Maratonský běh

Paula Radcliffe, nejlepší současná vytrvalkyně, držitelka světového rekordu na maratonské trati

Maratonský běh neboli maraton je běžecký závod na vzdálenost 42,195 km, nejdelší atletická disciplína na programu olympijských her. Slovo maraton se též obecně používá pro označení dlouhých a vytrvalostně náročných akcí sportovního i jiného charakteru.

[editovat] Vznik maratonu – legenda a skutečnost

Název a délka trati se odvozují z legendy o řeckém běžci jménem Feidippidés, který měl údajně po bitvě u Marathonu, datované historiky na 12. září 490 př. n. l., nést zprávu o vítězství Athéňanů nad Peršany z Marathónu do zhruba 39 km vzdálených Athén a tam se slovy „Νενικήκαμεν“ – „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel.

Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po marathonské bitvě, však tuto událost s marathonským běžcem vůbec nepřipomíná. Naopak se zmiňuje o výkonu běžce Feidippida, vyslaného nedlouho před rozhodujícím střetnutím z Athén do Sparty s prosbou o vojenskou pomoc. Do cíle, vzdáleného 1240 stadií (240 km) tehdy Feidippidés dorazil již následujícího dne, kdy přinesl obratem domů zprávu, že Sparťané nemohou z náboženských důvodů vyrazit na pomoc dříve, než za několik dní skončí svátky na počest boha Apollóna Karneia.

První písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Athén se objevuje až na konci 1. století n. l. u Plútarcha, který připisuje běh do Athén muži jménem Thersippos nebo Euklés. O sto let později jmenuje Lúkiános jako marathonského běžce jistého Filippida. Protože se zdá velmi nepravděpodobné, že by téměř současník Hérodotos tak zajímavou epizodu ve svém díle pominul, lze předpokládat, že příběh o běžci z Marathónu do Athén si vytvořila až fantazie autorů, žijících o několik století později. Ani historický Feidippidés však nezůstává zapomenut, od roku 1983 se na jeho počest každoročně v září koná Spartathlon, 246 km dlouhý závod z Athén do Sparty.

V 19. století, které bylo dobou romantického obdivu ke starověkému Řecku, byla mezi vzdělanci populární i pověst o marathonském běžci. Anglický básník Robert Browning ji například roku 1879 ztvárnil v básni Feidippidés. S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel jako první francouzský filolog Michel Bréal, na něhož hluboce zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tímto nápadem svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu připravovaných olympijských her. Po několika zkušebních kvalifikačních bězích se první maratonský závod uskutečnil v rámci programu I. olympijských her na přibližně původní trati z Marathonu do Athén 10. dubna 1896. Prvním maratonským vítězem zde byl legendární Řek Spyridon Louis s časem 2:58:50. První oficiální maraton na našem území byl pak uspořádán 25. října 1908 na trati mezi Smíchovem a Dobříší.

K nejznámějším a největším maratonským běhům současné doby patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, v New Yorku, v Chicagu, v Londýně a v Berlíně. V Česku je v současnosti nejznámější Pražský mezinárodní maraton, založený v roce 1995. Další maraton se však běhá v pražské Stromovce již od roku 1963. Na Slovensku je nejpopulárnější Mezinárodní maraton míru v Košicích, založený již v roce 1924, krátce po olympijských hrách v Paříži. Českou maratonskou legendou je Emil Zátopek, který vyhrál olympijský maraton v Helsinkách v roce 1952 v čase 2:23:03 (běžel jej tehdy poprvé v životě); v roce 1956 v Melbourne byl šestý. Naším současným nejlepším maratoncem je Róbert Štefko - v roce 2004 v čase 2:12:35.

[editovat] Délka maratonského běhu

Přestože původní vzdálenost z bojiště u Marathonu do Athén byla asi 38 km, byla na olympijských hrách v Athénách stanovena Mezinárodním olympijským výborem stanovena na rovných 39 km. Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle vytyčené cesty.

Roku 1908 byla délka olympijského maratonu v Londýně vytyčena od startu u terasy Windsorského zámku do cíle před královskou lóží na Olympijském stadionu (aby královská rodina mohla pozorovat vítěze olympijského maratonu), čímž byla trať prodloužena na 42,195 km (26,2 mil neboli 45.760 yardů). Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka maratonského běhu, od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42,195 km.

[editovat] Statistiky

[editovat] Výkonnostní milníky - zlepšování cílového času

Muži

• Poprvé pod 2:40 hod. 2:38:17 hod. Harry Green, Spojené království, 1913
• Poprvé pod 2:30 hod. 2:29:02 hod. Albert Michelsen, USA, 1925
• Poprvé pod 2:20 hod. 2:18:41 hod. James Peters, Spojené království, 1953
• Poprvé pod 2:10 hod. 2:09:37 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1967
• Poprvé pod 2:09 hod. 2:08:34 hod. Derek Clayton, Austrálie, 1969
• Poprvé pod 2:08 hod. 2:07:12 hod. Carlos Lopes, Portugalsko, 1985
• Poprvé pod 2:07 hod. 2:06:50 hod. Belayneh Dinsamo, Etiopie, 1988
• Poprvé pod 2:06 hod. 2:05:42 hod. Khalid Khannouchi, Maroko, 1999
• Poprvé pod 2:05 hod. 2:04:55 hod. Paul Tergat, Keňa, 2003

