Markrabství moravské

Markrabství moravské ←  1182 – 1782 1850 – 1918  →  →  → vlajka znak
geografie Správní členění Moravy a Rakouského Slezska roku 1897
hlavní město:	od roku 1641 Brno, předtím Olomouc
rozloha:	22 222 km² (roku 1918 a bez tzv. Moravských enkláv ve Slezsku)
nejvyšší bod:	Praděd 1 492 m
nejdelší řeka:	Morava 354 km
obyvatelstvo
počet obyvatel:	2 622 000 v roce 1910
národnostní složení:	Češi, Němci, Moravané, Židé, Rómové, Moravští Chorvati, Slováci, Poláci.
jazyky:	němčina, čeština, polština,
náboženství:	římskokatolické (státní náboženství), dále též protestantství,
státní útvar
státní zřízení:	jedna ze zemi Rakouska-Uherské monarchie
měna:	zlatý (1867-1891), koruna (1892-1918)
vznik:	1182 z rozhodnutí Fridricha I. Barbarossy
zánik:	1918 (rozpadem) Rakousko-Uhersko
předcházející státy: Morava ? nástupnické státy: Země moravskoslezská Země moravská Československá republika

Moravské markrabství či Markrabství moravské byl v letech 1182 - 1918 oficiální název Moravy. Zároveň se jednalo o politický útvar vybavený v průběhu historie různou mírou autonomie s vlastním stavovským zemským sněmem. Moravské markrabství vzniklo jako říšské markrabství roku 1182 rozhodnutím Fridricha I. Barbarossy, čímž zároveň došlo ke sloučení jednotlivých moravských přemyslovských údělů v jednotný politický celek pod vládou pozdějšího českého knížete Konráda II. Oty. Součástí Moravského markrabství byla původně i oblast později vzniklého Opavského vévodství a Morava tak původně zasahovala i na území dnešního Polska. Moravské markrabství fakticky zaniklo se vznikem Československé republiky roku 1918, ale jako správní celek existovala Morava i nadále do roku 1928 jako Země moravská.

[editovat] Související odkazy

• Dějiny Moravy
• Morava za vlády Lucemburků

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.