většině vyspělých evropských zemí.
Z ptačí perspektivy se zdá, že celý severovýchod hlavního ostrova Malty pozůstává z jednoho jediného velkého města. Tento dojem klame, především v důsledku velmi rychlé výstavby za posledních přibližně třicet let. Hranice jednotlivých měst této aglomerace jsou rozeznatelné pouze z místních popisných tabulek. K největším a nejznámějším městům patří:
Cesta Malty do Evropské unie byla dlouhá. Důvodem je, že zastánci a protivníci členství v Evropské unii se kryjí s voliči obou hlavních politických stran. Každá změna vlády na Maltě tedy s sebou přinesla i zvrat v politice vůči Evropské unii a vstupu do ní. Maltská konzervativní PN byla zásadně pro, Labour Party (a některé odbory) zase zásadně proti členství v Evropské unii.
První žádost o členství podala Malta již roku 1990. Po vítězství Labour Party ve volbách roku 1996 Malta žádost o členství suspendovala. Po předčasných volbách roku 1998, kdy opět zvítězila PN, byla žádost obnovena.
O vstupu Malty do Evropské unie bylo rozhodnuto na konferenci v Kodani 13. prosince 2002. V referendu o členství v Evropské unii 8. března 2003 se 53,65 % voličů vyslovilo pro členství. V rámci rozšíření Evropské unie o deset států se tak 1. května 2004 Malta stala členem Evropské unie a vystřídala Lucembursko jako nejmenší členský stát. Malta přijala 1. ledna 2008 místo původní měny maltské liry euro.
Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Čečensko • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² •Podněstří • Severní Kypr
Mapy: 35,9° S, 14,4° V