Ženy

• Poprvé pod 3:00 hod. 2:55:22 hod. Elizabeth Bonner, USA, 1971
• Poprvé pod 2:30 hod. 2:27:33 hod. Grete Waitz, Norsko, 1979
• Poprvé pod 2:25 hod. 2:22:43 hod. Joan Benoit, USA, 1983
• Poprvé pod 2:20 hod. 2:19:46 hod. Naoko Takahaši, Japonsko, 2001
• Poprvé pod 2:19 hod. 2:18:47 hod. Catherine Ndereba, Keňa, 2001
• Poprvé pod 2:18 hod. 2:17:18 hod. Paula Radcliffe, Spojené království, 2002
• Poprvé pod 2:16 hod. 2:15:25 hod. Paula Radcliffe, Spojené království, 2003

Předpokládá se, že během příštích 20 let se mohou maratonci dostat i pod bájnou hranici 2 hodin.

[editovat] Nejúspěšnější maratonci

Dvě olympijská vítězství

• Abebe Bikila (Etiopie), 1960 a 1964
• Waldemar Cierpinski (NDR), 1976 a 1980

Dva tituly mistra světa:

• Abel Anton (Španělsko), 1997 a 1999

Olympijské vítězství a titul mistra/mistryně světa

• Rosa Mota (Portugalsko) 1988 a 1987
• Gezahegne Abera (Etiopie) 2000 a 2001

[editovat] Olympijští medailisté

Olympijské hry – maraton

[editovat] Medailisté mistrovství světa

Mistrovství světa v atletice – maraton

[editovat] Světové rekordy a nejlepší světové časy

Vzhledem k tomu, že soutěže v maratonském běhu se konají za velmi proměnlivých podmínek na otevřené silnici místo na standardní atletické dráze, dlouhá léta nebyly v této disciplíně evidovány světové rekordy, ale pouze nejlepší světové výkony. Teprve od 1. ledna 2004 eviduje Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) nejlepší výkony na silnici v maratonu, půlmaratonu i chůzi jako světové rekordy.

[editovat] Aktuální světové rekordy

• Muži Haile Gebrselassie 2:04:26 - Etiopie 30. září, 2007 Berlín, Německo
• Ženy Paula Radcliffová 2:15:25 - Velká Británie 13. duben, 2003 Londýn, Velká Británie

[editovat] Aktuální evropské rekordy

• Muži Antonio Pinto 2:06:36 - Portugalsko
• Ženy Paula Radcliffová 2:15:25 - Velká Británie 13. duben, 2003 Londýn, Velká Británie - současně světový rekord

[editovat] Zdravotní problémy maratonců

Úspěšné absolvování maratonského běhu vyžaduje vydání velkého množství energie, které běžci přijímají prostřednictvím potravin bohatých na sacharidy. Ty se ukládají ve formě glykogenu, sloužícího jako pohotový zdroj energie při běhu. Po jejich vyčerpání se pak stávají zdrojem energie bílkoviny (proteiny) a lipidy (tuky), jejichž spalování je však mnohem méně účinné. Tento okamžik nastává většinou kolem 30. km běhu. V této chvíli pocítí většina běžců prudce zvýšenou únavu, popisovanou jako náraz do zdi. Proto je velmi důležité pravidelným tréninkem získat schopnost absorbování co největšího množství glykogenu.

Dalším nebezpečím je stav hyponatremie, který se vyznačuje kriticky nízkou hladinou sodíku v krvi při nadměrném množství vypité vody během závodu (někdy může hrozit až smrt). Takto kritický stav se řeší neprodlenou nitrožilní aplikací silného solného roztoku. Proto není vhodné při závodě pít nadměrné množství vody - lépe je o něco méně pít a během závodu požívat malá množství soli [1].

[editovat] Zajímavosti

• Vůbec nejdelšího času na maratonské trati dosáhl Japonec Šizo Kanaguri. 14. července 1912 odstartoval k olympijskému závodu ve Stockholmu. Po absolvování více než poloviny trati v úmorném vedru poprosil jednoho z diváků o pití. Onen muž mu nabídl nejen sklenici džusu, ale i odpočinek ve svém domě. Kanaguri už dále nepokračoval a dokonce u svého hostitele přespal. Teprve roku 1967 se jako 76letý do Švédska vrátil, aby závod dokončil. Docílil tak celkového času 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 8 hodin, 32 minut a 20,3 sekundy.

[editovat] Související články

• Berlínský maraton
• atletika
• jogging
• běh
• kondiční běh
• orientační běh
• Olympijské hry
• půlmaraton
• seznam maratonů
• ultramaraton

další:

• Marathón
• bitva u Marathonu

[editovat] Externí odkazy

Česko:

• www.pim.cz – Pražský mezinárodní maraton
• www.atletika.cz – Český atletický svaz
• www.behej.com – behej.com - běh a vše, co s tím souvisí

Svět:

• http://www.aims-association.org – Association of International Marathons and Road Races (AIMS), anglicky
• http://www.marathonguide.com – Marathons, Running Directory and Community, anglicky