Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Martin Kolář (18. června 1836 Švihov – 15. května 1898 Tábor) byl český gymnaziální profesor, historik a heraldik, publicista.
Takřka celý život shromažďoval heraldický materiál. Za svého života ale skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku 1902 August Sedláček Českomoravskou heraldiku, která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. [1] Vycházel z informace Františka Palackého a odhalil, že zmiňované Zachrášťany nedaleko Nového Bydžova s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves Chrášťany nedaleko Bechyně – a vrch Burkovák.
Kromě toho napsal knihy Nejstarší pečetě šlechty české a moravské do roku 1300 (vyšlo 1883) a také spolupracoval s redakcemi Riegerova a posléze i Ottova slovníku naučného.
Působil od roku 1859 jako vychovatel v zámku v Hrobech u Tábora;po krátkém působení v Hradci Králové a v Praze přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku 1868 byl městský archivář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s Václavem Křížkem) kulturní a společenský život města. Například 12.2.1878 předložil návrh, aby místní Klub přátel věd a umění, vedený V.Křížkem, organizoval i turistické výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře).
Je autorem rozměrnější práce : Husitské paměti města Tábora; Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře; práci na přípravě díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí.
Syn Jan Kolář PhDr. (1884 - 1940) byl pedagog, věnoval se historii a topografii. V letech 1927 - 1929 starosta Tábora, 1938-1939 ředitel táborské reálky. Spoluredaktor Jihočeského historického sborníku.
Dcera Anna Císařová-Kolářová PhDr. (1887 - 1963) byla také historička, pracovala v Univerzitní knihovně (Státní knihovně ČSR) v Praze. Bibliografka a editorka spisů Mistra Jana Husa.