Masový hrob

Hrobník na hřbitově v Sarajevu, 1992.

Masový hrob neboli Hromadný hrob je místo, které je použito pro uložení většího množství mrtvých obětí. Zpravidla se jedná o neidentifikovatelná lidská těla. Masový hrob bývá budován nejčastěji pro velký počet obětí přírodních katastrof či při velkých epidemiích nakažlivých chorob při tzv. pandemiích, v minulosti kupř. při tzv. morových ranách, epidemiích cholery či pravých neštovic apod. V dnešní době se ovykle jedná o hromadně povražděné lidi, které bylo nutno rychle pohřbít, zpravidla při nějaké formě náboženské, etnické či politické genocidy resp. při hromadných popravách většího množství osob. Jejich budováním se předchází šíření nemocí a infekčních onemocnění v době přírodních krizí a v době války, začasté války občanské. Často také jde pachatelům těchto hrůzných činů o to, aby došlo k zamaskování hromadných poprav.

Jeden z největších hromadných hrobů byl objeven po skončení II. světové války v severovýchodním Polsku v okolí města Bełżec nedaleko jednoho z německých koncentračních táborů, který obsahoval přibližně okolo 600 000 lidských ostatků zahrabaných v zemi. S masovými hroby je možno se setkat i dnes například na území Bosny a Hercegoviny, kdy v 90. letech 20. století došlo k velkému občanskému konfliktu mezi místními národy.

Tento článek z oblasti pohřebnictví je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.