Marco Polo

Marco Polo

Marco Polo (15. září 1254, ostrov Korčula nebo Benátky – 8. ledna 1324, Benátky) byl benátský kupec a cestovatel, který se proslavil svými cestami po Číně, zaznamenaných v knize Il Milione (Milion) . Byl prvním Evropanem, který podrobněji poznal východní Asii.

[editovat] Bratři Polové

Bratři polové u chána Kublaje

Marco se narodil v benátské kupecké rodině. Jeho otec Niccolo a strýc Matteo podnikli už v letech 1255-1269 dlouhou cestu do nitra Asie (přes Konstantinopol, krymskou Soldaiu, území Zlaté hordy na dolní Volze a Bucharu do Číny), na které dospěli až k mongolskému chánovi Kublajovi do Pekingu.

Po mnoha letech se vrátili přes přístav Akkon do Benátek s Kublajovým poselstvím pro papeže Řehoře IX.. Velký chán, jehož matka byla nestoriánkou, si přál, aby papež vyslal do jeho říše stovky křesťanských kněží.

[editovat] Cesta do Číny - tam a zase zpátky

Marco Polo na cestě v Číně

Roku 1271 se bratři znovu vypravili na cesty. Tentokrát je doprovázeli dva křestaňští duchovní, kteří se však zalekli obtížného putování a z Arménie se vrátili domů, a Niccolův sedmnáctiletý syn Marco. Z Arménie putovali Polové na jih, přes západní Persii do Bagdádu, Basry a Hormuzu, který byl důležitým obchodním přístavem v jihovýchodním cípu Perského zálivu. Sem přijížděli kupci z Indie s kořením, drahými kameny a perlami, hedvábnými látkami a slonovinou, které místní obchodníci prodávali do mnoha dalších zemí.

Polové chtěli odsud plout do Číny, ale svůj úmysl neznámo proč změnili. Vydali se po souši na sever, vyprahlými oblastmi východní Persie, kde dlouhé dny neviděli živého tvora a jejich cesta byla lemována kostrami zvířat i lidí. Severním Afganistánem přes pohoří Pamír a Turkestán pak dorazili na okraj největší asijské pouště Gobi a s karavanou se pustili přes ni.

Cílem jejich cesty byl opět Peking, od roku 1264 sídlo velkého mongolského chána. Kublaj je opět přijal a velkými poctami. Nejvíce si oblíbil mladého Marca a během dvanácti let, které tu pobýval mu svěřoval různé úřady. Například ho na tři roky zmocnil správou města a okresu Jang-čou v jižní Číně. Na cestách z titulu své funkce Marco Polo navštívil provincie Šan-hsi, Šen-hsi, Siičuan a Jünnan, pravdepodobně i severní Barmu, a dále z Pekingu cestoval na jihovýchod až po přístav Cuan-čou.

V roce 1292 velký chán Marca Pola s otcem a strýcem bohatě odměnil a propustil. Do Benátek se vrátili po tříleté cestě. Na lodi se plavili jihočínským mořem do Končinčíny a na Sumatru, kde čekali půl roku na příznivý vítr. Poté pokračovali přes Cejlon na Malabarské pobřeží Indie a podél perských břehů do Basry. Nakonec se přes Černé moře, Trapezunt a Konstantinopol dostali zpátky do Evropy.

[editovat] Cestopis

Polův Milion

V letech 1298 až 1299 Marco Polo strávil měsíce ve vězení v Janově jako zajatec Janovanů po bitvě benátského a janovského loďstva u Korčuly. Ve vězení trávil volný čas diktováním svých vzpomínek z cest (pravděpodobně v benátském nárečí s francouzskými prvky) Rustichellovi da Pisa (často nesprávně nazývaný Rusticiano), který je sepsal ve francouzštině pod názvem Livres des merveilles du monde (Kniha o zázracích světa). V Itálii je cestopis známý pod názvem Milione (asi podle autorova jména Marco-Emilione).

Původní text se bohužel ztratil, v Evropě se ale zachovalo více než sto opisů a překladů (např. český cca z roku 1400, najstarší italský z roku 1599). V roce 1928 vydal Luigi Foscolo Benedetto Il milione di Marco Polo (resp. Il Milione, prima edizione integrale a cura di Luigi Foscolo Benedetto), rekonstrukci původního textu na základě srovnání více zachovaných verzí rukopisu, přičemž jednotlivé části nechal v původním jazyce (francouzštině, toskánštině, benátštině apod.). Výsledek přepsal i do prózy v moderní italštině, která vyšla v roce 1932 pod názvem Il libro di Messer Marco Polo Cittadino di Venezia detto il Milione, dove si raccontano le Meraviglie del Mondo (Kniha pána Marca Pola, benátskeho měšťana, zvaného Milión, ve které se popisují divy světa). Mimo významných zjištění Benedetteho zjistili moderní vědci, že existují tři rukopisy nejbližší původnímu textu: jeden latinský překlad, francouzský kodex (1116, Národní knihovn v Paříži) - ten je jednoznačně nejlepší - a toskánské vydání ze 14. století.

Cestopis je prvním zeměpisem Asie a nejcennějším zdrojem historických informací o tehdejší Asii. Je obzvlášt cenný, kvůli fantastickým legendám z ranného středověku. Podává informace o způsobu života obyvatel, počasí, pouštích, řekách, monzunech, o Tichém a Indickém oceánu a podobně. Východní Asie je vykreslená jako velmi bohatá, oplývající zlatem, drahým kořením, přístavy s čilým obchodním ruchem a velkými městy. Text pokrývá území od Persie po Čínu, Indii a východoindické souostroví, ale i území, která sám nenavštívil (Rusko, Sibiř, Japonsko a podobně). Dílo obsahuje i více zveličených informací, které jsou ale připisovány hlavně Rustichellovi.

Podle ojedinělých názorů (na všechny existují protiargumenty), chyby v textu dokazují, že Marco Polo v Asii nikdy nebyl.

Dílo bylo ve 14. a 15. století často čtené a bylo impulzem pro další objevitelské cesty, například pro Kryštofa Columba. Údaje čerpali i kartografové.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Marco Polo

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Marco Polo

Související články obsahuje Portál Středověk

• Životopis
• Marco Polo - Milion

[editovat] Prameny

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Marco Polo na slovenské Wikipedii.