Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Maserati | |
|---|---|
|
|
| Formule 1 | |
| Výrobce |  Maserati |
| Rok výroby | 1948-1950 |
| Motor | Maserati čtyřválcový |
| Konstruktér | Ernesto Maserati |
Maserati 4CLT byl jednosedadlový závodní vůz vyráběný firmou Maserati v letech 1948-1950. Jeho konstruktéři Ernesto Maserati a Alberto Massimini vyšli z vozu Maserati 4CL. Každý rok po dobu jeho výroby docházelo k určitým změnám, proto se za označení 4CLT vkládá ještě /rok výroby (pouze poslední dvě číslice).
Model vozu Maserati 4CLT vychází koncepčně ze svého předchůdce Maserati 4CL. Ernesto Maserati značně zeštíhlil trubkovitou příď vozu a zcela přepracoval motor, který vybavil demontovatelnou klikovou hřídelí na válečkových ložiscích. Motor také disponoval dvěma kompresory což vozu umožňovalo dosahovat rychlosti okolo 260 km/h. Poprvé tento vůz představil Luigi Villoresi v závodě Temporada Argentine v roce 1947. Pro následující rok se koncepce celého vozu modifikovala, listové pružiny nahradil hydraulický tlumič a rychlost vozu vzrostla na 270 km/h. Vůz označený jako 4CLT/48, poprvé debutoval v Grand Prix San Rema 1948.
Obsah |
Stáj Maserati přicházela každý rok s určitým technickým vylepšení, tato vylepšení však nebyla příliš velká a v rozdíly mezi jednotlivými typy jsou poměrně malé. Jednotlivé typy jsou označovány základním označením 4CLT a za něj se pak přidávají /poslední dvě číslice z letopočtu, kdy byl typ uveden do provozu (respektive v kterém roce byla jeho hlavní závodní činnost).
.jpg)
První varianta tohoto vozu získala přezdívku podle svého debutu na Grand Prix San Rema 1948, kde dokázala zvítězit[1]. Jezdci Villoresi a Reg Parnell dokázali ještě zvítězit v pěti závodech této sezóny. Automobily Maserati 4CLT/48 se pak objevovaly na závodech celkem pravidelně, v roce 1950 s tímto vozem Louis Chiron získal třetí místo na Grand Prix Monaka. Poslední závodem pro 4CLT/48 byla Grand Prix Itálie 1955, kam se nedokázaly kvalifikovat.
U tohoto typu došlo k relativně malým úpravám v kabině pilota, dále byly upraveny brzdové bubny a přepínání na chlazení. Trio jezdců Alberto Ascari, Luigie Villoresi a Reg Parnell se spojili s Juanem Manuelem Fangio a Toulo de Graffenriedem a dokázali získat devět z prvních patnácti závodů roku 1949, včetně Grand Prix Velké Británie. Druhá polovina závodů však byla výrazně méně úspěšná a Maserati dokázalo vyhrát jen tři závody.
V roce 1950 zavedla FIA mistrovství světa Formule 1. V tomto roce došlo ke zlepšení vozů Ferrari, Talbot a Alfy 158, což donutilo Maserati vylepšit motor a pokusit se snížit celkovou váhu vozu[2]. Tyto úkoly se sice podařilo splnit a celková váha vozu klesla o deset kilogramů, což spolu s vylepšením motoru vedlo k tomu, že vůz byl konkurenceschopný. Jeho slabinou však byla vysoká poruchovost motoru a tak přes některé úspěchy mimo formuli 1 se největším úspěchem stalo třetí místo ve Velké ceně Monaka. Jezdci Princ Bira a Louis Chiron se umístili na osmém a devátém místě se čtyřmi a pěti body, což Maserati považovalo za neúspěch.
Za vznikem tohoto typu stojí Enrico Platé, který pochopil, že Maserati 4CLT není vhodné (resp. je zastaralé) pro seriál Formule 1 a rozhodl se ho přestavět pro Formuli 2.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Maserati 4CL and 4CLT na anglické Wikipedii.
|
Maserati Formule 1 |
|
|
Maserati 4CL | Maserati 4CLT/48 | Maserati 4CLT/50 | Maserati 8CTF | Maserati 4CLT | Maserati A6GCM | Maserati 250F | Maserati 250Fs | Maserati 420M | |
|
