Manufaktura

Tradiční manufaktura na výrobu porcelánu

Výraz manufaktura pochází z latinského manu facere – pracovat rukama. Manufaktury představují tradiční a dominantní tvar kapitalistického hospodaření a k tomuto uskutečnění bylo potřeba mnoho podmínek např: koncentrace individuálního kapitálu, masa dělníků a široký trh pro prodej vyrobených výrobků. Manufaktury byly velké dílny, v nichž docházelo k dělbě práce na dílčí úkony. Pracovali v nich dělníci. Předpokladem vzniku manufaktury byla velká poptávka po určitém druhu zboží a nahromadění prostředků, který její založení umožnil. První manufaktury vznikly ve 14. století ve Flandech a v italské Florencii. Vyrábělo se v nich především sukno. V 16. století byly soukenické manufaktury hojně zakládány v Anglii. Manufaktury byly předstupněm strojové tovární velkovýroby.

[editovat] Výhody manufaktur

Pro manufaktury je charakteristická vnitřní dělba práce: výroba předmětu v kooperaci. Každý proces při zpracování polotovaru do výrobků má na starosti několik dělníků. To vedlo k několika skutečnostem

• Omezil se počet zmetků
• Snížily se výrobní náklady na výrobek a tím pádem i jeho cena
• Lepší organizace a dělba práce
• Zvýšení produktivity

[editovat] Rozdělení manufaktur

Existují dva základní typy manufaktur.

• Rozptýlené manufaktury

byly přechodným jevem a postupně buď zanikly nebo se přeměnily v manufaktury soustředěné. Princip manufaktur rozptýlených byl následující. Dělníci pracovali v několika dílnách, někdy ve svých domech. Domy obešel faktor, rozdal surovinu, vybral hotové zboží a zaplatil mzdu. Předstupněm rozptýlené manufaktury byl nákladnický systém.

• Soustředěné manufaktury

byly velké dílny, do nichž byla soustředěna veškerá výroba.