Martinicové a Clam-Martinicové
(Přesměrováno z Martinicové, přímý odkaz na
Martinicové a Clam-Martinicové)
| Český šlechtický rod Martiniců a Clam-Martiniců
|
| Markvart |
| Děti |
| Bořita |
| Bořita |
| Děti |
| Markéta, Lidmila, Anna, Markvart, Vilém, Jan |
| Vilém |
| Děti |
| Eufrozina, Jan, Jiří, Volf, Jindřich |
| Jiří |
| Děti |
| Lidmila, Anna, Jan, Prokop, Hynek |
| Jan |
| Děti |
| Zdislav, Marie, Jiří, Jaroslav |
| Jaroslav |
| Děti |
| Jan, Jaroslav Bořita |
| Jaroslav Bořita |
| Děti |
Barbora Eusebie, Alžběta Korona, Voršila, Jiří Adam,
Bernard Ignác Jan, Lucie Otilie, Ferdinand Leopold Benno, Václav František,
Maxmilián Valentin,
Jaroslav Valentin |
| Bernard Ignác Jan |
| Děti |
| Marie Eliška, Terezie Františka |
| Maxmilián Valentin |
| Děti |
Anna Marie Františka Barbora, Jaroslav Bernard,
Jiří Adam Ignác, Maxmilián Quido, Kateřina Barbora |
| Jiří Adam Ignác |
| Děti |
Zuzana Renata, Adolf Bernard, František Michal,
Josef Antonín Zikmund,
Marie Karolína Filipína Magdalen |
| Maxmilián Quido |
| Děti |
| Jan Josef Karel, Karel Josef |
| Jan Josef Karel |
| Děti |
| František Karel |
| Vnučky |
Johana Terezie, Maria Anna, František Michal,
Marie Anna z Clam-Martinic |
|
|
|
|
| Marie Anna z Clam-Martinic |
| Manžel |
| Karel Josef z Clam-Martinic |
| Děti |
| Karel Jan Nepomuk, Jindřich, Albrecht, Anna, Aloisie |
| Karel Jan z Clam-Martinic |
| Děti |
Jindřich Jaroslav, Richard, Karolína, Marie, Isolda,
Marie Selina |
| Richard z Clam-Martinic |
| Děti |
| Markéta, Jindřich, Bohumír, Marie |
|
Martinicové byl český šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 14. století, s nímž je spjata historie mnoha obcí a měst zejmena na Kladensku a Slánsku. Jejich jméno je odvozeno od tvrze Martinice, později začali použivat rodové jméno Bořitové z Martinic, po zakladateli smečenského zámku Bořitovi z Martinic.
Na základě císařského majestu císaře Ferdinanda byli Martinicové povýšeni na říšská hrabata. Vymřeli (po meči) roku 1788 Františkem Karlem z Martinic. Majestátem z 2. listopadu 1792 se Karel Josef Clam, manžel Marie Anny z Martinic, dcery Františka Karla z Martinic, stal hrabětem z Clam-Martinic.
1. Hlavní rodová linie byla rozdělena na dvě linie syny Viléma z Martinic:
2. Protože Jaroslav Bernard z Martinic nezanechal mužského potomka, jeho bratři si majetek rozdělili a vytvořili dvě rodové linie:
[editovat] Panství Martiniců a Clam-Martiniců
K rodovému majetku patřila mnohá města a panství, mj. panství Smečno (1416-1918), Okoř, Kladno, Hořovice či Slaný. 1510–1512 vlastnili dražické a benátecké panství. 1514 odkoupili Libušín. 1726–1784 byli držiteli zelenohorského panství. 1581-1589 majitelé zámku Lány.
Martinicové vlastnili panství Ahníkov (Hagensdorf) 1623-1789. Od počátku 18. století vlastnili a žili na zámku Budenice. Na přelomu 18. a 19. století se krátce stali vlastníky Chodovské vodní tvrze (v Praze 11). Martinicové byli příbuzensky spojeni mj. s Vartemberky, Thuny, Šternberky aj.
[editovat] Místa spjatá s rodem
[editovat] Významní členové rodu
- Smečenská pošlost
- Hynek z Martinic - hejtman slánského kraje, dvorský maršálek (1510-1522), místopurkrabí pražský (1519) a nejvyšší sudí (1522 - 1523). Roku 1518 koupil Okoř.
- Jan z Martinic - roku 1536 zdědil Smečno, dále majetek rozšířil o několik vesnic na slánsku a roku 1551 koupil Kačici. V letech 1555 - 1577 byl purkrabím na Karlštejně.
- Zdislav z Martinic - rada české komory a od roku 1572 nejvyšší mincmistr
- Jiří z Martinic - dvorský (od r. 1584) a zemský sudí (od r. 1585) a od roku 1597 nejvyšší kancléř
- Jaroslav Bořita z Martinic - nejznámější představitel rodu, povýšen na říšského knížete. Zastával mnoho významných úřadů, např. byl královským radou, dvorským maršálkem, purkrabím na Karlštejně a královským místodržícím (Pražská defenestrace). Roku 1622 zakoupil Ahníkov a Prunéřov, 1623 statky v okolí Smečna a Slaného a roku 1638 mu bylo dědičně ponecháno město Slaný. V letech 1630 - 1638 vlastnil panství zelenohorského spolu s Františkem ze Šternberka, postupnými směnami se Štemberkem vytvořil panství plánické.
- Marie Eusebie z Martinic, rozená ze Šternberka - manželka Jaroslav Bořita z Martinic, koupila hořovické a komárovské panství
- Bernard Ignác Jan z Martinic - c. k. rada, komoří, nejvyšší sudí (od 1644), nejvyšší komorník (od 1648), nejvyšší hofmistr (od 1650) a (1651-1685) nejvyšší purkrabí, královský místodržící a rytíř zlatého rouna.
- Smečanská pošlost
- Jiří Adam Ignác z Martinic - rytíř zlatého rouna, c. k. tajajný rada a od roku 1703 nejvyšší dvorský maršálek. Věnoval se diplomatickým službám, roku 1707 byl vyslán jako splnomocněnec císaře s hodností místokrále do Neapolska.
- Adolf Bernard z Martinic - královský místodržící (1712), c. k. tajný rada (1718), do roku 1720 štolba císařovny Eleonory, dvorský maršálek (1729), nejvyšší hofmistr (1735) a rytíř zlatého rouna. Roku 1732 navštívili smečenské panství císař s císařovnou a pruský král. Adolf roku 1726 rozšířil majetek o zelenohorské panství a město Planici. Na jeho objednávku vyprojektoval na počátku 18. století K. I. Dientzenhofer poutní kostel Narození panny Marie, který byl vystavěn v letech 1717 - 1726 v Nicově.
- Marie Dominika z Martinic - dcera Adolfa z Martinic, která zdědila zelenohorské panství, protože se ale stala jeptiškou, řídili panství správcové.
[editovat] Související články
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
